Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2013 » Duben:

Ludmila Müllerová: Minimální mzdu bychom mohli zvýšit už od července (CT24.cz)

"Je možné, a z mého pohledu by to dokonce bylo pozitivní, kdyby minimální mzda byla navýšena," uvedla ministryně Müllerová. Zároveň dodala, že minimální mzdu měly upravovat už minulé vlády, aby se nezvětšoval rozdíl mezi životním minimem a nejnižším výdělkem. "V řadě případů už se dneska nevyplatí lidem vůbec vstát a jít do práce za minimální mzdu," míní Müllerová.

Šéfka resortu práce to řekla po zasedání tripartity, bez jejíž shody ale návrh kabinetu předložit nechce. Tripartita jednání o minimální mzdě odložila na 25. dubna. Zároveň zřídila patnáctičlennou pracovní skupinu ministrů, odborářů a zaměstnavatelů, která by se měla zabývat podporou ekonomického růstu a bojem proti nezaměstnanosti. Prorůstové návrhy vlády má dopracovat právě do schůzky na konci dubna. Minimální mzdu vláda zvyšuje svým nařízením, v současné době činí 8 000 korun a podle člena Národní ekonomické rady vlády Daniela Münicha patří k nejnižším v Evropě. Odbory požadují růst o 500 korun na 8 500. Zaměstnavatelé se k tomu nejprve nevyjádřili, protože chtěli počkat na výslednou podobu opatření na podporu ekonomického růstu, jimž udělí finální podobu až expertní skupina složená z ministrů, zástupců odborů a podniků.

"Pokud bude vláda opravdu odpovědná, tak zvýší minimální mzdu. (…) Vláda tady na jedné straně říká, že všechno musí zdražit, protože stoupají náklady, ale minimální mzdu nechce zvýšit. My si myslíme, že tím doslova devalvuje tu cenu práce," uvedl v Interview ČT24 Bohumír Dufek, předseda Asociace samostatných odborů.

Později v tiskové zprávě však Svaz průmyslu a dopravy uvedl, že zaměstnavatelé jsou proti. Růst minimální mzdy by se podle nich měl odvíjet od kondice průmyslu a ekonomiky, jejíž oživení podnikatelé zatím nepozorují. Na další problémy poukazují prý hlavně menší a střední podniky. "Když zvednete minimální mzdu, musíte řešit kategorie nad ní, které jsou lépe placeny, čili všechny mzdy. To je ten problém," řekl po tripartitě šéf svazu Jaroslav Hanák.

Podle odborářů by zvýšení minimální mzdy mělo naopak přínos nejen pro ty, kteří ji dostávají, ale i pro hospodářství.

"Myslíme si, že to pomůže i státnímu rozpočtu. Omezí se černé vyplácení mezd. Máme informace, že u lidí s minimálními mzdami se vyplácejí. Určitě to neprochází účetnictvím," vysvětlil předseda odborového svazu KOVO Josef Středula.

Opatření by měla naběhnout co nejrychleji

Zmíněnou skupinu expertů povede ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) a každá ze stran do ní nominuje po pěti lidech. Skupina by měla dopracovat vládní soubor 19 opatření. Ta mají podle ministra Kuby především krátkodobý účinek a měla by se v ekonomice projevit co nejrychleji – v průběhu let 2013 a 2014. Jedná se například o použití přebytků hospodaření Lesů ČR, investice do oprav silniční sítě poničené dlouhou zimou, uvolnění prostředků do programu Zelená úsporám či zrychlené daňové odpisy pro firmy. Kuba má v plánu také ulevit podnikům od vysokých plateb za energie, způsobených rozsáhlou podporou obnovitelných zdrojů, či snížit administrativní zátěž.

"Je naprosto jasné, že se nebudeme vždy shodovat. To už je dáno povahou vlády, která je více pravicová. Ale jsem přesvědčen, že tento dialog je prospěšný k tomu, abychom si vyměňovali názory a snažili se společně hledat cesty," prohlásil ministr Kuba.

Do aktivní politiky zaměstnanosti poputuje na základě vládního návrhu více než 7 miliard korun, upozornila ministryně Müllerová.

"Zda budou využity a jak budou alokovány, to bude záležet na zájmu zaměstnavatelů a dalších samospráv," doplnila Müllerová, která plánuje například upravit pravidla českého kurzarbeitu tak, aby ho firmy víc využívaly.

Podnikatelé návrhy vítají

Prezident svazu průmyslu Hanák návrhy Nečasova kabinetu vítá.

"Některé z devatenácti bodů, které byly předloženy, jsou velmi dobré k podpoře růstu. Například podpora technického školství, zrychlené odpisy, programy Panel+ 2013, Zelená úsporám a řada dalších," domnívá se Hanák. Nicméně je stále potřeba dopracovat ta opatření, která jsou formulována příliš obecně a postrádají podle Hanáka "štábní kulturu".

Také představitelé odborů s návrhy v zásadě souhlasí.

"Já jsem upřímně rád, že tím byl pověřen pan ministr Kuba, protože tím pádem ten dokument dostane i velmi důležitou manažerskou stopu," doufá Středula, podle kterého by jedním z kroků k ozdravení tuzemské ekonomiky měla být i dostavba Jaderné elektrárny Temelín.

Kalousek je proti zvýšení minimální mzdy

Za vládu v pracovní skupině zasednou kromě Kuby také ministr financí, ministr pro místní rozvoj, ministr dopravy a ministryně práce. Ve věci zvýšení minimální mzdy ale nebude rozhodující jen vyjádření zaměstnavatelů. Ani jejich souhlas totiž vyšší minimální mzdu nezaručí – proti je stále ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), který se obává, že by vyšší minimální mzda zvýšila i nezaměstnanost. Nejnižší hrubý příjem se naposledy zvýšil v lednu 2007. Člověk s minimální mzdou si vydělá 7 120 korun čistého, což představuje 36 procent průměrné čisté mzdy, která letos dosahuje 19 765 korun. Podíl přitom postupně klesá. Odbory už léta usilují o to, aby se pracovníkům s nejnižšími výdělky přidalo. Předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Zavadil dřív mluvil o růstu o 1 000 korun. Na nedávném jednání s prezidentem Milošem Zemanem se ale shodli na částce 500 korun.

Zdroj: CT24.cz

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 10.4.2013

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 23.10. 2017 000 02:34.