Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2013 » Březen:

Čechy je třeba postrčit, aby si na důchod spořili. Slyší hlavně na podporu od státu (HN)

- HN: Podle kalkulačky na webu ministerstva práce a sociálních věcí může být v budoucnu státní důchod o polovinu nižší než dnes. Odvolává se na studii Institutu pro demokracii a analýzu. Z čeho tento výpočet vychází?
Ze studie, kterou publikoval loni v květnu Ondřej Schneider. Naznačila, jak mohou vypadat penze, aby zůstal důchodový systém vyrovnaný. Studie vychází z toho, že počet lidí, kteří pracují, bude dál klesat, a na sociální zabezpečení tak zaplatí méně. Počet důchodců má naopak růst a mají žít déle. Důchodový systém by proto byl trvale v minusu. Lze to řešit například zvýšením odvodů na sociální pojištění. Ze studie ale vyplývá, že by toto pojištění muselo vzrůst z 28 až na 46 procent v roce 2050. Všichni by se pak snažili jeho platbě vyhnout a zřejmě by to vedlo k rozšíření práce načerno a růstu nezaměstnanosti. Je také možné snížit náhradový poměr, tedy poměr výše důchodu k hrubé mzdě, který činí u současných penzistů v průměru asi 43 procent, a změnit valorizaci vyplácených důchodů. Pak může být důchod části českých obyvatel v roce 2050 poloviční a poměr jejich důchodů k hrubé mzdě asi 25 procent. Což je neudržitelné. Z podobné studie ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že by průměrné důchody činily ve stejném roce asi šest tisíc.

- HN: V jaké míře může zlepšit stav důchodového účtu vyšší porodnost, větší růst ekonomiky či imigrace?
Zvýšení porodnosti by určitě pomohlo. Proč by ale měl přijít zvrat, když je její vývoj v posledních 15 letech špatný? I růst ekonomiky o dvě, tři či více procent by hrál pozitivní roli. Podstatné ale je, že populace stárne, důchodci žijí déle a rodí se méně dětí. A pokud jde o podporu imigrace, zejména kvalifikované pracovníky, stejné je to v jiných evropských zemích. Proč by měli tito lidé zájem žít spíše v Česku než ve Francii či Německu?

- HN: V současnosti se podílíte na další studii IDEA o důchodovém systému. Co je jejím cílem?
Studie, kterou připravujeme s Ondřejem Schneiderem, má posoudit možný vývoj důchodového systému a jeho dopad na muže a ženy s různými výdělky. Je velmi pravděpodobné, že zpřísnění valorizace důchodů nestačí. Aby byl tento systém v rovnováze, bude třeba někomu ubrat a my chceme zjistit, jak by to bylo v případech, kdyby klesly důchody všem, bohatým, nebo na druhé straně naopak jen chudým.

- HN: Z čeho tato studie vychází?
Z dat z naší databáze SILC, což je dvacetitisícový soubor, který reprezentuje celou populaci. K dispozici máme i demografické údaje, včetně prognózy některých neveřejných dat o porodnosti a úmrtnosti z různých zdrojů. Pravděpodobnost, že bude někdo nezaměstnaný, chceme stanovit z relativně stabilního roku 2006. Mohla by tak odpovídat dlouhodobému vývoji.

- HN: Předvídat budoucnost je problematické. Je tedy pokles důchodů až o polovinu skutečně nevyhnutelný?
Odhad budoucích důchodů vychází i z předpokladů, které se mohou změnit, a výsledky jsou pak jiné. Jde nám o nejpravděpodobnější variantu. Netvrdíme, že musí být v budoucnu důchody o 50 procent nižší, ani neradíme, komu se vyplatí druhý pilíř. Cílem studie je ukázat, jak se vše může při splnění určitých předpokladů vyvíjet. Aby se podle toho mohl každý rozhodnout a nemusel se řídit výkřiky politických špiček, že je vše špatně.

- HN: Narážíte na přístup opozice k penzijní reformě. Zajímá se o materiály, které jste zpracovali?
Pokud vím, tak je čtou. Ostatně Bohuslav Sobotka citoval jeden náš článek. S představiteli opozice jsem samozřejmě hovořil a mám dojem, že zůstávají u zaryté rétoriky, podle které je vše špatně. Jasně uvedli, že chtějí zrušit druhý pilíř, a mlhavě dodávají, že chtějí upravit třetí pilíř, nikdy ale neřekli jak. Ten však může být kvůli státní podpoře dražší než druhý. Ve druhém pilíři stát lidem něco dá, za to jim ale sníží státní důchod. Po vstupu do druhého pilíře se totiž odpracované roky, kdy lidé byli účastni tohoto pilíře, pro výpočet důchodu násobí 1,2 procenta, a ne 1,5 procenta jako u těch, kteří jsou jen ve státním pilíři. Ve třetím pilíři získají státní podporu, stát si od nich ale už nic nevezme zpět. Což má horší dopad na rozpočet. Kdyby měla opozice své náměty, šlo by spočítat, co je výhodnější. To se ale nestalo. A říkají to i penzijní společnosti.

- HN: O tom, že se po vstupu do druhého pilíře násobí odpracovaný rok 1,2 procenta, se moc nehovoří. Není to ve srovnání se třemi procenty vyvedenými z 28 procent státního sociálního pojištění málo?
Tři desetiny z 1,5 je 20 procent. Vyvedení tří procent z 28 činí přibližně jedenáct procent. Tato čísla nejsou přímo porovnatelná, ale poměr toho, co stát lidem vezme a co od něj dostanou, pro ně možná mohl být nastaven přívětivěji.

- HN: Nemůže to hrát roli při rozhodnutí, zda využít druhý pilíř?
Jde hlavně o to, aby lidé spořili. Zatím spoří velmi málo, tak je k tomu musíme postrčit. V České republice obvykle na základě státní podpory, na kterou slyší. Peníze z druhého pilíře jsou "jejich", bude je možné dědit. Myslím si, že z pohledu udržitelnosti státních financí je deset miliard vynaložených ve druhém pilíři lepší, než kdyby byly vynaloženy v současném třetím pilíři. Náš důchodový systém je složitý. Velmi by pomohlo, kdyby někdo lidem jednoduše vysvětlil, oč jde. V poslední době se o to snaží penzijní společnosti, které chtějí ukázat, že státní důchod může být v budoucnu nízký. Lidé by měli vědět, jak se bude první pilíř vyvíjet. Začalo se ale od druhého a třetího pilíře. Což je dáno i zvláštním průběhem reformy. Nikdo dlouho nevěděl, zda bude skutečně zahájena. Lidé ve věku 35 let se musí navíc rozhodnout o účasti ve druhém pilíři do poloviny roku. To je krátká doba k rozhodování v situaci, kdy jim často chybí informace, navíc v době recese, kdy akciové trhy prošly řadou výkyvů.

- HN: Vraťme se ke kalkulačce MPSV. Pro kolik lidí má vstup do druhého pilíře smysl?
Při výpočtu jsme dospěli k závěru, že pro polovinu mužů a třicet procent žen. Kdyby důchody z prvního pilíře skutečně klesaly, bylo by ale toto číslo o desítky procent vyšší. Ženy i muži budou odcházet do důchodu ve stejném věku. Ženy ale žijí v průměru o šest let déle. Pokud bude každý kvůli nižšímu důchodu při vstupu do druhého pilíře ztrácet ve státním pilíři měsíčně například 500 korun, u ženy tak bude ztráta šest tisíc korun ročně v průměru o šest let delší.

- HN: Kampaň k důchodové reformě někdy vyvolává dojem, že mohou lidem penze z prvního a druhého pilíře stačit. Výpočty to ale nepotvrzují.
Pokud někdo žije skromně, penze z obou pilířů mu mohou stačit. Pro generaci lidí, jimž je třicet, to ale pravděpodobně neznamená spokojené stáří. Je třeba hledat i jiné možnosti, jak spořit na důchod, třeba ve třetím pilíři, který nabízí relativně štědrou státní podporu.

- HN: Po roce 2018 bude moci do důchodu ten, kdo dosáhl potřebného věku a platil sociální pojištění 35 let. To může být hlavně pro starší lidi, kteří po padesátce, a někdy i dříve, těžko shánějí práci, problém.
Problém, o němž hovoříte, může být aktuální u lidí, kteří studují do 28 či 30 let, nejsou zaměstnaní ani dobrovolně pojištění a po skončení školy budou nějakou dobu nezaměstnaní. Otázkou je, proč toto pravidlo existuje. Když budete pracovat 35 let a den, tak vám stát důchod dá, a když budete pracovat 34 let a tři čtvrtě roku, tak ho nedostanete?

- HN: Z pojištění stávajících zaměstnanců se hradí důchody. Když jsou v penzi, čerpají peníze z odvodů další generace. Mladým může vadit, že odvádějí příliš, nebo mohou jít pracovat do zahraničí a platit sociální příspěvky jinde.
To je možné. Skupina lidí, která nejvíce přispívá do důchodového systému, asi nemá jazykové bariéry. Je to další důvod, proč nezvyšovat odvody a nedělat pro ně systém ještě více nevýhodný. Na konferenci Adenauerovy nadace v Bratislavě se hovořilo o tom, že Němci již výhrady vůči mezigenerační solidaritě zaznamenali. Stejné to může být u nás. Pokud začne mít generace třicátníků pocit, že bude mít nízké důchody, a přitom odvádí vysoké sociální pojištění, bude to situace, kterou bude třeba řešit. Zrušení druhého pilíře by byl z tohoto pohledu krok zpět. A čím více budeme odkládat řešení, tím bude dražší. Ke starším občanům se stát někdy chová podivně. Aby srovnal výdaje státního rozpočtu, zrušil například slevu na dani pro důchodce. Cílem přece je, aby tito lidé pracovali co nejdéle. Stát by je tedy měl motivovat, aby odchod do důchodu posouvali. Vláda ale naopak ve snaze zvýšit příjmy zrušila slevu na dani pro důchodce. Je také zvláštní, že součástí reformy není rozsáhlejší program na podporu zaměstnávání starších lidí. Pro stát by to bylo výhodné.

- HN: Nemůže vše nakonec skončit u rovného důchodu?
Nemyslím si, že by to skončilo u rovného důchodu deset tisíc korun. Pro náš penzijní systém je to příliš, pro bohatší by to bylo velmi nevýhodné. Některé země zavedly nízký rovný důchod, každý si navíc spoří na penzi sám. Naše společnost není na něco podobného, například na pětitisícový rovný důchod, zralá. Jsme stále poměrně rovnostářští. Tato změna není průchodná politicky. Ekonomicky ano. Tak razantní změnu by ale nebylo možné zavést v krátké době. Ekonomická teorie říká, že se mají daně, kam lze řadit i sociální pojištění, měnit tak, aby jednorázové dopady na jednotlivce nebyly příliš velké.

Jiří Šatava (30 let) pracuje jako výzkumník v Institutu pro demokracii a analýzu (IDEA), což je jeden z projektů Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Vystudoval matematické metody v ekonomice a měnovou ekonomiku a bankovnictví na pražské Vysoké škole ekonomické, kde externě vyučuje. Poté, kdy v roce 2009 získal titul magistra na Národohospodářském ústavu, pokračuje v téže instituci v doktorandském studiu. Jeho specializací je mikroekonomika a ekonomika veřejných financí. Jeho specializací je daňová a důchodová reforma. Podílel nebo podílí se na zpracování řady projektů. Patří k nim například výhodnost vstupu do druhého pilíře českého důchodového systému, udržitelnost prvního pilíře tohoto systému, výnosnost důchodového systému pro muže a ženy a jejich změny v důsledku reforem nebo vliv rozvodů na důchody žen. Připravoval také důchodovou kalkulačku. Jeho koníčkem je jízda na koni, která mu zabírá tolik času, že již žádný další volný čas nemá. Hovoří anglicky a francouzsky.

Zdroj: Hospodářské noviny

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 19.3.2013

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 22.10. 2017 000 21:05.