Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2014 » Červen:

LN v anketě mezi členy důchodové komise položily následující otázky: (Lidové noviny)

Jan Bartošek KDU-ČSL

  1. Chceme spravedlivé vyvážení solidarity a zásluhovosti. Každý se může rozhodnout pro investice do lidského kapitálu - to znamená do dětí, které v budoucnu svými odvody zajistí peníze na důchody, nebo pro investice do kapitálu ve fondech. Proto chceme zásadně zvýšit zásluhovost na počtu řádně vychovaných dětí v průběžném systému a zároveň chceme zatraktivnit třetí pilíř pomocí státních příspěvků nastavených solidárně podle možností domácností spořit a také podporou vyšších příspěvků zaměstnavatelů.

    Nebráníme se diskusi o určité formě povinné účasti ve třetím pilíři.
  2. Je třeba vést diskusi o dalších zdrojích financování systému. Daňové zatížení práce nemůže být jediným zdrojem, protože podíl práce na příjmech bude vlivem automatizace a pokroku klesat ve prospěch příjmů kapitálu. Mnohé evropské země proto využívají k financování důchodů i jiné daně.
  3. Zásluhovost státních penzí musí významně zohlednit investice do lidského kapitálu. V rámci prvního pilíře proto chceme zásadní zvýšení zásluhovosti - a to pomocí nižších odvodů pro rodiny s dětmi. Také zavedením výpočtu důchodu ze společného základu manželů a navýšením procentní výměry důchodu koeficientem za každé vychované dítě.

Adolf Beznoska ODS

  1. Přeji si zachování druhého pilíře. Je neférové měnit pravidla v průběhu hry na základě pouhého politického rozhodnutí. Očekávám, že se někteří klienti budou oprávněně domáhat svých práv soudní cestou. Druhý pilíř je hojně využívaným modelem používaným v celé řadě vyspělých zemí a doporučuje jej Mezinárodní měnový fond.
  2. Je evidentní, že první pilíř na slušné důchody nestačí. Navyšování sociálního pojištění není správnou cestou, neboť zvyšuje vedlejší náklady práce. Je nutné hledat řešení v rámci individuální odpovědnosti a rodinné sounáležitosti, včetně zhodnocování prostředků v rámci běžně využívaných bankovních produktů, které známe z vyspělých zemí.
  3. Již v rámci takzvané „malé důchodové reformy“ došlo ke zvýšení zásluhovosti, občanským demokratům tedy není tato myšlenka cizí. I já osobně ji prosazuji, a proto podporuji třípilířový důchodový systém s možností individuálního spoření.

Miroslav Kalousek TOP 09

  1. Protože nesouhlasím se zrušením druhého pilíře, nenavrhuji za něj ani žádnou náhradu.
  2. Deficit na důchodovém účtu je trvalým stavem, který se při současném chování vlády bude zhoršovat. Vzhledem k tomu, že se jedná o výdaj povinný ze zákona, musí být zdroje doplněny z jiných příjmů státního rozpočtu a je zcela irelevantní, o jaké příjmy se bude jednat.
  3. Zásluhovost státních penzí lze zvýšit větším než tříprocentním odvodem do druhého pilíře.

    Zrušením druhého pilíře se naopak zásluhovost ze státní penze téměř vytratí a státní penze bude směřovat k rovné dávce. Za státní penzi je nutno považovat jak první, tak druhý pilíř, neboť oba jsou financovány z povinného odvodu. Třetí pilíř naopak za státní penzi považovat nelze, neboť ze státem garantovaného odvodu financován není.

Radka Maxová ANO

  1. Zatím se jeví nejlepší variantou třetí pilíř. Zřejmě ne za takových podmínek jako nyní. Je třeba do systému více zapojit zaměstnavatele a zamyslet se nad použitelností peněz z tohoto pilíře, tedy zdali ho omezit, či neomezit pouze na penze.
  2. Je třeba systém doplnit ještě dalšími způsoby, a hlavně zainteresovat mladou generaci, aby sama chápala, že je třeba se na penzi zajistit i jinak, než spoléhat na státní důchod. V současné době si bohužel mladí lidé uvědomují tuto skutečnost a začínají se o penze zajímat až kolem věku 40 let i později, což nezajistí vyšší doplněk ke státnímu důchodu.
  3. Tam vidím dvě roviny. Jedna je výše platu a vliv na výši důchodu a druhá je zásluhovost na základě počtu dětí. Ve druhém případě ale nemyslím zkrácení věku odchodu do důchodu, nýbrž výši státního příspěvku. Do budoucna se určitě bude důchod skládat ze dvou složek - státního důchodu a složky, kterou si občan zajistí sám. Další věc je výše důchodu žen a mužů. Ale to je třeba řešit celkovou sociální reformou a v resortech či firmách, kde to nyní nefunguje, tlačit na narovnání výše platů žen a mužů na stejných pozicích. Také je třeba zohlednit ve výpočtu penze dobu, kterou rodič stráví s dítětem na rodičovské dovolené.

Miroslav Opálka KSČM

  1. Druhý pilíř je obdobou třetího pilíře. Není proto třeba hledat náhradu, jen případně rozšířit možnosti třetího pilíře, který by měl zůstat dobrovolný. První pilíř, tedy státní penze, musí zabezpečit všechny, kteří poctivě pracovali, na důstojné stáří.
  2. Považujeme za nezbytné odstranit ty parametry, které příjmy prvního pilíře oslabují (stropy na odvody, rozdílný vyměřovací základ zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných...), a dále zavést vícezdrojové financování státem za náhradní doby (třeba rodičovskou dovolenou), zvýšit odvody u bezdětných...
  3. Zásluhovost v prvním pilíři se již zvýšila po zohlednění nálezu Ústavního soudu. Jsem přesvědčen, že mnohonásobně vyšší mzdy, platy či odměny vyvolených neodpovídají jejich společenskému přínosu.

    Předně by se měly srovnat do odpovídajících relací nejnižší i nejvyšší příjmy (odvody jsou zastropované) a pak by nebyl takový problém, jak zvyšovat poměr penze k výši mzdy pro vysokopříjmové skupiny.

Roman Sklenák ČSSD

  1. Druhý pilíř není třeba ničím nahrazovat. Efektivnější je rozvíjet první a třetí důchodový pilíř - jeden průběžně financovaný, solidární, a druhý soukromý fondový, zásluhový s plnou ekvivalencí.
  2. Především aktivní ekonomickou politikou zaměřenou na podporu udržitelného růstu a zvyšováním zaměstnanosti. Navrhujeme také změny, které by motivovaly ke spoření vyšších částek ve třetím pilíři, například poskytováním státního příspěvku i ve formě procentního podílu ze mzdy.

    Rovněž chceme osamostatnit příspěvky zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření, aby se umožnilo jejich cílené využití například k financování předdůchodů zaměstnanců vykonávajících namáhavé práce nebo ke zvýšení penze účastníků po dosažení důchodového věku.
  3. Nemyslím si, že je třeba zvyšovat zásluhovost státních penzí. My se snažíme, aby se třetí pilíř, dobrovolné soukromé penzijní spoření, stal plnohodnotnou součástí českého důchodového systému. V něm je zapojeno okolo pěti milionů občanů a je plně ekvivalentní. První pilíř musí především chránit před chudobou ve stáří a sociálním vyloučením. To znamená, že v němmusí zůstat zachována vysoká míra solidarity. Tomáš Kučera

demograf, Univerzita Karlova

  1. Podporuji průběžné financování, neboť je prakticky nemožné uchovat reálnou hodnotu akumulovaných finančních prostředků po dobu zhruba 40 let jejich akumulace a po následujících průměrných 25 let jejich výplaty. A to hovoříme pouze o jedné generaci budoucích důchodců.
  2. Je krajně pravděpodobné, že na zachování již jen současné úrovně penzí bude chybět stále více prostředků a stát bude muset chybějící finance získávat přerozdělováním daní, neboť půjčovat si na důchody není za dané situace řešením.
  3. Dovolím si odpovědět otázkou: Myslíte si, že na zvyšování zásluhovosti budou na důchodovém účtu prostředky?

Tomáš Fiala
demograf, Vysoká škola ekonomická

  1. Funkci druhého pilíře (dobrovolné spoření na vlastní důchod) plně nahrazuje třetí pilíř. Nevidím důvod druhý pilíř něčím nahrazovat.
  2. Ještě v roce 2008 byl na důchodovém účtu přebytek. Současný nedostatek financí je způsoben především důsledky ekonomické krize, poměrně vysokou nezaměstnaností.

    Kromě zvýšení zaměstnanosti by bylo třeba upravit odvody osob samostatně výdělečně činných. Měl by se zvýšit podíl státu, například vyčleněním invalidních a pozůstalostních důchodů, jež by byly hrazeny ze státního rozpočtu. Jeho příjmy by mohly být zvýšeny například znovuzavedením progresivní daně z příjmu, daně z finančních transakcí atd. Možným zdrojem je i omezení státní podpory třetího pilíře, která patří k nejvyšším v Evropě. Poslední eventualitou je zvýšení sazby na důchodové pojištění. 3) Důchodový systém má do značné míry solidární funkci, proto nemůže být plně zásluhový. Bez dalšího zvýšení příjmů důchodového systému není dost dobře možné zvyšovat zásluhovost, protože by měla za následek snížení důchodů osob s nízkými příjmy. Navíc je prokázáno, že lidé s vyššími příjmy mají zpravidla vyšší vzdělání, a tedy i vyšší průměrnou délku života. Dostávají tedy sice relativně nižší důchod než lidé nízkopříjmových kategorií, ale mají vyšší šanci, že se starobního důchodu dožijí a pobírají tento důchod v průměru o několik let déle.

    Velmi opomíjenou zásluhou je ale řádná výchova dětí - budoucích plátců důchodového pojištění. Z ryze ekonomického hlediska je v současném systému zcela paradoxně vyšší počet dětí a jejich řádná výchova tím nejhorším způsobem, jak se zabezpečit na stáří. Hovoří se o tom, že lidé by neměli spoléhat pouze na státní důchod a spořit si na stáří též sami. Ale přitom rodiče vychovávající tři budoucí vysokoškoláky toho pravděpodobně mohou naspořit daleko méně než bezdětná dvojice stejného věku. Mělo by se proto uvažovat i o určité formě ocenění rodičů. Například formou sníženého důchodového pojištění v době, kdy pečují o nezletilé děti, a rovněž o něco vyšší procentní výměrou důchodu v porovnání s bezdětnými lidmi se stejnými příjmy.

Otakar Hampl
finanční analytik, ministerstvo zemědělství

  1. Je potřeba zásadně zohlednit investice do dětí v rámci průběžného pilíře. Bez současné investice není možný žádný budoucí příjem. Jinak je to ekonomické perpetuum mobile nebo pyramidová hra typu letadlo. Svými odvody pojistného v průběžném prvním pilíři splácíme dluh generaci našich rodičů za to, co do nás investovali.

    Musíme se také postarat o budoucí příjmy systému. Musíme tedy investovat do dětí nebo spořit ve fondech. Každá tato investice musí být spravedlivě zohledněna z hlediska zásluhovosti i solidarity. Není možné jeden druh investice extrémně solidárně přerozdělovat a jiný druh investice si zase extrémně privatizovat.
  2. Zohledněním investice do dětí v průběžném pilíři a zatraktivněním třetího pilíře solidárním nastavením státních příspěvků spolu s nižším zdaněním nízkopříjmové práce. Pak by si mohly na důchod spořit i ty domácnosti, které si to nyní nemohou dovolit - ty s více dětmi nebo ty s nižšími příjmy. Je potřeba uvažovat i o dalších zdrojích důchodového systému. Daňové zatížení práce nemůže být jediným zdrojem.

    Také kapitál se musí více podílet na udržitelnosti prostředí, které mu přináší zisky. Může jít například o zdanění spekulativních finančních transakcí, o kterém diskutují země v Evropské unii.
  3. Zásluhovost důchodového systému musí spravedlivě zohledňovat všechny zdroje současných i budoucích příjmů a výdajů důchodového systému.

    Zároveň je potřeba diskutovat o celkovém narovnání transferů mezi rodinou a společností, které jsou nyní pro rodiny s dětmi velmi nevýhodné. Je to problém většiny vyspělých zemí, o kterém například Manfred Spieker ve svém popisu německého systému uvádí, že „dochází k obrovskému transferu od rodičů přes děti k bezdětným prostřednictvím systému sociálního pojištění“ a „k odměňování bezdětnosti“. Spieker to dokonce nazývá „otročením rodin s dětmi penzím pro cizí bezdětné“ a hovoří o „solidaritě naruby“. Proto jedním z cílů vytvořené komise je také analýza a narovnání těchto transferů.

Lucie Kozlová
expertka, Jihočeská univerzita

  1. Na základě informací, které mám v současné době k dispozici, se přikláním k možnosti převodu do třetího pilíře.
  2. V souvislosti s demografickými změnami nelze při zajištění na stáří spoléhat na státní penzi. Je potřeba spořit v průběhu celého života, což je však v souvislosti se zajištěním bydleníu mladé generace obtížné. Mnohdy splatí hypotéku ve věku těsně před odchodem do důchodu.
  3. Například v případě plně zásluhového systému by se každý jedinec mohl rozhodnout, kdy do důchodu odejde a v jaké výši bude jeho důchod, na druhou stranu by se vytratil princip solidarity.

    Nastavit vhodný poměr mezi principem zásluhovosti a solidarity nebude jednoduché. Státní penze by však měly primárně sloužit těm občanům, kteří se uplatnili na trhu práce v průběhu svého života.

Jaroslav Vostatek
profesor, Vysoká škola finanční a správní

  1. Stávající druhý penzijní pilíř je ekonomickým nesmyslem, který není třeba něčím nahrazovat. Za daného stavu prvního pilíře je poměrně jednoduché rozdělit první pilíř na dva pilíře: na rovný starobní důchod pro všechny rezidenty ve výši asi 30 procent průměrné celostátní mzdy (dnes asi 7770 korun měsíčně) a na pojistný starobní důchod, který bude přímo úměrný zaplacenému pojistnému se sazbou asi 9 až 10 procent z hrubé mzdy. Do pojistného pilíře bude stát „přihazovat“ peníze za výchovu dětí do věku 4 let.
  2. Solidární penze jsou ve světě financovány z daní podle gusta státu, případně zvláštní daní z příjmů. Pojistné penze musí být financovány z pojistného a z příspěvků státu, zejména za výchovu malých dětí. Tento pilíř je nutné vyčlenit ze státního rozpočtu a je účelné v něm vytvářet rezervu na ekonomické a demografické výkyvy. Pojistné na pojistné důchody by měli platit plně zaměstnavatelé, v zájmu jednoduchosti systému. Zvyšování sazby pojistného je věcí ekonomické únosnosti a sociální politiky.
  3. Kombinace solidárního a pojistného pilíře starobních penzí je věcí veřejné volby. Dojde-li k výše uvedenému rozčlenění dnešních státních penzí na rovný a pojistný důchod, lze v dalším období zvyšovat zásluhovost penzí jednoduše -postupným zvyšováním sazby pojistného.

Vít Samek
právník, Českomoravská konfederace odborových svazů

  1. Druhý pilíř není nutné nahrazovat, protože ke stejnému účelu bylo již před dvaceti roky zřízeno tehdy penzijní připojištění se státním příspěvkem (transformované nyní do doplňkového penzijního spoření). Je namístě rozšířit jeho možnosti a lépe zacílit do něj směřující daňové podpory. Důležité je, že v němjsou významně zapojeni zaměstnavatelé. Jejich širší zapojení do tvorby doplňkových důchodů je namístě dále podporovat při zpřesnění jejich role v tomto systému.
  2. Vyrovnanost bilance příjmů a výdajů na důchody je v dlouhodobém kontextu důležitá a lze ji řešit jak na straně příjmů, tak na straně výdajů. Nyní ustavená komise se bude zabývat hledáním cest, jak nalézt řešení, které bude ekonomicky i politicky udržitelné.
  3. Smyslem státních penzí je především solidarita s těmi, jimž dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, neúspěch na trhu práce, nízké výdělky či jiné důležité sociální důvody brání dosáhnout na výši důchodu, která umožňuje důstojně žít ve stáří či při invaliditě. Prioritou zde není ekvivalence, ta by měla být hlavním cílem soukromého důchodového spoření, které je plně ekvivalentní.

    Naopak, zde funguje opačná solidarita - solidarita těch, kteří v tomto systému na své důchody nespoří a svými daněmi pomáhají lidem, již zde pobírají daňovou podporu a státní příspěvek.

Zdroj: Lidové noviny

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 12.6.2014

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 18.10. 2017 000 03:55.