Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2014 » Září:

Michaela Marksová: Hostem v pořadu Otázky Václava Moravce (ČT 24)

Přísnější kontroly dávek?

Václav MORAVEC, moderátor
Skončí byznys s ubytovnami pro sociálně slabé? Poslanci tento týden schválili novelu zákona o pomoci /chyba nahrávky/. Zákon má změnit praxi, kdy státní doplatek na bydlení putuje rovnou do kapes majitelů ubytoven, kteří inkasují vysoké nájmy za často otřesné přístřeší. Objem vyplácených peněz se přitom za posledních pět let zněkolikanásobil. V roce 2010 se na doplatku na bydlení ročně vyplatily asi tři čtvrtě miliardy korun. Vloni už to byly dvě miliardy a 800 milionů. U další dávky v hmotné nouzi, příspěvku na živobytí, se suma zvýšila z necelých tří miliard na loňských 7,5. Právě dávky v hmotné nouzi se nejčastěji zneužívají. Úřad práce odhaduje, že může jít o pět až deset procent z celkového objemu. Na kontrolu příjemců v terénu přitom nejsou zaměstnanci.

Kateřina BERÁNKOVÁ, mluvčí Úřadu práce ČR /14. 7. 2014/
V současné době toto není úplně tak možné, protože nemáme dostatek lidí, kteří by toto prováděli.

Václav MORAVEC, moderátor
Vedení úřadu požádalo o navýšení počtu zaměstnanců úřadu práce o 1 200. Dostalo polovinu.

Bohuslav SOBOTKA, premiér a předseda strany /ČSSD/ /14. 7. 2014/
V rámci transformace úřadů práce, takzvané Drábkovy reformy se na úřady práce převedla správa dávek v hmotné nouzi, ale propouštěli se současně pracovníci z úřadů práce a z obcí.

Václav MORAVEC, moderátor
Zneužívání dávek v hmotné nouzi je zásadním problémem v sociálně vyloučených lokalitách. Týká se to především Ústeckého, Libereckého a Moravskoslezského kraje.

Olga HAVLOVÁ, poslankyně, Moravskoslezský kraj /ÚSVIT/ /17. 9. 2014/
Pletichaření s ubytovnami je velký nešvar a hrubě se mi nelíbí. Obrovské sociální dávky, které podnikatelům s bídou stát vyplácí, jsou pro klientelistickou chobotnici provozující ghetta nepřizpůsobivých hotovým rájem.

Bohuslav SOBOTKA, premiér a předseda strany /ČSSD/ /14. 7. 2014/
Naším cílem je, abychom posílili terénní práci úřadu práce v sociální oblasti. Abychom více hlídali vyplácení dávek zejména doplatků a příspěvků na bydlení. A naším cílem je, aby se zlepšila činnost a fungování úřadu práce.

Václav MORAVEC, moderátor
Když úřady práce prověřovali vyplácení dávek na začátku letošního roku, zjistili, že až polovina podkladů a informací od klientů nesouhlasila. Sobotkův kabinet slíbil v červenci, že se k případnému posílení Úřadu práce České republiky kvůli lepší kontrole vyplácení sociálních dávek vrátí před koncem letošního roku. Paní ministryně, když tady Marie Bílková v Otázkách v červenci říkala, že posílení počtu zaměstnanců Úřadu práce nejméně o tu šestistovku, kterou dostala, a zároveň zpřísnění zákona o dávkách v hmotné nouzi, s čímž vyslovila /chyba nahrávky/, že může ušetřit pět až procent, pět až deset procent neoprávněně vyplácených sociálních dávek. Vnímáte to jako realistický odhad?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Tak bylo to v materiálu, který jsem nesla na vládu, a který právě odůvodňoval těch prvních 600 lidí, které začly úřady práce nabírat od ledna, nicméně upřímně řečeno, to jsou opravdu kvalifikované odhady, ale nějaká opravdová podrobná studie, která by to dokazovala, tak tu nemáme. Ale na druhou stranu je to číslo relativně nízké. Takže já věřím, že je realistické, ale musíme ještě chvíli počkat, aby se nám to skutečně v těch výsledcích ukázalo.

Václav MORAVEC, moderátor
Když se bavíme o všech těch sociálních dávkách, růstu výplat ze státního rozpočtu těch dávek, tak na kolik může pomoci zákon o sociálním bydlení, tedy vy sice mluvíte o legislativní smršti, ale všechno to jsou zákony, které byly rychlým řešením, nikoliv koncepčním řešením sociální politiky státu.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Ano, to máte úplnou pravdu. Já také říkám u té novely zákona o hmotné nouzi, že to je taková první pomoc, okamžitá první pomoc, chcete-li, která by asi měla zabránit těm nejkřiklavějším případům, ale týká se jenom toho takzvaného doplatku na bydlení, to znamená toho pro ty úplně nejchudší. To, co jde do těch ubytoven. Další problém, který nás ale čeká, je takzvaný příspěvek na bydlení, což lze charakterizovat jako dávku pro takové nízko, středně příjmové rodiny, ale nejsou to nutně rodiny, které jsou vysloveně v té hmotné nouzi. Tam to vyžaduje také velkou revizi. A.

Václav MORAVEC, moderátor
Ta by mohla přijít kdy?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
To bude během, to bude během příštího roku. To je zákon o státní sociální podpoře. A jinak teď také začínáme dělat velkou analýzu vůbec všech sociálních dávek a toho systému, protože je velkou otázkou, kdy se vám vyplatí, a kdy se vám nevyplatí pracovat. To souvisí také s tím, ony ty, ty dávky, které vy jako úplně nejchudší dostanete na svoje živobytí a na hygienické potřeby, to znamená existenční, případně životní minimum. To jsou částky velice nízké. Tam určitě nikdo jen tak radostně z toho žít nebude. Ale to, co je právě velký problém, je, za jakých okolností vy máte nárok na to, aby vám stát přispěl na to bydlení. A tam je, bych řekla, velice zvláštní hranice, kdy někdy ti lidé, kteří pracují, ale mají velice nízké příjmy typu minimální mzda, nebo i nad ní, tak pak nedosáhnou na to, aby jim stát pomohl s bydlením. Ale ve chvíli, kdy spadnou do těch dávek, tak jim stát s bydlením pomůže. A ta hranice je velice tenká. Takže já se, se opravdu chceme podívat na to.

Václav MORAVEC, moderátor
Že byste lépe nastavili hranici, aby ti, kteří pracují, mohli dostávat příspěvek.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
No, aby nebyli biti na tom, že pracují především, takhle, to je ta podstata. Ale myslím si, že to dá hodně práce se na ten systém celý podívat.

Václav MORAVEC, moderátor
Přijde vám ten systém přehledný, když se podíváme ještě jednou na ta data týkajících se dávek v hmotné nouzi. A vidím, že teď je to otázka svým způsobem manipulativní, ale už to členění těch jednotlivých typů dávek, tak je natolik komplikované, že vlastně motivuje všechny šizuňky, kteří se v tom systému umění pohybovat tak, aby ho využívali oproti lidem poctivým. Jste schopna prosadit do roka, do dvou nějaké zpřehlednění systému těch sociálních dávek?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Tak do roka určitě ne. To opravdu ne. Do dvou možná si dovedu představit, že by se navrhlo to řešení.

Václav MORAVEC, moderátor
V čem, v čem vy vidíte ten systém sociálních dávek v Česku komplikovaný, a vlastně nespravedlivý vůči těm, kteří jsou aktivní, pracují možná za minimální mzdu, vrátím-li se k našemu prvnímu tématu?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Tak zaprvé většina dávek, nebo řada dávek je navázaná na ten takzvaný 2,4 násobek životního minima. To znamená, že jejich příjmy, nebo oni mají nárok na dávku ve chvíli, kdy ten jejich příjem je pod touto hranicí. A když jste kousíček nad, tak už na to nárok nemáte. A tam, tam já vidím velký problém, protože tam se bavíme o rozdílu třeba 200 korun v tom příjmu. A to je strašně malá hranice. Ti lidé, kteří jsou těsně nad tím, tak jsou na tom v podstatě stejně špatně, jako ti, kteří jsou pod tou hranicí. To si myslím, že je potenciálně nespravedlivé. A jak jsem řekla, druhé je tam opravdu nutné se podívat na to, co se ten stát dává na to bydlení. Protože jak říkám, ono vám na ruku ty peníze, které těm lidem dají, a i třeba přídavky na děti, ty jsou v řádech 300, 500, 600 podle toho, jak staré je to dítě. To jsou podle mého názoru částky velice nízké. Až zas na můj vkus moc nízké, když si představíte, že jste chudá rodina, máte děti, a máte za tě zaplatit třeba obědy ve škole, tak to je tak ta pětistovka. Tak tam mi to přijde třeba velice nízké. A najednou na té druhé straně to, co se platí na to bydlení, mi přijde velmi vysoké.

Václav MORAVEC, moderátor
Takže budete pře, měnit přerozdělování a transfery těch peněz v rámci sociálních dávek, když jste teď popsala.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Jak vidíte, my se především chceme podívat na to, jak, jak to tam tedy vypadá, pak zase se bude muset počítat, pro jaké skupiny lidí, a hýbat s tím násobkem životního minima, co si můžeme dovolit, a co ne. A určitě je to dost složitý proces, protože to, jak my tady ty dávky máme dnes nastavené, tak je vývoj za posledních dvacet let. A samozřejmě do toho nějak sáhnout není úplně jednoduché.

Václav MORAVEC, moderátor
Chtějí sociální dávky hlubší reformu, Radek Špicar?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
No, samozřejmě, ten systém není ani přehledný ani spravedlivý, jak jsme si tady teď, teď stručně řekli. A já vidím tři hlavní problémy. Zaprvé některé z těch dávek jsou prostě pokryté špatné legislativou, ten doplatek na bydlení je toho nejlepším příkladem. To znamená, vyplácet to na hlavu, nezjišťovat, jak vypadají ty, ty ubytovny a tak dále. To prostě šílené, jak se něco takového mohlo.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
To už teď nebude.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Jak něco takového mohlo projít Poslaneckou sněmovnou, že ti lidé, kteří o tom rozhodovali, nedokázali představit, jak to v praxi bude zneužitelné. Ten druhý problém je kreativita nás Čechů, kteří prostě najdou jakoukoliv skulinku, jakoukoliv interpretaci, jakékoliv zneužití toho zákona ve svůj vlastní prospěch. Ne nadarmo nadnárodní loterijní společnosti testují své nové hry v České republice. Protože kdo na to přijde v České republice, tak.

Václav MORAVEC, moderátor
Kdyby jenom loterijní společnosti. Myslím, že již v mnoha oblastech jsme tak kreativní, pane viceprezidente.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Přesně tak, když na to nikdo nepřijde v České republice, tak v celém světě ta loterie potom funguje bez problémů, protože se prostě do toho systému už nikdo nedostane. A zatřetí ale, to jsme tady nezmínili, a to já považuju za velmi důležité, jsou prostě kontroly. Paní ministryně, nedostatečné kontroly.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Samozřejmě, samozřejmě.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Doplatek na bydlení kontrolovaný ze sedmi procent? Vždyť to je přeci neuvěřitelné. Kde je těch 93 procent? Ty prostě vyplácíme, protože úředníci dostávají nějaké podklady o těch, kteří ty.

Václav MORAVEC, moderátor
Kdybych vám ale tady, pane viceprezidente, namítl, vy jste zmínil úřady práce. Reforma úřadů práce, vzpomeňte si, když jste byl v tomto studiu i s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem. Mluvilo se o té velké reorganizaci úřadů práce. A když se podíváme na ta data. Tedy vznik centrálního úřadu práce, vznikl v roce 2011, připomeňme, že to byl tehdy prezident Václav Klaus, který vetoval ten zákon o centrálním úřadu práce. Byla to součást té Drábkovy sociální reformy. Tehdy měly, tehdy měla Česká republika 77 okresních úřadů práce. Měly 8 136 zaměstnanců, během toho roku při třech vlnách propouštění musely skoro dva tisíce lidí odejít. Od ledna 2012 přešla na úřady práce z obcí agenda už zmiňovaných dávek v hmotné nouzi a s ní asi dvě tisícovky zaměstnanců. Na obcích ovšem tuto agendu zpracovávalo víc než 3,5 lidí, další zaměstnanci v počtu řádově desítek přišli později společně s agendou pěstounské péče. O stovky lidí se stavy zaměstnanců posilovaly vloni na podzim a letos v lednu. To na současných 9 400 lidí. Jenže množství práce by prý podle úřadu práce odpovídal počet zaměstnanců 11 778. Tedy že ty dávky nejsou kontrolovány kvůli tomu, že úřady práce si prošly tou brutální reformou v roce 2011. Nebyla to chyba, že jste to tehdy podporovali v roce 2010?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Vůbec ne. Ne, ne, vůbec.

Václav MORAVEC, moderátor
Nepřiznáte chybu?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Ne, nepřiznám a hned vysvětlím. Ten věcný záměr byl naprosto v pořádku. Centralizace, elektronizace, zpřehlednění, zjednodušení a tak dál. My jsme podporovali ten věcný záměr. Nikdo nemohl tušit, jak dopadne ta realizace. Proboha převést tu agendu, ale nepřevést s ní dostatek pracovníků, kteří ji budou využívat, a převést systém, který zkolabuje, a který to naopak ještě více zkomplikuje, to je přece ten obrovský problém, ale.

Václav MORAVEC, moderátor
Měli jste si to víc pohlídat. Sám jste, podívejte se, jak vypadá v Česku myšlenka, a jak je uskutečněná.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
No, samozřejmě.

Václav MORAVEC, moderátor
Úřad práce je toho klasickou.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Také jste si všiml, že už jsme opatrní a netleskáme paní ministryni za aktivizační opatření, protože si říkáme: počkáme si na realizaci.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Sakra, škoda.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Už jsme se jednou spálili. Ale to, co tenkrát vláda navrhovala, bylo do značné míry v pořádku. Ale skutečně, když se bavíme o takto významných reformách i na příklad v oblasti ICT, tak to manažerské provedení je naprosto klíčové. A tam to buďto vyjde, a potom je to naprosto v pořádku, a ty cíle jsou víceméně splněné, anebo to nevyjde, a pak je to katastrofa. A pak už to radši nechme tak, jak to je. Protože když to rozvrtáme a nedokážeme to manažersky skutečně správně zpracovat, tak můžeme, můžeme přivést ten systém ke kolapsu a udělat víc škody, než užitku.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Což se nám přihodilo.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Což se nám přihodilo.

Václav MORAVEC, moderátor
Takže zvýšení, zvýšení kontroly u vyplácení příspěvku na bydlení.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Když se podíváte na ty kontroly těch jednotlivých dávek, tam se nepohybujete v řádech desítek procent. Tam se pohybujete v řádech jednotek procent. Pět, čtyři, sedm procent. To znamená, my prostě předpokládáme, že to nikdo nezneužívá, že ty úřady dostávají skutečně podklady, kterým mohou věřit, a tak dále. To není možné, tohle není možné. A jestli to paní ministryně a skrze ni, nebo pod jejím vedením úřady práce mají řešit zvýšenou produktivitou v rámci současného personálního obsazení, nebo budou potřebovat personální navýšení, to nám musí říct vláda. Ale musí nám to říct i na základě čísel proboha. Zase ne na základě dojmů: máme pocit, že nestíháme. Potřebujeme vidět čísla, kolik jeden, jeden úředník zkontroluje, jaká je jeho produktivita. Jaké jsou výsledky, kolik ušetřil, a tak dále. Bavme se už o číslech a analýzách, ne o dojmech. To je klíčová věc.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Já bych jenom úplně na začátek chtěla říct, že tam samozřejmě je ta kontrola, alespoň minimální na tom vstupu. Ale potom ty další kontroly a ta práce s těmi lidmi, se nám skutečně pohybují v řádech jednotek. To je pravda. Nicméně já tady vidím taková lehce optimistická čísla, která už se třeba /chyba nahrávky/ zvedla na skoro 8.

Václav MORAVEC, moderátor
O tři procenta za poslední měsíc, nebo?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Ale, no, tak lepší, než kdyby to šlo naopak. Nicméně.

Václav MORAVEC, moderátor
No, to máte pravdu, že v Česku je možné i při přidání počtu zaměstnanců úřadu práce ještě "snížit produktivitu".

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Nicméně, nicméně ten cíl teda, které si, který si vytkly úřady práce, je 30 procent. A cíl je ale také, což je vlastně v zákoně nedílná součást, když se vyplácí dávky v hmotné nouzi, je s těmi lidmi pracovat. A to je to, co skutečně ten úřad naprosto teď nebyl schopen dělat. A to je to, co chceme.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Když je člověk na úřadu práce, už je pozdě. /nesrozumitelné/.

Václav MORAVEC, moderátor
Přepněte si na zpravodajskou ČT 24, kde v této diskuzi pokračujeme. A stejně tak budeme diskutovat o další reformě penzí, tedy zastropování odchodu věku do penze. Přepněte si na ČT 24, pokračujeme po stručných zprávách.

Růst minimální mzdy v ČR

Václav MORAVEC, moderátor
Nejdřív byla řeč o 500, nakonec je to stovek sedm. Minimální mzda se od ledna zvyšuje na 9 200 korun. Naposledy rostla sice vloni, ale předtím stagnovala od roku 2007. Aktuální zvýšení znamená vyšší náklady pro zaměstnavatele. Nejen na mzdě samotné, ale i na dalších odvodech státu. To se samozřejmě podnikatelům nezamlouvá a upozorňují, že pro některé obory to může znamenat potíže.

Jan WIESNER, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů /15. 9./
Může to být reálný problém, poněvadž o tom reálným problému už jsme mluvili při tom navýšení na 9 tisíc, zejména, dejme tomu, v textilním, v textilním průmyslu a ve službových oblastech, anebo v lesnictví. Takže tam už je to na hraně. Takže tam by to mohl být problém, ty další, těch dalších 200 korun by mohl být problém.

Václav MORAVEC, moderátor
Znění argumenty zaměstnavatelů, kteří podle vlastních slov byli rychlejším zvyšováním minimální mzdy postaveni před hotovou věc. Odboráři oponují, že by rychlejší růst minimální mzdy měl negativní dopad do zaměstnanosti.

Josef STŘEDULA, šéf ČMKOS /15. 9. 2014/
Vytvoří totiž pozitivní problém, a to je problém s tím, že lidé té ekonomice budou věřit daleko více, tím, že budou mít více peněz, budou moci o něco více utrácet. A to samozřejmě napomůže i těm zaměstnavatelům, kteří dneska proti minimální mzdě startují v tom smyslu, že lidé budou ty předměty, které vyrábějí, také kupovat. A myslím si, že to se projeví v celé ekonomice pozitivně. A zvýší to paradoxně zaměstnanost v České republice.

Václav MORAVEC, moderátor
Argumentuje v rozhovoru pro Českou televizi předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Pozvání k diskuzi do dnešních Otázek přijali ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD, vítejte po čase v Otázkách. Hezký dobrý den.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor
Vítám i ekonoma, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara, hezký dobrý den.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Dobré odpoledne.

Václav MORAVEC, moderátor
A pozvání přijal i předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek. Vítejte, pane předsedo, hezké poledne.

Bohumír DUFEK, předseda Asociace samostatných odborů
Hezký den.

Václav MORAVEC, moderátor
Začněme u vás, paní ministryně. Ke zvyšování minimální mzdy se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení. A podle něj se minimální mzda má, cituji: "postupně s ohledem na ekonomické a sociální souvislosti přiblížit 40 procentům průměrné mzdy. Máte spočítáno, jaká by měla být tedy výše průměrné mzdy v roce 2017?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Máme takový zatím odhad jenom Ministerstva práce a sociálních věcí, do kterého samozřejmě může vstoupit řada různých faktorů, ale v současné době je ten odhad, že by ta minimální mzda musela být 1 200 korun. To znamená, že ta průměrná bude 28 tisíc.

Václav MORAVEC, moderátor
Tedy 11 200 korun? By měla.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Je to, říkám, je to prvotní odhad náš.

Václav MORAVEC, moderátor
To znamená, že, počítám-li správně, když loni k prvnímu lednu příštího roku se zvýší minimální mzda na 9 200 korun, tak by každý rok musela růst minimální mzda ještě o dalších 700, 800 korun?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Takhle to v tuto chvíli vychází, ale říkám, je to první odhad. A my jsme si také na tripartitě řekli, že si dáme teď ještě do konce roku harmonogram, abychom se tedy vzájemně nepřekvapovali, kde bychom chtěli tyto odhady zakotvit a diskutovat o nich.

Václav MORAVEC, moderátor
Myslíte, že je reálné, aby do roku 2017, kdy končí mandát Sobotkovy vlády, že naplníte to programové prohlášení, a přiblížíte se k 40 procentům, protože 800 korun, jestli teď zaměstnavatelé lidově řečeno křičí při zvyšování minimální mzdy o 700 korun, tak si nedovedu představit, že by vám kývli na to, že v roce 2017 bude minimální mzda 11 200 korun.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Tak samozřejmě záleží na vývoji ekonomiky, nicméně já bych ráda zdůraznila, že Česká republika je v rámci Evropské unie úplně vzadu nejen v té absolutní výši minimální mzdy, když to přepočítáme na eura, ale také v tom rozdílu mezi minimální a průměrnou mzdou jsme také velmi vzadu. V současné době je to, myslím, 34 procent, nebo až po tom zvýšení to bude 34 procent. A když se podíváme na ty křivky toho vývoje, tak minimální a průměrná mzda by měly mezi sebou zachovávat stejný odstup, ale u nás ta minimální roste mnohem méně a ta průměrná už šla nahoru. Takže já pořád věřím, že to dokážeme.

Václav MORAVEC, moderátor
Radku Špicare, na 11 200 korun do roku 2017, zvýšení minimální mzdy, aby vláda naplnila tu pasáž programového prohlášení, kterou jsem citoval. Jak by měl vypadat ten harmonogram podle vás, jako /nesrozumitelné/?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
My jsme tento vládní cíl neodsouhlasili, to, myslím, není žádným tajemstvím. Na tripartitě jsme ho rozporovali. A to, co je pro nás v téhle situaci nejdůležitější, a na tom jsme se shodnout dokázali, je to, aby se už neopakovala ta poslední jednání na tripartitě, kdy my jsme, protože jsme viděli poměrně výrazný prostor pro zvýšení minimální mzdy, odsouhlasili společně s našimi sociálními partnery a vládou, zvýšení o 500 korun. A potom jsme navzdory té dohodě byli seznámeni s hotovou věcí, že to nebude 500, že to bude 700, aniž by to s námi kdokoliv konzultoval.

Václav MORAVEC, moderátor
Byl to podraz, paní ministryně? Jste si to ochotni připustit, protože jste to i v rámci koalice, lidově řečeno, zobchodovali za Věru Jourovou a podporu ČSSD nominaci Věry Jourové do Evropské komise?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Já bych to podrazem rozhodně nenazývala. Na druhou.

Václav MORAVEC, moderátor
Jaké byste použila slovo?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Ještě bych připomněla, ty minulé vlády Topolánka a Nečase, které naprosto ignorovaly zase požadavky zaměstnanců a dělaly si, co chtěly. A dokonce ignorovaly i některé požadavky zaměstnavatelů. Prostě se, byla to taková koaliční dohoda. A já si myslím, že ku prospěchu této země.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Já už bych to nepitval, já myslím, že je to za námi, já doufám, že se to nebude opakovat. A chtěl jsem říci to důležité. My jsme se s vládou shodli na tom, že bychom neměli o takovýchto důležitých tématech rozhodovat na základě nějakých dojmů, kdy vláda říká: ano, prostor existuje, odbory říkají: ano, prostor existuje. My říkáme: ne, prostor neexistuje. My bychom se měli chovat jako civilizovaná země, která, když zvyšuje minimální mzdu, a to takto výrazně, tak ji zvyšuje na základě ne dojmů, ale na základě čísel. To znamená, na základě analýzy toho, jak je na tom česká ekonomika, jak se s největší pravděpodobností bude vyvíjet. Co si trh práce může dovolit. Na tom jsme se s vládou shodli. To znamená, je teď na vládě, aby připravila jakýsi harmonogram, který ukáže, tak, abychom my dokázali předvídat, jak to zvyšování bude v budoucnu vypadat, jak se budou vyvíjet ty hlavní indikátory, s největší pravděpodobností bude muset pracovat.

Václav MORAVEC, moderátor
Pane viceprezidente, když.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
S odhady HDP, s mediánem, s průměrnou mzdou a tak dále. Bude muset dělat rigorózní šetření v rámci jednotlivých odvětví, nejenom v rámci průmyslu, ale například i zemědělství. V rámci živnostníků a tak dále. Pokud se ukáže, že ten prostor existuje, tak my budeme ti poslední, kteří to budou rozporovat. Ale rádi bychom rozhodovali na základě čísel a analýz, nikoliv na základě dojmů.

Václav MORAVEC, moderátor
Připomeňme, že ta hodinová minimální mzda v této zemi se od ledna příštího roku zvyšuje z 50 na 55 korun. Měsíční pak o 700 korun na 9 200. Zhruba tisícovku z toho ovšem zaměstnanec zase vrátí do státního rozpočtu na sociálním a zdravotním pojištění. Ještě víc odvedou zaměstnavatelé. Při staré sazbě minimální mzdy šlo o 2 890 korun, nově to bude 3 128 korun, co připlyne do státního rozpočtu. Když rozporujete číslo, zatím 11 200 jako minimální mzdu, výši minimální mzdy v České republice v roce 2017. Jaký je váš odhad?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Já jsem rád, že už se konečně dostáváme k věcné diskuzi, a můžu tedy uplatnit ty argumenty, které my jsme od začátku uplatňovali. Nesmíme zapomínat, že zvýšení minimální mzdy se promítají v ostatních tarifech. Prostě zaměstnavatelé se dostanou pod tlak. Budou muset zvýšit minimální mzdu, ale zároveň budou muset zvyšovat i ty ostatní tarify, kde už ty nárůsty budou samozřejmě mnohem vyšší. To znamená, my odhadujeme, že vláda tímto krokem zatíží zaměstnavatele v té dnes ne úplně jednoduché době, například kvůli problémů na mnoha našich exportních teritoriích, v řádech stovek milionů korun. Odhady Ministerstva financí hovoří téměř o jedné miliardě korun. To znamená, to je velká finanční zátěž, které bude prostě pro některé podniky, nebo pro některé sektory problémem. A za druhé, a to už se dostáváme k tomu ohrožení pracovních míst, je tady určitá zkušenost z roku 2008, kterou jsme my jako svaz průmyslu velmi pečlivě sledovali a vyhodnotili, kdy se jasně ukazuje, že v krizových dobách my nevíme, jak se bude bohužel ekonomika například v příštím roce, nebo v příštích třech letech vyvíjet. Jsou nejvíce ohroženy právě tyto nízkopříjmové, nízko kvalifikované skupiny zaměstnavatelů. A bohužel platí přímá úměra, že čím vyšší v uvozovkách oni plat mají, tím jsou víc ohrožené. Protože v tom roce 2008 se nezbavovali podniky vysoce příjmových manažerů, to je skutečně kvalifikovaná pracovní síla, ty podniky věděly, že by o ni znovu musely na trhu práce po odeznění krize velmi tvrdě bojovat, protože jedním z hlavním problémů našeho trhu práce je sehnat dostatečné množství kvalifikované pracovní síly, ony se zbavovaly těch nízko kvalifikovaných. A samozřejmě čím jsou pro ně dražší, byť by se mohlo jednat o stovky, nebo jednotky tisíc korun, tím jsou v takovýchto krizových dobách ohroženější.

Václav MORAVEC, moderátor
Cíl vlády 11 200 je tedy podle vás jako cíl nereálný z pohledu ekonomického dopadu?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
To jsem neříkal, já říkám, že oni je, oni je vystavují určitému riziku, v souvislosti s vývojem ekonomiky. Pokud budeme v příštích letech růst dvouprocentním tempem, potom si dokážu představit, že až tak velký problém to nebude. Pokud by se ale ta situace zkomplikovala, potom budou tito zaměstnanci ohroženi.

Václav MORAVEC, moderátor
Pane předsedo Dufku, rychlé zvyšování minimální mzdy má v sobě podle vás jako odborů, protože vy vítáte obecně zvyšování minimální mzdy, rizika, o nichž mluvil Radek Špicar?

Bohumír DUFEK, předseda Asociace samostatných odborů
Tak já musím říct, já nesdílím ty názory, co mají naši podnikatelé, protože oni taky na své kůži prostě museli s nýst tu zátěž, řeknou, nové vlády, protože když jsme v minulosti upozorňovali, ať to byl Topolánek, nebo Nečas, že by mělo dojít ke zvýšení aspoň minimální u té minimální mzdy například o sto korun, tak oni nechtěli. A prostě jejich zisky mnohdy rostly, a zaměstnanci chodili, když to řeknu, se stejným obnosem peněz.

Václav MORAVEC, moderátor
A teď vám přijde adekvátní to skokové, to skokové navyšování?

Bohumír DUFEK, předseda Asociace samostatných odborů
Já to hned vysvětlím. A v tu chvíli, řeknu, se stalo, že se vůbec nevyplácelo chodit do práce, protože na sociálních dávkách mnohdy se vyplácely daleko vyšší částky, než byla minimální mzda. To jsem schopen dokázat i číselně. Na druhé straně tady je argumentováno, že to jaksi bude mít vliv na zaměstnanost. Není to pravda, protože já tady musím říct, že například jsem ten, co podepisuje s podnikateli v zemědělství kolektivní smlouvy vyššího stupně. Já musím tady upozornit, že ač byla minimální mzda 8 tisíc, tak minimální mzda v zemědělství, jako v prvním stupni, byla 8 600. Takže není pravdou to, co tady bylo řečeno, protože my jsme právě šli pozvolna každý rok nahoru v té nejnižší části minimální, nebo nejnižší části stupnice tak, abysme nemuseli skokově zvedat. Protože to muselo prostě přijít z ekonomického, řeknu, pohledu.

Václav MORAVEC, moderátor
Ano, ona, promiňte, pane předsedo, ona vaše centrála právě zastupuje nejvíc ty nízkopříjmové skupiny, jako jsou zemědělci. To navýšení minimální mzdy na 9 200 korun tedy nebude mít vliv na zaměstnanost ve vašem sektoru?

Bohumír DUFEK, předseda Asociace samostatných odborů
Já si myslím, že nebude, protože nikdy neměla vliv, řeknu, minimální mzda na zaměstnanost. Když se podíváte, jak roste minimální mzda, tak nikdy, když to řeknu, adekvátně k tomu nerostli propouštění zaměstnanců. Protože se to dá řešit úplně jinými způsoby. Ale já tady musím říct ale jednu věc. Není to pravda, že jsme, jak se říká, něco podrazili a nedodrželi jsme dohodu, protože naše asociace v lednu, a to se dá také, řeknu, běžně, běžně dokázat, hovořila o tom, že minimální mzda v tom prvém roce tak, abysme se blížili, protože my jsme také toho názoru, že bysme se měli dostat ke 40 procentům, řeknu, vyplácené mzdy z průměru v těch nejnižších tarifech, tak jsme říkali, že ta první částka musí být minimálně mezi pěti stovkami až 700 korunami, že jinak se tam prostě nemůže, řeknu, vláda dostat. A potom programové prohlášení je jenom cárem papíru. A ještě bych tady dodal jednu velice důležitou věc, kterou jsme nezmínili. Ono se mnohdy hovoří o, jak se říká česky, výplatách. Ale my bysme se tady měli bavit hlavně o ceně práce. Takže jestliže tady hovoří, když to řeknu, vláda, že by se chtěla dostat na 40 procent, řeknu, průměrné mzdy, je tady, vy jste tady, pane redaktore, dobře spočítal tu další nákladovou položku, tak je tady otázka samozřejmě, protože já se vůbec netajím tím, že si myslím, že cena práce v České republice je zbytečně vysoká. Pokud půjdeme snižováním této zátěže u podnikatelů, tak samozřejmě pro ně nemůže být žádným probléme, aby rostla minimální mzda daleko vyšším způsobem.

Václav MORAVEC, moderátor
Ale tím krokem, tím krokem, o němž mluvíte, se zatím nejde, byť to doporučuje i Evropské komise v připomínkách k návrhu reforem, národních reforem. Když se podíváme na vývoj minimální mzdy, tak ona se zvyšovala už vloni po prvé po sedmi letech na současných 8,5 tisíce korun. Letos se tripartita dohodla na zvýšení o pětistovku, vládní sociální demokraté nakonec v rámci koalice prosadili už zmiňované zvýšení o 700 korun a hnutí ANO na ně kývlo výměnou za podporu sociální demokracie v bruselské kandidatuře Věry Jourové. Minimální mzda se momentálně v České republice týká asi jednoho sta tisíc lidí. Berou ji jen dvě procenta všech pracujících. Paní ministryně, ten harmonogram zvýšení minimální mzdy dovedete odhadnout, jaký tedy bude, jak se bude zvyšovat minimální mzda v roce 2016 a 2017, jestliže je tady nějaký propočítaný cíl 11 200 korun?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Tak já bych znova chtěla zdůraznit, že těch 11 200 není vůbec jistá částka. Že to je, říkám, teď odhad, ale jak už tady řekl pan Špicar, tam do toho vstupuje řada různých faktorů, takže bych tím, to číslo je takový odhad. Ale nemůžeme tím úplně v tuto chvíli operovat.

Václav MORAVEC, moderátor
A vaše představa toho rozvržení v letech 2016, 2017?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Nicméně, takhle, tam je počítáno, ta částka až na rok 2018. Takže to ještě je, ještě o ten jeden rok. Ale zřejmě k něčemu takovému dojde, k těm pěti až sedmi stům. Ale znova, my ještě jsme v tuto chvíli ten harmonogram nepřipravovali, takže nemáme všechny ty propočty, které s ním souvisejí.

Václav MORAVEC, moderátor
Ale zatím je ta představa taková, že minimálně každý rok o pět set korun.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Tak samozřejmě rádi bychom /chyba nahrávky/ lidem a kvůli tomu, co tady také už řekl pan Dufek, že nám také velmi záleží na tom, aby se lidem v této republice čím dál, tím více vyplatilo pracovat. Protože ty dávky a to, jak rostou, to je, domnívám se, obrovský problém. Takže vlastně to má v sobě i tenhle ten motivační charakter. A také i to přesvědčení, že jestliže někdo pracuje poctivě X hodin denně, tak za to má mít tu opravdu odměnu důstojnou.

Václav MORAVEC, moderátor
Radek Špicar mluvil o těch koncepčních materiálech. On existuje jeden jediný, který předložil Úřad vlády a je na internetových stránkách Úřadu vlády, nazvaný Vliv minimální mzdy na nezaměstnanost v České republice. A když to zjednoduším, pak, tak podle tohoto dokumentu, který mám v rukách, tak není možné učinit obecný jednoznačný závěr, a cituji: "predikovat na základě zvýšení minimální mzdy vliv na míru nezaměstnanosti", Radku Špicare. Považujete ten materiál za relevantní, když vy tvrdíte, že ohrozí opravdu pracovní místa způsob zvyšování minimální mzdy v Česku?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Samozřejmě, my neříkáme. Kdybychom věděli, že na základě toho zvýšení o 700 korun dojde k propouštění v řádech tisíců, stovek, tak bychom s tím okamžitě přišli. Nikdo z nás toto neříká. Pouze upozorňuji na ta rizika, kterým tyto nízkopříjmové skupiny obyvatel mohou být vystavené. A já bych se jenom vrátil k tomu, co tady zaznělo od kolegy Dufka, protože to často od odborářů neslýcháme. Já doufám.

Václav MORAVEC, moderátor
Že náklady na práci jsou vysoké?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Že to bude zaznamenáno, a že s tím vláda bude pracovat. Protože pokud by se na tom sociální partneři shodli, co by s tím potom vláda tedy mohla dělat, kdybysme na ni začali společně tlačit. Já doufám, že to tak bude. Protože skutečně obrovským problémem českých zaměstnavatelů a českého trhu práce jsou ty takzvané vedlejší náklady práce. Ty máme skutečně jedny z nejvyšších v Evropě. A já se téměř každý týden scházím se zaměstnavateli, kteří poukazují na to, že tato doposavad silná komparativní výhoda, to znamená relativně nízká cena práce například oproti západní Evropě, se pomalu vytrácí. A vzhledem k tomu, že ostatní věci jsou velmi problematické, ať už je to nedostatečná infrastruktura, nešťastná "emigrační" politika, vysoké ceny energií. Kdybychom o tuto komparativní výhodu přišli, mohli bysme mít veliký problém. Takže to já velmi vítám, musím říct.

Václav MORAVEC, moderátor
On to, on to předseda Asociace samostatných odborů zmínil, a když si dáme ještě to právě evropské srovnání, jak o tom Bohumír Dufek mluvil, tedy že by se mohla rychleji zvyšovat minimální mzda, abychom se dostali na některé sousední země v Evropě, na jejich úroveň minimální mzdy, ale je to podmíněno právě snižováním nákladů práce. Zákonná minimální hodinová mzda existuje ve většině unijních zemí. Teď vidíte mapu Evropy, jak čistě sazbou přes 11 eur, tak vyjádřeno standardem kupní síly, je nejvyšší minimální mzda v Lucembursku, pak následuje Francie, Nizozemsko a Belgie. Česko bylo s tou původní sazbou za většinou zemí s institutem minimální mzdy, a to se změní právě od ledna příštího roku. Nižší byla minimální mzda v Estonsku, Bulharsku a v Rumunsku. Příznivci institutu minimální mzdy vyzdvihují její sociální a motivační funkci. Odpůrci pak poukazují na zdražování pomocné práce pro zaměstnavatele a zvýšení právě těch nákladů práce a rozvojem nelegálního pracovního trhu. To je riziko, když se příliš skokově zvýší minimální mzda. Pane předsedo Dufku, v čem tedy mohou zaměstnavatelé počítat s vaší podporou, co se týká snižování nákladů, vedlejších nákladů práce, protože to asi nebude rád slyšet ministr financí Andrej Babiš?

Bohumír DUFEK, předseda Asociace samostatných odborů
Já si myslím, že jo, protože to je otázka.

Václav MORAVEC, moderátor
Myslíte, že jo,

Bohumír DUFEK, předseda Asociace samostatných odborů
Produktivity práce, produktivity práce v rámci celého sektoru. A řekněme si, vždyť je přece úplně nelogické, aby český zaměstnanec, který pracuje na jedné straně, řeknu, hranice v České republice, bral, a teď já to zjednoduším pro dnešní pořad, minimální mzdu ve výši, řeknu 9 200. Přejel hranice, protože ho zaměstná, řeknu, německý zaměstnavatel. A v tu ránu bude brát minimální mzdu 38 tisíc. To je přece absolutně něco špatného. Nebo dám příklad, řidič kamionu z České republiky bere, řeknu, stěží 50 procent toho, co berou, řeknu, kamioňáci například v Německu, nebo v jiných zemích. Já si myslím, že Česká republika by se měla podívat komplexně na celý tento systém. Je pravdou, a tady trošku, abych přece jenom zlehčil, tak řeknu, je zajímavé, že podnikatelé netlačili, když měli, řeknu, ve vládě, řeknu, pravicové politiky, na to, aby se snížila cena práce, že o tom hovoří až teď.

Václav MORAVEC, moderátor
Promiňte, ne, oni o tom.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
/nesrozumitelné/ setrvale od té doby, co já pamatuji v rámci tripartity.

Václav MORAVEC, moderátor
Promiňte, ale u pravicové vlády naráželi stejně, jako narážejí v současnosti. To zase ty, ty nářky, nářky zaměstnavatelů tady slýcháváme už 15 let, co se týče zdanění.

Bohumír DUFEK, předseda Asociace samostatných odborů
No právě proto. A víte, proč naráželi? No, protože jim stačilo na druhé straně, že se nezvedala minimální mzda. A vlastně de facto všechno zůstalo jenom na kolektivním vyjednávání. Proto se také ztížila pozice kolektivního vyjednávání v České republice, protože já si myslím, že některé věci, a tady dám jenom příklad: ano, samozřejmě, roste-li minimální mzda, musí počítat zaměstnavatelé, že porostou i další tarify. A jak už jsem tady uvedl, my přece nechceme bejt žebráky Evropy, abysme za stejnou práci dostávali, řeknu, poloviční mzdu. Vždyť spousta firem pracuje, řeknu, skoro v ceně práce pro zahraniční firmy, které české zboží jenom za, s velikými zisky a za velké peníze, přeprodávají jiným zemím /nesrozumitelné/.

Václav MORAVEC, moderátor
Jak byste tedy snížil ty náklady práce? Protože v tomto druhém dokumentu, to je pracovní dokument útvarů Evropské komise a jde o posouzení národního programu reforem a konvergenčního programu. Což Sobotkova vláda poslala letos na začátku roku do Evropské komise, tak tam se píše: " K žádnému pokroku", tedy v tom stanovisku Evropské komise, "nedošlo ve snížení vysokého zdanění práce". A Evropská komise konstatuje: " V národním programu reforem pro rok 2014 vláda oznámila plány na novou reformu zdanění práce, jež by měla přinést příjmovou neutrálnost, a měla by být zavedena v roce 2016. Tato reforma počítá se změnami u základů daně, i u daňových sazeb. A se zavedením trvalého hrubého daňového pásma pro osoby s vysokými příjmy", konec citátu. Jaké další kroky můžete vy jako Ministerstvo práce a sociálních věcí, paní ministryně, připravit, aby se rychleji zvyšovala minimální mzda, protože se sníží vysoké zdanění práce?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Já musím říct, že tady k tomu bych se vyjadřovala z mého pohledu velmi, velmi opatrně. Já mohu konstatovat, že už Ministerstvo financí založilo, nebo zakládá pracovní skupinu, protože my jsme do ní dávali naše odborníky. Lidi, kteří pracují se sociálním pojištěním, vědí, jak se to počítá, a tak dále. Nicméně tady si myslím, že je potřeba zase mít řadu analýz a propočtů. Co tato sleva, nebo to snížení ceny práce udělá ve státním rozpočtu, takže já jsem strašně taková tady na to opatrná.

Václav MORAVEC, moderátor
Opatrná, že radši nebudete v národním plánu /chyba nahrávky/ co se týče snižování třeba sociálních odvodů?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Taky, když se podíváme třeba na schodek na důchodovém účtu, tak přesně, jak říkáte, pro mě je to taková velice citlivá záležitost.

Václav MORAVEC, moderátor
" No, ale Evropská" komise konstatuje: " I nadále přetrvávají podstatné rozpory v daňovém zacházení se zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými".

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
To je další problém, ano.

Václav MORAVEC, moderátor
Na tom se tady shodnete všichni tři. Ale od vás se očekává jako od zástupkyně vlády, že dojde k nějakým konkrétním krokům.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Ano, to určitě. Ale v tuto chvíli já nemám v ruce ještě žádné analýzy, žádná čísla, jak říkám, ta pracovní skupina teprve začla pracovat, takže proto já bych se k tomu vůbec nechtěla vyjadřovat.

Václav MORAVEC, moderátor
A vy počítáte s tím, jestliže z nedávno zveřejněné studie vyplývá, že OSVČ platí na dani v průměru o 27 procent méně než zaměstnanci, že stanovíte jiné zdanění, nebo nějaké minimální zdanění či sociální odvody u OSVČ?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Tak je to určitě jedna z těch otázek k diskuzi a netýká se to jen daní. Týká se to také odvodů na sociálním pojištění. Protože nám se teď objevují, nebo začínají objevovat lidé, kteří byli osobami samostatně výdělečně činnými v 90. letech a úplně, abych tak řekla, nedbali na svoji budoucnost, na to, že jednou budou v důchodu. A najednou teď zjišťují, že ten jejich důchod je minimální, takže tohle to je určitě jedna z věcí, nad kterou je potřeba se velmi zamyslet.

Václav MORAVEC, moderátor
Jak velké množství lidí se to týká, které mají tak minimální důchod, nebo žebráckou hůl jako důchod, protože byli osobami samostatně výdělečně činnými?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
To v tuto chvíli já vám nedokážu říci, protože si myslím, že to teprve začíná, že to spíše vidíme zatím na jednotlivých případech, ale že ten, ta předpověď je, že jich určitě budou přinejmenším tisíce, možná desetitisíce.

Slabiny trhu práce v ČR Václav MORAVEC, moderátor
Když teď se podíváme ještě na jednu skupinu, a to jsou ženy s dětmi do tří let. Ve všech mezinárodních dokumentech, kterými jsem se probíral, tak je to skupina, která je v Česku také ohrožena na pracovním trhu. A při pohledu na právě nezaměstnanost v České republice, tak ve srovnání s průměrem Evropské unie jsme poměrně nízko. V srpnu už třetí měsíc v řadě zůstala míra nezaměstnanosti na 7,4 procenta. Ale evropské instituce právě píší, že přestože celková míra zaměstnanosti je v České republice poměrně vysoká, určité skupiny obyvatel jsou na trhu práce stále nedostatečně zastoupeny, nebo těžko hledají zaměstnání. /chyba nahrávky/ v první řadě o ženách s dětmi do tří let. Tady byl návrh, řekněme, zkrácených pracovních úvazků a jejich podpory státem. Šlo o zase daňové zvýhodnění, nebo úlevy na sociálním pojištění. Paní ministryně, vy jste slibovala v červnu například v rozhovoru pro Hospodářské noviny, že tu věc musíte propočítat. Máte spočítáno, jakou cestou půjdete? A zda budou zvýhodněny pracovní úvazky, zkrácené pracovní úvazky pro ženy, které se starají o děti do tří let?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Musím říct, že tohle to ještě propočítáno nemáme, protože jsme teď měli legislativní smršť. A museli jsme, první musíme dělat to, co máme v plánu. Ale chtěla jsem říct, že ta, to, co vlastně už tady byl návrh za pana ministra práce Nečase, a tam se jednalo o slevy na dani, ale ten návrh byl tenkrát smeten ze stolu Ministerstvem financí.

Václav MORAVEC, moderátor
Financí.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Bohužel. A teď jsem chtěla něco říct, to jsem zapomněla.

Václav MORAVEC, moderátor
No, protože vy můžete.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Já do toho skočím, pane redaktore, jestli mohu.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Jsem měl myšlenku, tu jsem ztratila.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Já mám jednu takovou ženu doma. Možná se paní, paní ministryně naváže.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Tak já jsem byla taková žena. Tak já to beru taky osobně.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Tak já tím teď procházím a chtěl bych na základě té osobní zkušenosti říci, že tady nejde jenom o to, někoho daňově zvýhodňovat, ale tady bohužel to ovlivňuje mnohem více faktorů, například nedostatek míst ve školkách. Prostě nám se stalo, že když nám naši dceru do školky nevemou, tak je pro manželku buďto finančně velmi náročné to utáhnout s nějakou soukromou chůvou, anebo velmi problematické, když prostě dcera nemůže do školky tak, aby manželka mohla aktivně působit na trhu práce v rámci například osmi hodin denně a pěti dnů v týdnu. Takže i na tohle je potřeba, na tohle je potřeba myslet. A problém je to opravdu, opravdu velký.

Václav MORAVEC, moderátor
Ono se, promiňte, Radku Špicare, ono se také mluvilo právě o firemních školkách a zase jejich podpoře státem, aby zaměstnavatelé.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Vzpomeňte si, jak začínali, jak spoustu našich, našich členů si chtělo založit firemní školku. Já jsem se s tím velmi, velmi detailně seznámil. Ty.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Podmínky.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Podmínky, které byly státem nastavené například v oblasti hygieny, byly něco neuvěřitelného. To by skutečně ty firmy vyšlo na, na jednotky milionů u velkých firem. A desítky milionů korun, pokud by to skutečně byla velká školka. To byl naprostý nesmysl. Takže tohle je potřeba zrevidovat. To se děje naštěstí, přichází tam ty různé dětské skupiny a tak dále. Což je přesně potřeba udělat. Protože podniky o to mají zájem. Je to, je to čím dál, tím populárnější. Už i státní správa dokonce přichází s ministerskými školkami a tak dále. Jsou využívány, ale ta legislativa tomu musí jít naproti. Není možné, aby, aby /nesrozumitelné/.

Václav MORAVEC, moderátor
Ano, v tomto týdnu právě ty dětské skupiny byly v Poslanecké sněmovně schváleny. Ale je otázkou, zda je to dostatečné. Když se podíváme na to mezinárodní srovnání, tak Česká republika v rámci Evropy figuruje mezi zeměmi s nejnižší dostupností zařízení pro péči o děti. Ve formální péči se nachází pouze pět procent dětí do tří let oproti třetině v rámci celoevropského průměru. Paní ministryně?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Tady to, o čem vy, o čem vy mluvíte konkrétně do těch tří let, to jsou naše neexistující takzvané jesle. Proti kterým, musím říct, v minulých letech, nebo od začátku 90. let tady byl obrovský ideologický odpor, protože byly označovány jako komunistický vynález, a že je to pro děti škodlivé, a já osobně jsem strávila opravdu hodně času na různých diskuzích, případně psaním článků, kde jsem toto vyvracela, protože zase v západní Evropě je naprosto běžné, že ta zařízení jsou. Pravda je, a to zas souvisí s těmi částečnými úvazky, že to většinou není tak, že byste to malé dítě do tří let tam odložil na osm hodin denně. Ty děti tam většinou chodí na kratší časy. Nicméně jsem nikdy neviděla žádnou studii, že by to pro ně bylo škodlivé. A my jsme v těchto zařízeních, my jsme je skutečně masově rušili, věřilo se, že ženy tady budou šťastné celé tři roky, případně čtyři, na rodičovské dovolené.

Václav MORAVEC, moderátor
Tak mi řekněte, které konkrétní kroky tedy vy uděláte, protože to, co jste možná spolkla, a kde ta otázka je zásadní. Vy jste naznačovala v červnu v rozhovoru pro Hospodářské noviny, že uvažujete jednak, cituji: " o daňových úlevách, a jednak o slevách na sociálním pojištění", konec citátu. Máte tedy už jasnější představu, jestli půjdete cestou daňových úlev pro zaměstnavatele, kteří budou zaměstnávat ženy, které se, na zkrácení pracovní úvazek, které se starají o děti ve věku do tří let, nebo půjdete cestou slev na sociálním pojištění?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Já osobně se kloním spíš k těm slevám na daních. A ta jedna konkrétní věc, kterou jsme udělali, která tedy se netýká přímo podpory částečných úvazků, ale týká se právě těch dětských skupin, o kterých jste zmínil. To je zákon, který už teď vlastně míří po projednání Senátem i sněmovnou k prezidentovi. A tam je už pro, pro právnickou osobu, která si zřídí tuto dětskou skupinu takzvanou, což je něco jako taková formalizovaná, je to něco, něco, co by. Co je lehčí založit než mateřskou školku, je to takové formalizované hlídání dětí bez ambice na nějaký super sofistikovaný vzdělávací plán, který tam ale také úplně nechybí. Tak tam ti, kteří to založí, si za A mohou odepsat z daní náklady na zřízení té dětské skupiny. A potom je tam ještě také sleva pro rodiče, které tam to dítě dají. Takže to je taková první vlaštovka.

Václav MORAVEC, moderátor
A pak byste chtěla pokračovat těmi daňovými úlevami pro zaměstnavatele, kteří budou zaměstnávat.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Tak, ale jak říkám, protože. Já osobně tak to, co teď vidím, bych se spíše klonila k těm slevám na daních, než na tom sociálním pojištění. Ale my ještě ta čísla nemáme.

Václav MORAVEC, moderátor
Mít je budete kdy?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Tak já myslím, že do konce roku. Protože jak říkám, my jsme si teda odbývali velkou legislativní smršť a ta měla prioritu.

Václav MORAVEC, moderátor
Pane předsedo Dufku?

Bohumír DUFEK, předseda Asociace samostatných odborů
Já bych se vrátil ještě k těm, řeknu zaměstnancům nad 50 let /nesrozumitelné/, ale i k těm školkám. Tady jsme se bavili o tom, jaká by mohla být ta sleva na dani, ale já řeknu jednu velice důležitou věc. V žádném případě nechceme, aby stát začal, řeknu, přerozdělovat peníze, a nevybral na, řeknu, na to, protože na dluh se dlouhodobě žít nedá. Takže když se mě, pane redaktore, zeptáte, v jaké té první fázi bych viděl ty finanční prostředky, tak já se pokusím odpovědět za paní ministryni, kde by se měly hledat ty prostředky. A samozřejmě ona nemůže odpovědět, protože to koaliční vláda musí všechno dohodnout, a já to mám jednodušší, to dokážeme spočítat a řeknu: ano, máme tady volné finanční prostředníky v tom, že osoby samostatně výdělečně činné neplatí žádné daně České republice, a můžu to dokázat tím, že automaticky za 7 let nazpátek, kde se vybíralo někde kolem 20 miliard, se v současnosti vybírá 2,4 miliardy. Takže můžeme říct, že tady je v tu chvíli připraveno na tyto programy někde, pokud se vrátíme k té rovné dani kolem tisíci korun. A podotýkám, protože zase bude okolo toho velká diskuze, my jsme navrhovali, aby do 150 tisíc tyto osoby samostatně výdělečně činné, obratu, neplatili žádné daně. A od 150 tisíc korun platili minimální tisíci korunovou daň, protože všichni potřebujeme ten stát. Takže i osoby samostatně výdělečně činné potřebujou tento stát a měly by na provoz tohoto státu přispívat. Takže tady máme 15 miliard korun, které by bylo možné použít pro zaměstnavatele, pro slevy na daních na osoby nad 50 let. Pro mladé i pro ty ženy do tří let, které by se, řeknu, staraly.

Václav MORAVEC, moderátor
Ale Ministerstvo financí zatím takový konkrétní návrh nepředložilo, aby tyto peníze.

Bohumír DUFEK, předseda Asociace samostatných odborů
No ono ho nemůže předložit, máme před volbama a všechno podléhá, řeknu, volebnímu klání. Takže já si počkám po volbách, jako se do toho znova pustíme.

Václav MORAVEC, moderátor
Čeká tedy, až i ministr financí Andrej Babiš skončí s předvolební kampaní?

Bohumír DUFEK, předseda Asociace samostatných odborů
Ne, to ne, to jsem takhle říct nechtěl. Ale myslím si, že politické strany, že jo, mezi nima, když to řeknu, musí vládnout před volbama boj. Takže počkáme, až to vybojují, pak bude víc času na to, abysme se věcně mohli bavit o dalších návrzích.

Trh práce: mládí vpřed?

Václav MORAVEC, moderátor
Přes půl milionu lidí bez práce. I tak je ovšem nezaměstnanost v Česku ve srovnání se zbytkem Evropy nízká. V srpnu už třetí měsíc v řadě zůstala na 7,4 procenta. To je však průměr za celou Českou republiku. 26 okresech podíl nezaměstnaných přesahuje 8 procent. Z toho v šesti je vyšší než procent 11. Statistiku vedou okresy Most, Ústí nad Labem, Bruntál, Karviná, Ostrava město a Chomutov. Volných pracovních míst sice přibývá, ale jsou skupiny, které na ně dosáhnou jen stěží. K padesátinám dostal výpověď. Půl roku hledal novou práci. Doma si přitom procvičoval němčinu. Dnes je ze strojaře obchodní zástupce.

2014/ MAREK Dalimil /25. 9.
Jsem si rozhodl, že si zvýším kvalifikaci, což se mi podařilo. A říkal jsem si: no, tak buď si najdu práci, anebo začnu podnikat.

Václav MORAVEC, moderátor
Udržet si nebo najít práci po padesátce je těžké. Především kvůli stereotypu.

osoba /ukázka z pořadu Starý nebereme, www.aternativaplus.cz /zdroj: video společnosti Alternativa 50+/
Tak mladší jsou rozhodně flexibilnější,

osoba /ukázka z pořadu Starý nebereme, www.aternativaplus.cz /zdroj: video společnosti Alternativa 50+/
Někdy staří lidé se nechtějí učit novým věcem.

Nikola ŠIMANDLOVÁ, socioložka /25. 9. 2014/
Již 25 let se s technologiemi a novými technologiemi setkávají, umí s nimi pracovat.

Václav MORAVEC, moderátor
Dlouholetou praxi dovedou ocenit ve specializovaných oborech. Naopak největší věkovou diskriminaci pociťují zaměstnanci v administrativě, nebo v bankovnictví.

Linda SOKAČOVÁ, ředitelka, Alternativa 50 + /25. 9. 2014/
Ten věk hraje opravdu velkou roli, přiznávají to sami personalisté.

Václav MORAVEC, moderátor
Lidé starší 50 let se tak čím dál častěji stávají uchazeči o práci. Úřady práce jich registrují 60 tisíc. To je rekord za posledních pět let. Personalisté proto radí: datum narození neuvádějte. Navíc věková hranice se stále snižuje.

osoba /ukázka z pořadu Starý nebereme, www.aternativaplus.cz /zdroj: video společnosti Alternativa 50+/
40 let? Aha.

osoba /ukázka z pořadu Starý nebereme, www.aternativaplus.cz /zdroj: video společnosti Alternativa 50+/
Jak za předělem?

osoba /ukázka z pořadu Starý nebereme, www.aternativaplus.cz /zdroj: video společnosti Alternativa 50+/
No, vy už jste tady pro tuhle pozici příliš starý.

Nikola ŠIMANDLOVÁ, socioložka /25. 9. 2014/
My jsme měli ženu, které bylo 45 let a už té bylo řečeno, že je stará.

Václav MORAVEC, moderátor
Úřady práce začaly motivovat samotné firmy. Za přijetí člověka nad 55 let nabízejí měsíční příspěvek až 24 tisíc korun. Dodejme, že loňský kvalitativní výzkum, který uskutečnila organizace Alternativa 50+ potvrdil přetrvávající stereotypy o nedostatcích této věkové skupiny na trhu práce. Starší lidé jsou podle zaměstnavatelů méně flexibilní, neumějí pracovat s počítačem, neznají cizí jazyky. Pane viceprezidente Špicare, jak často se v diskuzích mezi zaměstnavateli bavíte i o tom, že existují možná předsudky vašich personalistů, nebo vás jako zaměstnavatelů vůči skupině, pracovní síle starší 50 let?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Tohle je obrovské téma, ten age management, nebo problematika 50+ a tak dále. Je to obrovské téma. V České republice, ale nejenom v České republice, řekl bych v celé Evropě. Když jezdím za našimi kolegy do Německa, do Francie, potýkají se s úplně stejným problémem. Ale já musím říct, že v poslední době mám pocit, že se celý ten přístup k tomuhle tématu mění. A že už se zaměstnavatelé nezabývají tolik tím, jak se těchto lidí co nejrychleji zbavit, ale spíše tím, jak jich co nejlépe využít. A já musím říct, že mě osobně v tomhle o tom, že je velmi nešťastné se těchto, těchto lidí zbavovat, přesvědčily moje, nechci říct výlety, ale spíše pracovní pobyty v jihovýchodní Asii, především v Číně, kde jsem pochopil, že jestli má vůbec Evropa nějakou šanci na udržení si své vlastní konkurenceschopnosti, tak musí vsadit na něco, čemu se říká kreativita, to znamená na inovace, na originální řešení /chyba nahrávky/. A ty vznikají z diverzity. Jinými slovy podniky, které si budou myslet, že když vyhází všechny staré lidi, vyhází všechny ženy na mateřské a cizince, takže jejich týmy složené z 20, 35 letých mladých Čechů něco vymyslí, tak nevymyslí vůbec nic. /nesrozumitelné/.

Václav MORAVEC, moderátor
No, ale promiňte, zatím se zdá, že to takto ze všech těch analýz funguje, že málo zaměstnanců.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Jestli to tak funguje, tak to tak nebude fungovat do budoucna. A ty podniky, které to nepochopí, tak budou mezi těmi, které budou ztrácet, a které budou přicházet o svoji konkurenceschopnost. Já jsem dokonce viděl i ve výrobních podnicích, koneckonců i v podniku, ve kterém jsem dlouhá léta pracoval.

Václav MORAVEC, moderátor
Tedy ve Škodě Auto.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Děkuji. Že tohle je téma, kterému se skutečně HR oddělení věnuje intenzivně. To je jedna z jeho hlavních priorit. A představte si, že dokáží takovéto firmy, které se tomu věnují, najít práci nejenom v administrativě pro lidi 50+, ale dokonce i ve výrobě. Například když ti lidé přechází z pozic mistrů, na které už třeba fyzicky nestačí, do pozice určitých mentorů. A zaučují ty nové mistry, protože oni mají know-how, které ty mladé, ti mladí lidé prostě nemají. A to je obrovsky cenné know-how. A firma, která si tohle neuvědomuje, a /chyba nahrávky/, tak znovu opakuji, si skutečně sama pod sebou podřezává větev.

Václav MORAVEC, moderátor
Ona stále ale skupina lidí starších 50 let je tou jednou z nejohroženějších skupin na českém pracovním trhu. A když se podíváme na vývoj nezaměstnanosti v těch uplynulých měsících, tak rekordní nezaměstnanost zaznamenaly tuzemské úřady práce letos v lednu a v únoru 8,6 procent. Naopak v červnu, červenci a srpnu byl podíl nezaměstnaných s hodnotou 7,4 procenta nejnižší za posledních 12 měsíců. Radku Špicare, on se snaží úřad práce, respektive stát pomáhat i zaměstnavatelům, aby pochopili, že lidé starší 50 let, když se s nimi dobře pracuje, tak jsou cennou investicí v rámci podniku. Vnímáte tu podporu státu jako dostatečnou právě na ta místa lidí, kteří jsou starší 50 let, nebo by mohl nějak stát ještě pomoci v narušování toho stereotypu, který často vaši členové mají?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Já předpokládám, pane redaktore, že k úřadům práce a k jejich fungování se asi dostaneme v průběhu naší debaty, takže je to hodnocení.

Václav MORAVEC, moderátor
Ale jestli stát může.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Zda dělají dost, nebo nedělají, nebo jestli vůbec dělat můžou potom, co se s nimi bohužel v minulých letech stalo, si asi necháme na později. Ale podíváte-li se na ty nové návrhy v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, které jsme z ministerstva získali, a které jsme probírali na tripartitě, podíváte-li se na několik konkrétních opatření v rámci těch 40 aktivizačních opatření, tak vidíte, že speciálně na tuto skupinu je tam několik naprosto konkrétních opatření přesně zacílené. Já si myslím, že to jsou dobrá opatření, že dávají smysl. Ale poté zkušenosti s těmi reformami na trhu práce v posledních letech jim budeme tleskat, až uvidíme jejich realizaci a jejich výsledek.

Václav MORAVEC, moderátor
Takže na papíře to vypadá dobře?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Vypadá výborně, je to je to dobře zacílené, na tuto skupinu se tam pamatuje. Jsou tam naprosto konkrétní opatření. My říkáme: v pořádku, pusťte se do toho, budete mít naši podporu, v rámci možností vám s tím pomůžeme. Ale tleskat budeme, až skutečně budeme tu realizační fází, protože speciálně, co se týká Ministerstva práce a sociálních věcí, tak jak víme, bohulibé záměry díky jejich ne úplně manažerskému zvládnutí se občas mění v naprostou katastrofu.

Václav MORAVEC, moderátor
Teď mluvíte o reorganizaci úřadu práce, ke které se ještě, ještě dostaneme. Pane předsedo Dufku?

Bohumír DUFEK, předseda Asociace samostatných odborů
Já bych k tomu ještě dodal jednu věc. My jsme se tady před chvílí bavili o tom zdanění práce. Víte, neslyšeli jsme tady, že by se dala podpořit, když to řeknu, zaměstnanost osob nad 50 let například nižší daňovou zátěží za každého zaměstnance, protože já si tady dovedu představit, že místo těch, řeknu, osob samostatně výdělečně činných, který jsou potažmo najímáni na tyto práce, nebo tak, jak jsme viděli minulý týden, 30 nelegálů zaměstnaných prostě ve firmě. Tak kdyby stát prostě umožnil, a protože já věřím, že se podaří této vládě i lépe vybírat daně, a umožnil zaměstnávání osob nad 50 let nižším zdaněním, tak že by to mělo daleko větší vliv, než jakékoliv, řeknu, různé aktivity, a řeknu, práce úřadu práce. A možná i větší tlak na zaměstnavatele, že budou mít výhodu, když dokážou /nesrozumitelné/.

Václav MORAVEC, moderátor
Paní ministryně, paní ministryni práce a sociálních věcí ve vztahu k Ministerstvu financí hodně stěžujete.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Ale já tady musím říct, paní ministryně to nepotřebuje, abych se jí tady zastával, ale přesně tohle je jeden z těch návrhů, to znamená slevy na sociálním pojištění pro mladé, začínající na trhu práce a pro věkově znevýhodněné. Takže toto je jedno z konkrétních doporučení. Je to tam. Teď je otázka, jak bude paní ministryně silná a s Ministerstvem financí nějakou dohodu vyjedná. Dokážu si představit, že to nebude jednoduché.

Václav MORAVEC, moderátor
Paní ministryně?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Já jsem se nadechovala právě, abych řekla to, to, co tady za mě řekl pan Špicar. Tady jsou ale dvě různé, dva různé návrhy. Jeden se zabývá slevou na daních. A ten, který my tam máme, a který vychází z vládního prohlášení, tam se jedná o slevy na sociálním pojištění. A my už to máme částečně připravené, jinak ta realizační fáze, předpokládám, že bude v příštím roce. Ale zase musím říct, že to od nás kolegové, kolegyně museli velmi pečlivě promýšlet, aby se nám nestalo, že nám tato dobře míněná sleva udělá nějaký, že nám hodně zvýší jaksi deficit v tom sociálním pojištění. Takže je to takové, takové vyvažování.

Václav MORAVEC, moderátor
Jinak řečeno, už máte připravený konkrétní návrh, že zaměstnavatelé, kteří budou zaměstnávat lidi starší 50 let, budou platit nižší odvody na sociálním pojištění?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Máme ten návrh připravený, ale ještě neprošel vládou, neprošel připomínkovým řízením. A nejedná se jenom o lidi starší 50 let. Jsou tam i jiné kategorie, do 25 a matky po rodičovské dovolené.

Václav MORAVEC, moderátor
Jak velká ta sleva bude a jaké zatím máte spočítané náklady do systému sociálního pojištění?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Tam ten princip, který tam zatím je, ale říkám, ten materiál ještě není puštěn ven, je takový, že by se to těm zaměstnavatelům když tak vyplácelo zpětně, až když to bude realizováno. To je asi ten zásadní princip. A kolik to je, to tam, to ještě se právě o tom polemizuje.

Václav MORAVEC, moderátor
Aspoň rozpětí nám řekněte, paní ministryně.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
To vám neřeknu.

Václav MORAVEC, moderátor
To mi neřeknete?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Ne, to vám neřeknu.

Václav MORAVEC, moderátor
A představa zaměstnavatelů a odborů? Ano?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Já jsem, jestli ještě, jestli ještě můžu. Já jsem chtěla říci, že ale součástí, že tohle to jsou taková konkrétní opatření, která se, dejme tomu, dají nějak vyčíslit. Ale že si myslím, že ještě jedna obrovská věc, kterou my můžeme bojovat /chyba nahrávky/ osvětová kampaň, a já si tady možná rýpnu do veřejnoprávní televize, že když se podíváte někam do zemí západní Evropy a podíváte se na ty hlasatele a hlavně ale hlasatelky, tak tam běžně jsou na těch obrazovkách, říkám, opakuji, i ženy nad 50 let. A muži také a je to normální. A tady u nás takové lidi.

Václav MORAVEC, moderátor
Paní ministryně, slyším to opravdu, slyším to opravdu velmi rád, protože už jsem považován za televizní třetihory, tak pokračujte ve svém.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
No, tak to bychom neradi.

Václav MORAVEC, moderátor
Ve své, ve své propagaci.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Že i vy máte obrovskou, jako veřejnoprávní televize v tom máte obrovskou úlohu.

Kdo a kdy se dočká důchodu

Václav MORAVEC, moderátor
"Pracujete do vyššího věku a zvyšujte rychleji hranici odchodu do penze," vzkázala Česku Evropská komise. "Nepřipadá v úvahu," odpověděla v červnu vláda. Už současné tempo zvyšování věku je podle kabinetu vysoké. Ale jak jinak udržet důchodový systém v chodu? Rébus pro penzijní komisi, která vymýšlí další recepty, jak sociální zajištění ve stáří reformovat.

Ministerstvo práce a sociálních věcí aktuálně navrhuje, aby se při reformování myslelo na to, že důchod v Česku by měl trvat zhruba 19 až 21 let. Pokud by se průměrná délka života oproti současnému stavu prodlužovala, věk odchodu na odpočinek by se musel začít zvyšovat rychleji, kdyby se naopak demografický vývoj přibrzdil a život prodlužoval pomaleji, pak by se zbrzdilo i zvyšování hranice odchodu věku do penze. Resort předložil svůj návrh důchodové komisi.

Martin POTŮČEK, předseda důchodové komise /12. 9. 2014/
Lidé by měli mít perspektivu, že když pracují, takže by také měli mít nárok na slušnou dobu, po kterou budou v důchodu a budou si takříkajíc toho důchodu moci užít.

Václav MORAVEC, moderátor
Život obyvatel České republiky se prodlužuje, z čehož logicky vyplývá, že roste počet seniorů. V současnosti tvoří asi 17 % společnosti. Podle posledních údajů pobírají starobní důchod víc než 2 miliony 340 tisíc lidí. Průměrný důchod je přitom asi 11 tisíc korun. Výdaje na penze jsou vyšší než příjmy. Věk odchodu do důchodu se dál prodlužuje.

Andrej BABIŠ, ministr financí /ANO/, ukázka 12. 9. 2014/
My máme dlouhodobě deficit důchodového účtu. Je roční deficit asi 50 miliard.

Martin POTŮČEK, předseda důchodové komise /12. 9. 2014/
Věk odchodu do důchodu pro občany této země roste v podstatě donekonečna. Takže dnešní dvacátníci by měli počítat s tím, že budou odcházet do důchodu v sedmdesáti.

Václav MORAVEC, moderátor
Na určení konkrétní věkové hranice odchodu do důchodu teď právě komise pracuje. Rozhodnou ale politici.

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu /KSČM/, ukázka 12. 9. 2014
Čím později odchází lidé do důchodu, tím více na té druhé straně, na tom začátku té životní dráhy, zůstává nezaměstnaných mladých absolventů.

Petr FIALA, předseda strany /ODS/, ukázka 12. 9. 2014
Ve všech zemích Evropské unie existuje debata o tom, kdy mají lidé odcházet do důchodu a ta důchodová hranice se posunuje.

Václav MORAVEC, moderátor
Hranice pro odchod do důchodu se u mužů zvedá každý rok o dva měsíce, u žen o měsíce čtyři. Dnes 37-letí by do důchodu měli odcházet v 67 letech.

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje, aby se situace vyhodnocovala pravidelně každých pět let. Využily by se tak demografické prognózy, které se obvykle připravují v tomto intervalu. Pane předsedo Dufku, teď začněme u vás. Jak velká je shoda mezi vámi, zaměstnavateli, popřípadě ministerstvem na té věci, že se zastropuje věk odchodu do penze na těch 65 letech u mužů i u žen a pak se co pět let bude vyhodnocovat na základě demografických analýz.

Bohumír DUFEK, předseda Asociace samostatných odborů
Když se ptáte přesně na tuto otázku, tak tam ta shoda je. Otázka je, jestli těch pět let je dostatečně dlouhá doba, protože já si myslím, že ne. Takhle to nejde rychle posuzovat. Ale ona je tam také otázka.

Václav MORAVEC, moderátor
Vy byste tu dobu prodloužil?

Bohumír DUFEK, předseda Asociace samostatných odborů
Ano, o 10 let bych to dal.

Václav MORAVEC, moderátor
Takže byste to dal na 10 let.

Bohumír DUFEK, předseda Asociace samostatných odborů
Ano na 10 let, aby se řeklo, dvě jakoby politické řeknu, politická období, když vyhraje pravice nebo levice, tak aby se mezi sebou nedohadovali, aby to fungovalo spíš když řeknu opravdu na základě čísel a ne zbožných přání. Ale tam je velice důležité, abychom si řekli, za jakých podmínek bude moci občan odejít do předčasného důchodu, protože prostě budou a to je potřeba si říci, budou prostě určité skupiny obyvatel, které nebudou moci tak dlouho pracovat. A já řeknu, asi by si nikdo nepřál, aby jel s šoférem autobusu ve věku 80 let tak, jak to nastavila bývalá vláda. Nebo i v jiných profesích.

Václav MORAVEC, moderátor
Proto se mluví o tom zastropování na těch 65.

Bohumír DUFEK, předseda Asociace samostatných odborů
Ano a já si myslím, že to je velice rozumné. Pan ministr financí tam hovořil ještě o tom deficitu. Samozřejmě to je druhý problém toho důchodového systému a já se tady přeci jen vrátím k tomu, co jsem navrhoval už před takovými třemi roky. Já si myslím, že bychom měli říci občanům, že chceme, aby důchod byl vyplácen někde do těch 42, 45 % průměrné mzdy s tím, že si budeme hovořit o tom, že půjdeme-li nahoru a nebudou peníze, že se prostě přidá na daních. Budeme-li spokojeni s tím, že se bude vyplácet menší důchod, tak prostě to zůstane, protože automaticky ty nůžky se budu otvírat. Ale máme tady státní majetek do toho prvního pilíře. To jsou státní organizace jako je ČEZ, dejme tomu jako jsou další firmy, České dráhy, které řeknu, vydělávají do státního rozpočtu prostě finanční prostředky a tady v tom případě já jsem přesvědčen, že tyto finanční prostředky měly být v zákonu určeny, aby naplňovaly důchodový účet, aby občané, řeknu, z těchto státních firem prostě měli určité výhody.

Václav MORAVEC, moderátor
Promiňte, ale ono to nikdy ale formálně nebylo, ale svým způsobem podíváte-li se na schodky důchodového účtu, tak stejně výnosy z těch peněz ze státních firem pokrývají schodky důchodového účtu, protože ta data jsou jasná. Posledních pět let se schodek důchodového účtu propadá do čím dál větších červených čísel. V roce 2010 činil rozdíl mezi vybraným pojištěním a vyplacenými důchody přes 35,5 miliardy korun. O rok později už víc než 45 miliard korun a předloni deficit /výpadek signálu/ hranici 50 miliard korun. To znamená, na to by ani teď se nechci mýlit, ale tuším, že výplata dividend ČEZ, Budvaru, České dráhy jsou samy v červených číslech, ale podíváte-li se na ta data, tak z toho státního rozpočtu je daleko víc než ze státních firem do toho státního rozpočtu přelité.

Bohumír DUFEK, předseda Asociace samostatných odborů
Ale já jsem přesvědčen, že by ty finanční prostředky byly daleko lépe spravovány, než je to v současnosti, protože když se podíváte například ČEZ prodělky na Balkánu, podíváte se na České aerolinie, řeknu v červených číslech, tak prostě to spravuje jeden ministr a já bych chtěl, aby to spravovala určitá skupina, dejme tomu třeba tripartitně řízený orgán, který, bych řekl, s tím majetkem nakládal úplně jiným způsobem, než je to v současnosti a tady se vrátím i k tomu druhému pilíři. Pravicová vláda zavedla druhý pilíř. My ho v současnosti likvidujeme, protože víme, že to prostě nebyl správný krok a musím říct, že v některých věcech to, co bylo privátní, většinou na tom občan prodělal. A ještě tady musím říci jednu velice důležitou věc, vždyť každá vláda nejvíc bere od těch nejchudších, takže my bychom chtěli, aby se jim to aspoň na konci, když to řeknu, pracovní éry, to znamená na ten systém vrátily finanční prostředky a ne že tady budeme neustále platit státu finanční prostředky a nakonec řeknu, když půjdeme do důchodu, tak půjdeme o žebrácké holi, protože zjistíme, že nic nemáme. A ještě bych se vrátil k tomu systému, proti kterému byla pravicová vláda. My jsme toho názoru, že by tady měl být určitý systém řeknu resortní, kdyby přes kolektivní vyjednávání tak jako je to v současnosti, mohly určité skupiny resortně spravovat tyto důchodové účty, protože to je vyjednáno z kolektivního vyjednávání. My si myslíme, že to je lepší systém, než když tyto peníze jdou do toho třetího pilíře, který je úplně privátní. A tady je, řeknu krásný příklad, vedle nás je Německo, kde takto to funguje, a je vidět, že ty důchody jsou daleko vyšší, protože tam například zemědělci v Německu mají daleko nižší platy než ostatní část toho segmentu.

Václav MORAVEC, moderátor
Vy jste teď, pane předsedo, otevřel několik témat. Abychom dokončili ten odchod věku do důchodu, což bylo to téma první.

Bohumír DUFEK, předseda Asociace samostatných odborů
Ale ono to vše s tím souvisí.

Václav MORAVEC, moderátor
Tady cítíte, paní ministryně podporu zaměstnavatelů i zaměstnanců na zastropování toho věku odchodu do penze na těch 65 letech a jste ochotna diskutovat o tom, že pět let je příliš dlouhá doba na vyhodnocování těch demografických prognóz?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Tak pokud vím, tak těch pět let si asi ta důchodová komise nevymyslela jen tak. To myslím je někde ve Skandinávii, takže to je takový vzor.

Václav MORAVEC, moderátor
On to je i návrh, který si osvojilo vaše ministerstvo.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
My ještě nemáme úplně hotový nějaký návrh, se kterým bychom šli vysloveně oficiálně ven. Já to pořád považuji za pracovní materiál, o kterém je potřeba ještě diskutovat. Samozřejmě já jsem přesvědčena o tom, že je nutné zastropovat ten věk odchodu do důchodu. To si myslím, že je úplně jednoznačné a mně se také zdá rozumných těch 65 let, ale zase budeme jako u všeho jaksi vyvažovat to, co se zdá třeba logické na první pohled a to si pak v tom státním rozpočtu můžeme dovolit. Mně vždycky, když potká takhle pan ministr financí někde třeba ve sněmovně tak říká, že můj resort zruinuje tuto zemi. Tak to jsou takové milé poznámky. Ale jasné je, že musíme u všeho velice pečlivě počítat.

Václav MORAVEC, moderátor
Oni zaměstnavatelé proti způsobu prosazení toho druhého pilíře protestovali. Tady byla shoda na tom, že zavádět druhý pilíř v této podobě jako nepovinný, tak není zcela racionální. Nakonec ta důchodová Potůčkova komise se rozhodla druhý pilíř zrušit. Radku Špicare, má /výpadek signálu/ práce a sociálních věcí jasnou představu, co s těmi dvěma pilíři, u kterých to zůstane opět po roce 2016, co s nimi a jak fungovat se státním rozpočtem, aby právě peníze na penze nezruinovaly státní pokladnu jako takovou?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
To, že všechny vlády od roku 1989 zcela selhaly v řešení té penzijní otázky, máme systémovou nutnou reformu penzí, že na ni čekáme tak dlouho, je prostě ostuda všech, kteří na tom dodnes pracovali. A bohužel, kdyby to byla jen penzijní reforma, tak by se to dalo ještě tolerovat, ale to se týká zdravotnictví, to se týká vysokého školství a tak dále, a tak dále. Tohle já považuji za jeden z největších problémů pro trh práce, pro veřejné finance, pro konkurenceschopnost české ekonomiky jako celku. To znamená, my doufáme, že po tom, co jsme zažili s těmi minulými vlády předminulá vláda našla politickou odvahu, připravila koncepci. Bohužel jí tak špatně vysvětlila a rozhádala se uvnitř, takže nakonec to byl návrh, který buďto někdo vůbec nepochopil nebo potom přišla další vláda, která ještě předtím, než se ujala vlády, řekla, že vlastně něco takového nepodpoří a rovnou zruší, což vedlo k tomu, že v tom druhém pilíři máme 80 tisíc lidí, pokud se nepletu, tak jsme vlastně v situaci, kdy teď nemáme nic a začínáme téměř od začátku. Takže já doufám, že se přestaneme už konečně bavit o tom, jestli zastropovat, nezastropovat, přidat, nepřidat a někdo přijde s návrhem, který skutečně zreformuje celý ten systém, to znamená, my čekáme od té komise, já vím, že je to x-tá komise v pořadí, ale my stále tady doufáme, že přijde s nějakým návrhem a my tak jak jste řekl, pane redaktore, trváme stále na svém a to stanovisko my jsme od začátku té debaty nezměnili. To znamená, my do těch vyjednávání půjdeme s tím, že my chceme dva pilíře, chceme ten první a modifikovaný třetí a jsme připraveni se bavit o tom, jak by ten třetí modifikovaný pilíř měl vypadat. Kolik by měli přispívat zaměstnanci, kolik by měli přispívat zaměstnavatelé, zda jim to stát například daňovými odpočty bude nějakým způsobem, bude za to stát nějakým způsobem dorovnávat, a potom o takovýchto věcech jako jsou zda povinný či nepovinný, my budeme spíše, když vidíme co se děje s důchodovými účty v Maďarsku nebo v Polsku, budeme radši pro nepovinný, neradi bychom, aby nám někdo říkal, abyste nás nahnali do povinného a potom ho stát, když se dostal do problémů s veřejnými financemi vytuneloval a lidi o to všechno přišli, tak to bychom neradi. Můžeme se bavit o tom, zda umožnit rodičům, aby přispívali dítěti hned po narození a tak dále, a tak dále. To jsou všechno věci, které jsou k dispozici. My jsme na tu diskusi připraveni, ale proboha, ať už někdo přijde s komplexním řešením penzijní reformy.

Václav MORAVEC, moderátor
Stručná reakce.

Bohumír DUFEK, předseda Asociace samostatných odborů
Jenom bych tady připomněl, že tohle až tak dalece není pravda, protože ti občané byli daleko, řeknu, zodpovědnější a musíme říct, že ve třetím pilíři je dneska skoro 4 miliony občanů České republiky, kteří si sami na důchod přispívají.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Ano, tak toho využijme.

Bohumír DUFEK, předseda Asociace samostatných odborů
Souhlas, já jsem také pro.

Václav MORAVEC, moderátor
Ono to i zároveň je dáno tím, že v Česku se různá ta, ať už to je stavební spoření nebo penzijní připojištění, pak využívají k jiným věcem.

Bohumír DUFEK, předseda Asociace samostatných odborů
To je otázka.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Je tam státní příspěvek ale.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Nesmí to být vymahatelné předdůchodovým věkem a tak dále. To všechno se musí prošetřit.

Bohumír DUFEK, předseda Asociace samostatných odborů
Ale zase to někdo nastavil.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Lidé to chápou, chtějí vědět, co jim nabízíme, dokáží se v tom zorientovat a budou předpokládám se na tom ochotni aktivně podílet.

Bohumír DUFEK, předseda Asociace samostatných odborů
Ale měli bychom se shodnout na jedné věci, že v rámci kolektivního vyjednávání se nám velice dobře daří vzájemně přispívat na důchodové připojištění do třetího pilíře je to součástí kolektivní smlouvy, funguje to a teď jenom jde o to, aby vláda podpořila tento systém. Já jsem tady navrhl, že by ho mohla podpořit i řeknu jakoby tím druhým pilířem, ale nic nebrání, pokud dostanou, řeknu, penzijní fondy prostě, řeknu určité mantinely, tak abychom zůstali jen ve třetím pilíři, protože je potřeba si ještě jsme nezažili zatím v současnosti krach žádného fondu, ale řekněme si, že některé fondy, prostě to jejich zúročení je tak prach bídné, že je lepší si nechat doma peníze v polštáři.

Václav MORAVEC, moderátor
Ono zatím se ty fondy spíš slučovaly, než aby krachovaly. Paní ministryně, pro vás poslední otázka. Vy máte na stole doporučení penzijní Potůčkovy komise k tomu druhému pilíři, že zrušit. Zatím vláda nezpracovala a nedává do připomínkového řízení konkrétní paragrafované znění, jak zrušit druhý pilíř. Stejně tak nejsou paragrafované návrhy, co s tím třetím pilířem, jestli má být povinný nebo doporučený, jestli se bude zatraktivňovat nebo zůstane na stejné úrovni. Jestli budou moci rodiče uzavřít smlouvu o penzijním připojištění, tedy o třetím pilíři už od narození toho dítěte nebo bude platit ta 18-letá věková hranice. Kdy tyto věci do vlády půjdou?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Teď vlastně úplně první úkol té důchodové komise bylo nastavit parametry na rušení právě toho pilíře druhého to je prvořadý úkol a byl. V současné době my už jsme odesílali na vládu materiál, který informuje o tom, co ta komise navrhla ty přesné parametry a vlastně úkoluje ministerstvo financí, aby toto provedlo, protože my jsme v takové zvláštní situaci, kdy tu reformu nese sice ministerstvo práce a sociálních věcí, a ta komise pracuje tak při našem ministerstvu, ale záležitosti spojené technicky a legislativně s druhým pilířem, než jsou na ministerstvu financí. To znamená, že my je ani udělat nemůžeme, a proto tento systém, ten náš materiál, říkám bude na vládě, myslím příští týden a pak už je to na tom ministerstvu financí.

Václav MORAVEC, moderátor
Vy tedy zavážete ministerstvo financí. Vláda jako celek zaváže ministerstvo financí, aby vykonalo zrušení druhého pilíře. Máte vy už jako ministryně práce a sociálních věcí jasnější představu, jak zatraktivnit ten třetí pilíř a po zrušení druhého pilíře, jestli třetí pilíř zůstane dobrovolný anebo uvažujete o povinnosti.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Tohle to v tuto chvíli jsou ještě poněkud předčasné úvahy. Tam si myslím, že úplně jasno není a ty parametry, o kterých mluvil pan Špicar, ty my teď budeme nastavovat, protože jak říkám, ta komise před nedávnem dokončila to, co je spojeno s tím druhým pilířem.

Václav MORAVEC, moderátor
Nemělo by ruku v ruce druhého pilíře, jestliže Potůčkova komise šla dvěma cestami, že by se zrušil druhý pilíř k 1. lednu roku 2017 nebo 2016. Zvolila se rychlejší cesta. Neměla by logicky, ať o zase nejde po kouskách salámovou metodou v České republice, tak logicky jí tím, že i do roku 2016 by se vědělo, co s třetím pilířem, jak ho změnit. Takže půjdete ruku v ruce?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
To se vědět bude. Za prvé, ještě jsem chtěla. Takhle, co se týče data, jestli skutečně vláda schválí to zrušení už k 1. 1. 2016, to ještě není úplně stoprocentně jisté. Já se k tomu přikláním, ale říkám, ještě to vláda tedy neschválila, protože právě ministerstvo financí je to, které spíš podporuje tu druhou variantu, aby to bylo až 2017.

Václav MORAVEC, moderátor
Takže tam není shoda ještě mezi resorty.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Takže to se vyřeší brzo nepochybně.

Václav MORAVEC, moderátor
A jste pak schopna říci, co s prvním a druhým pilířem, jak změnit parametry také k 1. lednu 2016, aby to šlo dohromady?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Já si myslím, že to bude věc, na které se už teď začne pracovat, hned jak si odbyli ten pilíř druhý a možná je reálné, aby to vlastně pak šlo ruku v ruce od 1. ledna 2016.

Václav MORAVEC, moderátor
A neměla by to být povinnost?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Já to tady nechci stoprocentně slíbit. Ale samozřejmě se budeme snažit. Říkám, abych to tady slíbila, tak to tedy úplně ne.

Bohumír DUFEK, předseda Asociace samostatných odborů
Doplnil časově, pokud se o tom budeme bavit, tak běží legislativní proces v České republice, tak by to muselo, řeknu, tyto parametry být schváleny společně, pravděpodobně se státním rozpočtem, protože tam bude i určité daňové změny a muselo by to nastartovat oboje společně. Takže moc času na to není.

Václav MORAVEC, moderátor
Ale znovu kladu tu základní otázku, jestli by nedávalo logiku, ať se ty změny dělají ve všech pilířích současně než aby se rušil.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
To, že by to dávalo logiku, neznamená, že se to u nás stane.

Václav MORAVEC, moderátor
A tímto optimistickým konstatováním končíme první část diskuse. Hlavními hosty Otázek byla ministryně práce sociálních věcí Michaela Marksová, ekonom, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar a předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek, děkuji za vaši diskusi a těším se příště v Otázkách na shledanou.

Zdroj: ČT 24

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 29.9.2014

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 20.10. 2017 000 07:22.