Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2013 » Leden:

Interview s generálním ředitelem Úřadu práce ČR Jiřím Kubešou, Interview ČT24 (ČT 24)

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Sledujete Interview ČT24, dobrý večer. Pozvání do studia přijal generální ředitel Úřadu práce Jiří Kubeša. Dobrý večer i vám.

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
Dobrý večer.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Kolik lidí si do dnešního dne vyzvedlo sKartu? Jsou k dispozici tyto údaje, protože údaje z minulého týdne hovoří o tom, že mělo být vydáno více než 201 tisíc sKaret.

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
Ano, pokud bychom rozdělili sKarty na ty dvě části, to znamená ta základní karta, tam je číslo 260 tisíc a u těch...

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Vydaných a zároveň vydaných uživatelům, převzatých.

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
Ano. Je pravda, že asi v 600 případech došlo k odmítnutí této karty. Pokud se týká speciální karty, to znamená karty, které jsou zároveň i jako doklad o ZTP, pak to je asi 18 tisíc. A těch odmítnutých je kolem 200. Čili ten poměr odmítnutých a převzatých není příliš velký.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Ale pokud mám správné informace, tak dávky se týkají v Česku jednoho milionu 200 tisíc lidí. Tak kde je ten zbytek karet?

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
Ano, je třeba říct, že od toho původního záměru, kdy jsme chtěli v letošním, nebo respektive už v loňském roce vydat převážnou část karet, došlo k prolomení tohoto termínu a kdy je karence zpomalila, z několika důvodů. V prvé řadě jsme dospěli k závěru, že je potřeba více komunikovat. Že je třeba přistupovat více individuálně k vydávání těchto karet a že je zkrátka třeba spíš vysvětlit těm lidem i výhody, proč vlastně by si tu kartu měl převzít. Takže ten termín pro vydání karet se prodloužil do konce letošního roku a také v současné době přednostně vydáváme karty těm, kteří pobírají hmotnou nouzi. Tak to jsou asi dvě takové základní důvody, dva základní důvody, proč je ten stav takový, jaký je.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Dobře, ale když tedy sKartu nechci, nechci si ji vůbec převzít, musím jít na úřad a musím to tam formulovat, musím proti podepsat prohlášení, že nechci být majitelem sKarty nebo jakým způsobem tedy lidé mají vlastně vůbec komunikovat s jednotlivými úřady?

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
Musíme se podívat na způsob vydávání sKaret. Ten způsob je takový, že u vytipovaných uchazečů úřad požádá o vytištění této karty. Současně s tím vyzve toho, komu je karta určená, aby se dostavil k jejímu převzetí a současně také ze strany České spořitelny je mu zasílaná kód, který slouží pro výběr z bankomatu. Pokud se někdo rozhodne, že kartu nechce, neznamená to v žádném případě pro něj to, že by byl nějakým způsobem vyloučen či nebyly mu vyplaceny dávky a podobně. To, že by se nedostavil, znamená jenom to, že ho znovu vyzveme, protože nevíme, jaká je jeho reakce, zda...

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Takže do té doby, jestli vám správně rozumím, než opravdu se dostaví na úřad a než řekne: já nechci být držitelem sKarty, nepotřebuju ji, tak vy ho budete do té doby obesílat s nějakým upozorněním?

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
No, protože nevíme, proč se nedostavil, jestli mu nebyla doručena ta naše výzva, anebo se rozhodl pro to, že chce zatím zachovat ten současný stav. A pokud se dostaví a řekne, že chce pokračovat v současném stavu, i v tom případě budeme vyplácet tak, jak byl zatím dohodnuto. Přece jenom bych chtěl říct, že převzetí sKarty má i některé výhody. Je to hlavně...

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Jaké to jsou?

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
Které to jsou, ano. Je to hlavně v rychlosti peněz, které jsou k dispozici. Podívejte, my v současné době vyplácíme několika způsoby. Ten nejčastější možná už ani ne nejčastější, ale obvyklý je poštovní poukázkou. Situace je taková, dáme pokoj k proplacení, to znamená, že požádáme poštu o vytištění poštovní poukázky a její doručení tomu, komu mají být peníze určeny. To znamená, nějaký čas trvá vytištění, pak je tam doručení tomu adresátovi a pak on si přijde s tou složenkou pro ty finanční prostředky. Pokud někdo chce čerpat prostřednictvím sKarty, znamená to, že v okamžiku, kdy dáme pokyn k proplacení, pak je to jeden nebo dva dny a ty peníze jsou k dispozici na kartě. Takže to je jedna velká výhoda, ta okamžitá možnost čerpání těch finančních prostředků.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Ale přeci existuje i to, že můžete převést jenom peníze z účtu na účet.

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
Samozřejmě.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
V tom případě tedy nevidím žádnou výhodu sKarty, tak jak jste ji popsal. Když dáte pokyn k proplacení, tak je přeci jedno, jestli peníze poputují na účet u České spořitelny, která spravuje sKarty, anebo na účet u kterékoli jiné banky.

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
Víte, bavíme se tady jenom o jednom významu té karty. Pomíjíme úplně to, že ta karta se má stát a doufám, že stane v budoucnu, takovým přístupovým článkem do systému sociálních výhod. Takže ta evidenční úloha karty, kterou připravujeme, ta nelze taky pominout. Zatím jsme skutečně si povídali pouze o tom, jak je to s čerpáním finančních prostředků.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Řekněte mi ale, prosím, v případě, když odmítnu sKartu, zda hrozí nějaké pozastavení, zamítnutí sociálních dávek, i když budu chtít, aby mi sociální dávka nebo dávka na podporu v mateřství a podobně, aby mi chodila na můj účet. Může tam být nějaká komplikace v případě, že nebudu mít k dispozici sKartu, že ji odmítnu?

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
No, nemůže tam být komplikace. Do konce letošního roku budeme respektovat přání těch našich klientů a i když kartu odmítne, zachováme stav, který je teď, to znamená buďto teda na účet, anebo prostřednictvím poštovní poukázky.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Množí se ale případy, kdy úřady práce i přesto, že adresáti dávky sKartu odmítli, dávky posílaly právě na účet v České spořitelně, tedy na onu sKartu. A když nemám sKartu, nemůžu ani čerpat peníze, které mi na ni přišly. Co se stalo, kde vznikl vůbec tento problém?

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
Tady možná bychom si měli říct, že to není účet sKarty, ale je to technický účet, ze kterého se pak vyplácí. Z jednoho výplatního místa jde na technický účet a z toho se rozdělují ty peníze podle toho, jak si přeje klient.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Dobře, ale my za chvíli odvysíláme v Událostech reportáž o tom, že některé maminky na mateřské dovolené se nedostaly k těmto penězům. Musely několikrát na úřady, protože došlo opravdu k omylu, k tomu, že ty peníze, které měly přijít na jejich účet, došly úplně na jiný účet. Tak jakým způsobem vůbec dojde k takovému omylu? Zda nepořádek tedy v systému nebo úředníci udělali zmatek? Vzhledem k tomu, že se nejedná o jeden ojedinělý případ, tak opravdu někde musel být problém. Tak kde to vzniklo?

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
Ta situace je trochu jiná. Tady jde o to, že přišly na jiný účet, nikoliv na technický účet. Ale že byly pravděpodobně vyplaceny asi někomu jinému nebo přešly někam jinam. Pokud přišly jenom na technický účet a nebyly vyplaceny dál, pak je to otázka jiná. Takže museli bychom si rozdělit tu situaci, kterou popisujete, k čemu vlastně došlo. Pokud šly na účet někoho jiného, pak je to samozřejmě chyba úředníků. Pokud z toho technického účtu nebyly vyplaceny na účet, který si zvolil klient, pak bude chyba v systému. Ale obávám se, že takovou chybu jsme prostě nezaznamenali nebo v masovém měřítku nezaznamenali. Neříkám, že se nemůže stát.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Dobře, ale co potom vzkážete ženám, které marně čekají na své peníze, mají třeba, dejme tomu, na svém účtu navoleny nějaké trvalé příkazy, peníze tam nemají, musejí si peníze obstarat někde jinde. I tak je to problém.

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
Ano, to bychom se ale dostali spíše k otázce termínu výplaty vůbec jako takové. V poslední době se hodně diskutuje o tom, že dejme tomu někdo má sjednaný termín splátky ve čtvrtém dnu v měsíci. Chtěl bych zde upřesnit jednu věc, a aniž bych předjímal tomu, co se stane, abychom předešli tomu, aby si i ti naši klienti mohli jasně stanovit nějaké termíny, které mohou sjednat ve splátkách, ať už teda úvěru, anebo i nájmů, chceme tedy stanovit některé, některé pevné data, které bychom chtěli dodržet. Co je ale faktem. Faktem je to, že ze zákona má do 8 dnů klient nahlásit změnu, podle které bychom měli korigovat dávku, kterou dostáváme. Čili kdybychom byli absolutně důslední, ne tedy ve všech, protože u hmotné nouze, tam je průběžný ten systém, bychom měli čekat těch 8 dnů, pak teprve rozhodnout, zda došlo, nebo nedošlo ke změně té situace, pak začít vyplácet. Já neříkám, že to je jediný způsob a že ho takhle chceme dodržovat. Ale musíme dát šanci také tomu, aby ta možnost změny byla ohlášena. K čemu totiž dochází. Dochází k tomu, že v některých případech, kdy už není nárok na výplatu, dochází k přeplatkům a někde taky k nedoplatkům, protože výpočet té platby není vždy úplně stejný. Proto...

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Tomu nerozumím teď tomuto stavu. Jak to, že může v případě čerpání dávek docházet k přeplatkům a k nedoplatkům? Jakým způsobem tedy dochází právě ke změně částky, kterou má daný člověk čerpat a jak se o tom vůbec dozví, aby s tím počítal?

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
Mnohé dávky jsou závislé na určité situaci, která v rodině nastane. Je to třeba posoudit z hlediska počtu členů v rodině a podobně a podle toho ta dávka se upravuje. Z hlediska, dejme tomu, příplatku na bydlení je potřeba napřed posoudit to, v jaké situaci se ten člověk nachází a pak se ta dávka vypočte. Takže to není vždycky tak, že máme pevně stanovenou dávku jako, dejme tomu, je u zaměstnanosti, kde ta částka je daná zákonem a vypočítává se určitým procentem po určitou dobu.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Ano, ale když zůstane u toho konkrétního příspěvku, to znamená rodičovský příspěvek, o kterém jsem mluvila, tak tam předpokládám, že když si žena určí, jak dlouho bude rodičovský příspěvek čerpat, tak že tam dochází k nezměněné částce. To znamená, že mi každý měsíc na účet přichází stejná částka. Já se spíše ptám na to, a i ty komentáře mluvily o tom, že žena byla zvyklá dostávat tuto, tento příspěvek mezi šestým a desátým dnem v měsíci a pak najednou ty peníze tam nebyly. Takže to nebylo, že by si trvalé příkazy schválně dala, směrovala na začátek měsíce, když ví, že opravdu peníze třeba na účtě mít nebude. Nicméně abychom se dostali k nějaké nápravě. Kontrolujete průběžně systém, aby opravdu fungoval? Jakým způsobem zajišťujete, aby když dojde k nějaké té konkrétní chybě, že opravdu se peníze dostanou k adresátovi této dávky včas a bez problémů?

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
Ta lhůta, kdy se dostanou peníze k tomu adresátovi, je daná způsobem výplaty. Už jsme si tady řekli, že v případě složenky, kterou mnoho lidí používá, je to závislé mnohdy na tom, zda se ta složenka vůbec k tomu klientovi dostane, jak dlouho trvá, než jej doručovatelka do té schránky dá a podobně. To není výmluva, to je prostě fakt, který je třeba respektovat. Pokud se týká převodu z účtu na účet, tam by to mělo být opravdu v řádu dnů. Pokud došlo ke konkrétním případům a je třeba říct jednu věc, od nového roku došlo k určité změně systému, kdy my jsme povinni ty částky, které musíme vyplatit si, takzvaně rezervovat ve státní pokladně a pak je teprve musíme vyplatit.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Takže to mohl být důvod toho, proč dochází...

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
Ano, to je jeden, to je, prosím, jeden z důvodů. Nemělo by se to opakovat už v příštím měsíci, protože my jsme nemohli v tom prosinci si ty částky rezervovat, protože ten systém začal platit až od 1. ledna letošního roku. Druhou skutečností je také to, že došlo k určitému návalu, abych tak řekl, na naše úřady v důsledku amnestie, ale to není jediný důvod, který tady byl. Takže mohu slíbit, že v tom příštím měsíci by se ta situace už neměla opakovat, tak jak to bylo letos. Omlouvám se těm, kteří takto byli postiženi. Ale znovu opakuju, a chtěli bychom v příštím týdnu na tiskové konferenci, kterou bychom chtěli uspořádat, všechny seznámit jasně s těmi důvody, proč tak chceme postupovat a hlavně jaké termíny chceme, aby byly dodrženy.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Jaká je budoucnost sKaret? Prozatím se o ní mluví jako o nepovinné záležitosti, ale my jsme se tady bavili o jakémsi přechodném období, které by mělo vypršet ke konci roku. A co bude potom s sKartami, budou povinné, nebo nepovinné?

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
Nepovinná bude karta z hlediska její platební funkce. Tam bude naprosto nepovinná. Podle mého názoru, a teď bych chtěl říct jenom jedno, v současné době probíhají, probíhá řada jednání na úrovni ministerstva České spořitelny a pošty o způsobu výplaty a o tom, jak dál v této věci. Nicméně pokud chcete znát můj názor, tak podle mého názoru karta zůstane, zůstane jako přístupový kód do systému a její platební funkce bude samozřejmě nepovinná. Záleží opravdu jenom na klientovi, jestli zvolí tu situaci, že chce čerpat výhody té karty, ať už teda ve formě okamžitého výběru z bankomatu, anebo prostřednictvím platby u obchodníků. Pokud se týká osob se zdravotním postižením, tam jsme do konce letošního roku prodloužili platnost těch provizorních průkazů. Já věřím, že se dohodneme i tam, protože z té, z toho množství 18 tisíc karet, které jsme vydali zdravotně postiženým, to procento odmítnutí není příliš vysoké. Já rozumím tomu, že ne všichni mají přístup k bankomatu. Bohužel ty nové bankomaty jsou tak vysoké, že z vozíčku na něj těžko dosáhnete. Rozumím těžkostem, které jsou. A na druhou stranu musím říct, že spousta těchto lidí čerpá finanční prostředky na svoji soukromou kartu a pak ten, ten předmět nebo ten postup by měl být stejný. Ano, rozumím také tomu, že není příjemné, když u každého obchodníka je tam nějaký znak toho postižení. Ano, chceme to řešit a řešit to budeme.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Tak my to budeme určitě sledovat. Pojďme teď ale k další záležitosti. Ústavní soud zrušil povinnou veřejnou službu. Úřad práce už nebude moci vyškrtnout z evidence nezaměstnaného, který službu odmítne. A když si pomohu citací předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, tak ten řekl: "Ústavní soud považuje veřejnou službu za nucenou práci, protože není výsledkem svobodné vůle a svobodného rozhodnutí, neboť nepřijetí tohoto povolávacího rozkazu, nepřijetí té nabídky znamená ztrátu podpory v nezaměstnanosti, která je přitom výsledkem pojištění, které si ten dotyčný mohl po desetiletí platit." Souhlasíte s výrokem, s nálezem Ústavního soudu?

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
Samozřejmě nezbývá, než abych s nálezem souhlasil. Tady není možné, abych popíral platnost nálezu Ústavního soudu.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Takže veřejná služba je nucenou prací?

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
Jenom bych upřesnil, Ústavní soud nezrušil veřejnou službu.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Ano, nezrušil tento institut.

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
Ústavní soud zrušil možnost vyřazení z evidence v důsledku, že nenastoupí někdo na veřejnou službu. Já vám to řeknu trochu z té druhé strany. My jsme měli jednání se starosty a tam ta otázka veřejné služby samozřejmě také padla. Je tady jedna okolnost, kterou je třeba brát v úvahu. My jsme do veřejné služby zařadili zhruba 60, 65 tisíc lidí, dá se říct, že měsíčně ve veřejné službě pracovalo zhruba 6 tisíc lidí. Není pravdou, že všichni dostali ony červené vesty nebo oranžové vesty, jak se říká. Pravdou je, že zhruba 70 procent těch poskytovatelů veřejné služby byly obce, což znamená, že ve valné většině případů byli tyto lidé, nechci říct použiti, ale ta veřejná služba se vykonávala ve formě úklidu. Ten zbytek byly skutečně práce, které odpovídaly vyšší kvalifikaci, ať už teda pro sociální služby, městské knihovny a podobně. Jenom maličkou poznámku. I poté, když jsme samozřejmě přistoupili nebo, nebo aplikovali ustanovení Ústavního soudu, pracuje ve veřejné službě dobrovolně tedy asi 100 lidí. Možná se zeptáte proč.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Na to bych se chtěla zeptat, je s tím spojené, je s tím spojena nějaká odměna nově?

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
Ne, zatím ne. Ta... ale abychom dokončili to, co jsem řekl, to, že někdo pracuje ve veřejné službě, má pro něj a možná se to nezdá být jako možné, ale je to tak, i význam společenský. V mnoha případech a hlavně u těch lidí, kteří pracovali v sociálních službách, to chápou jako službu veřejnosti, skutečně je to tak. A jsem rád, že tomu tak je. Pokud se týká placení ve veřejné službě, to je otázka další budoucnosti. Ale abychom nahradili tu určitou ztrátu, kterou mají obce v této kapacitě, přistoupili jsme na okamžité řešení, které bychom chtěli aplikovat od 1. února, a dá se říct, že je to určitá modifikace veřejně prospěšných prací. Ten institut veřejně prospěšných prací je vám znám, jde o to, že obec zaměstnává lidi na pracích, které mají charakter veřejně prospěšných prací, my jim přispíváme na jejich mzdu. V tomto případě, pokud mluvím o modifikaci, by to bylo tak, že bychom se přizpůsobili tomu rytmu veřejné služby, že by ta veřejně prospěšná práce modifikovaná byla zhruba na těch 20 procent, byla by samozřejmě odměňována a teď je jenom otázka vyřešit, jestli je to charakter pracovního poměru nebo kvazi pracovního poměru. Takže to jsou ještě věci, které musíme do toho konce měsíce dořešit a takto budeme postupovat.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
A co konkrétně pro vás toto rozhodnutí znamenalo, jak se změnily vůbec lhůty pro vyplácení podpor v nezaměstnanosti, protože když dříve to alespoň před nálezem Ústavního soudu bylo tak, že v případě, že odmítnu vykonávat veřejnou službu, tak už potom spadám do jiné kategorie a nemám nárok na podporu v nezaměstnanosti. Tak co teď vlastně platí, jakým způsobem se nezaměstnaní s tímto novým faktem musejí vyrovnat?

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
To, že nemůžeme vyřizovat v důsledku odmítnutí nástupu, je rozhodnutí Ústavního soudu, my ho respektujeme. Já nemám bohužel nějakou představu, povědomost o tom, kolik bylo lidí vyřazeno v důsledku odmítnutí veřejné služby, ale myslím si, že to nebylo příliš mnoho. Takže z hlediska výplaty dávek se to nás příliš nedotkne. Spíš se dotkla otázka amnestie, kde jsme museli uspokojit zhruba 4,5 tisíc nově příchozích. Kdybych to měl vyjádřit v procentech, je to asi 6,3 procent z celkem nově zaregistrovaných uchazečů o zaměstnání. Potěšitelné je, že to nejsou úplně všichni, kteří z toho výkonu trestu přišli. Čili dá se říct, že buďto si našli práci nebo pracovali a mají nárok na příspěvek před nástupem do zaměstnání. A pokud se týká okamžité pomoci, pak rovněž ne všichni, kteří z výkonu odešli, požádali, v současné době je to asi 3,5 tisíce. Čili tato situace nám zahrála jednak do evidence a jednak jsme se museli zabývat přednostně u těch, kteří žádali o mimořádnou okamžitou pomoc, těmito lidmi.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
V médiích se také objevily informace, že v souvislosti s amnestovanými byly hlášeny nějaké problémy právě na úřadech práce. Ať už se jednalo o to, že přišli třeba opilí nebo byli agresivní, byla tam nějaká nervozita. Jak to vyhodnocujete vůbec celé to období? A přijdou ještě další amnestovaní na úřad práce nebo mají nějakou lhůtu, do kdy se musí hlásit, aby měli buď nárok na právě ono, onu dávku mimořádné okamžité pomoci?

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
Pokud se týká dávky okamžité pomoci, pak tam žádná lhůta není. Jde jenom na jejich životní situaci, pokud jde, pokud splní podmínky, které stanovuje zákon, pak můžou MOPku čerpat i opakovaně. Pokud jde o excesy, které byly, ano, byly. Byly zpočátku. Lidi nebo ti, kteří přicházeli na úřad, nebyli možná poučeni, a proto jsme se dohodli s mediační službou, která nám skutečně pomáhá v tom, že vysvětluje těmto svým klientům, pokud to tak mohu nazvat, jaký je smysl, jaké mají práva a co ale musí také splnit. Mnohdy se stalo, že ta tisícikoruna, kterou dostali jako MOPku, se jim zdála být příliš malá a nebylo to příjemné. Byly tam i bohužel i některé fyzické útoky. Nedá se říct, že by to bylo masivní, to v žádném případě. Těch verbálních útoků bylo víc, to ano.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Amnestovaní můžou také zažádat o podporu v nezaměstnanosti. Kdo na ni má vůbec nárok? Je to jenom ten, kdo si platil sociální pojištění?

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
Tam je to trošku jinak. Ten, kdo byl zaměstnán, anebo si platil to sociální pojištění. V některých případech tomu tak bylo, pokud ve výkonu trestu pracoval, má nárok. My upřímně řečeno, nevíme, kde je ten rozdíl mezi těmi 4,5 tisíci a těmi, kteří byli skutečně propuštěni, zda je to v tom, že budou čerpat podporu v nezaměstnanosti, anebo je to to, že si dávají nějaký oddech nebo já nevím, jak to nazval, a pak na úřad práce přijdou. To nedokážeme v současné době říct.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Tak pojďme ještě k nezaměstnanosti jako takové, protože v prosinci vzlétla na 9,4 procenta. Jak se snaží řešit úřad práce, respektive úřady práce jako takové tuto situaci? Protože už je nezaměstnanost na vyšších číslech, než na jaká jsme byli zvyklí, ale problémem je spíše to, že na jedno místo je ohromný počet uchazečů. Ale ta nová místa se netvoří. Co s tím může udělat úřad práce?

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
Možná bych upřesnil, v současné době máme 545 tisíc uchazečů o zaměstnání a máte pravdu, že ty nůžky se stále rozevírají a počet volných pracovních míst ubývá. V současné době je jich asi 34, 35 tisíc, což není mnoho. Ty šance, které máme my, spočívají hlavně v tom, že bude fungovat ekonomika a že bude vytvářet volná pracovní místa. Naše nástroje jsou samozřejmě omezené. Je to hlavně aktivní politika zaměstnanosti, kde podpoříme vznik nových pracovních míst a mezi jinými jsou to také ty veřejně prospěšné práce, o kterých jsme tady hovořili. Jsou to rekvalifikace a tak dále. To je obecně známo, co, co tady chci říct.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Ano, ale mně spíše šlo o to, o rekvalifikacích jako takových se mluví už dlouhou dobu. Pomáhají? Opravdu řeší lidem ty problémy, které mají? Protože když na Havlíčkobrodsku na jedno místo je 116 uchazečů, tak si nedokážu představit, že kdyby 116 z nich podstoupilo rekvalifikaci, tak že by přeci jenom našli všichni místa.

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
Samozřejmě. Rekvalifikace není všelék. Rekvalifikace je ale možnost, jak se uplatnit v tom povolání, které bych chtěl a mohl vykonávat. Je tady jedna věc, trošku upouštíme od toho, že bychom rekvalifikovali podle našich nějakých čísel, které jsme si řekli, ale chceme rekvalifikovat cíleně, to jsou ty rekvalifikace, kdy sám ten, kdo přijde na úřad práce, řekne, čím by chtěl být rekvalifikován, protože má možnost v té profesi se uplatnit. Ano, to je cesta.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Tak a ještě mi, prosím, řekněte, jaké jsou vůbec vaše odhady, co se dalšího vývoje nezaměstnanosti týče, protože úřady práce samozřejmě mají k dispozici informace o tom v případě, že nějaká firma končí svůj provoz, tak se k vám dostávají informace o tom, že vám přibydou další nezaměstnaní. Jak to vypadá do budoucna?

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
Je pravda, že ten největší nápor, pokud máte na mysli hromadné propouštění, byl do konce letošního roku. Ale pravdou taky je, že pokud bych to měl říct v procentech, že jsme k dnešnímu dni na skoro 85 procentech přírůstku, když to srovnám s lednem loňského roku. Čili ten nárůst těch nezaměstnaných je větší. Nevím teď, že by došlo k nějakému markantnímu hromadného propouštění, ale to omezování těch pracovních míst, byť je pozvolné a pomalé, je snaha na tom, že ta nezaměstnanost stoupne.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
A v posledních několika desítkách sekund, co byste poradil nezaměstnaným, jak si mají vyřešit svoji situaci?

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
V prvé řadě navštívit úřad práce. Pokusíme se tu jejich životní situaci zlepšit, změnit, pomoct. Ale také to, že návštěva úřadu práce není všemocným lékem. Naše zásada je pomoct ke svépomoci. Takže jediná šance je snažit se získat si zaměstnání, které mě baví, které bych chtěl dělat, na které mám možnost pracovat.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Já vám děkuji za rozhovor. Generální ředitel Úřad práce Jiří Kubeša, děkuju, na shledanou.

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
Na shledanou.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Loučím se i s vámi a budu se těšit zase na viděnou, dobrý večer.

Zdroj: ČT 24

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 23.1.2013

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 17.10. 2017 000 00:04.