Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2014 » Leden:

Nábor pěstounů pokračuje. Pomůže i nový web (denik.cz)

Když se dozvěděla, že na ni čeká tříměsíční holčička, skončila s prací a připravila pokoj. Jenže problémy na sebe nenechaly dlouho čekat: dítě nereagovalo, bylo apatické a pořád spalo, později začalo mít afektivní záchvaty a noční děsy.

„Začala jsem se sama vzdělávat a nakonec si udělala kurz traumaterapie. Výzkumy ukazují, jak je kontakt s matkou v prvních dnech i týdnech důležitý. Jakmile dítě nemá možnost vytvořit si stálou a pevnou vazbu na jednoho člověka, upadá do apatie a ztrácí důvěru v okolní svět," vysvětluje Vladimíra Nahodilová. „Asi nejkrásnějším momentem po několika měsících bylo, když se dosud smutné a vyhaslé oči začaly měnit, když mě holčička začala poznávat, mít radost, že mě vidí. Bylo to, jako by se dcerka po strašně dlouhé době probouzela do skutečného světa," dodává dnes jednačtyřicetiletá Vladimíra.

Právo na dětství

Aby všichni, kdo o pěstounství uvažují, věděli, jak moc mohou dětem změnit život, uveřejnila Vladimíra Nahodilová svou zkušenost na webu www.pravonadetstvi.cz. Ten nově spustilo ministerstvo práce a sociálních věcí a všichni, kdo by se chtěli o náhradní rodinné péči dozvědět více, mají právě na těchto stránkách příležitost. Úřad také v lednu zahájil náborovou kampaň pro pěstounskou péči v Královéhradeckém a Zlínském kraji, spolupracuje už ovšem i s krajem Karlovarským, Olomouckým, Pardubickým a Moravskoslezským.

Ačkoliv se loni konečně díky novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí začalo dařit umisťovat děti častěji do pěstounské péče než do ústavu, stále máme oproti zbytku Evropy veliké minus – jako jediní totiž posíláme do ústavní péče i děti do tří let. Loni v srpnu na to upozornil i tehdejší ombudsman Pavel Varvařovský.

„Faktem je, že 72 procent dětí pobývalo v navštívených zařízeních déle než šest měsíců. Tuto dobu přitom uvádí metodický pokyn k činnosti kojeneckých zařízení jako nejzazší. To považuji, vzhledem k nesporné nevhodnosti jiné než osobní péče o takto malé děti, za velký neúspěch sociálně-právní ochrany dětí v ČR. Systém tak negativně zasahuje do práva dítěte na život v rodinném prostředí," uvedl tehdy Varvařovský.

Kvůli penězům?

Jenže vykořenit českou tendenci obhajovat ústavní péči bude úkol velmi složitý. To dokázala i anketa Nadačního fondu J & T mezi zástupci parlamentních stran – téměř všichni se shodli, že rušit kojenecké ústavy není dobrý nápad. Ještě lépe představu vykresluje komentář exposlance Michala Babáka.

„Čím více dětí si vezmete, tím více vám stát za ně zaplatí. Nehledě na hendikep, zdravotní stav a zkušenost náhradního rodiče. Chcete jedno, dvě? Vezměte rovnou čtyři a dostanete příspěvek na auto. Od ředitelů ústavů vím, že tito pokrytečtí pěstouni se obrazně rozhodují podle tabulek, co jim pěstounství vynese, a nehledí na zájem dětí. Nikoho nezajímá, zda máte předpoklady a podmínky k tomu děti vychovávat či starat se o ně. Systém, který u nás jako jeden z mála dlouhodobě fungoval, si sami ničíme," míní Babák.

S jeho názorem ovšem mnozí zásadně nesouhlasí.

„Mám možnost podílet se na přípravě náhradních rodičů a mohu zodpovědně říci, že výběr a příprava žadatelů o tuto profesi je poměrně dlouhý a náročný proces, na kterém se podílí řada odborníků. Žádný, byť sebelepší ústav plný kvalifikovaného personálu nemůže nikdy nahradit rodinné prostředí," říká Petr Zmuda z Dětského domova Karlovy Vary a Ostrov.
„Právě nízký počet pěstounů potvrzuje, že podmínky jsou přísné. Hodiny příprav jsou jen jedním kritériem a nelze z nich odvozovat náročnost procesu výběru pěstounů," dodává Vratislav Hlásek, přechodný pěstoun z obecně prospěšné společnosti Dobrá rodina.

Kateřina Šlesingerová z oddělení ochrany práv dětí a náhradní rodinné péče na ministerstvu práce a sociálních věcí řekla pro regionální Deník:

Celkem potřebujeme pět set rodin na přechodnou dobu

Pěstouni na přechodnou dobu se osvědčují. A až na výjimky sourozeneckých skupin mohou mít jen jedno dítě, reaguje na kritiku exposlance Michala Babáka Kateřina Šlesingerová z ministerstva.

Jak se pěstouni na přechodnou dobu osvědčují?

Máme 115 zařazených rodin, což je velmi dobrý start vzhledem k tomu, že novela platí teprve rok a posuzování a zařazování trvá obvykle osm až 12 měsíců. Péčí pěstounů na přechodnou dobu prošlo během loňska téměř 250 dětí. Šlo nejen o nejmenší děti těsně po narození, ale i o starší nebo sourozenecké skupiny. Nejčastěji pak byly děti předány do péče osvojitelů, ale podařilo se i vrácení do původní rodiny nebo do dlouhodobé pěstounské péče. Z počtu dětí, které prošly pěstounskou péčí na přechodnou dobu, je zřejmé, že se osvědčuje a je i nejlepší alternativou k biologické rodině.

Máte nějaký limit, kolik pěstounů by se mělo nabrat?

Odhadovali jsme, že za první rok účinnosti novely bude zařazeno okolo sta rodin, což se podařilo. Aby bylo možno pro každé dítě, které bude muset opustit původní rodinu, zajistit umístění v rodině, je třeba nejen přechodná pěstounská péče, která slouží k překonání krizové situace, ale také dlouhodobá pěstounská péče. Je také třeba posílit prevenci a služby pro rodiny tak, aby děti nemusely být odebírány, a pokud k tomu dojde, aby se mohly po překonání krize zase vrátit zpět k rodičům. Pokud bychom chtěli zcela vyloučit umísťování nejmenších dětí do ústavní péče, bylo by třeba cca 500 rodin na zajištění pěstounské péče na přechodnou dobu.

Objevila se kritika, že novela vedla k množení pěstounů, kteří si berou děti pro peníze.

Zájemci o pěstounskou péči na přechodnou dobu se v posledních měsících ozývají ve větším počtu, než tomu bylo dříve. Svědčí o tom i počty přijatých žádostí na krajských úřadech. S ohledem na tuto skutečnost narůstá i počet těch, kdo neprojdou celým odborným posouzením a vezmou žádost zpět nebo je žádost zamítnuta. Posuzování je nastaveno tak, aby neprošli zájemci, kteří nemají dovednosti pro péči o děti. U rodin, které procházejí tímto procesem, je vyloučeno, aby si děti braly jen pro peníze. Posouzení žadatelů je poměrně náročným procesem a na základě konkrétních výstupů lze usoudit, co je jejich hlavním zájmem. Zjišťuje se motivace k přijetí cizího dítěte do rodiny i co jsou žadatelé schopni dítěti nabídnout. V případě pěstounů na přechodnou dobu se zpravidla umísťuje v jedné rodině jedno dítě s výjimkou sourozeneckých skupin.

Plánujete nějak srovnat nerovné podmínky pro nesezdané pěstouny a pěstouny v manželství, jak na to nedávno poukázal zástupce ombudsmana Křeček?

Pan ministr kanceláři veřejného ochránce práv odpověděl, že ministerstvo nastavilo pravidla tak, aby byl v odměňování pěstounů zajištěn stejný přístup k manželům, které mají dítě svěřeno do společné péče, a těm, kde každý z manželů má dítě svěřeno do své výlučné péče, přestože fakticky jde o péči společnou. V minulosti docházelo k tomu, že v některých manželských párech pěstounů byly vypláceny dvě odměny, v jiných jen jedna za stejný počet dětí. Protože druh a družka ze zákona nemají ve vztahu k dětem svěřeným do péče druhému z páru žádné povinnosti, je v jejich případě úprava jiná.

Chystáte se nějak posilovat služby pro pěstouny, tak aby byly dostatečně a rovnoměrně zastoupeny ve všech krajích?

Ministerstvo ročně vypisuje dotační program neziskovým organizacím v oblasti podpory rodiny. Cílem pro letošek je podpora preventivních a podpůrných služeb pro rodiny, dále komplexní pomoc rodinám s dětmi, které se mohou ocitnout v ohrožení. Oblast služeb pro náhradní rodiny by měla být prvořadým zájmem všech krajů.

Zdroj: denik.cz

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 23.1.2014

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 22.10. 2017 000 03:04.