Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ochrana práv dětí » Ochrana práv dětí » Sociálně-právní ochrana dětí:

Činnost MPSV v oblasti sociálně-právní ochrany dětí

Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) je ústředním orgánem státní správy v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Vykonává ve vztahu k ní zejména legislativní, metodickou a kontrolní činnost, včetně přezkumu pravomocných rozhodnutí krajských úřadů v odvolacím a přezkumném řízení.

MPSV spolupracuje s důležitými institucemi na mezinárodní úrovni, provádí monitoring v oblasti práv dětí, podílí se na naplňování Úmluvy o právech dítěte a dalších mezinárodních úmluv. Provádí na celorepublikové úrovni výzkumy a zpracovává analytické studie, na základě nichž vytváří právní předpisy, národní strategie na ochranu práv dětí a metodické materiály pro ostatní orgány sociálně-právní ochrany dětí.

MPSV se podílí i na poskytování poradenství ohroženým rodinám a dětem. V konzultačních hodinách jsou k dispozici pracovníci MPSV zabývající se agendou sociálně-právní ochrany dětí, kteří bezplatně každou středu od 14:00 do 17:00 hod. poskytují v hl. budově MPSV (Na Poříčním právu 1/376, Praha 2) poradenství. Konzultace a poradenství jsou poskytovány také prostřednictvím emailové adresy posta@mpsv.cz.

Věcně se agendou sociálně-právní ochrany dětí zabývá v rámci MPSV oddělení ochrany práv dětí a náhradní rodinné péče, které je součástí Odboru ochrany práv dětí.

Oddělení sídlí v hl. budově MPSV na adrese:

MPSV ČR
Na Poříčním právu 1/376
128 01 Praha 2

Na webovém odkaze http://www.mpsv.cz/cs/14328 (www.mpsv.cz – sekce Rodina a ochrana práv dětí – Sociálně-právní ochrana – Kontakty na MPSV, krajské úřady a obce) jsou dispozici kontaktní údaje na pracovníky oddělení včetně agendy, kterou mají na starosti.

Na koho se činnosti MPSV v oblasti sociálně-právní ochrany dětí zaměřuje:

MPSV napomáhá všem dětem (tj. nezletilým osobám mladším 18 let), které se nacházejí na území ČR bez ohledu na jejich státní občanství.

Činnost MPSV se v souladu s §2 odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, zaměřuje na podporu dítěte, které

  • má na území ČR trvalý pobyt;
  • má dle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt cizinců na území ČR povolen trvalý pobyt nebo je hlášeno k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů;
  • podalo návrh na zahájení řízení o udělení mezinárodní ochrany na území ČR;
  • je oprávněno na území ČR trvale pobývat;
  • pobývá na území ČR s rodičem, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany nebo oprávnění pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky, nebo které již pobývá na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu;
  • pobývá s rodičem, který na území pobývá na základě víza k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu na území podle zvláštního právního předpisu nebo který je azylantem anebo osobou požívající doplňkové ochrany;
  • je azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany.

Pozornost je věnována zejména dětem uvedeným v § 6 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, kterými jsou děti:

  • jejichž rodiče zemřeli nebo neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti či nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti;
  • které byly svěřeny do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy;
  • které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití;
  • které se opakovaně dopouštějí útěků od rodičů nebo jiných fyzických či právnických osob odpovědných za výchovu dítěte;
  • na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj či jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu;
  • které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců;
  • které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami;
  • které jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylanty nebo osobami požívajícími doplňkové ochrany, a které se na území ČR nacházejí bez doprovodu rodičů nebo jiných osob odpovědných za jejich výchovu.
  • pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí.

Předním hlediskem pracovníků MPSV je při plnění činností spojených s výkonem sociálně-právní ochrany dětí nejlepší zájem, prospěch a blaho dítěte, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči.

Legislativní rámec činnosti MPSV v oblasti sociálně-právní ochrany dětí

Činnost MPSV se v oblasti sociálně-právní ochrany dětí opírá zejména o:

  • Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev (tzv. kompetenční zákon);
  • Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí;
  • Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) a zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení);
  • Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.

Kompetenční zákon vymezuje v § 9 MPSV jako ústřední orgán státní správy, v jehož gesci je mimo jiné právní ochrana mateřství, dále pak péče o rodinu a děti. Na základě tohoto zákona MPSV realizuje v oblasti sociálně-právní ochrany dětí tyto činnosti:

  1. vyvíjí analytickou a koncepční činnost (§ 22);
  2. předkládá podklady potřebné pro sestavení návrhů státního rozpočtu a přípravu jiných opatření širšího dosahu, která budou přispívat k ochraně práv dětí (§ 23);
  3. připravuje návrhy zákonů a jiných právních předpisů (§ 24);
  4. zabezpečuje úkoly vyplývající pro ČR z mezinárodních smluv, např. z Úmluvy o právech dítěte (§ 25);
  5. požaduje od jiných orgánů sociálně-právní ochrany dětí (zejména od krajů a obcí, ale i dalších) zprávy a údaje, které jsou nezbytné pro plnění úkolů MPSV (§ 27).

    Na základě zákona o sociálně-právní ochraně dětí provádí MPSV tyto činnosti:
  6. podává podněty krajskému úřadu a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí ke zprostředkování osvojení a pěstounské péče; proto má také ze zákona přístup do evidence dětí a evidence žadatelů o zprostředkování osvojení a pěstounské péče (§ 24d);
  7. provádí nové posouzení žadatele o náhradní rodinnou péči, vede-li odvolací řízení ve věci žádosti o zařazení do evidence zájemců (§ 27 odst. 8);
  8. navštěvuje ústavní zařízení a provádí zde šetření v rámci dozoru nad cizí péčí ústavní (§ 29 odst. 7);
  9. přijímá oznámení zastupitelského úřadu při řešení návratu českých dětí bez doprovodu ze zahraničí v některých případech a určuje obecní úřad obce s rozšířenou působností, který bude návrat zajišťovat (§ 36 odst. 1, 5);
  10. zřizuje poradní sbor jako zvláštní orgán k plnění úkolů MPSV v oblasti sociálně-právní ochrany dětí (§ 38b);
  11. uděluje výjimky pro překročení lůžkové kapacity zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (§ 42 odst. 3);
  12. upravuje tiskopisy žádosti o státní příspěvek za pobyt a péči v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (§ 42l odst. 1);
  13. rozhoduje o prominutí podmínky trvalého pobytu při posuzování nároků na dávky pěstounské péče (§ 47o odst. 2);
  14. upravuje tiskopis žádosti o dávky pěstounské péče (§ 47v odst. 2);
  15. rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí ve věcech dávek pěstounské péče (§ 47x);
  16. vede evidenci pověřených osob (§ 49 odst. 11);
  17. má oprávnění požadovat spisovou dokumentaci vedenou o dětech, zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálně-právní ochrany dětí nižších stupňů získaly při své činnosti, s výjimkou jmenných údajů, pokud z jiných ustanovení nevyplývá oprávnění i na jmenné údaje, jak je tomu obecně „v rozsahu nezbytně nutném pro plnění svých úkolů“, tedy např. v oblasti zprostředkování náhradní rodinné péče či údajů souvisejících s prováděním šetření v ústavech (§ 51 odst. 4);
  18. spravuje informační systém sociálně-právní ochrany dětí (§ 53a odst. 1 – 3);
  19. vydává prováděcí vyhlášky v rozsahu stanoveném zákonem (§ 58b odst. 2, 3);
  20. upravuje tiskopisy žádosti o vydání pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí (§ 60).

    Na základě zákona o krajích a zákona o obcích pak má MPSV v oblasti sociálně-právní ochrany dětí tyto kompetence:
  21. má oprávnění vydávat směrnice ústředních správních úřadů, na základě nichž lze ukládat povinnosti obcím a krajům v oblasti sociálně-právní ochrany dětí, a to v rámci přenesené působnosti, jsou-li tyto povinnosti současně stanoveny zákonem a směrnice je publikována ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí;
  22. přijímá závazná opatření při výkonu kontroly přenesené působnosti v oblasti sociálně-právní ochrany dětí krajskými úřady (§ 30 krajského zřízení);
  23. vykonává dozor nad vydáváním a obsahem rozhodnutí a jiných opatření orgánů krajů v přenesené působnosti včetně jejich rušení (§ 84 krajského zřízení);
  24. kontroluje výkon přenesené působnosti svěřené orgánům krajů (nikoli obcí) včetně dodržování zákonů, prováděcích předpisů a směrnic (§ 86 krajského zřízení),
  25. rozhoduje o odvolání proti správnímu rozhodnutí orgánů kraje (§ 92a krajského zřízení).

    Ze správního řádu pak vyplývají kompetence MPSV:
  26. provádět změny příslušnosti (tj. atrakci a delegaci) vůči krajským (zpravidla nikoli obecním) úřadům (§ 131);
  27. rozhodovat spory o věcnou příslušnost v některých případech (§ 133);
  28. přešetřovat způsob vyřízení stížnosti krajským úřadem (§ 175 odst. 7 ve spojení s § 178 správního řádu).

    Ze zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, vyplývá dále působnost MPSV:
  29. jednat jménem státu ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem při výkonu sociálně-právní ochrany dětí správními úřady, je-li dotčenou osobou uplatněn nárok na náhradu škody. Uplatnění nároku na náhradu škody u MPSV je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Přizná-li MPSV náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok ze strany MPSV plně uspokojen.

K čemu nemá MPSV oprávnění:

MPSV nemá až na výjimky oprávnění vstupovat na žádost občanů do řešení konkrétních případů, kde se občané střetávají při řešení situace dítěte s pracovníky jiných orgánů-sociálně právní ochrany dětí, popř. se soudy. Dostalo by se tak do rozporu s uspořádáním systému veřejné správy v ČR, jehož hierarchii je nutné při řešení situací respektovat, stejně jako zákonem stanovené postupy.

Výjimky představují situace, kdy je např. řešena odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, a to i u orgánů prvního stupně. Další výjimkou je vyřizování dožádání jiných orgánů veřejné moci, zejména ústředních, popř. šetření ve věcech, v nichž určité možné pochybení poukazuje na předpokládané systémové nedostatky, zejména právní úpravy nebo metodického vedení apod.

MPSV nemůže zasahovat jako orgán moci výkonné do výkonu působnosti soudů jako orgánů samostatné moci soudní. Nemůže tedy v tomto ohledu zjednat v konkrétních případech nápravu. Záležitosti týkající se soudů a jejich rozhodování je nutné řešit s Ministerstvem spravedlnosti, do jehož působnosti státní správa justice spadá.

Autor: oddělení 911
Poslední aktualizace: 23.12.2014

Nastavení zobrazení:

Sociálně-právní ochrana dětí
Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 18.12. 2017 000 03:59.