Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2013 » Říjen:

Jaké povinnosti má zaměstnavatel při prostojích? (MF Dnes)

Ano. Paragraf 207 zákoníku práce obsahuje povinnosti zaměstnavatele v případě přerušení práce způsobeného takzvaným prostojem (písmeno a tohoto ustanovení) či nepříznivými vlivy, které předpis označuje jako povětrnostní (písmeno b).

Zákoník práce považuje za prostoj stav, kdy nelze konat práci z důvodu poruchy na strojním zařízení, závady v dodávkách surovin nebo pohonných sil, tedy včetně dodávky elektrického proudu, dále z důvodu chybných pracovních podkladů, ale i jiných provozních příčin. Musí však vždy jít jen o přechodnou závadu. Zavinění zaměstnavatele je rozhodující jen v případě poruch na strojním zařízení. Pokud k prostoji dojde, má zaměstnavatel dvě možnosti: zaprvé převést zaměstnance na jinou práci podle § 41 odstavce 5 zákoníku práce. K převedení však může dojít jen se souhlasem dotčeného pracovníka. Pokud by zaměstnanci za práci, na kterou byl se svým souhlasem převeden, příslušela nižší mzda, musel by ji zaměstnavatel doplatit do výše průměrného výdělku. Druhou možností, respektive povinností je situaci přijmout a práci právě z důvodu prostoje nekonat. V takovém případě však musí vyplatit zaměstnanci náhradu mzdy ve výši nejméně 80 procent průměrného výdělku.

Došlo-li k přerušení práce kvůli nepříznivým povětrnostním vlivům nebo živelním událostem, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 60 procent průměrného výdělku. I zde je možné převedení na jinou práci za stejných podmínek jako u prostoje. Určitá výjimka platí jen v případě živelní události, kdy má zaměstnavatel právo převést zaměstnance na jinou činnost, a to i bez jeho souhlasu. Avšak jen na dobu nezbytné potřeby a pouze je-li to nutné k odvrácení mimořádné události, živelní pohromy nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních důsledků.

Postup podle tohoto ustanovení mohl zaměstnavatel využít například při nedávných povodních. Povinnost vyplácet zaměstnanci náhradu mzdy, byť ve snížené výši, vyplývá v obou případech z toho, že jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Ten nemůže plnit svou povinnost, již mu ukládá přímo zákon – totiž přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy.

Zdroj: MF Dnes

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 3.10.2013

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 19.10. 2017 000 22:13.