Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2012 » Prosinec:

Téma aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity se stalo tématem Evropského roku 2012 , Studio STOP (ČRo 6)

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Dobrý večer na okruhu Českého rozhlasu 6 přeje Terezie Jirásková. V současné době žije v České republice 1,7 milionu osob ve věku nad 65 let. V roce 2050 jich bude kolem 3 milionů. A za 40 let bude v seniorském věku až třetina obyvatel. Další členské země Evropské unie jsou na tom podobně. I proto se téma aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity stalo tématem Evropského roku 2012, který vyhlásila Evropská komise. Česká republika ho oficiálně ukončila 11. prosince na konferenci Aktivní stárnutí a mezigenerační solidarita, která se konala v Břevnovském klášteře. Koordinací Evropského roku 2012, tedy roku Aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, bylo v České republice pověřeno ministerstvo práce a sociálních věcí. Členské země Unie se v průběhu roku snažily rozproudit diskusi o stárnutí společnosti na domácích úrovních. Téma zprostředkovat mladší generaci. Tu starší zase podnítit k aktivnějšímu životu a přípravě na stárnutí. Jak se úkolu zhostila Česká republika? O tom budeme hovořit v dnešním vydání Studia STOP, které právě začíná na okruhu Českého rozhlasu 6.

Hosty právě začínajícího vydání Studia STOP jsou Radka Koutová, koordinátorka mentoringových programů občanského sdružení Hestia a Jan Dobeš, náměstek ministryně Ludmily Müllerové pro sociální začleňování a rovné příležitosti, který měl na starost právě Evropský rok aktivního stárnutí. Samozřejmě je z ministerstva práce a sociálních věcí. Přeji vám oběma dobrý večer.

Radka KOUTOVÁ, koordinátorka mentoringových programů, Hestia:
Dobrý večer.

Jan DOBEŠ, náměstek ministryně práce a sociálních věcí pro sociální začleňování a rovné příležitosti:
Dobrý večer.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Spojíme se za chvíli také s ředitelkou bruselské kanceláře Bohemia EU Planners Vendulou Raymovou, která popíše, jak se o mezigenerační soužití starají v Belgii. A v neposlední řadě budeme hovořit s Monikou Šimůnkovou, vládní zmocněnkyní pro lidská práva, která shrne, co by se v oblasti aktivního stárnutí mělo dělat a co se během uplynulého roku podařilo. Cílem zmiňovaného roku Aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, jak již zaznělo, bylo také upozornit na to, že aktivní stárnutí není přínosné jenom pro seniory samotné, nebo pro stárnoucí část populace, ale pro celou společnost. V průběhu roku se jeho aktéři snažili motivovat seniory k tomu, aby se snažili o udržení fyzického i duševního zdraví a aktivně se zapojovali na pracovním trhu a ve společnosti obecně. Tak, to jsou hezké plány, dobře se poslouchají. Ovšem jak tato smělá doporučení vypadala v praxi? Udělejte takový úvod za ministerstvo, pane náměstku Dobeši.

Jan DOBEŠ, náměstek ministryně práce a sociálních věcí pro sociální začleňování a rovné příležitosti:
Tak, ještě jednou dobrý večer. Já vám děkuji za slovo. Tak, jak bylo již v úvodu řečeno, česká populace vcelku významně stárne, tak jak bylo řečeno, roku 2050 můžeme očekávat v rámci demografických předpovědí až jednu třetinu obyvatel, kteří budou starší 65 let. Ministerstvo práce a sociálních věcí, které bylo garantem, respektive gestorem Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, připravilo velkou spoustu různých akcí, které byly nejenom na úrovni té centrální, to znamená společně s Evropskou komisí nebo ze zastoupení Evropské komise, které probíhaly v Praze. My jsme se snažili to téma aktivního stárnutí také určitým způsobem dovést do regionů, proběhlo velká spousta různých seminářů, senior sympozií, konferencí na témata, která se týkala Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Jsme velmi rádi, že například takovým docela důležitým a oceňovaným výstupem Evropského roku byla soutěž Awards, která měla 7 kategorií, které byly všechny zaměřené na podporu aktivního stárnutí. Dovolte mi, abych jenom vyjmenoval ty důležité kategorie. Byla to firma vstřícná seniorům, podnikání v sociální oblasti pro seniory, ceny za zpravodajství o stárnutí a mezigeneračních vztazích. Životní příběh mezigenerační dialog. To byly, to bylo národní kolo na úrovni České republiky, kdy gestorem, respektive tím garantem této soutěže bylo také ministerstvo práce a sociálních věcí. Účastnilo se velká spousta jak firem, nestátních neziskových organizací, občanských sdružení a jednotlivců. A byli jsme velice rádi, že ty výsledky a ty oceněné firmy nebo ty oceněná, oceněná díla měla velký přínos a určitým způsobem přispěla k tomu rozproudění diskuse k tématu aktivního stárnutí.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Paní ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová jednoznačně řekla, že vlastně ambicí toho roku nebylo téma týkající se stárnutí vyřešit, ale nastartovat diskusi. To, co vy jste zmínil, ty jednotlivé oceněné firmy a společnosti či počiny v té, v rámci té soutěže Awards 2012, tam byly předány ceny národním projektům celkem v 7 kategoriích. Vy jste je vyjmenoval. A v kategorii Firma vstřícná seniorům vyhrála první místo Škoda Auto, která dokonce na evropské úrovni získala v této kategorii druhé místo. Můžete, pane náměstku, ještě v úvodu říct, co se v této velké nadnárodní firmě děje, nebo co dělají ve vztahu ke starším zaměstnancům tak pokrokově, že si vysloužili takové pochvaly a není to poprvé, co o této firmě slyšíme, že se takto dobře chovají k dlouholetým zaměstnancům, případně i k lidem předdůchodového či důchodového věku.

Jan DOBEŠ, náměstek ministryně práce a sociálních věcí pro sociální začleňování a rovné příležitosti:
Tato velká firma vyhrála národní kolo, proto mohla soutěžit na, v evropském kontextu. A tam vyhrála druhé místo. Ten projekt je jedinečný v tom smyslu, že se snaží zohlednit a namotivovat a začít pracovat i s zaměstnanci staršího věku. Je to vlastně program Diversity, který vlastně mluví o tom, že v té, v této velké firmě je důležité propojovat jak ty pracovníky, kteří jsou třeba například na začátku své pracovní kariéry, ale také udělat dostatek smysluplných a užitečných programů v rámci zaměstnávání pracovníků, kteří jsou vlastně v předdůchodovém nebo dokonce v důchodovém věku s tím, že tento program myslí i také na zaměstnance, kteří vlastně už ukončili svůj, svoji ekonomickou aktivní kariéru v dané firmě. A ta firma určitým způsobem jim dává další možné programy zapojení a určité vlastně další kontinuity té, té jejich práce a té možnosti se zapojit do celého dění té dané firmy. V tomto smyslu je velmi přínosné, že to je firma, která zaměstnává v České republice velká, velké množství zaměstnanců a je určitým způsobem takovým dobrým lídrem, který vlastně ukazuje, že tahle ta dobrá praxe, to znamená postupy toho procesu, respektive toho zaměstnávání starších osob a zohledňování jejich zapojení na trhu práce v rámci systému Age Managementu i v České republice začínají mít platnost a začínají být nějakým způsobem realizovány.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Ano, v této již v úvodu jmenované firmě, která byla takto oceněna, například dělají to, že pro zaměstnance, kteří pracují v nějakých technických odvětvích této společnosti a pokud ten technický pokrok jde dopředu tak rychle, že ti lidé jsou třeba neschopní, nebo je pro ně únavné se rekvalifikovat na ten modernější provoz, tak je převádějí do takových jednodušších provozů, kde se cítí bezpečněji, pohodlněji a mohou stále v té firmě pracovat, aniž by ztratili zaměstnání. Zejména se to týká lidí vyššího věku. Ve společnosti ve Studiu STOP, ve kterém rekapitulujeme Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012, je i Radka Koutová, která je z občanského sdružení Hestia. Je koordinátorkou mentoringových programů. Vy máte na svém kontě projekt, který také velice dobře a prakticky propojuje velmi mladou generaci a starší. Můžete ho představit? Říkáte mu 3G.

Radka KOUTOVÁ, koordinátorka mentoringových programů, Hestia:
Dobrý večer ještě jednou. Ano, je to tak. Občanské sdružení Hestia se zabývá rozvojem a šířením dobrovolnictví po České republice. A má několik mentoringových programů, většinou byly zaměřeny na jinou generaci, na rodiny s dětmi, na nemocné, anebo potom na seniory v domovech pro seniory, nebo v domovech pro seniory s pečovatelskou službou. Nový program 3G, tři generace, se zaměřuje právě, jak už tady bylo řečeno, na ten předdůchodový nebo raně důchodový věk. A jeho úkolem je vlastně rozšířit dobrovolnictví mezi občany nad 50 let. Ten program 3G má oslovit jak tedy rodiny s dětmi, tak dobrovolníky nad 50 let, kteří se s rodinami s dětmi setkávají.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Jak konkrétně ta spolupráce vypadá?

Radka KOUTOVÁ, koordinátorka mentoringových programů, Hestia:
Za námi přijde zájemce o dobrovolnictví nad 50 let, ty teda v současné době hledáme, propagujeme a už prvních pár jsme získali. Projdou psychologickým pohovorem s naší paní psycholožkou, školením u nás, musí mít samozřejmě čistý trestní rejstřík. Jsou to většinou zájemci, kteří nemají možnost se stát prarodiči. Proto se jedná i o tu pomoc rodinám. Takže jsou to lidi, kteří nemají svoji vlastní rodinu, svoje vlastní vnoučata. Anebo s nimi nemohou být z různých důvodů a nejsou v kontaktu. A na druhou stranu se nám zase hlásí rodiny s dětmi, který nemají vlastní prarodiče a my se je snažíme dát nějakým takovým způsobem dohromady, takže propojit ty 3 generace najednou.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Kolik hodin týdně se ti náhradní prarodiče věnují svému náhradnímu vnukovi či vnučce? A jaké aktivity s nimi dělají? Je nutno říci, že tam je jasně stanoveno, že oni se nepodílejí na tom, jak to dítě má být vychováváno, oni jsou opravdu takovými kamarády tomu, tomu svěřenci.

Radka KOUTOVÁ, koordinátorka mentoringových programů, Hestia:
Ano, jsou kamarády svěřenci, dobrovolník v žádném případě nezasahuje do té výchovy v té rodině. Je to pro bezpečí jak toho dobrovolníka, ale tak samozřejmě té rodiny. Mohlo by se stát, anebo co máme zkušenosti, tak někdy se stává, že rodina se ptá třeba toho dobrovolníka, jak to s tím dítětem děláte, že ono vás poslechne, že to funguje. Pokud jsou tam nějaké problémy. A do toho by ten dobrovolník určitě zasahovat neměl, od toho jsme tam my, sociální pracovnice, které můžeme poradit té rodině, pokud je potřeba.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Jaké zkušenosti mají ti náhradní prarodiče a ti svěřenci? Máte už zmapováno, jak se jim líbí tato spolupráce mezigenerační?

Radka KOUTOVÁ, koordinátorka mentoringových programů, Hestia:
Máme prvních několik pár dvojic. Ten projekt se úplně začal koncem roku 2011 a vlastně díky tomu Roku aktivního stárnutí mohl být rozšířen, tak máme první dvě dvojice, které fungují už celý rok. A teď čerstvě je uzavřeno asi 10 dalších smluv. A proškoleno dalších několik zájemců o dobrovolnictví. Takže teďka 13. prosince jsme měli právě poslední školení, kterého se účastnily 3 paní a už se těší na to své děcko, kterému se budou moct věnovat. Neřekla jsem to, že se dítěti věnují jedno odpoledne, maximálně dvě odpoledne v týdnu. Maximální rozsah je tam 6 hodin za týden. Zase aby to bylo bezpečné pro obě dvě strany, protože se může stát, že se to dobrovolníkovi zalíbí natolik, že by se chtěl rodině věnovat mnohem více než by zase bylo dobré a bezpečné. A na druhou stranu zase, rodina, že by chtěla dobrovolníka případně využít na nějaké hlídání a tak dále. Tak to bych chtěla určitě říct, že o hlídání to není. Jde o volnočasovou aktivitu, který ten dobrovolník s dítětem dělá.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Můžete zmínit, z vašich úst to bude znít důrazněji než z úst náměstka ministerstva práce a sociálních věcí, jaké další projekty jiných dalších třeba občanských sdružení jste zaznamenala? Určitě Život 90 se dobře podílí na podpoře nebo podílel na podpoře roku Evropského, Evropského roku aktivního stárnutí a také další Domov Sue Ryder. Zmiňte projekty, které vás zaujaly a malinko je popište, prosím.

Radka KOUTOVÁ, koordinátorka mentoringových programů, Hestia:
Tak, já bych tak řekla, že my jsme se nějak vrhli na tu konkrétní práci s lidmi a s rodinami, takže nemůžu úplně dobře říct, které neziskové organizace a čemu přesně se věnují. My jsme byli účastni té závěrečné konference Evropského roku aktivního stárnutí, kdy vystoupily některé z těch neziskových organizací, jak už jste řekla, Život 90, nebo Domov Sue Ryder, dále vzpomínám na Asociaci univerzit třetího věku, zajímavý projekt měla Elpida, občanské sdružení, kdy tam ženy se mohly nad 50 let, ženy samozřejmě, se mohly na chvíli stát modelkami a nafotily kalendář. Nebo tam se jednalo o nějaké grafity, workshopy a tak dále, kdy propojovali ty různé generace. Ale opravdu víc konkrétního vám nemůžu o těch jiných neziskových organizacích říct.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Náměstek z ministerstva práce a sociálních věcí pro sociální začleňování a rovné příležitosti Jan Dobeš. Doplňte, prosím.

Jan DOBEŠ, náměstek ministryně práce a sociálních věcí pro sociální začleňování a rovné příležitosti:
Samozřejmě velké poděkování všem těm občanským sdružením a nestátním neziskovým organizacím, že se tak aktivně spolupodílely na vytváření těch konkrétních aktivit a výstupů v rámci Evropského roku. Život 90 uspořádal důležitou celosvětově zaštítěnou konferenci o stárnutí IFA, který, 11. ročník, který proběhl na přelomu května a června v Kongresovém centru v Praze. Byla to velká celosvětová konference, která probíhala 5 dnů, celý týden. Byla tam velká spousta seminářů, workshopů, panelových, plenárních diskusí, které se všechny zabývaly stárnutím, aktivním stářím, sociálními a zdravotními službami. A to z kontextu nejenom v Evropské unii, ale z celého světa. Bylo to velmi přínosné vidět různé přístupy, různé pohledy, jakým způsobem lze nahlížet a také řešit vůbec způsob stárnutí, kdy my v České republice a v Evropské unii vlastně říkáme, jak chceme prožít své aktivní stárnutí a například ti spíkři, kteří tam byli například z rozvojových zemí, vlastně sdělovali pro nás je nejdůležitější, aby naši spoluobčané se vůbec stáří mohli dožít.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Dovolte mi ještě připomenout třeba zajímavý projekt vznikl v Základní škole Na Bakalce v Brně, kde si děti uvědomily, že stáří je relativní z pohledu věku a uspořádaly setkání vnoučat a prarodičů s výletem do Moravského krasu. S tímto projektem s názvem Babi a dědo, Na Bakalce vyhrály dokonce národní kolo té evropské soutěže Awards, kterou vy jste zmiňoval. A v rámci Evropského roku mi dovolte také zmínit ještě jeden projekt Senioři seniorům, který uspořádalo dobrovolnické centrum Vysočina v tamním domově seniorů v Humpolci. Šlo o dobrovolnickou a charitativní činnost, kdy si starší lidé pomohli navzájem. Odbor sociálních věcí a školství Magistrátu města Přerova zase zorganizoval Senior sympozium, tedy ještě další projekt dovolte. Starší lidé z Přerova a okolí se během něj setkali s odborníky, kteří právě pečují o seniory, se sociálními pracovníky, lékaři, právníky, pedagogy, terapeuty. Během roku vlastně vznikaly nová, i nová přátelství, nové iniciativy. A všechny tyto pokusy směřovaly k podpoře aktivního stárnutí. Předtím než se spojíme s Vendulou Raymovou z Bohemia EU Planners z bruselské kanceláře, pane náměstku, jak často vy slýcháte nebo jste slýchal během toho roku, že jsou to vyhozené peníze a že takový rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity k ničemu nepřispěje.

Jan DOBEŠ, náměstek ministryně práce a sociálních věcí pro sociální začleňování a rovné příležitosti:
Co se týká podpory samotného Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, tak ze strany Evropské unie byl podpořen nula penězmi, takže my jsme nedostali žádné možnosti v rámci financování sami jako národní garant, ministerstvo práce a sociálních věcí na rok aktivního stárnutí vyčlenilo své vlastní finance. A v tom smyslu té druhé části vaší otázky, jak často jsem slýchal, že jsou některé takovéto finance jakoby špatně využívané, nebo že by se daly využívat nějakým jiným směrem, já si myslím, že tak jak těch velmi malé částky těch finančních zdrojů, které byly pro tento Evropský rok uvolněny, tak si myslím, že byly vcelku užitečně a maximálně podpořeny. A myslím, že jsem se většinou spíše setkával s tou prosbou, aby těch financí bylo víc a aby některé, a které tady již zazněly, akce a semináře a další aktivity v tomto roce mohly pokračovat a mohly mít přesah i do dalších let. A nebyly vlastně prvním a zároveň posledním ročníkem, aby měly nějakou kontinuitu.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
A v dalších minutách budeme ve spojení s Vendulou Raymovou, která je ředitelkou Bohemia EU Planners a sídlí v Bruselu. Paní ředitelko, přeji vám dobrý večer.

Vendula RAYMOVÁ, ředitelka Bohemia EU Planners:
Dobrý večer, díky za pozvání do diskuse.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Děkujeme za to, že jste si našla v tomto předvánočním čase čas na Český rozhlas 6. Má Česká republika mezery v tom, jak podporuje starší lidi na trhu práce, či přímo v oblasti aktivního stárnutí? Co soudíte vy?

Vendula RAYMOVÁ, ředitelka Bohemia EU Planners:
Já bych vyšla ze svých zkušeností. Protože jak zmiňoval pan náměstek, tak vlastně my jsme byli spoluúčastni realizace 13 regionálních seminářích v České republice. Tyto akce byly zajištěny finančně z výběrového řízení v zastoupení Evropské komise v České republice. A vlastně cílem těch seminářů bylo zaktivizovat pojetí vůbec, co přínos, co to znamená Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Co je dobré vědět, co je dobře znát, co vědět o klíčovém dokumentu strategie. Evropská unie nebo Evropa teda 2020. A přenést prostě to všemožné informační do našich krajů. A tam vlastně zaktivizovat a zmotivovat ty představitele těch právních subjektů, čili malé, střední podniky, neziskovky, občanská sdružení a tak dále, s kterými jsme se setkali.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Podařilo se to? Alespoň částečně.

Vendula RAYMOVÁ, ředitelka Bohemia EU Planners:
Stoprocentně, stoprocentně. A vycházím z toho, pan náměstek určitě potvrdí moje slova, protože vlastně vznikla základna jakýchsi 650, 700 skutečně aktivních složek jednotlivých regionů. Já s nima spolupracuju, dál jsme v dvouměsíčním stálém e-mailovém kontaktu, organizujeme na to další fóra, další konference. Opakujeme celý ten řetězec pro příští rok, až teda do června 2015. A já jsem velmi, velmi spokojená s tím dosažením cíle a podpory ministerstva práce a sociálních věcí, že vlastně do našich krajů se dokázalo převést už vše potenciální, co lze využít. A co je dobré znát, jak z té evropské, tak z národní úrovně.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Evropský rok měl dva hlavní cíle zvýšit veřejné povědomí o stárnutí a hlavně připomenout, že lidé mohou být aktivní v každém věku, každý podle svých možností. Jak konkrétně Belgie pomáhá a podporuje starší lidi k aktivnímu životu?

Vendula RAYMOVÁ, ředitelka Bohemia EU Planners:
Přesně tak, jak to říkáte. Prakticky ukázat příležitosti, možnost, modifikovat podmínky. Já to velice stručně řeknu z Belgie. Jako jeden z centrálních států Evropské unie má toto všechno zapracované ve svém legislativním systému. Čili sociální pracovní řád je tam nastaven a ti lidé prochází v průběhu svého věku těmi určitými stupni. A na těch určitých stupních jsou informováni, jsou seznámeni, jsou samozřejmě i nuceni, protože ty podmínky jsou na obou stranách, právo i povinnost plnit jakýsi systém, ale ten systém ji přináší. Čili oni prakticky v průměru podle svých přátel, když to vezmu, já jsem tam, žiju tam od roku 2000, tak v průměru kolem svých 50 let oni už mají vlastně "naplánováno", jak si tu další etapu rozloží, jestli budou pokračovat, jak budou pokračovat, kdy odejdou, je tam řada flexibilních podmínek, které se samozřejmě etapově modifikují, třeba poslední etapa byla v roce 2006 právě následkem vize toho generačního stárnutí. Jo, takže prostě ten systém, ten národní systém jim, je "vkládá" do takové, do takové skládačky a ti lidé si v tom hledají svoji pozici. Samozřejmě v dialogu zaměstnavatel - zaměstnanec.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Dá se tomu rozumět tak, že my zde v České republice bychom, co se týče legislativy, mohli ještě udělat nějaká opatření, která by lidi takto podporovala v aktivním stárnutí?

Vendula RAYMOVÁ, ředitelka Bohemia EU Planners:
Tak, pan náměstek je ta hlavní osoba klíčová na ministerstvu. Ale já si myslím, že v naší zemi je ještě strašně moc velký prostor na všechny legislativní úpravy a zlepšení životních podmínek. Já vycházím skutečně ze své zkušenosti, kdy tam žiju jako občan a já jsem se těšila, že to tady bude prostě všechno rychlejší, no, tak prostě máme malinko skluz.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Ano, od vás čekám kritiku, od pana náměstka taková objektivní ministerská vyjádření. Paní ředitelko, byl Evropský rok aktivního stárnutí inspirací pro firmy k vytvoření, ono se tomu říká stříbrná ekonomika, ponechme na názoru každého, zda se mu tento příměr či název líbí. Tím se myslí zapojení seniorů do podpory ekonomického růstu. Máte nějaké konkrétní příklady z Bruselu, jak se to tam děje?

Vendula RAYMOVÁ, ředitelka Bohemia EU Planners:
Byl určitě, protože tak jak jsem zmiňovala, tak ten legislativní způsob řízení, tak vlastně s tím člověkem se pracuje podle jeho teda věku, pokračujícího věku. A podle toho si ten zaměstnavatel nebo firma a tak dále, státní podnik, to je jedno, upravuje vlastně modifikaci těch pracovních míst. Čili tam se s tím jaksi flexibilně pracuje, protože každý chce využít ekonomický potenciál toho člověka. A na druhé straně ten člověk si chce vydělat. A chce si tedy potom připravit ty podmínky toho stáří.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Dobře. Tolik tedy názor ředitelky Bohemia EU Planners se sídlem v Bruselu Venduly Raymové. Děkuji za účast v Českém rozhlase 6.

Vendula RAYMOVÁ, ředitelka Bohemia EU Planners:
Děkuji vám.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Na shledanou.

Vendula RAYMOVÁ, ředitelka Bohemia EU Planners:
Na shledanou, hezké Vánoce.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Tolik tedy několik příkladů a postřehů, jak se o mezigenerační solidaritu a podporu aktivního stárnutí starají v takové zásadní členské zemi Evropské unie v Belgii. Dále jsme ve spojení s Monikou Šimůnkovou, vládní zmocněnkyní pro lidská práva, která také bedlivě sledovala ten Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012, který v tom dnešním vydání Studia STOP představujeme. Dobrý večer, paní Šimůnková.

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Dobrý večer všem posluchačům.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Co přinesl tento rok, Evropský rok mezigenerační solidarity a aktivního stárnutí?

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Tak, já bych chtěla všem posluchačům nejdříve popřát krásné předvánoční dny.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Přejeme i vám.

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Klidné, zejména těm starším spoluobčanům, o kterých vlastně a především o nich měl být tento rok. Já jsem ráda, že jsem se mohla zapojit z titulu své funkce nebo pozice právě do té diskuse o ochraně práv starších osob. Protože já jsem ráda, že se mohlo poukázat na to, že ochrana starších lidí, jejich práv není jenom otázka, která se týká například ekonomiky, důchodové reformy, ale je to i otázka, která se právě týká lidských práv a především lidské důstojnosti starších osob. Domnívám se, že v naší společnosti v České republice stále ještě jim není věnována dostatečná pozornost v této oblasti. Mimo jiné tedy právo starších osob na důstojný život je základním lidským právem, je explicitně zmíněno i v některých úmluvách. Ale myslím, že to faktické naplňování ještě za tím teoretickým pokulhává.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Kde jsou mezery?

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Těch věcí je strašná spousta. My jsme se snažili identifikovat ty nejzákladnější. Stále ještě si myslím, že je takovou tou základní věcí, že u nás převládá takový ten negativní mediální obraz seniorů na veřejnosti, kdy se senioři nebo starší lidé prezentují spíše jako ekonomická zátěž pro společnost a vůbec ne jako něco, jako období, na které se můžeme všichni těšit. Jako vlastně staří lidé, že jsou zdroj cenných zkušeností a často spojení s našimi kořeny. A měli bychom si jich vážit. Někteří z mých předchůdců vypracovali dokonce už před 2 lety doporučení o zobrazování seniorů v médiích, které když si tak vezmu tu dnešní skutečnost, tak se nedomnívám, že by byly naplňovány, ani možná tak z 30 procent. Bohužel se stále týká, nebo jedná se o záležitost velmi aktuální. Docela zajímavý je fakt, že máme loňské výsledky společnosti Eurobarometr, ze kterého vyplývá, že 54 procent Čechů vnímá stále negativně osoby nad 55 let. Česká republika je tímto daleko nad evropským průměrem, který je zhruba 28 procent. A to si myslím, že je důležitá věc. V tomto kontextu právě vnímat ty snahy a to, jak bychom měli tedy podporovat a měnit ten mediální obraz seniorů. Samozřejmě asi vůbec nemusím zmiňovat ty příklady, které se dovídáme často z médií, příklady dlouhodobého týrání a špatného zacházení se seniory ze stany jejich nejbližších. Ze strany jejich dětí, ze strany jejich ostatních příbuzných. Či často dochází k tomu tak, že vlastně to blízké okolí to toleruje. Ale my jsme se například identifikovali i skutečnost, že i kdyby ten senior to nahlásil, což někteří z nich dělají, ale bohužel tam menší část, protože ta latence je velmi vysoká v té společnosti toho týrání seniorů, ale bohužel jenom některé případy jsou zveřejněny, nebo ten senior s nimi vyjde ven, tak vlastně není potom jak, není možnost, jak dál postupovat. Není úplně jasné a mnohdy není úplně, není dobrá možnost pro to, kam toho seniora umístit. I kdyby on tedy to nahlásil a řekl, že už dál nechce být s tou svou rodinou, tak je nedostatek těch zařízení, kam by ten senior v tomto případě mohl jít. Samozřejmě dále jsou známé ty kauzy, kdy organizované skupiny obyvatel podvodně vylákají pod různými záminkami, to jsme toho také byli příkladem, například peníze pro vnuka na náhlou život zachraňující operaci. Mnohdy bohužel celoživotní úspory seniorů, kdy využívají jejich důvěřivosti a citlivosti. To je třeba věc, o které by se dalo uvažovat, zda by neměly být zpřísněny některé trestní sazby těch trestných činů, kterých se to týká, pokud jsou spáchány třeba na osobě, která je starší 70 let. No, a potom, nebo je starší, dosáhla určitého věku. Abychom více ochránili právě tuto skupinu seniorů. S tím samozřejmě souvisí i to, že senioři mají velmi špatnou, velmi špatný přístup k pomoci. Třeba k bezplatné právní pomoci. Oni se nedokáží úplně bránit v případě třeba, pokud jsou na nich i "páchány" takové ty nekalé obchodní praktiky, kdy jsou zváni za účelem pohoštění někam na víkend, nebo na jeden den, tam je jim předvedeno určité zboží a oni jsou donuceni k tomu, že podepíší smlouvu na zboží za peníze, které představují jejich celoživotní úspory, anebo které samozřejmě vůbec nemají. A tím se dostávají do špatné situace a nevědí potom vůbec, jak to řešit, nikdo jim neporadí.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Ano, paní Šimůnková, to jsou, to jsou jistě zásadní příklady. Vy se věnujete podpoře různých opatření, která se týkají jak větší informovanosti či ochrany seniorů, zejména také občanské sdružení Život 90 velice hojně pracuje v této oblasti, již jsme ho zmiňovali. Co je tedy potřeba udělat a co budete v rámci pokračování a takové prodloužené ruky toho Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity v roce následujícím dělat?

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Tímto rokem to nekončí, že jo. Tímto rokem, za těch pár dní, kdy tento rok skončí, prostě nemůžeme si říct, že jsme si odškrtli rok mezigenerační solidarity a aktivního stárnutí. Je tady národní akční plán aktivního stárnutí pod záštitou ministerstva práce a sociálních věcí. Já budu velmi ráda, když tento plán, a zdravím pana náměstka Dobeše, předpokládám, že je ve studiu ...

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Ano, je.

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
... a děkuju mu za tu práci, kterou odvedl na tom národním akčním plánu. Já budu velmi ráda, když ten akční plán, a není to úplně jednoduché, bude prosazen. A ty opatření, ty, o kterých jste zřejmě už mluvili, protože jsem nebyla svědkem té předchozí debaty, tak ta opatření budou na vládě nakonec přijata a budou skutečně realizována. Protože jsou to opatření neekonomická, která by právě měla posílit oblast seniorů, například jejich zaměstnávání, diskriminaci při přístupu v zaměstnávání, větší informovanost zaměstnavatelů. O tom, jak pracovat se staršími lidmi a že je to vlastně velký potenciál starší lidé, není to pro ně zátěž. To je samozřejmě jedna z těch nejdůležitějších věcí. Pak, jak říkám, jedna z těch věcí je, jestli se třeba nezamyslet nad tím, že opravdu to násilí páchané na seniorech, jestli je dostatečně trestáno, tak, aby to odradilo potenciální pachatele proti tomu zneužívání, které je stále větší a větší. Těch seniorů, domácí násilí na seniorech, velká věc. Samozřejmě špatně se to odkrývá jako jakékoliv násilí u dětech, pardon ...

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Ano, ale více se o tom hovoří, že to existuje a přeci jenom jsou zde patrné pokusy, které se snaží upozornit na takové chování. Rok 2013 je vyhlášen rokem aktivního občanství. Tak myslím, že to bude také dobrá příležitost, jak upozorňovat právě na ty oblasti, o kterých vy jste se zmiňovala.

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Ano, určitě. Aktivní rok občanství je velmi široký pojem a souvisí velmi úzce s oblastí lidských práv celkově. Samozřejmě i s oblastí seniorů. Já jsem jenom ještě chtěla, tím, že jsem se stala patronkou tohoto roku, velmi si vážím toho, že jsem v té skupině těch ostatních osobností starších, kteří přijali tuto roli a vlastně zavázali se k tomu, že ukáží, trošku zviditelní v rámci svých pozic tuto problematiku a ukáží, co je potřeba dělat pro seniory. A já jsem ráda, že jsem mohla tímto ukázat, že lidská práva možná jak je v podvědomí naší veřejnosti, nejsou, není to jenom ten úzce zaměřený segment, například ochrany národnostních menšin, ale že lidská práva jsou zde skutečně pro všechny skupiny obyvatel, i pro seniory, protože jich bude přibývat.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Říká Monika Šimůnková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Na shledanou.

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Děkuji vám, krásné Vánoce, na shledanou.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
V tomto vydání Studia STOP dále pokračujeme s Janem Dobešem, náměstkem ministryně práce a sociálních věcí Ludmily Müllerové a Radkou Koutovou, koordinátorkou mentoringových programů občanského sdružení Hestia. Tak, zazněly zde mnohé informace, které upozorňují na to, co by bylo záhodno do budoucna dělat. Zastavme se u národního akčního plánu pro období 2013 a 2017 na podporu aktivního stárnutí, který v lednu roku 2013 předloží vládě právě paní ministryně. A prioritou je zaměstnávání starších osob. K němu řekla následující: "Aktivnímu stárnutí chybí komunikace a kontakt s lidmi ve společnosti. A to, aby si lidé vážili jeden druhého. Pokusme se proto sami aktivně stárnout i ve svém osobním životě." Pane náměstku, co bude podstatou národního akčního plánu pro období 13 až 2017?

Jan DOBEŠ, náměstek ministryně práce a sociálních věcí pro sociální začleňování a rovné příležitosti:
Tak, já děkuji za tuto otázku, protože to byl a je to jeden z důležitých národních výstupů v rámci Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Ten národní akční plán navazuje na dva národní programy již předešlé. A jakousi důležitou a tou zásadní potřebou a tím smyslem, proč jsme ten národní akční plán připravovali celý rok 2012, je, aby byl smysluplný, aby byl konkrétní, aby byl zaměřen pro jednotlivé segmenty obyvatel České republiky, to, co on potřebuje. On není zaměřen jenom na zaměstnávání starších osob. Těch priorit je tam celkem 7. Je to zaměstnávání starších osob a seniorů, celoživotní učení, dobrovolnictví a mezigenerační dialog, kvalita života seniorů, to je mobilita, bezbariérovost, možnost vůbec pohybu sociální a zdravotní služby. To jsou všechno důležité priority. Já jsem velmi rád, že jsme tento dokument koncipovali trochu odlišným způsobem, a to tím způsobem, že jsme měli velmi početnou pracovní skupinu, která byla rozdělena do těch základních priorit. Ta skupina čítala asi 80 až 100 lidí celý rok. Tito lidé na tomto materiálu spolupracovali, za to jim na tomto místě z mé strany patří velký dík. Já děkuji.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Pane náměstku, promiňte, máte představu o tom, jak se vláda zachová k tomuto národnímu akčnímu plánu?

Jan DOBEŠ, náměstek ministryně práce a sociálních věcí pro sociální začleňování a rovné příležitosti:
Tak, já předpokládám, že v současné době bylo ukončeno, respektive je ve své finální fázi vnější připomínkové řízení. My vypořádáváme připomínky od jednotlivých kolegů z jednotlivých resortů v rámci tohoto procesu. A předpokládám, že na začátku roku 2013 toto připomínkové řízení ukončíme a poté skrze paní ministryni předložíme tento materiál, který je právě na další pětileté období 2013 až 2017, vládě ke schválení. Je to jeden ze zadaných úkolů vlády a já pevně doufám a věřím, že vláda České republiky si uvědomuje, tak jako společnost České republiky, velkou závažnost a aktuálnost stárnutí jako fenoménu pro celou českou společnost.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Zastavme se ještě u legislativních úprav v České republice. Narazili jsme na ně s paní ředitelkou Vendulou Raymovou. Tak, jakých legislativních úprav předpokládáte, pane náměstku Dobeši, že se v příštím roce dočkáme? Týkající se aktivního stárnutí, podpory mezigenerační solidarity.

Jan DOBEŠ, náměstek ministryně práce a sociálních věcí pro sociální začleňování a rovné příležitosti:
Tak, já bych byl velmi rád, aby právě na základě těch navrhovaných opatření z toho národního akčního plánu, podporující pozitivní stárnutí vzešly legislativní, i nebo nelegislativní opatření, které by směřovaly do pracovně právní legislativy, to jest do možnosti ještě většího zflexibilnění pracovních úvazků v rámci zákoníku práce, zákoníku, zákonu o zaměstnanosti. Myslím si, že by bylo velmi vhodné na základě vůbec stárnutí populace a trošku jiných požadavků mluvit o velmi potřebném nastavení systému zdravotně sociální dlouhodobé péče. Je to naprosto zásadní věc. Jenom ještě dovolte jednu důležitou věc. Potřebovali bychom, anebo je velmi nutné, a je to také v národním akčním plánu, a je to podpořeno taky ministerstvem zdravotnictví, vytvořit ucelený národní plán, plán Alzheimer. To znamená péče pro osoby, které jsou postiženy neurogenerativními onemocněními typu Parkinsonovy nebo Alzheimerovy choroby. Zásadní věc, která samozřejmě bohužel přichází ruku v ruce také se stárnutím našich spoluobčanů a musíme se na to připravit, protože můžeme být v situaci, kdy nám naše určité předpoklady a predikce vlastně říkají, že v roce 2030 by v České republice mohlo být až 230 až 250 tisíc obyvatel, který by právě mohli být stiženi těmito neurogenerativními onemocněními. A musíme se na to připravit, protože je to naše povinnost a je nutné, abychom tady měli sociálně zdravotní systém, který na to reaguje.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Říká Jan Dobeš, náměstek ministryně Ludmily Müllerové pro sociální začleňování a rovné příležitosti z ministerstva práce a sociálních věcí. Otázka pro Radku Koutovou, která je koordinátorkou mentoringových programů občanského sdružení Hestia. Jaké legislativní úpravy v České republice by Hestia uvítala? Případně vy konkrétně. Co vám schází? Monika Šimůnková třeba mluvila o zvýšených trestech pro pachatele, kteří se nějak násilně chovají k seniorům. Myslíte, že by takový typ opatření pomohl například? Aby zastrašil násilníky.

Radka KOUTOVÁ, koordinátorka mentoringových programů, Hestia:
Já si myslím, že Bílý kruh bezpečí by byl za tohle to opatření velmi rád. A já bych ho taky hrozně ráda prosadila.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Zastavme se ještě u dalších slov Moniky Šimůnkové, vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Ona zmínila výsledky Eurobarometru, kde lidé nad 55 let u nás jsou stále vnímáni negativně. Vnímá je tak až 57 procent osob, což je hodně nad průměrem Evropské unie. Jak si to vysvětlujete, Radko Koutová.

Radka KOUTOVÁ, koordinátorka mentoringových programů, Hestia:
Tady v České republice je opravdu to vnímání starších lidí ne úplně pozitivní. A myslím si, že je to obrovská škoda. Protože nám všem mladším, i těm nejmladším mají co dát, mají mnoho zkušeností, dovedností, který můžou naší generaci předat. A my se třeba v občanském sdružení Hestia setkáváme zase s opačnou věcí, kdy se zájemců o dobrovolnictví, těch mladších, ptáme, kdo je pro ně významnou osobou v jejich životě. A 99 procent z nich odpovídá, že to byla babička nebo dědeček. Proto jsme i, jeden z důvodů, proč jsme i nastartovali tenhle ten náš nový program 3G je proto, propojit generace, zlepšit ten v současné době negativní obraz těch všech generací vůči té nejstarší. A řekla bych, že takovou přidanou hodnotou tohohle našeho programu 3G je to, že nejdřív dobrovolník starší 50 let pomáhá rodině, naváže se tam nějaký vztah a pak předpokládáme, že za čas se ty pomocné role obrátí. Takže to není jenom příprava na stáří a stárnutí, ale možná potom pomoc těm potřebným seniorům, aby nebyli úplně osamělí.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Jaký je mediální obraz seniorů z vaší zkušenosti? Jak referují média o starší generaci?

Radka KOUTOVÁ, koordinátorka mentoringových programů, Hestia:
O starší generaci se často mluví v nějakém tom ekonomickém podtextu, o tom, jak se budou snižovat důchody, jak bude starší generace hodně, ale já tam postrádám ten nějaký lidský aspekt.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
A nevidíte zde jistou disproporci v tom, vy sama říkáte, že se setkáváte s mladými lidmi, kteří často jako svůj vzor uvádějí nějakého staršího člověka, třeba prarodiče, a sama vidíte, že v médiích je obraz zcela jiný. Tak není ten mediální obraz opravdu mediální zkratkou a v té praxi je daleko více lidí, kteří chovají úctu ke stáří a k lidem seniorského věku se chovají opravdu vstřícně?

Radka KOUTOVÁ, koordinátorka mentoringových programů, Hestia:
Bohužel si nemyslím, že jich je více. Ale jsou takoví. A je potřeba myslet na tyhle ty lidi a rozvíjet právě ten pozitivní obraz jejich.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Jak vnímá mediální obraz seniorů a takovou, takové odsudky či vnímání, negativní vnímání lidí nad 55 let, které jsme zmiňovali, které je rozšířeno v České republice a stojí nad průměrem Evropské unie, náměstek Jan Dobeš?

Jan DOBEŠ, náměstek ministryně práce a sociálních věcí pro sociální začleňování a rovné příležitosti:
Já jsem rád, že ten Evropský rok je taky mezigeneračním dialogem a solidaritou. My jsme se snažili celý rok úpěnlivě iniciovat, určitým způsobem sdělovat, že existuje rozdíl, existuje možná docela markantní rozdíl mezi žitou realitou a mediální realitou, tak jak jste říkala, je možné, že mediální zkratka určitým způsobem zapříčiňuje rychlá, rychlé soudy. Možná jsme byli velmi nepotěšeni a bylo pro nás velmi nepříjemné, když jsme začínali s Evropským rokem, kdy mediální titulky seniory vnímaly jako skupinu obyvatel, která je ekonomicky neaktivní, která bude zatěžovat státní rozpočet, která bude, která vlastně bude ohrožovat ty mladší generace, která bude určitým způsobem na přítěž celé společnosti. Je tomu právě naopak. Je to o tom, že česká společnost potenciál, zkušenost, moudrost a určitou připravenost těchto lidí, kteří této společnosti toho mnohé dali a ještě také mnohé mohou dát, potřebuje využívat. V tom, na tomto místě já snad jenom můžu říct a doufám, že Evropský rok tomu aspoň trochu mohl pomoci, že ta mediální realita, ty mediální výstupy o seniorech a o stáří může mluvit také o jakési příležitosti, o jakýchsi pozitivních možnostech, o smysluplnosti toho, protože když se podíváme na realitu, kterou žijeme, být v situaci, že víme, že každý den budeme o rok, nebo respektive o den starší, a tím pádem se bát každého dalšího dne, v situaci, že teda budeme někdy taky staří a budeme teda jaksi možná bezmocní, budeme určitým způsobem více handicapovaní, je podle mě velmi neblahá a velmi vlastně nevýhodná, nevýhodná zpráva pro celou Českou republiku, protože vlastně říká, směřujete do období života, kdy to bude vlastně těžší, kdy to bude horší, kdy, na který se vlastně nemáte těšit. A já vím, a jsem velmi rád za to, že jsme mohli spolupracovat právě s patrony Evropského roku, které tady už zmínila paní vládní zmocněnkyně, protože ona byla také jednou z patronek. To byli lidé, kteří svým vlastním osobním příběhem, osobním životem vlastně ukazovali celý ten rok, jakým způsobem se to stáří, ten seniorský věk vlastně dá prožít. Jakým způsobem, co se dá nabídnout svým spoluobčanům. Ať už to byla herečka Květa Fialová, profesorka lékařské etiky paní Haškovcová, ať to byl pan doktor Klapetek, pan Giboda, případně ředitelka Nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová. A také vládní zmocněnkyně Monika Šimůnková. To byli všichni lidé. A děkuji za to, protože ty určitým způsobem kultivovali a přinášeli dobrou zprávu. I těm médiím, že stárnutí a seniorský věk může být nějakým způsobem přínosný a že se na něj můžou lidé těšit.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Pane náměstku, velmi krátce. To budete činit za ministerstvo v roce Aktivního občanství?

Jan DOBEŠ, náměstek ministryně práce a sociálních věcí pro sociální začleňování a rovné příležitosti:
My bychom rádi navázali na Rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, protože občanství se s tím samozřejmě velmi pojí. Chceme začít velmi konkrétně připravovat, respektive realizovat jednotlivá opatření v případě schválení národního akčního plánu. A budeme chtít, aby toto téma, které samozřejmě ve společnosti bylo a v současné době pouze bylo akcentováno určitým způsobem, bylo, mu byl dán další význam, další energie. Tak, aby v roce 2013 byly podpořeny a mohly být realizovány aktivity, které souvisí s aktivním stárnutím a seniory jako takovými.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Radka Koutová, jak bude občanské sdružení Hestia podporovat Rok aktivního občanství?

Radka KOUTOVÁ, koordinátorka mentoringových programů, Hestia:
My věříme a doufáme, že budeme v naší práci, která se zabývá šířením dobrovolnictví po České republice, v tomto příštím roce také aktivní, protože aktivní občanství rovná se pro nás i šíření dobrovolnictví.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Je tam spousty prostoru pro vaši práci. Uzavírá dnešní vydání Studia STOP, ve kterém jsme rekapitulovali Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 Radka Koutová z občanského sdružení Hestia, loučím se i s náměstkem ministryně práce a sociálních věcí Janem Dobešem, který je náměstek pro sociální začleňování a rovné příležitosti. Na shledanou.

Radka KOUTOVÁ, koordinátorka mentoringových programů, Hestia:
Děkujeme, na shledanou a hezké Vánoce.

Jan DOBEŠ, náměstek ministryně práce a sociálních věcí pro sociální začleňování a rovné příležitosti:
Hezké Vánoce a na shledanou.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Na pořadu spolupracovala Markéta Bydžovská a David Schneider. Jim patří můj dík. Ze studia Českého rozhlasu 6 klidné dny přeje a na slyšenou se těší Terezie Jirásková.

Zdroj: ČRo 6

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 20.12.2012

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 20.10. 2017 000 07:24.