Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2013 » Březen:

Průměrná mzda loni překročila 25 tisíc korun. Růst spolkla inflace (Právo)

Znamená to tedy, že za více peněz si koupíme méně zboží. Jak vyplývá z výsledků dat o vývoji mezd, životní úroveň takto měřená v Česku v posledních dvou letech stagnuje. Vývoj reálných mezd nezachránilo ani čtvrté čtvrtletí, kdy průměrná hrubá nominální mzda dosáhla v průměru 27 170 korun, což bylo o 964 korun, tedy 3,7 procenta, více než ve stejném období předchozího roku. Podle statistiků příčinou tohoto nárůstu byly mimořádné odměny, zejména u nejlépe placených pracovníků. "Lze předpokládat, že některé podniky využily koncem roku příležitost a v předstihu vyplatily manažerům mimořádné odměny, které jindy bývají vypláceny až v prvních měsících následujícího roku," uvedli statistici. Běžní lidé si tedy nepolepšili.

Zhruba dvě třetiny zaměstnanců ale mají mzdu nižší, než je celostátní průměr.

Průměrná mzda loni překročila 25 tisíc

Průměrná hrubá měsíční mzda zahrnuje i příplatky za přesčas, odměny či náhradu mzdy. Pro reálnější pohled na to, kolik skutečně berou zaměstnanci v Česku, slouží tzv. medián mezd. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení, tedy polovina zaměstnanců bere nižší mzdu, polovina vyšší. U mužů činil mzdový medián za loňský rok 23 865 korun, u žen 20 271 korun. V roce 2012 představoval medián podle předběžných výsledků 22 247 korun. V porovnání s předchozím rokem tak stoupl o 1,8 procenta.

"Podstatně vyšší růst průměrné mzdy ve srovnání s nárůstem mzdy prostředního zaměstnance (mediánu) ukazuje na nárůst extrémních výdělků," říká Dalibor Holý z odboru statistiky trhu práce Českého statistického úřadu.
"Běžní lidé si ve mzdách nepolepšili. Když vezmeme v úvahu růst nezaměstnanosti, jako celek si obyvatelé ČR dokonce pohoršili. To částečně vysvětluje, proč tak drasticky omezili spotřebu," upozornil Vladimír Pikora z NextFinance. Mzdy loni rostly podle analytiků velmi nerovnoměrně.

Nárůst platů ve finančních institucích představoval v průměru přes čtyři tisíce korun. Ve čtvrtém čtvrtletí ale mzdy v tomto sektoru poskočily o 24 procent. Naopak zaměstnancům v oboru nemovitostí průměrný plat poklesl. Ke zpomalování růstu mezd docházelo ve zdravotnictví a sociální péči, což je ovšem dáno i jejich rychlým růstem v předchozím období.

"Rostoucí nezaměstnanost a nejistý ekonomický výhled nejsou argumenty pro zvyšování mezd. Jen málokomu tak loni vzrostl plat o tolik, aby překonal více než tříprocentní inflaci. Těmi šťastnými byli jen pracovníci na vybraných pozicích několika málo odvětví. Podle průzkumu PwC PayWell nejvíce přidávali dovozci automobilů, farmaceutické a IT firmy. Tříprocentní hranici růstu mezd překonali ještě zaměstnanci bank. Naopak nejméně se přidávalo v maloobchodu a dopravě," uvedl Libor Stodola z PriceWaterhouseCoopers.

Letos spíše stagnace

"V letošním roce očekáváme spíše stabilizaci trhu práce a s ní související stagnaci mezd. Na klíčových pozicích, které přímo přispívají k růstu tržeb, však ani letos firmy na platech šetřit nebudou," dodal Stodola.

Průměrné mzdy v tradičních evropských zemích, které se pohybují kolem 80–90 tisíc korun měsíčně, si podle propočtů počkáme tak do roku 2040. Průměrné platy na Slovensku jsou ale například nižší než v České republice o zhruba čtyři tisíce. Medián hodinové mzdy podle Eurostatu představuje například v Německu 15,4 eura, v Nizozemsku 15,3 eura a v Česku 4,4 eura.

Zdroj: Právo

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 12.3.2013

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 23.10. 2017 000 02:37.