Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2013 » Červen:

Důchody mohou být daleko nižší, potíže hrozí hlavně po roce 2030 (HN)

Zvlášť tíživá může být podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu AV situace po roce 2030, kdy půjdou do penze silné populační ročníky.

IDEA: Penze mohou v budoucnu klesnout o desítky procent. Vstup do 2. pilíře má smysl pro téměř všechny mladší 40 let.

Roční schodek tohoto účtu se nyní pohybuje kolem 50 miliard korun ročně a předpokládá se, že dál poroste. Zvlášť tíživá může být podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu Akademie věd situace po roce 2030, kdy půjdou do penze silné populační ročníky.

Do tohoto roku by podle autorů studie Ondřeje Schneidera a Jiřího Šatavy „stačilo“ k zajištění rovnováhy mezi příjmy a výdaji důchodového účtu snížit penze o 10–15 procent. Po roce 2050 by ale musel činit tento pokles až 40 procent. Také v případě dalších alternativ, jimiž by bylo možné podle autorů studie stabilizovat důchodový systém, hrozí v budoucnosti snižování důchodů o desítky procent. Při tak razantním poklesu penzí by pak byl podle Schneidera a Šatavy vstup do nově vznikajícího druhého pilíře penzijního systému výhodný pro daleko více Čechů, než se původně předpokládalo. Vyplatil by se téměř pro všechny, jimž dosud nebylo 40 let.

Dosavadní změny nestačí

Cílem studie, připravené pro Asociaci penzijních fondů, není předpovědět, jak se budou důchody a důchodový systém vyvíjet, ale popsat varianty, co je možné s penzemi dělat a co by to znamenalo. Studie vychází z dnešních podmínek. Za 30 nebo více let mohou být ovšem důchody vypláceny a valorizovány podle méně výhodných pravidel než v současnosti.

V českém penzijním systému již ostatně došlo k řadě změn, včetně prodloužení věku pro odchod do důchodu. V určité míře se změnil také způsob výpočtu důchodu. Podle jiné práce stejných autorů (viz HN z 21. května 2013) klesla v letech 1966–2013 v důsledku reforem, které prosadily levicové i pravicové vlády, výhodnost státních penzí o statisíce až 1,65 milionu korun. Nejvíce ztrácejí mladí s vysokými výdělky. Ani tyto změny ovšem nestačí, a pokud má být systém státních penzí v rovnováze, je třeba zavést změny další a často dosti razantní.

Studie vznikla na základě údajů z výběrového šetření Survey on Income and Living Conditions Českého statistického úřadu z roku 2011. Mapuje vývoj příjmů, rodinnou a sociální situaci poměrně rozsáhlého vzorku 20 tisíc občanů České republiky. Dalším zdrojem byla demografická a a ekonomická prognóza ministerstva práce a sociálních věcí o vývoji obyvatel ČR do roku 2060.

Studie o státních penzích

Na základě těchto údajů odhadli autoři studie výši příjmů a odvodů do penzijního systému v letech 2014–2060. K výpočtu důchodů využili takzvané mzdové profily mužů a žen. U každého stanovili „upravenou průměrnou mzdu“ a dobu, kdy mají platit důchodové pojištění. Výpočty vycházejí z průměrné dvouprocentní roční míry inflace a růstu reálných mezd o 1,5 procenta za rok.

Čtyři špatné alternativy

  • První z možných změn je založena na každoročním vyrovnávání příjmů a výdajů na důchody, podobnému jako u důchodových systémů typu NDC. Jde o systém, v němž se všechny starobní důchody každoročně snižují nebo zvyšují tak, aby byly příjmy a výdaje důchodového pojištění každý rok vyrovnávány. Podle Schneidera a Šatavy by ale přinesl tento systém velký pokles důchodů. Asi do roku 2035 by se penze proti důchodům, vycházejícím z nynějších pravidel, v jednotlivých letech snižovaly až o 20 procent. Pak by byl jejich pokles rychlejší a v polovině padesátých let by činily necelých 60 procent hodnoty, slibovaných nynější legislativou.
  • Další alternativou je zrušit valorizaci penzí, tedy jejich roční zvyšování podle stanovených pravidel. Důchodový účet státu by byl díky tomto kroku za období 2014 až 2060 vyrovnaný, penze „starých důchodců“ by ale klesly až o desítky procent. Čím déle by brali důchod, tím více by jeho hodnota ve srovnání s dnešními pravidly klesala. Po 35 letech by měli v penzi k dispozici již jen přibližně 42 procent výše důchodu, který mají dnes.
  • Třetí možností je postupně snižovat nástupní důchod. Kdyby v kalendářním roce klesl vždy na 97,8 procenta penze, kterou by témuž důchodci legislativa zaručovala o rok dříve, byl by důchodový systém za období 2014–2060 vyrovnaný. Každoroční odvody na penzi by zpočátku plně nekryly důchody vyplacené ve stejném roce. Od roku 2050 by ale systém důchodového pojištění vykazoval přebytek, který by pokryl předchozí schodky. Důchodci odcházející letos do penze by změnu nepocítili, další již však ano. A kdo by šel do penze v roce 2050, měl by důchod téměř o polovinu nižší, než má dostávat nyní.
  • Čtvrtou cestou je okamžité snížení důchodů, včetně budoucích. Důchodový účet by byl díky tomu v rovnováze, penze by ale klesly o čtvrtinu. Řešením není ani okamžité snížení nástupních důchodů bohatých, například tím, že by se všechny vypočítávaly maximálně z průměrné mzdy 27 500 korun. Vyšší odvody = vyšší schodek Penze je také možné částečně financovat z výnosů z daně z přidané hodnoty či spotřební daně. Pak je ale nutné snížit jiné výdaje státního rozpočtu. Je také možné zvýšit sazby na sociální zabezpečení. K tomu, aby kryly rostoucí výdaje na penze, musely by však podle výpočtu autorů studie stále růst: přibližně až na 50 procent v roce 2060. Cena práce v České republice by pak byla, jak upozornil Šatava, výrazně vyšší, firmy by musely více propouštět a rostla by nezaměstnanost. Daleko více Čechů by si také mohlo hledat práci v zahraničí. Odvody na sociální pojištění by tak dál klesaly a problém s financováním penzí by se prohloubil.

Řešení je v rukou politiků

„Zda bude zvolena některá z uvedených alternativ, nebo jiné řešení, závisí na politicích. U penzí je těžké říci, kde končí ekonomie a začíná politika,“ uvedl Šatava s tím, že záměry sociální demokracie nejsou známy, takže nelze posoudit, co chystají a jaký to může mít na penze dopad. V současné době pokládá za nejpravděpodobnější, že budou silně omezeny výhody osob samostatně výdělečně činných a zvýší se sazby, které platí na penzi. Ale také že budou postupně rušeny další náhradní doby pojištění, které se započítávají do důchodu, aniž lidé v této době platí na sociální zabezpečení. V úvahu přichází například krácení rodičovské dovolené. Tento způsob krácení důchodů je citlivé téma, ale zřejmě méně ožehavé než plošně snížit důchody třeba o pět procent.

Situaci podle Šatavy zcela ovlivňuje nepříznivý demografický vývoj. Podle demografických studií a dosavadního vývoje migrace nelze čekat masový příliv obyvatel do České republiky, díky nimž by bylo možné problém s penzemi vyřešit. A nezdá se, že by do Česka masově přicházeli vzdělaní lidé, o které má největší zájem.

Bez konsenzu to nepůjde

Studie tedy potvrzuje, že bez rozsáhlých změn důchodového systému, respektive reformy penzí, schodek důchodového účtu dál poroste. A důchody z prvního státního pilíře mohou jít dříve či později dolů. To zvyšuje význam druhého pilíře a přesunu části odvodů na penzi z prvního do druhého pilíře, kde jsou „chráněny“ před možnými úpravami státního důchodového systému, upozorňuje studie.

Sociální demokracie chce ale, jak známo, druhý pilíř zrušit. Vystoupení stínového ministra financí ČSSD Jana Mládka na nedávném Fóru Hospodářských novin, věnovaném právě penzijní reformě, působilo dojmem, že může postupovat uvážlivěji. Pokud by ale zůstal počet účastníků druhého pilíře tak nízký jako dosud – ke konci května jich bylo necelých 50 tisíc – bude správa těchto peněz problémem i pro samotné penzijní společnosti, které zájemcům fondy pro 2. pilíř nabídly. Vláda chce druhý pilíř zpopularizovat, a chystá proto určité změny. Jak vše v současné politické situaci dopadne, je ale otázka.

Zásadním problémem přitom zůstává, hlavně po razantním odsouzení druhého pilíře ze strany sociální demokracie, zda dokážou politické strany dosáhnout v případě důchodů a reformy penzí nějakého konsenzu. Bez něj je totiž jakákoliv reforma důchodů obtížná.

Tlačit nadále problémy před sebou a spoléhat na demografický nebo jiný zázrak v době, kdy jsou čeští důchodci z 95 procent závislí na penzích, které jim poskytuje stát, by nebyla příliš zodpovědná politika od jakékoliv vlády.

Zdroj: Hospodářské noviny

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 18.6.2013

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 18.10. 2017 000 00:22.