Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2013 » Srpen:

Rudolf Hahn: Rozhovor - Zákon nezná práci na zkoušku, (Finance.cz)

Státní úřad inspekce práce zajišťuje dodržování pracovněprávních předpisů pro ochranu zaměstnanců. Jakým způsobem a v jakých situacích se můžete na tento úřad obrátit s žádostí o radu nebo rychlou pomoc?

Státní úřad inspekce práce – mnozí lidé by si pod tímto názvem mohli představit státní organizaci, která pouze uděluje pokuty a je zaměstnancům velmi vzdálena. Mohl byste ve stručnosti uvést, jaké jsou kompetence a účel vašeho úřadu?
Orgány inspekce práce, tj. Státní úřad inspekce práce a osm oblastních inspektorátů práce jsou kontrolními orgány, které kontrolují dodržování povinností zaměstnavatelů, které vyplývají z předpisů o bezpečnosti práce, pracovněprávních vztazích, tj. především ze zákoníku práce a předpisů o zaměstnanosti co se týče nelegálního zaměstnávání. Rovněž jsou v rozsahu svých kontrolních zjištění sankčními orgány, které ukládají pokuty. Nemohu ale zapomenout na to, že poskytujeme rovněž poradenství veřejnosti, ať jíž zaměstnancům, nebo zaměstnavatelům a provádíme také osvětu a propagaci v oblastech, ve kterých působíme.

Poskytujete tedy ochranu i samotným zaměstnancům. V jakých věcech se na vás mohou zaměstnanci obracet?
Mohou se nás obracet zejména v záležitostech, kdy zaměstnavatel nedodržuje své povinnosti v oblasti pracovněprávních vztahů, bezpečnosti práce nebo i v dalších oblastech, které kontrolujeme. Všechny jejich podněty posuzujeme a velmi často na jejich základě zahajujeme kontrolu. Zde bych ale rád připomenul, že ne vždy je správně pochopena role a postavení našeho úřadu. My nepostihujeme zaměstnavatele za to, že poškodil svého zaměstnance v jeho soukromých nárocích, ale za to, že porušil právní předpis a dopustil se tak přestupku nebo správního deliktu. Vedeme kontrolně i sankčně zaměstnavatele k tomu, aby dodržovali uložené právní povinnosti, nevymáháme ale individuální nároky zaměstnanců. Také neřešíme spory zaměstnanců se zaměstnavateli, podle zákoníku práce takové spory totiž řeší obecné soudy. Řada zaměstnanců, když se na inspekci práce obrací s podnětem, si toho není vědoma nebo s tím není srozuměna. Mám pro to pochopení, ale ne vždy je možné naplnit očekávání občanů podle jejich představ. Přesto si myslím, že jsme řadě občanů/zaměstnanců fakticky skutečně pomohli a pro řadu zaměstnavatelů byli užiteční.

Uveďme si konkrétní příklad. Je doba prázdnin a mnozí zaměstnanci jsou zaměstnáni pouze na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti. Jaký postih hrozí zaměstnavateli v případě, že není dohoda sepsána písemně?
Předně bych upozornil na to, že především v době prázdnin, ale i mimo ně, se v některých oblastech podnikání vyskytuje tzv. práce na zkoušku. Nic takového zákoník práce nezná a v případě, že osoba vykonává pro zaměstnavatele práci, a to bez smlouvy, jedná se o nelegální zaměstnávání. Za neuzavření pracovní smlouvy nebo dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti písemně hrozí sankce ve stejné výši jako u nelegálního zaměstnávání.

Nyní se zaměřme s dalším příkladem na tématiku pracovních úrazů a nemocí z povolání. V situaci, kdy zaměstnavatel řádně neprošetřuje pracovní úraz nebo odmítá jakkoliv v dané věci se zaměstnancem komunikovat, můžete zaměstnanci poskytnout odbornou pomoc?
Samozřejmě ano, určitě jsme nikdy nikoho neodmítli. Je to naší povinností. Jsem přesvědčen, že se oblastní inspektoráty práce v minulých letech věnovaly všem sporným záležitostem tohoto charakteru, protože zaměstnanci nemají příliš jiných možností, kam se obrátit. Poskytujeme v záležitosti pracovních úrazů svá odborná stanoviska i dalším veřejným orgánům, například Polici ČR, jestliže závažné a smrtelné pracovní úrazy vyšetřuje co do trestní odpovědnosti konkrétních osob. Nicméně také zde bych poukázal na svou předchozí odpověď na třetí otázku, nejsme institucí, která rozhoduje ve sporu zaměstnance a zaměstnavatele.

Jaké pochybení zaměstnavatelů nejčastěji řeší Váš úřad?
Nejčastěji si zaměstnanci stěžují na nevyplacenou mzdu nebo její část a překračování limitů pracovní doby. V souvislosti s novelou zákona o zaměstnanosti od 1. 1. 2012 také provádíme řadu kontrol zaměřených na odhalování nelegálního zaměstnávání.

V oblasti bezpečnosti práce je nejvíce porušovaným právním předpisem § 102 zákoníku práce, a to část týkající se vyhledávání rizik na pracovištích. Zaměstnavatelé v některých případech mají tato rizika vyhledána všeobecně s nedostatečným posouzením konkrétní činnosti na daném pracovišti. Dalším ustanovením, v němž jsou zjišťovány inspektory nedostatky, je § 103 uvedeného zákona, kdy zaměstnavatel nezajišťuje v dostatečném rozsahu školení zaměstnanců o právních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V mnoha případech jsou tato školení obecná, bez zaměření na konkrétní pracovní činnost zaměstnance.

Mohou se na Vás zaměstnanci obracet i s žádostí o pracovněprávní poradenství? Případně v jakém rozsahu a formou?
Zcela určitě, je to jednou z našich činností a je často využívána. Je třeba se na příslušném oblastním inspektorátu práce informovat o našem nejbližším pracovišti v okresním městě a o době poskytování tohoto poradenství. Nejedná se pouze o pracovněprávní poradenství, ale i o poradenství v oblasti BOZP a v oblasti zaměstnávání cizinců, osob se zdravotním postižením a další. Je však na místě říci, že nám není určeno vykonávat funkci nějaké advokátní kanceláře. Jde skutečně o základní poradenství, a to je významným zdrojem podnětů pro naši kontrolní činnost.

Pro zaměstnance není lehké se obracet na Váš úřad v situaci, kdy pracovní trh nenabízí příliš mnoho volných míst a ztráta zaměstnání je pro mnohé fatálním zásahem do života. Může zaměstnanec v případě podnětu požádat o anonymizaci nebo ochranu svých údajů ve vztahu k zaměstnavateli?
Já tomuto postoji plně rozumím. Chci ujistit širokou veřejnost, že jednak nám zákon o inspekci práce ukládá zachovat mlčenlivost o identitě toho, kdo nám podal podnět a také, že podatel podnětu může očekávat naši stručnou písemnou informaci o výsledku provedené kontroly v této věci. Moje víceletá zkušenost je, že všichni naši zaměstnanci identitu zaměstnanců, kteří nás vyhledali, nebo nám poskytli informace, úzkostlivě chrání. Jiná věc je, když si zaměstnavatel některé souvislosti sám domyslí. Ale chci všechny povzbudit, aby neměli obavu se na nás obracet.

Jak se daří Vašemu úřadu zasahovat proti tzv. švarcsystému? Uveďte prosím čtenářům konkrétní projednávaný případ, včetně udělené sankce.
Chci na úvod poněkud humorně říci, že o „švarcsystému“ se často hovoří, ale nikdo neví přesně, co to je. Jde o lidový vícevýznamový pojem, který nemá žádnou uznávanou definici, natož, aby byl právně kodifikován.

Naším základním postojem je, že „švarcsystém“ nevyhledáváme a není předmětem našich hlavních kontrolních úkolů, jak nám je stanovilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Při kontrole nelegálního zaměstnávání (jehož definice je dnes velice přesná a srozumitelná), však někdy nalézáme dvoustranné vztahy, které předstírají obchodní činnost, ale přitom plně odpovídají definici nelegálního zaměstnávaní. Ze všech námi zjištěných případů nelegálního zaměstnávání tvoří případy „švarcsystému“ jen velmi malou část, a pokud je již zjistíme, tak je jako každé jiné nelegální zaměstnávání musíme postihnout sankcí. Pokud by tomu tak nebylo, bylo by možné tímto způsobem zcela obcházet například povolení k zaměstnávání cizinců ze zemí mimo EU. Nicméně naprostá většina nelegálního zaměstnávání v ČR probíhá jinými formami než je „švarcsystém“ a týká se jak cizinců, tak aktivit občanů ČR či EU. Mrzí nás, že v této věci necítíme větší obecnou podporu a jsme někdy předmětem účelové a zájmové kritiky.

Zohledňuje Váš úřad při udělování sankcí i skutečnost, že vysoká výše sankce může vést zaměstnavatele k propouštění nebo k likvidaci?
Ano, přihlížíme k tomu. Rozhodně není naším cílem ukládat pokuty, které by mohly vést k závažným existenčním důsledkům pro zaměstnavatele či jeho zaměstnance. V jednom případě, a to u nelegálního zaměstnávání, ale zákon stanoví minimální sankci a ta je značně vysoká. U minimální hranice sankce již nemáme žádný prostor k úvaze, menší pokutu zkrátka udělit nesmíme. Zde je třeba si ale uvědomit, že zákonodárce stanovil vysokou minimální sankci proto, aby dal na vědomí, že považuje nelegální zaměstnávání za vysoce společenský nežádoucí, že si přeje ho maximálně eliminovat, a aby vyslal jasný signál o tom, že nelegální zaměstnávání se opravdu nevyplácí.

Závěrem, přejete si čtenářům v roli zaměstnanců něco sdělit?
Máme zájem být užitečnými pro všechny, tedy i pro zaměstnavatele. Jsme jim konzultačně plně k dispozici. Zjištěné nedostatky je potřeba primárně odstraňovat a neopakovat. V řadě případů jde o život, zdraví a sociální zajištění těch, kteří pracují. A to jsou hodnoty, které je na místě podporovat. Někdy i uloženou sankcí. V zásadě vycházíme z toho, že porušování právních předpisů se nesmí vyplácet.

Kdo je Rudolf Hahn: Od roku 1990 pracoval 4,5 roku na Magistrátu města Opavy jako vedoucí odboru výstavby a později jako tajemník magistrátu. V letech 1995 až 2006 pracoval jako ředitel Úřadu práce v Opavě a od roku 2006 řídí jako generální inspektor Státní úřad inspekce práce. Vystudoval stavební fakultu VUT v Brně a právnickou fakultu Masarykovy university v Brně.

Děkuji za rozhovor

Zdroj: Finance.cz

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 19.8.2013

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 20.10. 2017 000 05:07.