Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2013 » Březen:

Když nic tak mít alespoň penzijní připojištění (Právo)

Bez soukromých příspěvků na důchod nebudou lidé schopni si v budoucnu udržet standard, na který jsou dnes zvyklí. S postupujícími roky bude méně a méně lidí, kteří budou vydělávat na důchody penzistů. Systém mezigenerační solidarity tak bude mít stále větší potíže, aby dokázal financovat přibližně stejný životní standard, jaký mají penzisté dnes. Proto spoléhat se v důchodovém zabezpečení pouze na stát, je u dnešních třicátníků a čtyřicátníků holý nerozum až hazard. Ukládat si peníze na důchod je proto nezbytnost. A lidé by měli spořit ne zrovna nízké částky. Existuje celá řada studií, které upozorňují, že lidé v dnešních západních společnostech budou na penzi (v důchodu) potřebovat asi 70 procent svého posledního příjmu. V opačném případě musejí počítat s tím, že se jim radikálně sníží jejích životní úroveň.

Nejen penzijní připojištění

Ke spoření na důchod je možné využít celou škálu nejrůznějších finančních produktů. Jedním z nich je i penzijní připojištění. To hraje a bude hrát v důchodovém systému sice velmi důležitou roli, mít jen penzijní připojištění ale zdaleka nestačí. Zejména, když lidé v průměru ukládali méně než 500 korun měsíčně. S takto "intenzivním" spořením se ani za několik desetiletí nepodaří nakumulovat dostatečný kapitál k zajištění slušného důchodu. Vedle úspor v penzijních fondech by si proto lidé měli střádat na důchod ještě jinde. V zásadě není úplně důležité, na který způsob spoření lidé vsadí. Důležité je, aby opravdu spořili. Vedle penzijního připojištění lze určitě doporučit například kapitálové životní pojištění, podílové fondy, případně i stavební spoření. Záleží jen na ochotě a disciplíně lidí spořit a také na jejich schopnostech aktivněji pracovat se svými penězi.

Problémem ale je, že se lidem do důchodového spoření zatím moc nechce. Buď nemají žádné rezervy, které by mohli ukládat, nebo nejsou schopni si vybrat vhodný finanční produkt. Ať již jsou důvody jakékoliv, ignorování důchodového spoření je tou nejhorší variantou. Velmi tvrdě to lidé poznají na své životní úrovni v penzi. Z tohoto pohledu je přínosné, pokud lidé mají alespoň penzijní připojištění, kde ukládali onu pětistovku měsíčně. Dříve měsíční vklad ve výši pětiset korun postačoval na nejvyšší státní příspěvek, který činil 150 korun (měsíčně). Ročně tak lidé na státním příspěvku mohli získat až 1800 korun.

Malá ochota lidí více ukládat do penzijních fondů pramenila v samotné konstrukci penzijního připojištění. Jde totiž o velmi dlouhodobé spoření s extrémně nízkou likviditou (úspory jsou vázané desítky let), kde se ale výnosy pohybovaly na velmi nízké úrovni. To bylo v důsledku garance nezáporného zhodnocení, která je stále součástí starého systému (všechny smlouvy o penzijním připojištění sjednané do 30. listopadu 2012). Lidé v minulých letech získali zhodnocení jen okolo jednoho až dvou procent ročně. A to logicky nebylo pro klienty nijak oslňující zhodnocení, které by je motivovalo k většímu spoření do penzijních fondů.

Otázkou zůstává, jak zajímavý bude pro klienty nový systém penzijního připojištění, který platí od letošního roku. Zvyšuje se u něj výše státního příspěvku, zato ale budou lidé muset více ukládat. Aby lidé nějaký získali, budou muset ukládat měsíčně alespoň 300 korun (dříve příspěvek náležel už při spoření ve výši 100 korun měsíčně). Maximální příspěvek dříve činil 150 korun měsíčně při úložce 500 korun. Nově budou lidé moci získat měsíčně 230 korun, budou muset ale uložit alespoň tisíc korun každý měsíc. Maximální roční státní příspěvek se tak z dřívějších 1800 korun zvýšil na 2760 korun.

Novinkou je také rozšíření možností investování u penzijních společností. Peníze klientů budou moci spravovat už ve čtyřech fondech, které se budou odlišovat mírou rizika a výnosností. Jedná se o fond státních dluhopisů, konzervativní, vyvážený a dynamický fond. Významnou změnou je i oddělení finančních prostředků klientů a akcionářů fondů, aby lidé o své úspory v případě bankrotu penzijní společnosti nepřišli.

STÁTNÍ PŘÍSPĚVEK U PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ

Měsíční vklad
klienta státu
Měsíční příspěvek státu
do roku 2012
Měsíční příspěvek státu
od roku 2013
100 50 0
200 90 0
300 120 90
400 140 110
500 150 130
600 150 150
700 150 170
800 150 190
900 150 210
1000 a více 150 230

Poznámka: Všechny údaje jsou v korunách

(Zdroj: Asociace penzijních fondů České republiky)

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 25.3.2013

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 19.10. 2017 000 18:30.