Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2014 » Srpen:

Rozhovor: Podporu dětských skupin zvažuje 70 procent firem (Hospodářské noviny)

Nedostatek míst v mateřských školách a minimum jeslí ale návraty těchto pracovníků komplikují. Řešením mohou být dětské skupiny jako alternativa k mateřským školám, pokud jejich vznik posvětí poslanci a senátoři. Jejich založení totiž vyjde podniky levněji než firemní školka.

„Tento netradiční benefit pro své zaměstnance zvažuje na 70 procent velkých firem,“ uvádí Jásek, který je o prospěšnosti konceptu dětských skupin přesvědčen a řadu let je propaguje.

HN: Co zaměstnavatele motivuje k zakládání dětských skupin?
Jako obrovskou výhodu pro jejich vznik vnímám změnu daňového režimu. Pokud firma totiž dnes chce pro své zaměstnance zřídit mateřskou školu, nejsou investiční ani provozní náklady daňově uznatelnou položkou, protože nesouvisejí s předmětem podnikání firmy. Zaměstnavatel tak musí firemní školku financovat ze zisku, což je pro něj již v tu chvíli o 19 procent dražší. Návrh zákona o dětských skupinách ale zavádí daňovou uznatelnost těchto nákladů pro jejich zřizovatele.

HN: Může zaměstnavatel podpořit vznik dětské skupiny a nebýt nutně jejím zřizovatelem?
Jistě. Zaměstnavatel může svému zaměstnanci finančně přispět na umístění potomka do dětské skupiny. Příspěvek navíc nepodléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění, což je taktéž novinka, kterou zavádí předložený návrh zákona. Zkrátka nepřijde ani zaměstnanec, který může navíc využít slevy na dani do výše měsíční minimální mzdy plného úvazku, tedy od ledna 2015 do výše 9200 korun.

HN: Na kolik by tedy přišel měsíční pobyt dítěte v dětské skupině?
Podle odhadu ministerstva práce a sociálních věcí na pět až šest tisíc korun, ale záleží na mnoha okolnostech. Samozřejmě když vznikne skupina například na ministerstvu, které zdarma k tomuto účelu poskytne adekvátní prostory, jsou náklady nižší než v případě, kdy zaměstnavatel nebo obec bude muset tyto prostory vybudovat nebo si je pronajmout. Záleží i na lokalitě, v Praze s ohledem na cenu nájemného to bude víc.

HN: Jak si dětské skupiny stojí v porovnání se soukromými mateřskými školami?
Jsou rozhodně levnější alternativou k soukromým mateřským školkám, kde měsíční pobyt dítěte vyjde v průměru na 10 až 12 tisíc korun – a máme i extrémy, kdy rodiče platí 20 tisíc korun za měsíc v soukromé školce. Ale umístění dítěte do dětské skupiny bude pro rodiče vždy dražší než jeho pobyt v mateřské škole zřizované obcí či krajem.

HN: Jak by zřízení a financování dětské skupiny mohlo vypadat v praxi?
Načrtnu ideální stav. Zaměstnavatel, který nemusí být nutně zřizovatelem firemní dětské skupiny – spíše předpokládám, že iniciativu převezme neziskový sektor – přispěje svému zaměstnanci ke mzdě čtyři až pět tisíc korun měsíčně, ze kterých nebude odvádět sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnanec k této částce přidá dalších tisíc korun, což dohromady dělá oněch pět až šest tisíc, které jsou ministerstvem práce a sociálních věcí predikovány jako průměrné měsíční náklady na umístění dítěte v dětské skupině. Na konci roku pak ve svém daňovém přiznání zaměstnanec uplatní slevu na dani do výše minimální mzdy. Rozpočítáme-li tuto slevu na jednotlivé měsíce, vyjde zaměstnance umístění dítěte do dětské skupiny v tomto ideálním případě jen na několik stovek korun měsíčně. Sleva se uplatňuje stejně jako sleva na poplatníka z vyměřeného daňového základu.

HN: Jací zaměstnavatelé budou podle vás převážně zakládat dětské skupiny?
Předpokládám, že to budou zejména větší zaměstnavatelé, kteří mají ve svém pracovním kolektivu řadu žen ve věku, kdy mateřství zvažují. Takoví zaměstnavatelé vědí, že do pěti až šesti let kapacitu dětských skupin naplní dětmi vlastních zaměstnanců, i když dětskou skupinu mohou samozřejmě navštěvovat i děti jiných zaměstnavatelů. Investice do založení dětské skupiny se velkým zaměstnavatelům vyplatí. Je to snazší než založení a provoz firemní školky, kde jsou hygienická, ale i vzdělávací kritéria přísnější.

HN: Jak se k problematice dětských skupin postaví malé a střední firmy?
Ty nebudou podle mě dětské skupiny zakládat. Předkladatel návrhu zákona ovšem koncept dětských skupin staví na bázi neziskovosti, a proto předpokládám, že iniciativy se chopí neziskové organizace, které dětské skupiny založí a osloví zaměstnance z okolí.

HN: Kolik z členů Unie zaměstnavatelských svazů má v plánu založit dětskou skupinu nebo firemní mateřskou školku?
Unie průzkum mezi svými členy nedělala. Vycházíme z průzkumu společnosti Deloitte, podle kterého zvažuje podporu dětské skupiny na 70 procent firem. Zároveň spolupracujeme s Asociací provozovatelů soukromých školek, která se zaměstnavatelů dlouhodobě dotazuje na jejich postoj k provozu vlastní firemní školky. Většinou se setkává s pozitivními reakcemi, ale realizace nápadu v celé řadě případů ztroskotá na financích, protože investice do zřízení a provozu firemní školky není daňově uznatelným nákladem. Což by zákon o dětských skupinách měl změnit.

HN: V souvislosti s daňovou uznatelností nákladů se ale hovořilo o zavedení daňového limitu pro zaměstnavatele ve výši 10 tisíc na zaměstnance a rok. Reálné náklady zřizovatele dětské skupiny jsou ale podle vašich slov přibližně 60 tisíc korun.
Je pravda, že současně se zákonem o dětské skupině měla od 1. ledna 2015 začít platit novela zákona o daních z příjmů, která tento limit stanovovala. Tento limit by prakticky znemožnil zaměstnavatelům zakládat dětské skupiny. Nicméně zákonodárci dali dětským skupinám zelenou a daňový limit byl ze současného návrhu zákona o dani z příjmů odstraněn.

HN: Nahradí dětské skupiny mateřské školy?
Dětské skupiny nemají za cíl nahradit školky. Mají pouze vyřešit problém jejich nedostatečné kapacity, kdy se dva roky po sobě nepodařilo do veřejných mateřských škol umístit na 60 tisíc dětí. Zároveň dětské skupiny vycházejí rodičům vstříc v otázce umístění dětí mladších tří let poté, co byly začátkem letošního roku zrušeny jesle. Dětskou skupinu mohou totiž navštěvovat děti již od jednoho roku. Dětské skupiny jsou opravdu pouze alternativou a rychlým řešením náhlé potřeby. Na vybudování takového počtu mateřských škol, které by kapacitně vykryly současnou potřebu, je třeba přibližně dvou miliard korun. I kdyby se tyto prostředky podařilo získat, školky budou stát nejdříve za dva roky. Do té doby je mohou suplovat dětské skupiny.

HN: Znamená to, že dětské skupiny vnímáte jako dočasné řešení nastalé situace?
To rozhodně ne, myslím, že své místo si najdou i poté. Vždy se najdou rodiče, kteří budou chtít jít jinou cestou než většina, a navíc stále budou suplovat od prvního ledna letošního roku zrušené jesle.

HN: Jaké největší pozitivum dětské skupiny přinášejí?
Jedna učitelka ve školce může mít na starost až 24 dětí, ve skupině pouze šest. To je výhoda. Chápu, že mateřské školy pracují s většími dětmi, ale na druhou stranu slýchám, že i do mateřských škol přijímají děti mladší tří let. Posléze zjišťujete, že učitelka má ve školce v jedné skupině dvouapůlleté dítě i předškoláka. Ve skupině se sice může stát přesně totéž, ale na jednu vychovatelku tam připadá pouze čtvrtina dětí.

HN: Je pravda, že zákon o dětských skupinách ohrožuje i existenci dětských zájmových kroužků?
To rozhodně ne. Pod pojmem dětská skupina se skrývá pravidelná péče. Kroužek, který dítě navštíví jednou dvakrát týdně, není proto chápán jako dětská skupina. Ohrožena mohla být existence pouze lesních školek. Senát ovšem schválil zákon s pozměňovacím návrhem, který řeší dobrovolnou registraci těchto zařízení. O návrhu budou opětovně hlasovat poslanci.

Co je to dětská skupina? Není klasickým vzdělávacím zařízením, jehož vzdělávací osnovy by schvalovalo a kontrolovalo ministerstvo školství, jako je tomu u firemních a veřejných mateřských škol. Musí ale mít veřejně přístupný plán výchovy a péče o dítě zaměřený na formování osobnosti dítěte a jeho fyzický a psychický vývoj. O dítě se stará odborně způsobilá osoba, na kterou připadá maximálně šest dětí. Do dětské skupiny lze umístit dítě od jednoho roku věku, supluje tak neexistující jesle. V dětské skupině nemusí být poskytováno stravování. Skupina musí fungovat neziskově.

O autorovi: Veronika Kudrnová, veronika.kudrnova@economia.cz
Zdroj: Hospodářské noviny

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 4.8.2014

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 20.10. 2017 000 05:16.