Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2014 » Červen:

Fond dalšího vzdělávání - současnost, perspektivy, výzvy (HN)

Na tiskové konferenci FVD byly představeny výsledky projektů Stáže ve firmách - vzdělávání praxí a Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání a jejich spojení s dalším vzděláváním. Konference se účastnila i ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

Tisková konference se věnovala také úspěšnému zahájení projektu Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání 2 a připravovanému projektu Stáže ve firmách - vzdělávání praxí 2. Konference se účastnila ministryně práce a sociálních věcí, Mgr. Michaela Marksová- Tominová, za Fond dalšího vzdělávání vystoupila Mgr. Lenka Kaucká, pověřena řízením FDV, a PhDr. Kateřina Šímová, vedoucí Oddělení stáží. Tolik z tiskové zprávy o události.

Fond dalšího vzdělávání je příspěvkovou organizací MPSV a jeho posláním je podporovat uplatnitelnost občanů ČR prostřednictvím dalšího vzdělávání. Poněkud stručné a málo vypovídající sdělení o organizaci, která, jak připomněla ministryně Marksová, vznikla v roce 2011 transformací z Institutu pro bezpečnost práce a ve spolupráci se zaměstnavateli šíří možnost zvyšování kvalifikace mezi lidmi, kteří jsou na trhu práce znevýhodněni, přičemž v řadě projektů doplňuje Úřad práce.

„S ohroženými skupinami totiž může pracovat trochu jinak, má větší flexibilitu a může se postarat i o skupiny, na které Úřad práce nedosáhne,“ připomněla ministryně a dodala: „Ač se jedná o poměrně velkou organizaci, není zde ani jedno systemizované místo, fond čerpá prostředky z realizovaných projektů a z těchto peněz jsou hrazena i místa.“

Lenka Kaucká tuto informaci potvrdila: „Ano, Fond dalšího vzdělávání je organizace, která žije ze strukturálních fondů. Všichni zaměstnanci pracují na dobu určitou, jakmile skončí projekt, může se personální obsazení měnit. Snažíme se, abychom lidi jenom přesouvali z jednoho projektu do druhého. Naštěstí nám byla udělena výjimka ze zákona týkající se opakování dob určitých, ale schválení či neschválení konkrétních projektů je alfou a omegou celého procesu.“

Rozhovor s Lenkou Kauckou za FDV:

Vaše projekty procházejí stejným řízením jako každý jiný?
Nemáme žádné úlevy ani přednosti, postupujeme jako všichni ostatní žadatelé transparentním způsobem. Jako příspěvková organizace máme provozní příspěvek od ministerstva, ale je to jen nepatrná složka celkové hodnoty projektů. Ta je v řádech miliard.

Projekty Stáže ve firmách a Stáže pro mladé mají vcelku hojnou publicitu a veřejnost o nich ví. Jaké další projekty realizujete?
Tak například projekt na sdílená místa - zatím má charakter analytickovýzkumný, snažíme se posoudit možnosti, jak by se v ČR mohla sdílená pracovní místa implementovat do firem (státních podniků), a to tak, že by se o jedno místo dělili mladí zaměstnanci se staršími. Některé firmy už tuto formu využívají, ale podle mého názoru je to zatím nedostatečné. Potřebujeme ve firmách posílit postavení starších (bude jich přibývat) a získávání zkušeností mladými (poskytnout jim často chybějící praxi). Proč se zbavovat starší generace, když má zkušenosti, které formou sdíleného místa může předat absolventovi. Starší se stále cítí uplatnitelnými, a pokud je mladí respektují, mají zájem a chtějí dál pracovat. Pak je tu projekt na podporu finanční gramotnosti pro osoby v evidenci ÚP. Je cílen hlavně na problémovou skupinu dlouhodobě nezaměstnaných. Chceme je proškolit do takové úrovně, aby se dokázali zbavit a do budoucna vyvarovat dluhů, exekucí a podobných nepříjemností spojených s hospodařením s penězi. V rámci projektu na podporu osob se zdravotním postižením školíme a finančně podporujeme zaměstnavatele, aby tyto lidi zaměstnávali a zajišťovali jim další kvalifikační rozvoj. Vedeme je k tomu, aby poskytovali vzdělávací programy pro postižené. Nemá to však být školení ve všeobecných dovednostech, ale odborné kurzy, aby se postižený člověk mohl vzdělat v konkrétním oboru a mohl se lépe uplatnit na trhu práce.

Zaměřujeme se také na optimalizaci vzdělávání v sociálních službách. Snažíme se nastavit lepší pravidla, než jaká dosud platí, sjednotit podmínky pro udělování akreditací, aby ti, kteří sociálních služeb využívají, měli jistotu, že se jim dostává toho nejlepšího. Ani neformální pečovatelé nejsou dostatečně podchyceni. Pracujeme na analýze současného stavu a hledáme řešení, jak je podpořit při péči i po návratu na trh práce. V regionech s vysokou nezaměstnaností žije řada dlouhodobě nezaměstnaných. Jim je určen projekt zaměřený na pracovní návyky. Naši analytici, evaluátoři, přímo na místě zjišťují, zda by se v krajích nedala založit družstva nebo rozšířit stávající (chráněné dílny, biofarmy apod.). Spolupracujeme s firmami, ale sektor řemeslníků nemáme podchycený. Zatím jsme na počátku, mapujeme situaci.

Máte spolupracovníky přímo v regionech?
Obracíme se na regionální pracoviště Úřadu práce nebo postupujeme jinak. V místě působí naši kontaktní pracovníci, máme regionální zastoupení pro konkrétní projekty, což se týká všech projektů, neboť fungují napříč celou republikou. Dalším typem projektů jsou takzvané inhousové zakázky zaměřené na posilování institucí služeb zaměstnanosti a realizované jak pro MPSV, tak pro Úřad práce. Jeden je například orientován na řízení lidských zdrojů přímo na ÚP - na efektivnější využití kapacity pracovníků, aby se úřad vypořádal s problematickou personální situací.

Necítí se Fond ohrožen konkurencí ze soukromého sektoru? Je přece řada agentur a společností, které se angažují a realizují v oblasti vzdělávání lidí z ohrožených skupin...
Pracovala jsem v soukromém sektoru a pak i ve veřejné správě; jsou to dva rozlišné sektory. Soukromí dodavatelé se kolikrát hlásí do veřejné zakázky zadané státním sektorem, ale vůbec neznají problematiku. Jejich řešení pak nejsou použitelná, popřípadě jsou jen kopií osvědčené a existující metodiky (třeba v případě metodiky projektového řízení). Prosazuji, aby si Fond udělal akreditaci na proškolování státních institucí i soukromých subjektů v tom, jak získat veřejné dotace, jak komunikovat s evropskými fondy, jak řídit projekty. Jsme dost erudovaní, abychom takový kurz mohli zabezpečit. A navíc při této činnosti budeme prosazovat společenskou odpovědnost, aby při zadávání veřejných zakázek byly zohledňovány osoby znevýhodněné na trhu práce.

Výzvou jsou i rovné příležitosti žen a mužů. Jako administrátor jsme se podíleli na projektu národní strategie rovných příležitostí, která je zaměřena na všechny oblasti života, prioritou je trh práce. Rovné příležitosti nevnímám pouze z pohledu rovnosti mužů a žen, ale i z pohledu zamezení diskriminaci osob, které mohou být v různých oblastech života znevýhodňovány - ať již se jedná o osoby se zdravotním postižením, nebo maminky po mateřské dovolené, které se snaží vrátit do práce.

Široký operační prostor, smělé cíle. Jaká je šance, že se všechny plány podaří realizovat?
Máme kvalitní tým lidí, mladých i těch zkušených, s nimi se dá dokázat hodně. Čeká nás náročný rok -budou se ukončovat projekty a překlenovací období, které nastane, musíme vyplnit jinými aktivitami. Jednou z nich by mohla být ona zmíněna akreditace na kurzy, spolupráce s MPSV na katalogu Národní soustavy povolání nebo kupříkladu projekt outplacementu pro státní podniky, kterým chceme pojmout problematiku restrukturalizace tak, aby bylo včas postaráno o lidi, kterých se dotkne, vysvětlovat možnosti na trhu práce. Umíme pomoci státním podnikům i s řízením lidských zdrojů, zprostředkovat jejich spolupráci s ÚP. Ve státních firmách totiž cítím velký potenciál pro vytváření pracovních míst pro lidi znevýhodněné na trhu práce. Může se zdát, že si protiřečíme - tak bude se propouštět, nebo nabírat? Na vše by měli mít ve firmách nástroje, měli by umět podchytit negativní dopad propouštění, stejně jako se chopit šance na posílení pracovních pozic pro nezaměstnané.

Všechny projekty Fondu jsou přínosné a prospěšné, ale jsou to jen projekty financované z evropských fondů, které mají přesně stanoveno, kdy začnou a kdy skončí.
I to řešíme, každý projekt posuzujeme z hlediska udržitelnosti. U projektů stáží diskutujeme jejich implementaci do legislativy jako opatření třeba formou daňových úlev, zatím způsob hledáme. Paralelně probíhá na ÚP odborná praxe pro mladé, v jejímž rámci mladí rovněž dostávají možnost stáže, ale formou dotovaného místa, zaměstnavatel dostane prostředky od ÚP. My „nedohazujeme“ pracovní místo, ale zvyšujeme kvalifikační potenciál lidí, aby si uměli práci najít sami. Obojí má samozřejmě svou váhu pro společnost: aktuální místa pro nezaměstnané i vzdělávací proces upravený tak, aby vzdělání odpovídalo požadavkům zaměstnavatelů, a lidé tak byli snáze zaměstnatelní. Pro druhý případ existuje nástroj - Národní soustava povolání. Pak je tu další profesní vzdělávání, kdy my můžeme do projektů zahrnout nejrůznější lidi, včetně zaměstnaných, kteří si chtějí vylepšit kvalifikaci. Za účast na stáži nedostávají odměnu, tou je učení samo a vyšší cena na trhu práce. Potřebujeme motivovat zaměstnavatele, aby v nabídce stáží pokračovali i bez podpory Fondu. Bez pobídek ze strany vlády se asi neobejdeme. Prosadit by se měla také společenská odpovědnost zaměstnavatelů a jednotlivců.

Je zájem o nabízené projekty ze strany firem a veřejnosti dostatečný?
Jak se to vezme. U stáží je větší, než se čekalo - namísto 5000 stáží už se realizovalo o tisícovku víc, účast je dobrovolná, nikoho nenutíme, a přesto zájem je. Některé jiné projekty jsou hrazeny z OP LZZ a cíleny na konkrétní skupiny. Kupříkladu podpora finanční gramotnosti je jistě důležitá, ale lidé, kterým je projekt určen, si moc neuvědomují, proč mají stát o účast v něm. Musíme zajistit takovou publicitu, aby si lidé uvědomili, že je to pro ně užitečné, že jim to pomůže. Ale ani tak nezaručíme, že do toho opravdu půjdou nebo že kurz dokončí. Snažíme se maximálně takovou skupinu motivovat, ale nenařizujeme.

Když se podívám na grafy struktura stáží, vidím převahu administrativní pozic či míst v managementu. S ohledem na nářky zaměstnavatelů, kteří postrádají technicky zaměřené pracovníky, je to nepoměr.
Vychází to z toho, o co mají uchazeči hlavně zájem. Jaké obory si mladí volí ke studiu? Humanitní, sociální, společenské, zkrátka nepraktické. Technické obory jsou náročnější, ne každý k nim má dispozice. Já sama jsem jako diplomovaný historik začala svou kariéru v ekonomickém auditu. Byl to šok, ale zkušenost a dobrá průprava pro další život. Když si vyberete humanitní obor, musíte počítat s tím, že se těžko uplatníte, a tudíž se musíte umět přizpůsobovat potřebám. Další otázkou je, zda nemají technické školy špatně nastavený systém vzdělávání a hodnocení. Mám řadu známých, kteří na techniku chtěli, ale po prvním ročníku vypadli...

A vědí zaměstnavatelé, co opravdu chtějí? Vyslovím možná kacířskou myšlenku, ale kdo to ví, má své vzdělávací středisko.
Ano, firmy by si mohly vyškolit své lidi nejlíp, jen se obávám, že v takovém rozhodnutí hrají hlavní roli peníze. A nezapomeňme, že veřejné školy podporujeme z našich daní, proto by měly do praxe posílat takové absolventy, kteří se uplatní a budou pro firmy užiteční. Spektrum poskytovatelů stáží je široké. Od administrativy po obory technické, stavební. Zájem stážistů se odvíjí od většinou humanitních oborů, technické obory zůstávají stranou. Bez jisté zkušenosti v oboru totiž na stáž nastoupit nemůže. Provázanost akademické obce a praktického života pokulhává a vázne. Požadavky trhu práce jsou prioritní. Ve Fondu a jeho příspěvku k uspokojování těchto požadavků vidím velkou perspektivu.

Stáže ve firmách - vzdělávání praxí
Projekt je realizován od června 2012 a je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR. Aktuálně uběhl již více než rok a půl od spuštění informačního systému ASAP (přes který probíhá registrace do projektu) a rok a půl od zahájení prvních stáží. Výstupem projektu bude Národní katalog stáží a databáze poskytovatelů stáží. Cíle projektu, tedy uskutečnění 5000 stáží, bylo dosaženo již v lednu. Díky úspoře v rozpočtu dosud proběhlo přes 6000 stáží. Projekt trvá do října 2014.

Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání 2
Navazují na stejnojmenný úspěšný projekt. Cílem projektu je zvýšit konkurenceschopnost mladých absolventů při jejich prvním vstupu na trh práce. Prostřednictvím stáží mohou žáci a studenti posledních ročníků škol získat praktické zkušenosti v oboru svého studia, osvojit si pracovní návyky, navázat nové kontakty a v ideálním případě také dlouhodobý pracovní poměr. Párování stáží probíhá přes webový portál www.stazepromlade.cz. Zájemce o stáž se přihlásí ke kartě stáže, kterou vypsal poskytovatel. Po úspěšném výběrovém řízení podepisuje stážista s poskytovatelem a Fondem dalšího vzdělávání smlouvu o stáži. Poté může jedno- až čtyřměsíční stáž začít. Stážista získá přístup do e-learningového kurzu měkkých dovedností a začíná docházet na stáž. Během 50 až 300 hodin se seznamuje se všemi činnostmi typickými pro danou pozici. Před koncem stáže absolvuje poradenství s profesionálním personalistou. Za absolvovanou stáž obdrží certifikát. Poskytovateli náleží úhrada odměny stážisty (60 Kč/h) a částečná refundace mzdy mentora.

Lenka Kaucká
vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor historie, a dále se vzdělává v oboru andragogika a personální řízení v rámci celoživotního vzdělávání na FF UK. V Generali Pojišťovně, a. s., pracovala v oblasti lidských zdrojů a interního auditu, na MMR a MPSV měla na starosti projekty financované z evropských fondů.

Zdroj: Hospodářské noviny

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 18.6.2014

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 19.10. 2017 000 18:34.