Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2013 » Květen:

Ludmila Müllerová: Rozhovor - Lidé bojují proti sKartám, ale nevědí proč (Pražský deník)

Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová říká v rozhovoru pro Deník:

- Skončí sKarty definitivně?
Dalo by se čekat, že řeknu, že je to konečná tohoto projektu. Nicméně jedním dechem se snažím dodat: je to velká škoda pro klienty a pro občany, kteří dostávají dávky. Konec sKaret je krok zpět. Důvody nebudu vysvětlovat, jsou všeobecně známé. Překvapuje mě však, že mnozí lidé chtějí tak intenzivně zrušit sKartu, a přitom v mnoha případech ani nevědí, proč proti ní bojují.

- Třeba proto, že se nemůžou dostat k bankomatu. Pro vozíčkáře jsou příliš vysoko, na vesnicích nejsou bankomaty vůbec. Takže je lepší, když přijde s penězi paní pošťačka.
Proč by ale pošťačka nemohla přijít, i když budou mít sKartu? To je přece ten pokrok v jednání, který se nám ke konci podařilo s Českou spořitelnou udělat, že dávku budeme moci vyplácet i prostřednictvím složenky, nikoliv jen v bankomatu. Spořitelna na náš návrh přistoupila, proto byl také u řady jednání i generální ředitel České pošty. A to je další argument, proč je rušení sKaret škoda.

- No, sKarta byla spíše jakýmsi mezičlánkem. Teď by mělo vzniknout přechodné období, kdy sKarty budou existovat, ale vedle toho budou lidé dostávat dávky i postaru. Co to přesně znamená?
Především je důležité si říci, že jakoukoliv změnu, kterou uděláme, nesmí pocítit klient, dávky musejí dorazit včas a podle zákona. Udělám pro to maximum. A co se týká přechodného období: je několik zákonů, které upravují užívání sKarty. Dostala jsem doporučení od vlády připravit legislativu, která povede ke zrušení sKaret. Už jenom změna zákonů si vyžádá svůj čas. Dnes sKarty slouží třeba i jako průkazy ZTP/P, což musíme rovněž vyřešit a cesta ke změně povede přes vládu. Potřebuji tedy čas na aspoň minimální připomínkové řízení. Pak věc půjde do legislativní rady vlády a nakonec ji projedná vláda samotná.

- Jak to bude časově?
Vláda má zájem, abychom tyto změny připravili ještě na letní zasedání sněmovny. Do konce května by mohl být návrh změny zákona ve vládě. Součástí bude také ono přechodné období. To by mělo být podle mého názoru zhruba šest měsíců, tak aby lidé stačili zareagovat na to, že mají doma sKarty. Těchto lidí není úplně málo, něco přes 270 tisíc, a budou muset opět přijít na úřady práce.

- Přijdou tedy zpět na úřad práce. Co se bude dít tam?
Tam si zvolí, zda chtějí dávky posílat na svůj účet, či složenkou.

- Kdo bude platit kompenzace České spořitelně, pokud o ně bude žádat za zmaření projektu? Z jakého rozpočtu na to půjdou peníze?
Nechci zatím předjímat, z jakého rozpočtu na to půjdou peníze. Musíme se nejdříve dohodnout, kolik to bude stát a jaká je výše případné kompenzace. Teprve až budou za námi všechna jednání s Českou spořitelnou, budeme na vládě jednat o tom, kdo by tyto náklady měl nést a z čí kapitoly se to zaplatí.

- Měl by náklady nést rozpočet ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), nebo i někdo jiný?
Opravdu na tuto otázku zatím neumím odpovědět. Takových problémových projektů má Česká republika celou řadu, není to jen vůči České spořitelně. Vždy to rozhoduje vláda, nebude to jenom krok MPSV.

- A personální odpovědnost?
Z mého pohledu je jednoznačně za celý projekt odpovědný ten, kdo stál za podpisem smlouvy. Pan bývalý náměstek Šiška a pan ministr Drábek. Na nich leží odpovědnost jako na statutárních zástupcích ministerstva. Ale to není o odpovědnosti vůči případným kompenzacím. Domnívám se, že bychom byli velmi překvapeni, kolik případné úhrady by za nimi mohlo jít. Musel by se totiž prokázat úmysl, že se podepsala špatná smlouva, a to se zatím nepodařilo. Rozhodně bych to ale nechtěla jakkoliv předjímat, abych nebyla vtažena do nějakých spekulací.

- Už jste v médiích vyvrátila, že by projekt sKaret stál 300 milionů korun na straně spořitelny. Je už spočítán nějaký náklad na straně ministerstva?
Předem jsme avizovali, že veškeré náklady ponese Česká spořitelna. Naše náklady byly pouze v lidské práci a v poštovném. Na této agendě se podílí několik set pracovníků na pobočkách úřadů práce. Ale oni práci kolem sKaret nedělali celý týden, vyhradili si na to nějaké dny, aby vydávali sKarty, a kromě toho se věnovali i jiné práci.

- Neměli by nést finanční odpovědnost i politici? Pořád se tu plánuje finanční ústava se srážkami platů pro politiky, kteří špatně hospodaří, a ejhle, jsou tady peníze, které by se daly použít i jiným způsobem.
To bych si netroufala říci. dramatické. Třeba jednou z nejsložitějších dávek jsou dávky v hmotné nouzi, kdy musíme každý čtvrtrok ověřovat příjmy klientů. Musejí k nám docházet a dokládat, jaké příjmy mají a zda tedy mají nárok na dávku. Když to neudělají, dávku dotyčnému zastavíme. A řekla bych, že až v padesáti procentech případů jsou mezi těmi, kterým dávku pozastavíme, právě ti lidé, kteří na něco zapomenou. Co se týká informačních systémů, tak od 1. 1. 2012 má ministerstvo nový systém a vnímám to jako problém, protože starý systém měl jet paralelně s tím novým. Kdyby tomu ale tak bylo, nedocházelo by k problémům, kterých jsme byli při vyplácení dávek svědky.

- To je jediný problém?
Problém byl i ve smlouvách, podle kterých je naším jediným zastřešujícím dodavatelem firma Fujitsu. A ta si nasmlouvala jednotlivé dodavatele pro každou aplikaci na vyplácení dávky. O některých dodavatelích pochybuji, že jsou schopni tu šíři dodávky zvládnout. Oni také už dneska ustoupili a předali tu práci jiným firmám. Momentálně jsme v mezidobí, kdy očekáváme vyjádření antimonopolního úřadu, který nám výplatu dávek zastavil. Řešíme to tak, že vylepšujeme stávající systém a připravujeme se na vypsání nového transparentního výběrového řízení dodavatele systému na výplatu dávek.

- Před ministerstvem se v tomto týdnu konala demonstrace některých zdravotně postižených lidí. Nelíbí se jim, jak je posudkoví lékaři tahem pera přeřazují z jednoho stupně postižení do druhého, a tím pádem přijdou o průkazky ZTP/P. Musíme spořit i na invalidech?
Není to v rámci úspor. A tato záležitost zástupce Pokud chcete rozjet nějaký nový, moderní projekt, jako byly sKarty, musíte do toho investovat. Přesto ministerstvo žádné investice do projektu nevložilo a vložilo jen svoji pracovní sílu, aby se projekt mohl rozjet.

- Kdekoliv se dneska buduje nějaký nový systém, jsou s tím problémy. Vzpomeňme registr aut. Také MPSV má problém, protože některé sociální dávky chodí pozdě. Jak to hodláte změnit, aby všechny dávky chodily včas?
Opožďování dávek je velký problém. Na druhou stranu při objemu, který měsíčně vyplácíme, asi 1,9 milionu dávek za šest miliard, to není tak zdravotně postižených vlastně i trochu irituje. Když vám dnes ukážu počet zdravotně postižených a částku, kterou stát vydává na dávky, tak k žádnému snížení vyplácených dávek nedošlo. Změny stupňů invalidity nejsou o úsporách.

- Proč k tomu tedy došlo?
Protože předcházející systém byl založen na 36 kritériích, podle kterých se posuzovalo, zda je člověk invalidní a v jakém stupni. Byl to nesmírně složitý systém a ani zdravotně postižení nebyli k tomuto hodnocení nachýleni. Nelíbil se ani posudkovým lékařům, protože chtěli používat mezinárodní desetistupňovou klasifikaci, která se používá všude kolem nás a hodnotí zdravotní stav jinak. Nikoliv podle diagnózy. Dneska se posuzuje to, jak je člověk schopen se při daném postižení zapojit do života.

- Potom slýcháme zprávy o lidech s amputovanou nohou, kteří přišli o průkazky.
Po pravdě, dnes se nám ozývají lidé, kteří přišli o průkazku ZTP či ZTP/P. Vydání průkazky je totiž od loňska vázáno na dávku, kterou člověk dostává, třeba příspěvek na mobilitu. A člověk s amputovanou nohou je vlastně mobilní, protože pokud má protézu, tak s ní může chodit. Ale dost lidí říká, že jim protéza nepomůže, protože chtějí zaparkovat co nejblíž u nákupního centra. To je samozřejmě problém. Hodně lidí také říká, že by chtěli průkazky i bez dávky. My jsme připraveni to v novele zákona o sociálních službách řešit a změnit.

- Tudíž průkazku ZTP či ZTP/P půjde nově získat i samostatně, bez ohledu na typ dávky, kterou pobírám?
Ano, rozdělí se to. Ovšem je zajímavé upozornit na to, že dnes máme tři typy průkazů ZTP/P. Jednak sKartu, pak přechodnou kartu a nakonec i trvalou kartu ZTP/P. I to je problém, který vznikne při rušení sKaret. Budeme muset měnit různé zákony. Proto není jednoduché sKartu jen tak zrušit.

- Zjednodušení ZTP/P lidi ovšem potěší.
Jsem sama zvědavá, jak to dopadne. Chceme, aby průkaz ZTP/P nebyl vázaný na dávky, protože už dost lidí dneska říká: nám nejde o peníze od státu, ale potřebujeme průkaz.

- Kdy se taková změna dá očekávat?
Velmi rádi bychom to stihli ještě do léta. V novele zákona chystáme i jiné změny, ty představíme v nejbližších dnech. V souvislosti s sKartou máme i další problémy, třeba týkající se příspěvku na péči. Ten dneska zakládá nárok na ZTP/P a na průkazku a tento příspěvek lidem přiznává úřad práce. Klient tam přijde, podá si žádost a úřad práce to odešle na Českou správu sociálního zabezpečení. Tam působí posudkoví lékaři. Než to odtud přijde zpět na úřad práce, obrovsky nám naskakují dny. To budeme chtít také změnit.

Zdroj: Pražský deník

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 13.5.2013

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 19.10. 2017 000 20:15.