Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2015 » Leden:

Absolventi škol a mladiství na trhu práce v České republice (Revue Sondy)

Pro tuto skupinu nezaměstnaných je mimo jiné určen program Odborná praxe pro mladé do 30 let, jehož cílem je zajistit mladým tolik potřebné zkušenosti. Velký zájem o vstup do projektu hlásí jak absolventi, tak zaměstnavatelé. Šanci získat nové místo dostávají uchazeči o zaměstnání, kteří jsou v evidenci ÚP ČR a od doby, kdy ukončili studium, odpracovali dohromady maximálně dva roky. Mezi už přijatými účastníky projektu jsou bývalí studenti středních a vysokých škol zaměřených na ekonomii, účetnictví, podnikání, obchod, zemědělství, management, marketing, elektrotechniku, informační technologie, pedagogiku, stavební, strojní či humanitní obory. Novou práci získávají díky programu i absolventi základních škol, gymnázií nebo odborných učilišť. K 31. 10. 2014 jich bylo celkem 5361. Nezaměstnanost absolventů škol je výrazně ovlivněna celkovou ekonomickou situací v zemi, celkovou nezaměstnaností, stavem nabídky volných pracovních míst a stavem mezi poptávkou a nabídkou po pracovních silách.

Důležitou roli rovněž sehrává vzdělanostní a oborová struktura absolventů škol. Absolventi vždy tvořili jednu z rizikových skupin ekonomicky aktivních obyvatel, která se hůře uplatňuje na trhu práce. Vůči ostatním uchazečům o zaměstnání jsou znevýhodněni nedostatkem praxe, chybějícími pracovními návyky a minimem zkušeností. Při hledání pracovního místa však mohou konkurovat jinými přednostmi – zejména aktuálními odbornými znalostmi, znalostí cizích jazyků, počítačovými dovednostmi nebo větší profesní flexibilitou.

Povinnosti zaměstnavatelů ohledně odborné praxe absolventů

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, stanoví povinnost zaměstnavatele pečovat o odborný rozvoj zaměstnanců. Tato povinnost zahrnuje mj. i odbornou praxi absolventů škol, zaškolení a zaučení. Zaměstnavatelům se výslovně ukládá povinnost zabezpečit absolventům středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol a vysokých škol přiměřenou odbornou praxi k získání praktických zkušeností a dovedností potřebných pro výkon práce, přičemž odborná praxe se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat. Kdo se považuje za absolventa školy

Absolventem školy se rozumí zaměstnanec vstupující do zaměstnání na práci odpovídající jeho kvalifikaci, jestliže celková doba jeho odborné praxe nedosáhla po řádném (úspěšném) ukončení studia (přípravy) 2 let, přičemž se do této doby nezapočítává doba mateřské nebo rodičovské dovolené.

Zákoník práce neupravuje ani minimální, ani maximální délku odborné praxe a ponechává jak délku, tak náplň a zvolené formy této praxe na dohodě zaměstnance a zaměstnavatele, případně na jeho jednostranném určení.

Pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců

Za mladistvé zaměstnance zákoník práce považuje zaměstnance mladší než 18 let. Způsobilost fyzické osoby jako zaměstnance mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti, jakož i způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti vzniká, pokud není v zákoníku práce dále stanoveno jinak, dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku, zaměstnavatel však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku.

Práce fyzických osob ve věku do 15 let nebo starších 15 let do skončení povinné školní docházky je zakázána. Tyto osoby smějí vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, tj. zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

Zaškolení a zaučení

Zaměstnavatel je povinen zaškolit nebo zaučit zaměstnance, který vstupuje do zaměstnání bez kvalifikace. Zaškolení nebo zaučení se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat. Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet příznivé podmínky pro všestranný rozvoj tělesných a duševních schopností mladistvých zaměstnanců též zvláštní úpravou jejich pracovních podmínek. Zaměstnavatelé smějí zaměstnávat zaměstnance pouze pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji, a poskytují jim při práci zvýšenou péči.

Zaměstnavatel je povinen zabezpečit na své náklady, aby mladiství zaměstnanci byli vyšetřeni poskytovatelem pracovně lékařských služeb

  • a) před vznikem pracovního poměru a před převedením na jinou práci,
  • b) pravidelně podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně.

Mladiství zaměstnanci jsou povinni podrobit se stanoveným lékařským vyšetřením a při ukládání pracovních úkolů mladistvému zaměstnanci je zaměstnavatel povinen řídit se lékařským posudkem vydaným poskytovatelem pracovně lékařských služeb.

Množství práce a pracovní tempo

Zaměstnavatel je povinen při určení množství požadované práce a pracovního tempa vzít v úvahu fyziologické a neuropsychické možnosti zaměstnance, předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a čas na přirozené potřeby, jídlo a oddech. Množství požadované práce a pracovní tempo je možné určit také normou spotřeby práce, přičemž je zaměstnavatel povinen zabezpečit, aby tyto podmínky, popřípadě norma spotřeby práce, byla-li jím určena, byly vytvořeny před zahájením práce. Množství požadované práce a pracovní tempo, popřípadě zavedení nebo změnu normy spotřeby práce určuje zaměstnavatel, nejsou-li sjednány v kolektivní smlouvě, po projednání s odborovou organizací.

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že uchazečem o zaměstnání může být, pokud tento zákon nestanoví jinak, pouze fyzická osoba, která má na území České republiky bydliště a která není fyzickou osobou soustavně se připravující na budoucí povolání. Zákon ale současně upravuje výjimku z tohoto zákazu, a to tak, že stanoví, že zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání, pokud fyzická osoba soustavně se připravující na budoucí povolání získala v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle jiného právního předpisu v délce alespoň 12 měsíců. Skutečnost, že se soustavně připravuje na budoucí povolání, je fyzická osoba povinna krajské pobočce Úřadu práce oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo osobně anebo písemně do 8 dnů ode dne zahájení soustavné přípravy na budoucí povolání.

Soustavná příprava na povolání

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že pro účely tohoto zákona se soustavnou přípravou na budoucí povolání rozumí doba denního studia na střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole a jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky a doba prezenčního studia na vysoké škole, a to včetně prázdnin, které jsou součástí školního nebo akademického roku.

Opatření zvyšující možnosti pracovního uplatnění absolventů a mladistvých

Krajská pobočka Úřadu práce ČR zajišťuje zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání a poskytuje další služby v oblasti zaměstnanosti, poskytuje fyzickým osobám a zaměstnavatelům poradenské, informační a další služby v oblasti zaměstnanosti a pracovněprávních vztahů, zabezpečuje uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, poskytuje příspěvky z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti a vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci.

Zvýšená péče Úřadu práce ČR při zprostředkování zaměstnání

Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o zaměstnání, kteří ji např. pro svůj zdravotní stav, věk nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Krajská pobočka Úřadu práce vypracovává za součinnosti uchazeče o zaměstnání individuální akční plán, což je dokument, který slouží ke zvýšení možnosti jeho uplatnění na trhu práce. Obsahem individuálního akčního plánu je zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce. Při určování obsahu tohoto plánu se vychází z dosažené kvalifikace, zdravotního stavu, možností a schopností uchazeče o zaměstnání.

Uchazeč o zaměstnání může požádat o vypracování individuálního akčního plánu kdykoliv v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Individuální akční plán vypracuje krajská pobočka Úřadu práce vždy, pokud je uchazeč o zaměstnání veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců. Uchazeč o zaměstnání je povinen poskytnout součinnost krajské pobočce Úřadu práce při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci a vyhodnocování, a to v termínech stanovených krajskou pobočkou Úřadu práce, a plnit podmínky v něm stanovené.

Sdílené zprostředkování zaměstnání absolventům škol

Krajská pobočka Úřadu práce může zprostředkovávat zaměstnání uchazečům o zaměstnání prostřednictvím agentury práce (dále jen „sdílené zprostředkování zaměstnání“). Do sdíleného zprostředkování zaměstnání může krajská pobočka Úřadu práce zařadit uchazeče o zaměstnání na základě individuálního akčního plánu a s jeho předchozím písemným souhlasem. Při výběru uchazečů o zaměstnání přihlíží zejména k situaci na trhu práce.

O sdíleném zprostředkování zaměstnání uzavírá úřad práce s agenturou práce písemnou dohodu, na jejímž základě může agentuře práce poskytnout příspěvek a) na sdílené zprostředkování zaměstnání ve výši 5000 Kč na každého uchazeče o zaměstnání, kterému bude agentura práce zprostředkovávat zaměstnání, b) za umístění uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru na dobu neurčitou ve výši 1250 Kč, c) za setrvání umístěného uchazeče o zaměstnání v pracovním poměru na dobu neurčitou po dobu nejméně 6 měsíců ve výši 500 Kč.

Kdo se může stát zájemcem o zaměstnání

Zájemcem o zaměstnání je fyzická osoba, která se např. soustavně připravuje na budoucí povolání nebo uvažuje o dalším studiu v budoucnu a která má zájem o zprostředkování zaměstnání a za tím účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce na území České republiky. Zájemci o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce zprostředkovává vhodné zaměstnání a může mu zabezpečit rekvalifikaci. Zájemce o zaměstnání je na základě písemné žádosti zařazen a veden v evidenci zájemců o zaměstnání. Krajská pobočka Úřadu práce ukončí vedení v evidenci zájemců o zaměstnání na základě žádosti zájemce o zaměstnání nebo v případě, že zájemce o zaměstnání neposkytuje krajské pobočce Úřadu práce při zprostředkování zaměstnání potřebnou součinnost nebo ji maří.

Právo absolventů a mladistvých na zprostředkování vhodného zaměstnání

Zákon o zaměstnanosti zaručuje každé fyzické osobě právo na zprostředkování vhodného zaměstnání. Vhodným zaměstnáním, pokud zákon nestanoví dále jinak, je zaměstnání a) které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, b) jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby, c) které je sjednáno na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce, d) které odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání.

Zprostředkování zaměstnání krajskými pobočkami Úřadu práce

Zprostředkováním zaměstnání krajskými pobočkami Úřadu práce se rozumí a) vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly, b) poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí.

Poradenství pro fyzické osoby se zaměřuje na posouzení osobnostních předpokladů, schopností a dovedností a na doporučení zaměstnání, přípravy na budoucí povolání, volby povolání a rekvalifikace. Poradenství pro zaměstnavatele se zaměřuje na výběr zaměstnanců podle kvalifikačních a osobnostních předpokladů. Informační činnost spočívá zejména v informování o možnostech zaměstnání a o volných pracovních místech a volných pracovních silách.

Různé druhy poradenství

Poradenství pro volbu povolání se zaměřuje zejména na poskytování informací o povoláních, předpokladech a způsobilosti pro výkon určitého povolání, možnostech studia a možnostech pracovního uplatnění. Poradenství je poskytováno žákům a studentům škol a jiným fyzickým nebo právnickým osobám (tím ale není dotčeno poskytování poradenských služeb v rezortu školství).

Poradenství pro volbu rekvalifikace se zaměřuje na určování obsahu a rozsahu rekvalifikace a vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopnosti a zkušenosti fyzické osoby, která má být rekvalifikována. Poradenství pro zprostředkování vhodného zaměstnání fyzické osobě se zaměřuje na posouzení zdravotních, kvalifikačních a osobnostních předpokladů pro doporučení vhodného zaměstnání, přípravy pro povolání a rekvalifikace.

Poradenství pro zaměstnavatele se zaměřuje na výběr zaměstnanců pro zaměstnavatele a zajištění souladu mezi požadavky zaměstnavatelů a nabídkou pracovních sil na trhu práce. Poradenství při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti se zaměřuje na usměrňování pracovního uplatnění fyzických osob u zaměstnavatelů v souladu s požadavky a možnostmi trhu práce.

Co je rekvalifikace

Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace včetně jejího udržování nebo obnovování.

Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání.

Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání

Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, vyžaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí úřad práce náklady rekvalifikace a může mu poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací. Rekvalifikaci zajišťuje krajská pobočka Úřadu práce příslušná podle místa bydliště uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání.

Za náklady spojené s rekvalifikací se považují náklady hrazené uchazeči o zaměstnání, nikoliv zájemci o zaměstnání, který byl úřadem práce vyslán na rekvalifikaci, a to v rozsahu a) prokázaných jízdních výdajů na cestu hromadnými dopravními prostředky z místa bydliště do místa konání rekvalifikace a zpět, pokud se rekvalifikace uskutečňuje mimo obec bydliště uchazeče o zaměstnání, včetně jízdních výdajů na cestu k přijímacímu řízení a na cestu na zahájení a ukončení rekvalifikace, b) prokázaných výdajů za ubytování po dobu rekvalifikace, která se koná mimo obec bydliště uchazeče o zaměstnání, maximálně však do výše 1000 Kč na den, c) stravného podle zvláštního právního předpisu ve dnech účasti na rekvalifikaci, která se koná mimo obec bydliště uchazeče o zaměstnání, d) pojištění pro případ škody způsobené uchazečem o zaměstnání rekvalifikačnímu zařízení, případně další pojištění spojené s rekvalifikací v zahraničí.

Absolvent školy i mladistvý si může rekvalifikaci zabezpečit sám

Uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání si může zabezpečit rekvalifikaci sám a za tím účelem si zvolit a) druh činnosti, na kterou se chce rekvalifikovat, b) rekvalifikační zařízení, které má rekvalifikaci provést.

Uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání je povinen doložit krajské pobočce Úřadu práce příslušné podle místa bydliště uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání cenu zvolené rekvalifikace. V případě že zvolená rekvalifikace přispěje k uplatnění uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání na trhu práce a je pro něj vzhledem k jeho zdravotnímu stavu vhodná, může úřad práce po jejím úspěšném absolvování uhradit cenu rekvalifikace rekvalifikačnímu zařízení.

Pokud bude úřad práce cenu rekvalifikace hradit, vydá uchazeči nebo zájemci o zaměstnání před zahájením rekvalifikace potvrzení o tom, že po předložení dokladu o úspěšném absolvování této rekvalifikace uhradí rekvalifikačnímu zařízení cenu rekvalifikace. Úřad práce může hradit cenu rekvalifikace pouze po dobu, po kterou je uchazeč nebo zájemce o zaměstnání veden v evidenci uchazečů nebo zájemců o zaměstnání. Úřad práce uhradí rekvalifikačnímu zařízení cenu rekvalifikace nebo její poměrnou část i tehdy, pokud uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání rekvalifikaci nedokončí, ovšem pouze došlo-li k tomu z vážných důvodů.

Rekvalifikační zařízení je povinno neprodleně oznámit krajské pobočce Úřadu práce, že uchazeč nebo zájemce o zaměstnání neplní studijní nebo výcvikové povinnosti stanovené rekvalifikačním zařízením. Uchazeč nebo zájemce o zaměstnání je povinen uhradit úřadu práce cenu rekvalifikace, pokud bez vážných důvodů odmítne nastoupit do zaměstnání odpovídajícího nově získané kvalifikaci. Celková finanční částka, kterou může úřad práce vynaložit na zvolenou rekvalifikaci jednoho uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání, nesmí v období 3 po sobě následujících kalendářních let ode dne prvního nástupu na zvolenou rekvalifikaci přesáhnout částku 50 000 Kč.

Uchazeč o zaměstnání má nárok na podporu při rekvalifikaci

Nárok na podporu při rekvalifikaci má každý uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované krajskou pobočkou Úřadu práce a ke dni, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poživatelem starobního důchodu. Podpora při rekvalifikaci se poskytuje po celou dobu rekvalifikace a procentní sazba podpory při rekvalifikaci je jednotná pro všechny věkové kategorie uchazečů o zaměstnání a činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

Maximální výše podpory při rekvalifikaci, která může být poskytována krajskou pobočkou Úřadu práce uchazeči o zaměstnání, v roce 2014 činila 0,65násobku průměrné mzdy v národním hospodářství, tj. částku 16 004 Kč.

Uchazeči o zaměstnání, který např. nemůže bez svého zavinění osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu nebo nelze u něj stanovit vyměřovací základ nebo průměrný měsíční čistý výdělek, se podpora při rekvalifikaci stanoví ve výši 0,14násobku průměrné mzdy v národním hospodářství a v roce 2014 představovala částku 3447 Kč.

Rekvalifikace absolventů a mladistvých prováděná zaměstnavateli

Rekvalifikace může být prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Provádí se na základě dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. O rekvalifikaci zaměstnanců spočívající v získání, zvýšení nebo rozšíření kvalifikace může úřad práce uzavřít se zaměstnavatelem dohodu. Pokud je rekvalifikace zaměstnanců prováděna na základě dohody s úřadem práce, mohou být zaměstnavateli nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele rekvalifikaci zajišťuje, úřadem práce plně nebo částečně hrazeny náklady rekvalifikace zaměstnanců a náklady s ní spojené.

Rekvalifikace zaměstnanců spočívající v získání, zvýšení nebo rozšíření kvalifikace se uskutečňuje v pracovní době a je překážkou v práci na straně zaměstnance a za tuto dobu přísluší zaměstnanci mzda ve výši průměrného výdělku. Mimo pracovní dobu se rekvalifikace uskutečňuje, jen pokud je to nezbytné vzhledem ke způsobu jejího zabezpečení.

Příspěvek za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti

Úřad práce může poskytnout příspěvek tomu uchazeči o zaměstnání – absolventu školy, který zřídil po dohodě s úřadem práce společensky účelné pracovní místo za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Příspěvek v roce 2014 mohl činit v závislosti na míře nezaměstnanosti v daném okrese maximálně 98 488 Kč a 147 732 Kč.

Úřad práce může dále takovému absolventu školy poskytnout ještě překlenovací příspěvek na podporu zahájení samostatné výdělečné činnosti. Překlenovací příspěvek je určen na úhradu provozních nákladů při zahájení této činnosti a poskytuje se nejdéle po dobu 5 měsíců. Měsíční výše příspěvku činí nejvýše 0,25násobku průměrné mzdy v národním hospodářství a v roce 2014 představoval částku 6155 Kč. Úřad práce tudíž v roce 2014 mohl poskytnout překlenovací příspěvek až do výše 30 755 Kč. Příspěvek zaměstnavateli, který zřídil nebo vyhradil pracovní místo.

Příspěvek na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání – absolventa školy nebo mladistvého, kterému nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem, může úřad práce poskytnout zaměstnavateli v závislosti na míře nezaměstnanosti v daném okrese maximálně ve výši 98 488 Kč a 147 732 Kč (částky se týkají roku 2014).

Příspěvek na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního místa může být úřadem práce poskytován zaměstnavateli až do výše vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance – absolventa školy nebo mladistvého přijatého na vyhrazené pracovní místo, včetně pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Příspěvek může být poskytován nejdéle po dobu 12 měsíců.

Příspěvek na zapracování absolventa a mladistvého

Úřad práce může poskytnout zaměstnavateli příspěvek na zapracování, pokud přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, a to až ve výši 12 750 Kč. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců a měsíční příspěvek na jednu fyzickou osobu, která se zapracovává, může činit maximálně polovinu minimální mzdy, tj. částku 4250 Kč.

Stáže ve firmách

Fond dalšího vzdělávání, státní příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, zahájila v září 2012 realizaci projektu Stáže ve firmách – vzdělávání praxí, který je financován z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Projekt umožní uchazečům o zaměstnání, zejména čerstvým absolventům škol, získat potřebnou praxi, která bývá častým požadavkem pro získání pracovního místa. Zároveň ale nabízí firmám způsob jak proškolit nové zaměstnance tak, aby jejich dovednosti odpovídaly požadavkům zaměstnavatele.

Stáže jsou určeny pro absolventy škol bez praxe, dlouhodobě nezaměstnané, osoby vracející se na pracovní trh, ale například také pro zaměstnané, kteří si chtějí prohloubit kvalifikaci.

Jaký je hlavní cíl systému

Hlavním cílem je zavedení inovativního systému dalšího vzdělávání prostřednictvím stáží ve firmách a zvýšení uplatnitelnosti občanů na trhu práce. Projekt je určen pro všechny občany České republiky s trvalým pobytem mimo hlavní město Praha. Délka jedné stáže se bude pohybovat mezi jedním až šesti měsíci.

Zkušenosti získané prostřednictvím tohoto projektu by mohly být promítnuty také do legislativy, jež by měla lépe pokrývat skutečné potřeby obou zúčastněných stran, tj. jak zájemců o další vzdělávání, tak zaměstnavatelů. Poskytování stáží by mělo být pro firmy atraktivním způsobem jak získat kvalifikované pracovníky. Projekt by tedy měl napomoci k ukotvení způsobu dalšího vzdělávání formou stáží i do české legislativy.

Jednou z překážek, s níž se absolventi po odchodu ze školy musí potýkat, je jejich nedostatečná praxe a projekt Stáže ve firmách – vzdělávání praxí napomáhá tento problém efektivně řešit. Úzké propojení vzdělávání a praxe nabývá stále více na významu, stejně jako celá oblast dalšího vzdělávání, neboť v současné společnosti se již nelze všechno naučit jen při studiu ve škole. Absolventi školy mohou po ukončení studia nastoupit na stáž do firem, které podnikají v jejich oboru, mohou si tak ověřit svoje znalosti a dovednosti v praxi a vylepšit svou pozici na trhu práce. Po úspěšném ukončení stáže získají účastníci certifikát o jejím absolvování. Stáž ve firmě představuje investici stážisty do vlastní budoucnosti a možnost lepšího uplatnění na trhu práce.

Podnikatelské subjekty, které se zapojí do projektu Stáže ve firmách – vzdělávání praxí, dostanou ojedinělou možnost zaškolit a vychovat si budoucí odborníky v oblasti, ve které podnikají, s možností, nikoliv však povinností tyto proškolené pracovníky následně zaměstnat. Zapojení se do projektu může navíc napomoci zdokonalit interní vzdělávací mechanismy dané společnosti.

Hrazení nákladů na stáž

Náklady na stáž jsou hrazeny z fondů Evropské unie, a to při splnění všech podmínek stáže. V rámci projektu budou refundovány náklady spojené s realizací stáže, tj. náklady na mentora, pojištění apod.; stážista bude mít také hrazeno cestovné a stravné.

Celkový rozpočet projektu Stáže ve firmách – vzdělávání praxí činí 800 milionů Kč. Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost ve výši 85 % a Fondem dalšího vzdělávání prostřednictvím státního rozpočtu České republiky ve výši 15 %.

V říjnu 2014 projednala vláda České republiky na svém zasedání klíčový dokument rezortu práce a sociálních věcí „Strategie politiky zaměstnanosti do roku 2020“. Smyslem strategie je přispět k naplnění národních cílů, které si Česká republika stanovila v návaznosti na Strategii Evropa 2020. Jedná se o zvýšení celkové míry zaměstnanosti věkové skupiny občanů 20–64 let, zvýšení zaměstnanosti žen, starších lidí a o snížení nezaměstnanosti mládeže a osob s nízkou kvalifikací. Strategie identifikuje problémové oblasti trhu práce a navrhuje opatření na řešení. Tím určuje zaměření intervencí ovlivňujících trh práce.

Problémovým okruhům odpovídá členění Strategie na čtyři priority: - podpora přístupu k zaměstnání, zejména pro skupiny ohrožené na trhu práce, - podpora rovnosti žen a mužů na trhu práce, - podpora přizpůsobení podniků a zaměstnanců změnám a potřebám trhu práce, - rozvoj veřejných služeb zaměstnanosti. Vlastní materiál vychází zejména z Koncepce politiky zaměstnanosti 2013–2020, která byla vypracována MPSV v první polovině roku 2013 a jeho součástí je i rozsáhlý analytický rozbor stavu trhu práce, přístupů politiky zaměstnanosti, její účinnosti a efektivity, zhodnocení souladu s ostatními politikami a strategickými dokumenty, a to jak na národní úrovni, tak úrovni Evropské unie. Definuje hlavní problémové okruhy českého trhu práce.

Je však třeba říci, že ačkoliv materiál obsahuje strategická opatření, která pomohou zlepšit situaci na trhu práce, zejména znevýhodněných skupin osob, nebude možné naplnit národní cíle politiky zaměstnanosti do roku 2020 bez pozitivního ekonomického vývoje. Začátkem listopadu 2014 vláda České republiky projednala další klíčový dokument rezortu práce a sociálních věcí, a to „Aktivizační opatření k řešení nepříznivé situace na trhu práce“. Smyslem a cílem aktivizačních opatření, která byla zpracována ve vzájemné spolupráci se sociálními partnery, je stanovit okruh konkrétních opatření majících za cíl zvýšení zaměstnanosti. Opatření navazují na koncepční a strategické materiály vlády a jsou provázána s Akčním plánem vlády na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti v České republice. Aktivizační opatření budou realizována prostřednictvím závazného harmonogramu s jasnou odpovědností za splnění konkrétních opatření. V rámci předkládaného materiálu je navrhováno k realizaci 37 opatření, a to legislativní i nelegislativní povahy. Zaměřují se zejména na následující oblasti: - podpora vytváření pracovních příležitostí, - úprava systému investičních pobídek, - podpora principů sociální ekonomiky, - zvyšování efektivity nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, - podpora získávání praktických dovedností formou stáží a odborných praxí pro studenty a absolventy, - revize systému rekvalifikací, - důsledné potírání diskriminace a nelegální práce na trhu práce.

Navrhovaná opatření budou financována z Evropských strukturálních fondů, a to v rámci současného i budoucího programového období, v určitých případech ze státního rozpočtu.

Shrnutí

Hospodářská krize postihla prakticky všechna odvětví ekonomiky, ale poptávka po pracovnících s technickými znalostmi zůstala a existuje i v současnosti. Řemeslníci, kvalifikovaní dělníci a technici se alespoň v některých regionech České republiky uplatňují poměrně dobře. Při pohledu do budoucna se lze spíše obávat uplatnitelnosti absolventů humanitních a ekonomických oborů. Podniky se totiž netají tím, že při propouštění nejdříve ztenčují administrativu a kvalifikované techniky si drží.

Školní příprava může přispět k tomu, aby přechod ze školy do světa práce byl co možná nejplynulejší tím, že školy navážou užší spolupráci se zaměstnavateli v regionu při tvorbě školních vzdělávacích programů, budou obsah i formu výuky co nejvíce přibližovat skutečným potřebám zaměstnavatelů a ve větší míře organizovat praxe studentů v reálném pracovním prostředí firem. Čím těsnější bude spolupráce, tím lépe bude moci škola reagovat na potřeby a požadavky místních zaměstnavatelů a vzdělávací systém bude připravovat budoucí absolventy – zaměstnance těchto firem schopné rychle a efektivně se adaptovat v pracovním prostředí a kvalifikovaně plnit pracovní úkoly.

Doporučením pro zaměstnavatele je i nadále spolupracovat se školami a podporovat zájem žáků o vstup do technických oborů vzdělání i v období recese, kdy poptávka firem po absolventem škol není natolik akutní, jako byla v předchozích letech. Předpokládaný demografický vývoj totiž naznačuje, že počty žáků devátých tříd základních škol se budou snižovat i nadále a v období opětovného oživení ekonomiky by mohly být problémy s nedostatkem absolventů středních škol.

Příchod ekonomické krize potvrdil, že nelze přizpůsobovat vzdělávací nabídku a směrovat žáky základních škol do konkrétních oborů podle aktuálních potřeb trhu práce a ekonomické situace.

Důležité je umožnit žákům studovat obory, o které se sami zajímají a pro něž mají nejlepší předpoklady. V případě přílišné snahy o ovlivnění vzdělanostní struktury z pozice státu striktními omezeními by hrozil problém větší míry neshody mezi vystudovaným oborem a skutečně vykonávaným zaměstnáním, který by se projevil nárůstem požadavků na rekvalifikace a tím i vyšší potřebou prostředků ze státního rozpočtu. Je zřejmé, že stát nemůže za podnikatelskou sféru rozhodovat a ovlivňovat vzdělanostní strukturu, zejména odborného vzdělávání, neboť potřeba kvalifikované pracovní síly úzce souvisí s jejími podnikatelskými záměry, především dlouhodobými. Doporučením pro vzdělávací politiku vyplývajícím z aktuální situace je v první řadě přizpůsobovat vzdělávací systém tak, aby produkoval absolventy široce uplatnitelné na trhu práce, flexibilní, samostatné, vybavené co nejširším okruhem kompetencí, zejména pak klíčových, tj. přenositelných, a schopné a ochotné se dále vzdělávat. Mezi klíčové kompetence patří komunikační dovednosti, schopnost práce s informacemi, s výpočetní technikou, jazykové znalosti, ochota učit se a řada sociálních kompetencí (schopnost řešit problém, rozhodovat se, nést zodpovědnost, být adaptabilní a flexibilní, schopnost týmové práce a schopnost vést).

Dalším doporučením je podpořit možnosti zájemců o zvýšení úrovně dosaženého vzdělání zvětšením prostupnosti vzdělávacího systému, rozšířením přístupu k terciárnímu vzdělávání a podporou celoživotního učení.

Autor: Mgr. Olga Bičáková
Zdroj: Revue Sondy

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 19.1.2015

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 19.10. 2017 000 00:12.