Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Noviny Práce a sociální politika » Životní úroveň:

Proč u nás hospodářská krize nenarušila sociální smír?

Období 2005 až 2008 lze charakterizovat dynamickým růstem HDP (v roce 2006 meziroční nárůst o sedm procent), růstem reálných mezd a globálně opěvovanými levnými hypotékami. Na trh práce to přineslo zvýšení zaměstnanosti a pokles úrovně nezaměstnanosti až k hranici čtyř procent. Překvapivě na rozdíl od jiných zemí Evropy se v České republice o ekonomický růst přičinil především průmysl, v té době se také o České republice mluví jako o „úspěšné montovně“.

Šok ekonomické krize

Odlišná politika bankovních institucí v České republice, ale i dominance průmyslu přinesla s nastupující krizí v roce 2009 nižší dopady na ekonomickou výkonnost a trh práce. Nedošlo k dramatickému poklesu ekonomiky a ani k překotnému růstu nezaměstnanosti (nepřekročila hranici osmi procent) – lze tedy mluvit o zachování sociálního smíru. „Nedostatek financí na trhu práce byl mimo jiné řešen zvyšujícím se počtem osob v pozici podnikatelů bez zaměstnanců, z důvodu nižších finančních odvodů. Jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných činil v období 2009–2010 17,2 procenta. Prvotní šok ekonomické krize se podepsal především na agenturních pracovnících, zcela se tím také zastavil příliv zahraničních pracovníků do České republiky,“ říká Gabriela Strašilová z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

Nedostatek částečných úvazků

Léta 2011 až 2013 se v ekonomické oblasti vyznačovala úspornými rozpočty, poklesem reálných příjmů a obecně nejistými výhledy české společnosti do časů budoucích, což se například projevilo na nepředpokládaném poklesu úrovně plodnosti. Na druhé straně se zvyšovala úroveň zaměstnanosti především v důsledku posouvání hranice odchodu do důchodu. Míra zaměstnanosti osob ve starším věku (55–64letých) se v období 2011–2013 již přibližovala hranici 50 procent, přitom v období 1993–1996 se pohybovala kolem 34 procent. Ne nezanedbatelnou roli hrálo i zapojení dříve okrajových skupin na trhu práce – pracující důchodci, studenti, mladé matky s dětmi. Jejich většímu zapojení nicméně bránil zejména nedostatek částečných úvazků.

Čtvrtá nejnižší nezaměstnanost

Ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie se dlouhodobě Česká republika vyznačuje nižší úrovní nezaměstnanosti (v roce 2013 čtvrtá nejmenší). V České republice pracuje minimální počet osob na částečné úvazky (5,8 procenta, v Nizozemsku např. až 50 procent) s čímž souvisí i jedna z nejvyšších délek obvykle odpracované doby v hlavním zaměstnání. Česká republika se historicky vyznačuje dominantním zastoupením průmyslu a významným podílem osob v pozici podnikatelů bez zaměstnanců. Na rozdíl od většiny států EU se ČR nadále vyznačuje i výrazně vyšší mírou nezaměstnanosti žen ve srovnání s muži.

Zdroj: ČSÚ

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 15.9.2014

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 25.9. 2018 000 15:29.