Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2013 » Duben:

Zájem je prozatím malý, penzijní společnosti ale věří, že se to zlomí (HN)

Nejvíce, a to 13 200, jich měla koncem března Penzijní společnost České pojišťovny. Komerční banka eviduje v polovině dubna takřka 3500 klientů, Česká spořitelna asi 3200, Raiffeisen penzijní společnost přes 3000, Allianz PS asi 1300 a ČSOB penzijní společnost stovky. Do důchodových fondů zatím vstoupilo více mužů, oblíbenější jsou agresivnější strategie.

Komu se vyplatí 2. Pilíř?

Ve 2. pilíři může být půl milionu lidí, dál věří penzijní společnosti.

Vstoupí lidé ve věku 30 až 45 let do 2. pilíře na poslední chvíli?
Do 30. června, kdy mohou vstoupit do důchodových fondů pro druhý pilíř lidé, jimž bylo 35 let, zbývá necelých 70 dnů. Zájem zvolna roste, podle dostupných dat ale mají tyto fondy jen asi třicet tisíc klientů. Nejvíce, a to 13 200, jich měla koncem března Penzijní společnost České pojišťovny. Komerční banka eviduje v polovině dubna takřka 3500 klientů, Česká spořitelna asi 3200, Raiffeisen penzijní společnost přes 3000, Allianz PS asi 1300 a ČSOB penzijní společnost stovky. Do důchodových fondů zatím vstoupilo více mužů, oblíbenější jsou agresivnější strategie.

Bude klientů půl milionu?
"V polovině roku chceme mít ve druhém pilíři 100–120 tisíc, do konce roku 150 tisíc klientů. Celkově by jich letos mělo v České republice být asi 700 tisíc, my jich chceme mít asi čtvrtinu," uvedl šéf penzijní společnosti České spořitelny Aleš Poklop.

Tiskový mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň věří, že penzijní společnost banky bude mít koncem června asi 50 tisíc klientů a celkově jich bude ve druhém pilíři půl milionu. Stejně odhaduje počet účastníků 2. pilíře šéf KB penzijní společnosti Pavel Jirák. Jakub Strnad, který řídí Allianz penzijní společnost, hovoří o desítkách tisíc klientů ve fondech Allianz koncem června a 50 tisících v závěru roku. Zájem o penzijní reformu brzdí obavy z toho, že sociální demokracie po případném vítězství ve volbách druhý pilíř zruší. Peníze z něj by zřejmě lidem převedla do 3. pilíře. Penzijním společnostem vadí, že lidé mají o reformě jen negativní informace. Vláda zahájila propagační kampaň až minulý týden. Stejně jako tyto společnosti věří, že lidé, jimž bylo 35 let, vstoupí do fondů na poslední chvíli do konce června.

O vstup do důchodových fondů pro druhý pilíř mají podle penzijních společností největší zájem třicátníci, respektive lidé do 45 let. Jejich počet ale zůstává nízký. Podle Strnada je informovanost o reformě natolik špatná, že i státní úředníci s nadprůměrnými mzdami, pro něž je účast ve druhém pilíři jednoznačně výhodná, do důchodových fondů nevstupují. A podobné je to u penzijních společností. Zájem o druhý pilíř může zvýšit kampaň penzijních fondů, při níž chtějí oslovit pět milionů klientů, kteří mají penzijní připojištění. Ale i kalkulačka na webu ministerstva práce a sociálních věcí, která počítá také s možným poklesem státních důchodů. U dnešních třicátníků až o polovinu. Vychází ze studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Podstatné je, aby jí lidé při nízké míře důvěry ve vládu věřili.

Chybí odborná diskuse
S poklesem porodnosti, stárnutím populace, menším počtem osob v produktivním věku a schodkem penzijního účtu zápasí většina evropských zemí. Spoléhat na zázrak a čekat, že to v Česku bude jinak, není zodpovědné. Politickou diskusi by měla nahradit odborná. Stěžejní není zavedení druhého pilíře, ale to, jak nahradit hrozící pokles důchodů v 1. státním pilíři. A přesvědčit lidi, že na penzi si má každý spořit i sám. Což je v situaci, kdy jsou čeští důchodci z 95 procent závislí na penzi od státu, dosti podstatné.

Při ročních poplatcích za správu důchodových fondů ve výši 0,3–0,6 procenta a možném desetiprocentním zisku za dobrý výsledek jsou důchodové fondy levnější než další investice. Obdobné je to u třetího pilíře, tedy penzijního připojištění. Z uvedených důvodů má smysl, aby zapojení do 2. pilíře zvažovalo mnohem více lidí, než se původně odhadovalo. Smysl může mít i pro lidi s hrubým měsíčním příjmem kolem 20 tisíc korun, při vyšším platu i pro lidi ve věku 50 let.

Druhý pilíř přitom zavádí do českého penzijního systému určitou zásluhovost
Výši příspěvků do tohoto pilíře totiž tvoří tři z 28 procent, která dosud směřovala na sociální pojištění do prvního státního pilíře. K nim je pak třeba přidat dvě procenta ze svého. Výše příspěvku vychází z výše hrubého platu. Částka, kterou si klient důchodového fondu takto naspoří, jde ovšem na rozdíl od prvního pilíře na jeho účet a bude mu pak v důchodu proplacena. A navíc se na rozdíl od státní penze dědí, a to nejen v důchodu, ale i v případě smrti před dosažením penze.

Naproti tomu první státní pilíř je založen na principu solidarity. Důchody lidí s velkými příjmy jsou tak proti průměrnému často pouze o několik tisíc korun vyšší.

Příčinou je způsob výpočtu státního důchodu, při němž se k základní výměře, která je pro všechny stejná a letos činí 2330 korun, přičítá procentní výměra důchodu. Vychází z výše platu. Čím vyšší ale je, tím méně se z něj do penze započítá. Hrubý měsíční příjem do 11 389 korun se započítává celý, od této částky do 30 026 korun je to jen 27 procent. Při překročení této hranice do 103 536 korun měsíčně je to již pouze 19 procent a nad ni šest procent.

Politická i další rizika
Druhý pilíř je spojen s řadou skutečných i fiktivních rizik. To hlavní je politické. Může se samozřejmě stát, že ho sociální demokracie – přes hrozbu arbitrážemi – skutečně zruší. Případné prohrané arbitráže by nejspíš uhradil stát. Pro klienty důchodových fondů by to zřejmě znamenalo, že budou jejich peníze převedeny do třetího pilíře.

Pro lidi s nadprůměrnými příjmy, jimž bylo 35 let, tak představuje až do 45 let, při vysokých platech možná i do 50 či ještě více let, větší riziko se do 2. pilíře nezapojit než hrozba, že bude zrušen. Lidé s nižším platem, třeba kolem 20 tisíc, zejména mladší, by si měli vstup do druhého pilíře, který je povinný (neplatí se na mateřské nebo při nezaměstnanosti), rozmyslet. Zejména s ohledem na své vzdělání a podnikatelské aktivity, na jejichž základě lze předpokládat, že půjde jejich budoucí plat či příjmy z podnikání nahoru.

Pokud jim ještě nebylo 35 let, mají ostatně na rozhodnutí o vstupu do důchodových fondů pro druhý pilíř čas do konce roku, kdy dosáhnou tohoto věku. Riziko samozřejmě představuje výběr správné penzijní společnosti. Zájemce o důchodové spoření by měl vycházet z jejího renomé, porovnat výši spravovaného majetku, stejně jako dlouhodobé výsledky penzijních i dalších fondů, které spravuje. Při výběru vhodného důchodového fondu nebo strategie, která vzniká jejich kombinací, by měl klient vycházet z investičního dotazníku. Z něj zjistí, nakolik je ochoten riskovat, tedy smířit se s případnou ztrátou. A podle toho zvolit nejvhodnější strategii. Investování na penzi je ale dlouhodobá záležitost, rozhodně proto nemá smysl zbytečně se držet při zdi a investovat konzervativněji, než naznačil investiční dotazník.

Vše hlídá ČNB a depozitář
Jeden z argumentů proti důchodovým fondům je hrozba jejich údajného vytunelování. Jde však o mýtus. Nic podobného kupodivu nikomu nevadí u penzijního připojištění, které funguje řadu let bez potíží. Fondy pro třetí pilíř přitom spravují stejné penzijní společnosti jako důchodové fondy, navíc s velkým mezinárodním renomé. Že jde skutečně o fikci, potvrzuje i oddělení majetku správce fondu od majetku občanů. Na penzijní společnosti a jimi spravované fondy navíc dohlíží ČNB, jejich hospodaření pak kontroluje nezávislý depozitář. V případě problémů by měla ČNB fondy převést na jinou penzijní společnost, jak tomu ostatně bylo v začátcích penzijního připojištění.

Dva pilíře nemusí stačit
Ani důchod z prvního a druhého pilíře nemusí být na penzi dostatečný. Každý by měl proto zvážit, zda by je neměl podle svých finančních možností ještě doplnit o další investice, třeba do třetího pilíře nebo do podílových fondů. Podstatné je začít investovat co nejdříve a pravidelně, aby nebylo třeba spořit těsně před penzí k zajištění na důchod vysoké částky.

Rizikem je nabídka investičního životního pojištění, u něhož se někdy objevuje označení čtvrtý pilíř reformy, jako alternativy k fondům z 2. či třetího pilíře nebo k jiným investicím. Životní pojištění má totiž sloužit skutečně především jako pojistka. Pokud je orientováno v prvé řadě na investice, je třeba vzít v úvahu, že je výrazně dražší než fondy pro druhý či třetí pilíř, ale i podílové. Příčinou jsou vysoké provize za jeho prodej. Celkový výnos tak může být zklamáním.

1,95 MILIONU OSOB ve věku 35–50 let může vstoupit do 30. června do důchodových fondů, připravených pro druhý pilíř penzijního systému. Vyplývá to z odhadu Jiřího Šatavy z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu. Vychází z upravených údajů z původního výzkumu z roku 2010. Bere přitom v úvahu celkový počet obyvatel České republiky v daném věku, jichž je asi 2,5 milionu, od něhož je třeba odečíst především nezaměstnané a lidi pracující na částečný úvazek.

30 TISÍC OSOB činí odhad počtu těch, kteří do důchodových fondů vstoupili. Občané, jimž bylo 35 let, tak mohou učinit jen do konce června.

Průměrná výše důchodů vyplácených v letech 1992–2012 (v Kč)

Pravidla pro druhý pilíř důchodového systému

  • Účast je dobrovolná, po přihlášení ovšem povinná.
  • Od 1. ledna vznikl vedle prvního státního a třetího pilíře (penzijní připojištění) druhý pilíř důchodového systému. Vstup do tohoto pilíře je dobrovolný, kdo se do něj přihlásí, musí v něm ale zůstat do penze.
  • Lidé starší než 35 let se mohou do 2. pilíře přihlásit do 30. června, mladší do konce roku, kdy jim bylo 35 let. Výběr penzijní společnosti a důchodového fondu Zájemce o vstup do 2. pilíře si vybere penzijní společnost, s níž chce investovat. Na základě investičního dotazníku je mu doporučen fond či strategie, kterou by měl zvolit. Rozhodne-li se pro jiné řešení, musí písemně uvést, že si je vědom rizik spojených s tímto krokem.
  • Čtyři fondy, různé strategie Vybírat lze ze čtyř důchodových fondů: státních dluhopisů, konzervativního, vyváženého a dynamického. Investice do fondů lze kombinovat, některé společnosti mají vlastní strategie. Ministerstvo financí odhadlo výnosy fondů podle jejich rizikovosti na 2–7 procent. Poplatky činí 0,3–0,6 procenta ročně, za dobrý výsledek může správce fondu získat 10 procent z částky, o kterou fond zhodnotí aktiva proti minulému období.
  • Tři plus dvě procenta - Rozhodnutí o vstupu do 2. pilíře je třeba ohlásit zaměstnavateli, u osob samostatně výdělečně činných příslušné správě sociálního zabezpečení. Tři z 28 procent určených na sociální zabezpečení pak jdou do vybraného důchodového fondu, kdo vstoupí do 2. pilíře, přidá k nim dvě procenta ze svého.
  • Vypořádání důchodu a dědictví - Po ukončení spoření v důchodovém fondu lze zvolit některou ze tří možností, jak dostávat peníze od životní pojišťovny. Je to doživotní starobní důchod, doživotní starobní důchod s výplatou pozůstalostního důchodu na tři roky a renta na 20 let. Důchod z 2. pilíře se na rozdíl od prvního pilíře dědí, stejně jako v případě, že dotyčný zemřel, než získal nárok na důchod. Předmětem dědictví není ovšem doživotní starobní důchod.

Zdroj: Hospodářské noviny

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 23.4.2013

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 21.10. 2017 000 03:25.