Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2013 » Únor:

Nelegální práce se musí sankcionovat (HR management)

- Jak hodnotíte zhruba po roce účinnosti velkou novelu zákoníku práce?

Na zhodnocení výrazné změny zákona je po roce aplikace ještě brzy. Změn byla celá řada a byly přijímány rozdílně. Některé věci se líbí zaměstnavatelům a nelíbí se odborům a naopak. Z mého osobního pohledu a patrně i z pohledu ministerstva jsme za rok účinnosti nezaznamenali žádnou masovou negativní odezvu k novele jako celku. Kritika se týkala některých nových institutů a nebo určité nové právní úpravy. Masivnější a prakticky ze všech stran byla u řetězení pracovních poměrů. To je ale spíše výjimka. Objektivněji lze novelu zhodnotit až po delší době, během ní ale ještě určitě dojde k dalším úpravám.

- Například právě u řetězení pracovních poměrů. K jakým změnám by mělo dojít?

Tato změna narazila především u zaměstnavatelů ve stavebnictví a v zemědělství. Tedy tam, kde jsou časté sezónní práce a velké výkyvy potřeby a nepotřeby práce. Došlo tak k dohodě sociálních partnerů, která byla vtělena do senátního návrhu změny § 39 zákoníku práce. Ministerstvo v podstatě nemá k této změně výhrady. Zásada třikrát a dost sice v zákoníku zůstane, budou-li k tomu ale na straně zaměstnavatele vážné provozní důvody nebo důvody, které spočívají ve zvláštní povaze práce, je možné ji prolomit. Předpokladem bude písemná dohoda zaměstnavatele s odborovou organizací. V ní se vymezí bližší podmínky a stanoví se okruh zaměstnanců, jichž se to týká a další věci. Pokud ve firmě nepůsobí odborová organizace, tak musí dojít k úpravě ve vnitřním předpisu zaměstnavatele.

- Nemohou nastat výkladové problémy související s tím, jakých prací se výjimka týká?

Myslím, že ne. Není možné udělat úplný výčet prací. Navržený způsob umožňuje odrazit reálné potřeby. Riziko, že se bude ustanovení využívat k obcházení pravidla třikrát a dost, existuje vždy, ale bude to záležet na konkrétních pracovištích. Pokud se nového pravidla bude zneužívat v případech, na které nebylo myšleno, bude to řešitelné prostřednictvím inspektorátu práce a soudů.

- Od kdy by mohla být tato změna účinná?

Je docela reálné, že během prvního pololetí letošního roku.

- Dalším hodně rozebíraným tématem je švarcsystém a postih nelegálního zaměstnávání. Podle mediálních informací by i zde mělo dojít ke změnám…

Švarcsystém byl v minulosti definován v zákoně o zaměstnanosti, ale už tomu tak není. Spíše jde o historický pojem. V zákoníku práce byl přesněji vymezen pojem tzv. závislé práce a v návaznosti na to i definována tzv. nelegální práce v zákoně o zaměstnanosti. My chceme, aby inspekce práce postihovala případy, kdy jsou naplněny znaky závislé práce, daná osoba však není zaměstnancem, ale pracuje na živnostenský list. Taková práce je nelegální a musí být sankcionována. Karty jsou zcela jednoznačně rozdány.

- Související definice se tedy nezmění…

Ty, které jsou v zákoníku práce dnes, nehodláme měnit. Myslíme si, že úplně stačí.

- A pokud jde o postihování ze strany inspektorátu práce? Bude mírnější?

Samozřejmě mohlo dojít v aplikaci k jednotlivým chybám a nesprávnému postupu. Neznamená to ale, že je nesprávná právní úprava. Musí docházet k hodnocení případ od případu. Jednotlivé excesy ale nejsou důvodem k tomu, abychom měnili právní úpravu. Je spíše potřeba ji více a lépe vysvětlovat. U inspektorátu práce nejde na prvním místě o sankcionování. Je nutné odlišovat, zda jde o jednotlivý případ a určité pochybení, a pak nebývá třeba použita žádná sankce a stačí vysvětlení a domluva, nebo o jasný úmysl, kdy byly zaměstnavatelé poučeni, pochopili to a stejně tak činí dál. Záleží tak na konkrétní situaci.

- Loni vzbudila paniku novela zákona o specifických zdravotních službách, vyžadující zdravotní prohlídky i u prací konaných mimo pracovní poměr. Jaký je teď v tomhle ohledu stav?

Rok od účinnosti lze postupovat ještě podle staré úpravy. Tato lhůta končí 31. března letošního roku. S ministerstvem zdravotnictví jsme tak připravili novelu, jejíž průchod legislativním procesem je vcelku bezproblémový. Nová úprava by měla směřovat k tomu, že povinné lékařské vstupní prohlídky budou probíhat vždy před uzavřením pracovního poměru. Pokud ale jde o dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tak budou povinné jen tehdy, bude-li se dohoda uzavírat na rizikové práce. Například u jeřábníka, i když bude pracovat jen den či dva dny, protože je jeho činnost spojena s velkými riziky nejen pro něj, ale také pro třetí osoby. U běžných prací to nebude nutné, pokud nebude mít zaměstnavatel pochybnosti, že může dojít k ohrožení zdraví.

- Je z pohledu ministerstva prostor k rozšiřování výpovědních důvodů?

Necítíme takovou potřebu z žádné strany. Ohlas na nový výpovědní důvod porušování režimu práce neschopného byl ze strany zaměstnavatelů pozitivní, ze strany odborů negativní. Nezaznamenali jsme ale žádnou silnou kritickou odezvu, že by se tento institut zneužíval.

- Jakým směrem by se mělo pracovní právo dále vyvíjet?

České pracovní právo muselo a musí bojovat o svou existenci v rámci soukromého práva, nyní zvláště v souvislosti s novým občanským zákoníkem. Ten má nabýt účinnosti 1. ledna 2014 a jde o tak zásadní úpravu občanskoprávních vztahů, která tu desítky let nebyla a která proniká v podstatě do všech oblastí práva. Bytostně se tak týká i pracovního práva. Diskuze probíhala během jeho příprav, teď je to ale znovu aktuální i vzhledem ke změnovému zákonu, který bude rušit či měnit desítky právních předpisů či jejich částí, včetně zákoníku práce. Je otázkou, do jaké míry je nutné, aby se pracovněprávní úprava lišila od běžné občanskoprávní úpravy. V pracovním právu je ale zásada naprosté smluvní volnosti do určité míry omezena evropským právem, mezinárodními úmluvami a také kolektivním vyjednávám jako prvkem, který může významným způsobem ovlivňovat úpravu pracovněprávních vztahů. Na rozdíl od občanskoprávní úpravy obsahuje pracovní právo určité prvky ochrany zaměstnanců, obecně se totiž uznává, že jsou slabším partnerem v pracovněprávních vztazích. Jsem přesvědčen o tom, že pracovní právo má své postavení, které by se mělo zachovat, byť v rámci soukromoprávní úpravy s respektováním prvků, o kterých jsem hovořil. A to, do jaké míry tyto prvky respektovány budou nebo nebudou, rozhodne o dalším vývoji pracovního práva. To je komplexní věc. Dílčí novely zákoníku práce, které jsou nyní v legislativním procesu, nejsou z hlediska zaměření pracovního práva zásadního charakteru. Musíme samozřejmě zohlednit i požadavky evropského práva. Třeba v případě institutu pracovní doby jde o proces, který hned tak neskončí.

Z mého osobního pohledu a patrně i z pohledu ministerstva jsme za rok účinnosti nezaznamenali žádnou masovou negativní odezvu k novele jako celku.

KDY NENÍ MOŽNÉ PRACOVAT NA ŽIVNOSTENSKÝ LIST?

Pokud jsou splněny znaky tzv. závislé práce. Tu vymezuje zákoník práce ve svých § 2 a 3. § 2: (1) Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. (2) Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. § 3:Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy (Například zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.) Základními pracovněprávními vztahy podle tohoto zákona jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

JUDR. PETR ŠIMERKA náměstek ministryně práce a sociálních věcí pro legislativu, bývalý ministr práce a sociálních věcí ve vládě Jana Fischera (v letech 2009 až 2010). Vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze, v minulosti pracoval v odborovém svazu civilních pracovníků armády, v 90. letech pak v předsednictvu Českomoravské konfederace odborových svazů. Na Ministerstvu práce a sociálních věcí působí od roku 1998, a to mimo ministerského období jako náměstek ministra či státní tajemník-náměstek ministra.

Zdroj: HR management

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 19.2.2013

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 22.10. 2017 000 23:09.