Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2013 » Červen:

Co byste měli vědět, než se pustíte do pilířů (E15)

Bude nám stačit příjem z důchodu?

Většina lidí se v produktivním věku spoléhá na svůj příjem ze zaměstnání nebo z podnikání. Tento příjem ale nebudou mít stále, a tak musí myslet na stáří. Předchozí generace se spoléhaly na stát. Generace dnešních pracujících je ale v jiné situaci. Na důchod si již spořit mohou a možná dokonce budou muset. Vzhledem k demografii se nedá předpokládat, že by příjmy z průběžného systému byly nějak štědré. Dnes si můžete na různých kalkulačkách spočítat, kolik by činil váš důchod podle dnešních pravidel. Než ale půjdete do důchodu, budou se pravděpodobně pravidla ještě mnohokrát měnit. Nejspíš se udrží trend posledních let, a to je pokles důchodů vůči mzdě. Například kalkulačka na stránkách MPSV s tímto poklesem počítá.

Prvním krokem při plánování důchodu je odhad potřebné měsíční renty. Jako vodítko použijte srovnání dnešních výdajů s příjmy v důchodu. Všechno uvažujte v dnešních cenách. Bez inflace. Inflaci zohledníme ve zhodnocení peněz. Pravidelně investovanou částku budeme samozřejmě také o inflaci navyšovat. Protože pokud dnes budeme investovat 1000 korun, za 20 let tato částka bude mít poloviční kupní sílu.

Budete potřebovat statisíce či spíše miliony

Kolik peněz budeme potřebovat před odchodem do důchodu? Kolik budeme muset mít naspořeno ve fondech nebo na účtech? Sice víme, kolik peněz budeme chtít měsíčně, ale jak dlouho je budeme pobírat a jakého dosáhneme zhodnocení?

Pro určení této částky použijeme jednoduché pravidlo, které říká, že pro rentu ve výši pět tisíc korun měsíčně potřebujeme majetek přibližně jeden milion korun. Když budeme z jednoho milionu postupně vybírat pět tisíc měsíčně, stačí nám tato částka zhruba na 17 let. To je delší doba, než po jakou se pobírá dnešní důchod (v průměru). Po celou dobu čerpání renty nám bude stačit, když zhodnocení bude pouze na úrovni inflace. Z výpočtů vidíme, že na důchod potřebujeme mít naspořeny statisíce nebo spíše miliony korun. Pokud si naspoříme nějakých 300 tisíc korun, můžeme očekávat doživotní rentu 1500 korun. To bude jen malé přilepšení k důchodu. Někdo možná chce pro zabezpečení na penzi použít nemovitosti na pronájem. Má plán koupit byt a ten pronajímat a z nájmu mít příjem i v důchodu. I toto je jedna z cest. I zde ale počítáme s majetkem spíše v milionech.

Na dlouhou dobu akcie, na krátkou dluhopisy

Víme, jaký majetek potřebujeme, abychom si zvýšili příjem v penzi. Jak se k němu dostat? Někdo má možnost přijít k majetku jednorázově. Například prodejem firmy, dědictvím nebo výhrou v loterii. Pokud nepatříme ani k jedné skupině, můžeme si majetek postupně naspořit. Pravidelným spořením nebo pravidelnou investicí.

Při investování většinou hledáme bezpečnou strategii. Která to ale je?

Úplně bezpečná strategie není žádná. Každá má svá rizika. Při investování vidíme dvě hlavní rizika: Zaprvé riziko inflace – riziko, že inflace sníží hodnotu našich úspor. Za druhé riziko finančních trhů – hlavně akciových. Riziko akciových trhů se projevuje hlavně v kratších horizontech. Řekněme do pěti až deseti let. Akciové trhy mohou velmi výrazně klesnout. V delším časovém horizontu se ale ze ztrát vymaní. Velice dobře nám to předvedly trhy od roku 2008. Do března 2009 klesly o 50 procent. Nyní, čtyři roky poté, jsou na svých maximech. Jsou výše, než byly před poklesem v roce 2008. Kdo sledoval svoji investici za posledních pět let, viděl propad a následující růst. Takovéto chování je pro akciové trhy typické. Proto se nedoporučuje investovat do akcií na kratší dobu. Riskovali bychom, že se trhy zřítí a už nebudou mít čas na zotavenou.

Vypadá to, že bezpečnou investicí jsou dluhopisy. V kratším horizontu to platí, v delším nikoli. V delším horizontu je pro dluhopisy nebezpečná inflace. Úplně stačí, aby inflace byla například tři procenta a výnosy dluhopisů pouze dvě procenta a hned proděláváme procento ročně. Za rok nebo dva ztráta není nijak velká, ale pokud takovýto stav trvá deset nebo 20 let, na naší investici se to nepříjemně podepíše.

Z těchto důvodů se doporučují na dlouhou dobu (například nad deset let) spíše akcie a na kratší dobu spíše dluhopisy. V praxi to ale není tak, že bychom měli v portfoliu 100 procent akcií, pak je najednou prodali a měli 100 procent dluhopisů. Vždy máme v portfoliu jak akcie, tak dluhopisy. Jen se postupně mění jejich poměr.

Pozor na náklady

Nákladovost produktů, které používáme na důchod, je velice důležitá. Pokud se k některým poplatkům zavážeme, budeme je platit velmi dlouho. Zajímejte se o to, jak velký poplatek za správu budete platit. Tento poplatek se vyjadřuje jako určité procento z objemu investice. U některých produktů se tyto pravidelné poplatky předplácejí. Zaplatíte je tak v prvních platbách. Předplácení poplatků má tu nevýhodu, že už jste je zaplatili a nikdo vám je nevrátí. Pokud tedy budete chtít přestoupit do jiného produktu, budete tratit.

Že jsou poplatky důležité, je vidět na jednoduchém příkladu: Pokud si vybereme produkt, který je o 0,5 procenta ročně na nákladech dražší, bude nás to stát 70 tisíc korun. Toto platí pro spoření jednoho tisíce korun měsíčně po dobu 30 let. Určitě najdeme fondy, které se od sebe liší o 0,5 procenta na ročních nákladech.

Produkt až na konci

O konkrétním produktu uvažujte až v situaci, kdy víte: za prvé kolik peněz budete dávat stranou, za druhé kolik času na investice máte a za třetí jakou budete volit strategii. Teprve v této situaci si můžete rozumně vybírat, jestli se vám daný produkt do portfolia hodí nebo nikoli. Žádný produkt sám o sobě není ani dobrý ani špatný. Dobré nebo špatné bývá jeho použití.

Zdroj: E15

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 3.6.2013

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 18.10. 2017 000 13:09.