Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2014 » Duben:

Michaela Marksová: Rozhovor - „Současný pracovní trh je k mladým nespravedlivý, chci to změnit“ (Moravskoslezský deník)

Deníku odpověděla nejen na otázky týkající se Dolu Paskov, OKD a předčasných důchodů pro horníky, ale i na to, jak chce řešit problematiku zaměstnávání mladých vysokoškoláků.

Při své návštěvě kraje jste zmínila možnost prosazení novely o důchodovém pojištění a tím i šanci pro větší množství horníků odejít do předčasného důchodu. Mohla byste, prosím, upřesnit, jak by se to projevilo v praxi?

Rusnokova vláda vydala nařízení, které upravuje podmínky, za kterých mohou horníci získat nárok na starobní důchod nejméně o pět let dříve než podle obecných pravidel a na jeho výpočet zvláštním způsobem. Nařízení vlády se týká jednak těch horníků, kteří nastoupili do zaměstnání před 1. lednem 1993, a jednak těch, kteří do 31. prosince 2008 splnili podmínky odpracování určitého počtu směn v podzemí hlubinných dolů. Tyto podmínky tak neumožňují, aby mohli dostávat zvýhodněný důchod stejně náročně pracující horníci, kteří do zaměstnání v hornictví nastoupili či nastoupí po 1. lednu 1993, nebo nesplnili druhou výše uvedenou podmínku. To je samozřejmě evidentní nespravedlnost, kterou musíme touto novelou odstranit. V případě, že se tedy výhodnější důchod bude týkat i “nových” horníků, pracujeme s odhady, ve kterých by budoucí počet horníků dosahoval 40 až 70 procent současného stavu. A to buď z důvodu obecně nižšího počtu horníků, nebo jejich ne plným pokrytím v rámci nařízení.

Tato „náprava“ ale bude vyžadovat nemalé prostředky. Kolik peněz by si podle vašich propočtů vyžádala?

Konkrétně by podle našich propočtů až do roku 2070 činily dodatečné náklady zhruba 33 miliard korun v případě alternativy, že počet horníků bude dosahovat 40 procent současného stavu, a 50 miliard korun v případě, že jejich počet bude dosahovat 70 procent současného stavu. Platí také, že v dalších letech by se dodatečné náklady pohybovaly zhruba od 1,4 do 3 miliard korun.

Kdy by tato novela mohla vejít v platnost?

Chtěla bych, aby se horníci nemuseli bát o svou bezprostřední budoucnost. Situace v Paskově nás navíc tlačí k urychlenému jednání. Proto na novelizaci nařízení kladu velký důraz. Počítám s tím, že účinnost nabude v průběhu roku 2015.

Moravskoslezský kraj patří k oblastem s vysokou nezaměstnaností. Padly při vašem jednání s řediteli úřadů práce nějaké návrhy, jak to změnit? A také, jak třeba snížit počty lidí bez práce na Bruntálsku a Karvinsku, kde je nezaměstnanost nejvyšší?

Nešlo ani tak o konkrétní návrhy. Jsem si samozřejmě vědoma situace v Moravskoslezském kraji a speciálně v okresech Bruntál a Karviná, chtěla jsem ale slyšet zkušenosti konkrétních lidí, kteří se v jednotlivých regionech v rámci kraje nezaměstnaností zabývají. Jsem zastánkyní osobního přístupu. Když chci řešit problém, musím se s ním seznámit lépe než ze statistik zveřejňovaných úřadem práce. A tady to platí dvojnásob. Pokud chceme pomoci regionům, musíme zlepšit fungování tamních poboček úřadu práce, v tomto případě zejména navýšením počtu sociálních pracovníků. Nezaměstnanost ale není jen záležitostí mého ministerstva, nad tím bychom si měli sednout úplně všichni.

V nabídce volných míst je málo míst pro vysokoškoláky. Zaměstnavatelé často vyžadují praxi, kterou čerství absolventi vysokých škol mít nemohou. Chystá ministerstvo kroky či programy, jak se z tohoto bludného kruhu dostat ven?

Zaměstnanost mladých je mou prioritou od začátku nástupu na ministerstvo. Mladí by měli pracovat, protože mají energii, sílu pracovat a jsou inovativní a především také znamenají pro náš stát budoucnost - mají své rodiny s dětmi. Mrzí mě, že současný pracovní trh je pro ně nespravedlivý a dostává je do bludného kruhu nezaměstnatelnosti. Situaci musíme řešit, už nyní probíhá meziresortní spolupráce na velkém projektu, který by měl zaměstnávání absolventů škol usnadnit. Jmenuje se “Záruky pro mládež” a připravujeme ho ve spolupráci s Evropskou komisí. Jde o to, že EU poskytne prostředky umístění mladých buďto na praxi, nebo na pracovní místo, pokud mají možnost si prohloubit vzdělání, tak na další studium a prohloubení kvalifikace. Studentům tak bude umožněna praxe, bez které se později neobejdou, a zaměstnavatelé si budou moci “vychovávat” své budoucí zaměstnance v podstatě bez velkých nákladů.

Poslední otázka se týká rovněž skupiny, která to s hledáním práce má asi složitější: jde o lidi 50 +. Někteří zaměstnavatelé je přijímají jen výjimečně, dávají přednost mladším…

Lidé nad 50 let mají velké životní a pracovní zkušenosti a my musíme podnikatelům ukázat, že zaměstnat tyto lidi se vyplatí. Poznali to už například v Německu, kde firmy zaměstnávají lidi se zkušenostmi především na jakési mentorské pozice. Mají dohled nad novými - často mladšími - zaměstnanci a pomáhají jim se zorientovat. Tuto dobrou zkušenost chceme přenést k nám. Máme naplánovánu řadu projektů, které budou fungovat v různých variacích v celé republice, a tedy i v Moravskoslezském kraji. Kromě tohoto typu podpory budou samozřejmě stále dostupné rekvalifikační kurzy, ačkoli chápu, že pro tuto skupinu obyvatel nejsou až tak atraktivní.

Zdroj: Moravskoslezský deník

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 11.4.2014

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 19.10. 2017 000 22:13.