Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2013 » Červen:

Spor o minimální mzdu: Pracovat se nevyplatí. Zeman a Müllerová to chtějí změnit (penize.cz)

Jenže pro je prezident, který drží triumfy – včera jmenoval předsedou nové úřednické vlády exministra financí Jiřího Rusnoka. A ta ke zvýšení minimální mzdy nepotřebuje souhlas parlamentu. . O zvýšení minimální mzdy usiluje (stále ještě) ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová, která se na kompromisním navýšení o 500 Kč (tj. na 8 500 Kč) dohodla na pondělním jednání tripartity s odboráři i zástupci podnikatelů.

„Je třeba motivovat lidi, aby pracovali. Zároveň je mou povinností najít rovnováhu mezi tím, aby se chodit do práce vyplatilo i lidem, kteří mají nízké mzdy a nepadali do záchranné sítě státu,“ říká Müllerová.

Minimální mzda v Česku dosahuje osmi tisíc korun. Nyní se kolem ní rozhořel zvláštní spor. O zvýšení minimální mzdy usiluje (stále ještě) ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová, která se na kompromisním navýšení o pět set korun dohodla na pondělním jednání tripartity s odboráři i zástupci podnikatelů.

Minimální mzdu v Česku podle ministerstva práce a sociálních věcí pobírají asi tři procenta pracujících– tedy zhruba sto, až sto dvacet tisíc lidí. Čistého to dělá 7 120 korun. A zatímco sociální dávky se navyšují, minimální mzda se neměnila už od roku 2007.

Proti zvyšování minimální mzdy je však stranický kolega Müllerové a (stále ještě) ministr financí Kalousek i dnes už bývalý premiér Nečas. Ten se dokonce nechal před časem slyšet, že minimální mzda se bude v Česku zvyšovat jen přes jeho politickou mrtvolu. Ani po splnění řečené podmínky ovšem neustoupil. Hned po pondělním jednání tripartity oznámil, že vláda návrh ministryně Müllerové ani neprojedná, kabinet v demisi by podle něj neměl dělat žádná strategická rozhodnutí – což ostatně Nečasovi při podávání demise doporučil i prezident Zeman. Jenže. Právě Zeman patří k výrazným zastáncům zvýšení minimální mzdy – dokonce ho podpořil svou přítomností na pondělním jednání tripartity. Stejně jako Ludmila Müllerová chce, aby minimální hrubá mzda stoupla z dnešních osmi tisíc na osm tisíc pět set korun. Hodinová sazba by se tak zvýšila ze stávajích 48,10 korun na 50,60 korun.

Jakmile Zeman ke kormidlu dosadí vlastní úřednickou vládu, bude si moct s minimální mzdou dělat, co se mu zamane. Právě změna sazby minimální mzdy totiž patří k jedné z výsostných kompetencí vlády – mění ji pouhým nařízením, aniž by potřebovala souhlas Parlamentu.

Životní minimum v Česku dosahuje 3 410 korun.

„Od roku 2005 do roku 2012 se náklady na bydlení zvýšily v průměru o 42 procent. Podíl čisté minimální mzdy a životního minima zvýšeného o náklad na bydlení díky tomu klesl ze 117 procent vroce 2007 na 78 procent vroce 2012. Dostali jsme se tak do situace, kdy životní minimum spojené s náklady na bydlení u mnoha lidí přesahuje minimální mzdu,“ argumentuje Ludmila Müllerová.

Na dávkách tak podle ní končí i lidé, kteří pracují. A řada jiných si zase může spočítat, že se jim pracovat zkrátka nevyplatí.

„Nepočítá se zvýšením minimální mzdy pro zaměstnance se zdravotním postižením, kteří pobírají invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně,“ potvrdila mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.

Jmenovaným skupinám se minimální mzda zvyšovala v lednu - ovšem pouze na úroveň ostatních, předtím pro ně platila snížená sazba. Ministerstvo tehdy zdůrazňovalo, že chce zavést rovné a spravedlivé podmínky pro všechny. Po půl roce ovšem tento postoj Ludmila Müllerová opouští. Je totiž podle ní třeba dát firmám, které zaměstnávají zdravotně postižené, čas vyrovnat se zvýšenými mzdovými náklady. Bojí se, že by firmy začaly zdravotně postižené zaměstnance propouštět. O tom, kolik dělá minimální mzda, se obvykle ví. Podstatně menší povědomí mají lidé o tom, že většina zaměstnanců musí dostávat vyšší minimální mzdu, než je nejnižší zákonem stanovená hranice osmi tisíc korun. Vedle pojmu minimální mzda zná totiž náš právní řád ještě pojem zaručená mzda – která zjednodušeně řečeno určuje minimální mzdu pro jednotlivé profese a druhy práce. Je odstupňovaná v osmi skupinách.

Například popelář tak musí brát při pracovní době čtyřicet hodin týdně aspoň 8 900 korun hrubého měsíčně, číšník 9 800 korun, zdravotní sestra 10 800 korun a ředitel společnosti přinejmenším 16 100 korun. Příklady dalších profesí, pro které platí jednotlivé úrovně zaručené mzdy, najdete v boxu. Podrobněji pak přímo v příloze k nařízení vlády, jež zaručenou mzdu upravuje. Nejnižší sazba zaručené mzdy nesmí být nižší než minimální mzda - po jejím zvýšení tedy taktéž poskočí nahoru. Podle návrhu, který zaslala ministryně Müllerová do vlády, by se měla minimální zaručená mzda pro profese zařazené do prvních dvou úrovní zvýšit o pětistovku, u profesí zařazených do třetí až páté skupiny by měla poskočit o šest set korun, u šesté skupiny o sedm set, u sedmé skupiny profesí o osm set a u nejvyšší osmé skupiny dokonce o devět set korun.

Slovníček pojmů: Minimální mzda

Minimální mzda představuje nejnižší přípustnou úroveň odměny za práci ve všech základních pracovněprávních vztazích – tedy v pracovním poměru, při dohodě o pracovní činnosti nebo dohodě o provedení práce. Nerozlišuje se přitom, zda jde o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou, nebo o souběžné pracovní poměry.

Trocha počtů: minimální versus průměrná mzda

Čistá minimální mzda nyní dosahuje 36 procent průměrné čisté mzdy, která letos dělá 19 765 korun. Podíl postupně klesá. Nejvyšší byl podle podkladů pro jednání tripartity v roce 2006, kdy překročil 43 procent průměrné čisté mzdy. Hrubá minimální mzda pak odpovídá asi 31 procentům průměrného hrubého příjmu, který se blíží 25 700 korunám.

Slovníček pojmů: Zaručená mzda

Pojem zaručená mzda do našeho právního řádu přinesl zákoník práce z roku 2007. Jedná se v podstatě o minimální mzdu pro konkrétní profesi. Zatímco minimální mzda stanovuje nejnižší hranici mzdy platnou pro všechny, zaručená mzda určuje nejnižší cenu práce s ohledem na její složitost, odpovědnost a namáhavost. Minimální výše zaručené mzdy je odstupňována v osmi skupinách podle druhu vykonávané práce. Na rozdíl od minimální mzdy se zaručená mzda nevztahuje na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Zdroj: peníze.cz

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 27.6.2013

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 19.10. 2017 000 23:57.