Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2012 » Prosinec:

Ludmila Müllerová: Hostem v pořadu Otázky Václava Moravce (ČT 1)

Spory o existenci sKarty

Václav MORAVEC, moderátor:
Nenáviděná kartička. Po několika týdnech se jí stala sociální karta, chcete-li sKarta. Premiér Petr Nečas se teď snaží najít způsob, jak zajistit, aby používání sKaret, které na základě smlouvy s Ministerstvem práce a sociálních věcí provozuje Česká spořitelna, bylo dobrovolné. Sociálních karet má být vydáno asi milion a 200 tisíc. Z toho 600 tisíc letos. Zatím si klienti k tomuto pátku na úřadech práce vyzvedli 150 tisíc karet. Vyplaceno k tomuto datu bylo prostřednictvím sKaret celkem 960 milionů korun. Kartu vysloveně odmítlo zatím 80 lidí.

Anna HELLOVÁ, držitelka sKarty; 25. 11. 2012:
Vůbec v tom nemám jasno a nevím, proč se to dělá.

Jana NEDVĚDOVÁ, držitelka sKarty, 25. 11. 2012:
Myslím si, že v tom dneska nemá jasno vůbec nikdo.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jana Nedvědová dostává od státu rodičovský příspěvek a sKartu nechtěla. Nakonec si ji převzala, ale na předávací protokol napsala, za jakých podmínek.

Jana NEDVĚDOVÁ, držitelka sKarty, 25. 11. 2012:
Že vlastně sKartu nepřebírám na základě svobodné vůle, ale pouze pod pohrůžkou odejmutí dávek.

Václav MORAVEC, moderátor:
Anna Hellová už má jasno v tom, že sKartu nechce. Od bankomatu ji totiž dělí kus cesty a řada schodů. Přitom pošťačka jí peníze nosila až domů.

Anna HELLOVÁ, držitelka sKarty; 25. 11. 2012:
Přijde zima, přijde špatné počasí a já nejsem schopná si to převzít. Kdežto když mně to doručovatelka donese, tak to donese v každém počasí.

Václav MORAVEC, moderátor:
Premiér Petr Nečas hledá už několik týdnů způsob, jak zajistit, aby bylo používání sKaret dobrovolné. Nečas věří, že se s Českou spořitelnou, která systém sKaret obhospodařuje, podaří dohodnout na změnách smlouvy. Podle premiérovy představy se sKarty měly povinně používat jen při podezření na zneužívání peněz od státu a to u dávek v hmotné nouzi.

Petr NEČAS, premiér a předseda strany; 21. 11. 2012 /ODS/:
SKarty budou jako identifikátor, když to řeknu zjednodušeně jako průkazka, nicméně jako platební prostředek budou dobrovolně, s výjimkou vybraných případů typu, kde je zneužívána dávka z hmotné nouze.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ministerstvo práce a sociálních věcí uzavřelo letos v lednu s Českou spořitelnou na sKarty smlouvu na dvanáct let. Smlouva se spořitelnou byla podle premiéra uzavřena bez vědomí politiků.

Václav MORAVEC, moderátor:
Sociálních karet má být, jak o tom byla řeč, vydáno jeden milion a 200 tisíc. Podle kontraktu by přes sKarty mělo procházet 98% všech dávek a podpor. Ministerstvo se ve smlouvě zavázalo, že se bude maximálně snažit o to, aby se po dvanácti letech karty nezrušily. Či se přes ně neomezilo vyplácení dávek. Pozvání do Otázek přijala ministryně práce a sociálních věcí České republiky Ludmila Müllerová z TOP 09. Vítejte v Otázkách. Hezký dobrý den. Vítám i exministra práce a sociálních věcí, expremiéra, bývalého eurokomisaře Vladimíra Špidlu z ČSSD. Hezký dobrý den. Vítejte. A pozvání přijala i místopředsedkyně Národní rady osob se zdravotním postižením Jana Hrdá. Vítejte v Otázkách. Přeji vám hezký dobrý den. Začněme u vás, paní ministryně. Vy máte ve čtvrtek oznámit nové podmínky sociálních karet. Je možné už dnes říci, že ty karty opravdu budou dobrovolné a nepůjde o povinný nástroj?

Ludmila MÜLLEROVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak já jsem přesvědčena, že ve čtvrtek oznámíme zejména způsob, jakým dojdeme k cíli. To znamená, náš cíl bude, abychom opravdu zefektivnili výplatu sociálních dávek a abychom zabránili zneužívání. A myslím si, že v tomto směru jsme se shodli s panem premiérem a myslím si, že i s Českou spořitelnou, který je dodavatelem toho systému, a že opravdu přistoupíme k tomu, že sKarta bude sloužit jako identifikační nástroj. Budeme dále diskutovat o další podobě sKarty, to znamená zejména o té platební funkci. A tam se domnívám, že je prostor a že najdeme východisko z toho, aby platební funkce karty byla pro klienty pro uživatele sKarty dobrovolná.

Václav MORAVEC, moderátor:
Aby byla dobrovolná. Chápu-li to správně, tak se nejdříve bude muset změnit zákon a pak se změní smlouva s Českou spořitelnou nebo nejdřív se změní smlouva s Českou spořitelnou a pak se změn zákon?

Ludmila MÜLLEROVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak my dneska máme platný zákon, který hovoří o tom, že výplata prostředků se provádí prostřednictvím sKaret. Nicméně jsme v tak úzkém styku s Českou spořitelnou, že Česká spořitelna tady tyto záležitosti vnímá jako podmínku pro to, aby ta výplata mohla úspěšně probíhat. Čili budeme pracovat jednak na změně smlouvy s Českou spořitelnou a samozřejmě i na změně zákonů příslušných.

Václav MORAVEC, moderátor:
Co vstoupí v platnost, půjde to ruku v ruce, že bude, až vstoupí v platnost nový zákon, tak se automaticky změní smlouva s Českou spořitelnou. Nebudete dělat nový tendr?

Ludmila MÜLLEROVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Zcela nepochybně nebudeme dělat nový tendr, určitě ne. Ale já dneska neumím předvídat, jak dlouho bude trvat legislativní proces, byť ta snaha z naší strany bude o maximální zrychlení. To znamená v tom devadesátkovém režimu, pokud bychom se třeba shodli v Poslanecké sněmovně. Ale vím, že to závisí na mnoha dalších faktorech.

Václav MORAVEC, moderátor:
Což by znamenalo do půl roku změnu toho systému sKaret.

Ludmila MÜLLEROVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Já bych byla potěšena.

Václav MORAVEC, moderátor:
Je možné ten systém, Vladimíre Špidlo, opravdu nějakým způsobem změnit? Protože zároveń je tady tlak na elektronizaci, čehož důsledkem může být i sKarta. Za pár okamžiků budeme mluvit i o to, jak Hospodářská komora chce zavést elektronickou kartu pracovník, tedy něco, co by elektronicky fungovalo jako zápočtový list.

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér; ministr a eurokomisař /ČSSD/:
Myslím si, že to jsou věci, které se nemají vůbec směšovat. Něco jiného je pokrok a elektronizace a něco jinýho je sKarta. SKarta je od počátku chybně koncipovaný projekt, který od počátku zřetelně poškozovali lidi, kteří berou různé typy sociálních dávek. A jediný rozumný přístup je sKartu zrušit. A to je cesta, kterou sociální demokracie půjde.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ani Janu Hrdou neuspokojila ta slova Ludmily Müllerové, že premiér, Česká spořitelna i Ministerstvo práce a sociálních věcí chce v příštím týdnu přijít s těmi změnami, které se týkají sKaret. Změny zákonů, potažmo smlouvy s Českou spořitelnou?

Jana HRDÁ, místopředsedkyně Národní rady osob se zdravotním postižením:
Já se musím především důrazně ohradit proti záměru nebo proti tomu nařčení, že sKarty jsou primárně nebo že dávky jsou primárně zneužívány. Protože na to neexistuje vůbec žádná analýza, která by něco takového dokazovala. A zejména příspěvky na péči, příspěvky na mobilitu, rodičovské příspěvky, to je přeci urážka velké části obyvatelstva a já si myslím, že samozřejmě jestli v nějakých případech ke zneužívání dochází, tak ale primárně ten systém by měl být efektivní a zneužití je až druhotná věc.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když naváži na vaše slova, zmiňoval jsem v úvodu, že sociálních karet má být vydáno asi jeden milion a 200 tisíc, z toho 600 tisíc letos. Zatím si klienti k tomuto pátku na úřadech práce vyzvedli 150 tisíc sKaret. Vyplaceno k tomu datu bylo prostřednictvím tohoto nástroje 960 milionů korun. Kartu výslovně odmítlo zatím 80 lidí. Nakolik vás to, paní místopředsedkyně, překvapuje, že zatím jenom osmdesát lidí našlo tu odvahu, že řeklo, nechceme být identifikováni s nějakou kartičkou?

Jana HRDÁ, místopředsedkyně Národní rady osob se zdravotním postižením:
Předně lidé vůbec nevědí, o co jde. A nepřečetli si předem podmínky České spořitelny. A ty jsou opravdu velmi tristní. Tam je třeba, že změna těch platebních podmínek za úkony může být pouze oznámena. A ve chvíli, kdy člověk podepíše smlouvu, tak už ty podmínky za každých okolností musí přijmout anebo vypovědět celou sKartu i se všemi podmínkami. A to samozřejmě se lidé bojí a nevědí, že výplata dávek není přímo podmíněna přijetím sKarty. A ten strach mezi lidmi, ty obavy o to, že o ty dávky přijdou, je samozřejmě pochopitelný, protože dávky dostávají lidé, kteří je opravdu potřebují a závisí na nich veškeré toky peněz, které oni dělají.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy jste podmínky, které se týkají vydání a používání sKarty a otevření platebního účtu kritizovala v jednom ve svých textů a rozebírala jste podrobně ty podmínky. Paní ministryně, když se člověk podívá například do podmínky číslo šest pět, úročení zůstatku na platební účtu, tedy debetní zůstatky, to jest smluvně nesjednané čerpání peněžních prostředků na platební účtu, jsme vám oprávněni úročit úrokem z prodlení v zákonem stanovené výši. Tedy že z sKarty se vlastně stává debetní karta, pokud správně chápu ty platební podmínky. Nejsou toto věci, které lidově řečeno namíchly všechny ty, kteří si tu sKartu vyzvedli a výrazně poškodili celý ten projekt?

Ludmila MÜLLEROVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Já souhlasím s tím, že ve smlouvě je mnoho věcí, které mohly některé lidi právě proto, že ne zcela rozuměli celému tomu systému zavedení, a já jsem opravdu nebyla u toho, když se tato smlouva sepisovala, nebyla jsem u záměru, který byl prezentován Ministerstvem práce a sociálních věcí. Nicméně jsme připraveni, a říkám znovu, budu jednat tak, abychom nepůsobili jako ten úřad, který chce lidem komplikovat život, aby jim ztěžoval další podmínky získávání sociálních dávek. Naopak. Ale já jsem tady hovořila o tom zefektivnění sociálních dávek, zefektivnění systému.

Václav MORAVEC, moderátor:
A možná námitka, že jste nejdřív před zavedením sKarty měli udělat to, o čem mluvil Vladimír Špidla, záhy se zeptám, jakou cestou by šel on jako bývalý ministr práce a sociálních věcí, že zneužívání a zefektivnění je možné i bez sociální karty nebo bez tohoto nástroje.

Ludmila MÜLLEROVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Já si myslím, že tady bylo důležité to, nejenom ta sociální karta, ale celý systém jednotného výplatního místa, který je realizován. Je nesmírně důležitý, protože víte, že do roku 2012 byly dávky vypláceny na různých místech různými subjekty. Přes potíže, které Ministerstvo práce mělo v počátku roku 2012 s výplatou dávek, tak se domnívám, že právě to seskupení výplaty dávek na jedno místo, že skutečně povede k efektivitě a koneckonců i ke kontrole těch dávek.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když tedy chcete do půl roku, aby byl přijat nový zákon, který zpřesní problematiku výplaty sociálních dávek a fungování sKarty, chcete, by do půl roku byla nová smlouva s Českou spořitelnou, transparentní druhé výběrové řízení dělat tedy nechcete. Budou teď pozastaveny ty sKarty nebo jaký vliv bude ta změna systému mít na vydávání v současnosti sKaret, protože jich je vydána zatím polovina?

Ludmila MÜLLEROVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Já se domnívám, že jich možná ani polovina vydána není. Ale samozřejmě my nechceme zcela nově uzavírat smlouvu s Českou spořitelnou. My víme, že některé ustanovení nejsou přesná nebo jejich výklad, že není v takové podobě, jakou bychom si představovali a jakou by vítali naši klienti. Takže budeme nepochybně tu smlouvu modifikovat, ale nebudeme připravovat novou smlouvu s Českou spořitelnou.

Václav MORAVEC, moderátor:
A nebude zatím zastaveno vydávání sKaret?

Ludmila MÜLLEROVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /TOP 09/:
My máme v zákonech, které upravují výplatu dávek, tak máme určitá přechodná ustanovení, která říkají, že pokud si klient nevyzvedne sKartu nebo mu nebude předána, takže do té doby probíhají výplaty sociálních dávek stávajícím způsobem. Já ještě bych k tomu chtěla podotknout, že stávajícím způsobem to znamená, je to buď na účet toho klienta anebo je to v hotovosti, tak jak tady v reportáži zaznělo, to znamená složenkou, na přepážce někde podobně. My o těchto způsobech výplaty vedeme jednání s Českou spořitelnou a já jsem přesvědčena, že k takovému cílovému stavu právě i prostřednictvím těch dodatků ve smlouvě, že dojdeme.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane bývalý premiére a bývalý ministře práce a sociálních věcí, jakou cestou vy byste šel, kdybyste měl ještě hledat možnosti úspor výplat sociálních dávek respektive zefektivnění systému a zamezení zneužívání toho systému?

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér; ministr a eurokomisař /ČSSD/:
Tady je, první otázka je, co je zefektivnění systému? Zefektivnění systému je jaksi operace nebo jsou to věci, které vedou k tomu, že ten systém skutečně působí účinně k tomu účelu, ke kterému je určen. Čili pro mě je efektivnost systému, jestliže ta dávka skutečně naplňuje to, o čem se předpokládá. Čili to je první záležitost, kterou bych udělal. Hodnotil bych efektivnost systému z hlediska lidí, to znamená z hlediska účelu, na kterém se společnost dohodla, že ty dávky poskytne. Zadruhé bych se samozřejmě zabýval technickými záležitostmi. Ale znovu musím říct, a tady souhlasím s paní Hrdou, když jsem se zabýval nebo když jsem viděl dokonce i některé analýzy Ministerstva práce a sociálních věcí, tak ta míra zneužívání je pranepatrná a klesá. Je pod jedním procentem. Čili je to jistě nesprávné, když se něco zneužívá, ale bylo by o dost účinnější z hlediska veřejného rozpočtu, kdyby se vláda zabývala daňovými úniky, které představují násobně vyšší sumy. Takže ta technická záležitost je podružná a je možné samozřejmě to různě zlepšit, ale technicky...

Václav MORAVEC, moderátor:
Podružná? I když ta technika jde dopředu a nutí vás...

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér; ministr a eurokomisař /ČSSD/:
Ale je podružná z hlediska zneužívání dávek. Protože pokud by dávka teoreticky byla zneužita, tak je zneužita v tom okamžiku, že je neoprávněně vyplacená. I prostřednictvím sKarty.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale je důležitá asi i s hlediska administrace. Protože i někteří zaměstnavatelé nutí zaměstnance, aby se styk odehrával bez plateb, to znamená, aby tady měli buď své účty nebo různé karty. To znamená, jak byste řešil tento požadavek, že dnes už jsme v on-line bankovnictví, v bezhotovostním styku a podobně?

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér; ministr a eurokomisař /ČSSD/:
No normálním rozvojem elektronických systémů, ovšem bez násilí a bez povinností. Prostě bez nějakého povinného užívání nátlakem. Copak vy uděláte zákon, který řekne, že všichni lidi v České republice musí mít bezhotovostní styk ve vztahu k České spořitelně? A vy jste udělali zákon, že jste řekli, že všichni lidi, kteří pobírají dávky, musí mít povinně bezhotovostní platební styk prostřednictvím určitého nástroje, prostřednictvím ve vztahu ke spořitelně. A ještě ke všemu ten styk je použitelný jenom v některých třeba obchodních domech. Jenom ty, který mají ty elektronické systémy rozvinuté dostatečným způsobem. Čili to je jednoznačná diskriminace, k cíli to nevede, nic to neušetří a vyhodilo to příšerný peníze ve velmi temném tendru a bude se a v nákladech, které se budou trvale platit...

Václav MORAVEC, moderátor:
Počkejte, ale aniž bych se chtěl toho tendru zastávat, tak Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, pokud dělá dobře svoji práci, což předpokládám, že asi snad svoji práci dělá, nebo máte nějaké důkazy, když ten tendr označil za průhledný a transparentní, nerozporoval ho, tak byl ten tendr temný? I přes činnost antimonopolního úřadu, chápu to správně?

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér; ministr a eurokomisař /ČSSD/:
Jestli je náměstek Šiška vážně vyšetřován, tak to znamená, že v tom celkovém systému změn v informačních systémech a v různých veřejných soutěžích to na ministerstvu nebylo v pořádku.

Václav MORAVEC, moderátor:
Tedy antimonopolní úřad posvětil temný tendr.

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér; ministr a eurokomisař /ČSSD/:
Omlouvám se antimonopolnímu úřadu, antimonopolní úřad pracuje relativně slušně, ale v každém případě je faktem, že náměstek Šiška je vážně vyšetřován a já si nemyslím, že policie si vymýšlí takové věci, jenom že si je vycucá z prstu. Ale principiálně ta karta vyžadovala náklady, ta karta znamená smlouvu s Českou spořitelnou, vyžaduje další náklady. Velmi ztěžuje nejslabším lidem jejich situaci, zejména na venkově. Není schopná bránit žádnému zneužívání výrazně. Čili je to nástroj, který je třeba zrušit, podívat se na to důkladně a udělat to jinak a lépe.

Václav MORAVEC, moderátor:
Paní ministryně, tyto argumenty.

Ludmila MÜLLEROVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Já samozřejmě musím zareagovat zejména to výběrové řízení, které skutečně nejprve podlehlo dohledu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. A domnívám se, že to byl také důvod, proč my jsme čekali nebo proč tehdejší vedení Ministerstva práce a sociálních věcí čekalo na to, aby podepsalo smlouvu s Českou spořitelnou. Poté, co tady prověrka výběrového řízení proběhla, tak nic nebránilo onomu zmíněnému podpisu. A já bych chtěla říci to, že je podáno trestní oznámení a že je pan náměstek Šiška, bývalý náměstek stíhán a vyšetřován, já nevím, pane Špidlo, já bych si nedokázala dneska představit, že byste vy věděl, že je stíhán právě v souvislosti s sKartami. Tam může být mnoho jiných důvodů, pro které to stíhání je vedeno. To trestní šetření. A nemyslím si, že to bylo v této souvislosti.

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér; ministr a eurokomisař /ČSSD/:
Myslím si, že jste slyšela můj výrok dostatečně zřetelně. Omluvil jsem se antimonopolnímu úřadu a konstatoval jsem, že náměstek Šiška je vyšetřován v souvislosti s informatikou a informatickými změnami Ministerstva práce a sociálních věcí. Čili můj výrok je korektní.

Václav MORAVEC, moderátor:
Paní místopředsedkyně, z pohledu vás jako osob se zdravotním postižením jak by bylo možné administrovat celý systém sociálních dávek, možná i průkazy zdravotně postižených, aby to bylo co nejvíce komfortní lidem se zdravotním postižením?

Jana HRDÁ, místopředsedkyně Národní rady osob se zdravotním postižením:
Víte, lidé se zdravotním postižením a senioři, na ty nesmíme zapomínat, si už našli způsob, jak to pro sebe udělat co nejkomfortněji. Pravda je, že mnohým z nich to donesou pošťáci až do bytu, až třeba k lůžku a platba hotově je pro ně, tohle je komfortní. A jestliže i člověk s postižením chce jít k bankomatu a může, tak ať si tam jde. Ale tam je právě, to je to protivné, že člověk něco musí, když třeba nemůže.

Václav MORAVEC, moderátor:
Kdyby byl ten systém dobrovolný, tak by se podle vás kolem něj nestrhlo tolik humbuku?

Jana HRDÁ, místopředsedkyně Národní rady osob se zdravotním postižením:
No zajisté. A jestliže už mluvíme o zneužití, tak tady jde o zneužití celé té dávky. Protože jestliže člověk, který potřebuje pomoc a dostane od státu na tu pomoc peníze a má ji potom vracet za platby ve složenkách, za platby u bankomatu nebo za vyzvednutí prostřednictvím asistentů, tak je to, jako kdybych já dala někomu sedm pomerančů a řekla mu, no ale abych dala dárek, ale jeden mi vrať. To přece nemá žádnou úroveň od toho státu. Vy chcete lidem pomoct a zároveň jim na těch dávkách ubíráte.

Václav MORAVEC, moderátor:
Říká pro tuto chvíli místopředsedkyně Národní rady osob se zdravotním postižením Jana Hrdá. Hosty zůstávají ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová a bývalý premiér, bývalý eurokomisař Vladimír Špidla z ČSSD. Přepněte si na zpravodajskou čtyřiadvacítku, kde v diskusi pokračujeme už za pár okamžiků po stručných zprávách.

Start penzijní reformy

Václav MORAVEC, moderátor:
Na co stojíte frontu? Na penzijní připojištění. To byl jeden z nejčastějších dialogů, který jste mohli v uplynulých dnech zaslechnout na pobočkách penzijních fondů. Desetitisíce lidí totiž nechaly na poslední chvíli možnost uzavřít penzijní připojištění za stávajících, tedy výhodnějších podmínek. Na obchodních místech penzijních fondů se proto koncem týdne dveře netrhly. Fondy denně uzavíraly tisíce nových smluv. Zatímco v září si platily penzijní připojištění 4 miliony 680 tisíc lidí, teď penzijní fondy odhadují, že za poslední měsíc přibude dalších víc než čtvrt milionu klientů. Současné penzijní fondy se od ledna přemění na penzijní společnosti, které budou zastřešovat fondy jak v rámci upraveného třetího pilíře penzijního systému, tak pilíře druhého. Druhý pilíř se však stává nenáviděnou části penzijní reformy. Nečasův kabinet původně počítal s tím, že do druhého takzvaného kapitálového pilíře penzijního systému vstoupí víc než polovina lidí. Sociologická šetření však zatím naznačují něco jiného. Určitě ano, říkají jen 2 % obyvatel České republiky, spíše ano deklaruje dalších 11 %. Výzkum společnosti Ipsos se uskutečnil v listopadu na reprezentativním vzorku víc než tisícovky ekonomicky aktivních obyvatel.

Josef RAJDL, hlavní analytik, Fincentrum /29. 11. 2012/:
Lidé jsou víceméně konzervativní a jakmile se mluví o tom, že je v daný systém velká nedůvěra a mluví se o tom, že budou změny ještě dříve, nežli byl ten systém zaveden, tak samozřejmě se zdráhají do daného systému vstoupit.

Václav MORAVEC, moderátor:
Premiér Petr Nečas už přiznává, že se kvůli politickým sporům a z nich vyplývající nejistotě zapojí v nejbližších letech asi míň lidí, než vláda původně předpokládal. Opoziční sociální demokraté navíc tvrdí, že po vyhraných volbách reformu zruší.

Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/ /29. 11. 2012/:
Naprostá neshoda je druhý pilíř a my jsme odhodláni ho zrušit, no protože je to systém, který začne podlamovat průběžný systém, to znamená vyvádět část prostředků z průběžného systému, které tam potom budou chybět a buď se budou snižovat penze, jako to dělá současná vláda nebo se bude zvyšovat deficit a někdo to bude muset zaplatit.

Václav MORAVEC, moderátor:
I nejistota spojená s budoucností druhého pilíře je důvodem, proč mu lidé nevěří. Že ho příští vláda zruší, nebo změní podmínky fungování se obává třetina dotázaných. Zejména lidé starší 45 let pak mají obavy z vytunelování nebo z krachů fondů. Podle ministra práce a sociálních věcí ale lidé často nemají dostatek informací.

Ludmila MÜLLEROVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /TOP 09/ /29. 11. 2012/:
To bylo způsobeno jednak tím, že Poslanecká sněmovna dlouho prolongovala dobu přijetí zákona o penzijní reformě a také penzijní společnosti, které by měly spravovat ten druhý pilíř, tak byly v určité nejistotě a proto odkládaly tu informační kampaň.

Václav MORAVEC, moderátor:
Na čem se vláda a i opozice shodnou, je zachování penzijního připojištění. I u něj však dochází ke změnám. V pátek byl totiž posledním dnem, kdy mohli lidé vstoupit do současného systému penzijního připojištění za stávajících podmínek. Zájem v posledních dnech a týdnech vrcholil a některé fondy zaznamenávaly až 2 tisíce nově sjednaných smluv denně. Dodejme, že lidé se můžou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finanční podpory státu od roku 1994. Na trhu zůstalo 9 fondů z původních 44. Sociální demokraté říkají, že v rámci své reformy chtějí ještě zvýhodnit penzijní připojištění, tedy v současnosti ten třetí pilíř, kvůli kterému se stály fronty. Jak byste to, Vladimíre Špidlo ještě jako sociální demokraté chtěl zvýhodnit? Protože s největší pravděpodobností se počet těch penzijně připojištěných vyšplhá k 5 milionové hranici?

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér; ministr; eurokomisař /ČSSD/:
Myslím, že by, že je třeba říct tu základní věc. Sociální demokracie ten druhý pilíř zruší, protože poškozuje základní první pilíř a to je neodstranitelná vada. Takže doufám, že mě poslouchají manažeři bank a v rámci legitimního očekávání jim to říkám ještě jednou - sociální demokracie tento pilíř zruší.

Václav MORAVEC, moderátor:
A co bude s těmi lidmi, kteří v něm budou?

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér; ministr; eurokomisař /ČSSD/:
Tak ...

Václav MORAVEC, moderátor:
A s těmi penězi?

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér; ministr; eurokomisař /ČSSD/:
... tak naším cílem bude, aby nebyli poškozeni, takže jsou, je několik možností. Jedna z nich je, že se jejich prostředky převedou zpět do toho základního systému a jim se to započítá, jako kdyby přispívali, ale budeme hledat i jiná technická řešení, prostě klienty, nebo lidé, které do toho vstoupí rozhodně nepoškodíme. Teď jsme už začali zakládat pracovní skupinu, která se tím bude zabývat. Myslím, že času je dost. Pokud jde o ...

Václav MORAVEC, moderátor:
Zvýhodnění penzijního připojištění dnešního.

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér; ministr; eurokomisař /ČSSD/:
... připojištění, tak jedna z věcí, kterou chceme udělat je, že bychom tam prosadili myšlenku celoživotního penzijního plánu. To znamená, když byste vstoupil a za mlada, tak by byly přípustné riskantnější produkty, protože, když se něco přihodí, tak přece jenom to můžete dohonit, když už se blížíte ke konci toho systému, tak už by některé produkty, které mají v sobě větší riziko nebyly dovolené tak, aby prostě jste nebyli ohroženi, to je první věc. Druhá věc, použili bychom tam systém vzrůstající podpory s časem pojištění. To znamená na začátku byste měl málo a já nevím po 25 letech více právě ve snaze stabilizovat lidi a samozřejmě ...

Václav MORAVEC, moderátor:
Jinak řečeno, stát by odstupňoval podle délky penzijního připojištění tu částku, kterou přispívá lidem ...

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér; ministr; eurokomisař /ČSSD/:
Přesně tak.

Václav MORAVEC, moderátor:
... ne, že by to byl, byla ta paušální částka, jako je v současné ...

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér; ministr; eurokomisař /ČSSD/:
Nebyla by to paušální částka, začínalo by se menší částkou a končilo by se podle délky, jak v tom systému jste, případně částkou větší.

Václav MORAVEC, moderátor:
Máte propočítány dopady na státní rozpočet?

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér; ministr; eurokomisař /ČSSD/:
Ale samozřejmě, že dopady na státní rozpočet propočítány vždycky jsou tak, jak je to možné, ale chci tady říct jednu jasnou věc, u každých takovýchto propočtů velmi záleží na tom, jaké dáte vstupní parametry. Těmi se to může velmi podstatně změnit, to zaprvé. A zadruhé uvažujete vždycky o dlouhých termínech, čili všechny výpočty jsou víceméně aproximativní. Ale v principu sociální demokracie každou takovouto věc národohospodářsky pečlivě počítá, protože naší koncepcí je prostřednictvím přerozdělení veřejných prostředků poskytnout lidem vyrovnané příležitosti a u důchodové systému ať je to dobrovolný nebo průběžný, základní, poskytnout rozumnou a stabilní podporu ve stáří. Čili my nejsme ochotni riskovat žádný dobrodružství.

Václav MORAVEC, moderátor:
My si teď můžeme zopakovat na jakých pilířích stojí vládní penzijní reforma, která se tedy rozběhla a viděli jsme jeden z prvních důsledků na konci tohoto týdne, kdy se lidí houfně za stávajících podmínek, tedy výhodnějších podmínek připojistili. Kabinet naplánoval pro občany jednak standardní důchody od státu, na které ovšem nebudou peníze, proto nastupuje druhý pilíř připojištění, do kterého je vstup dobrovolný, ale nezle si už rozhodnutí rozmyslet. Do těchto fondů by odcházelo z hrubé mzdy 5 %, 3 % by dával stát a zbylá 2 % každý pojištěnec sám. Třetí pilíř, ten známe, o něm jsme teď mluvili i s Vladimírem Špidlou, funguje léta, to jsou klasické penzijní fondy, respektive penzijní připojištění, v budoucnu, tedy po tomto týdnu ovšem za méně výhodných podmínek. Počítala jste, paní ministryně, s tím, že ta vládní reforma udělá takovou reklamu penzijnímu připojištění, že bude trhat rekordy?

Ludmila MÜLLEROVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Já si myslím, že jsme to neočekával nikdo, nicméně už se to nějakou dobu avizovalo, takže mě těší, že lidé mají zájem spořit na stáří, zajišťovat se na stáří ...

Václav MORAVEC, moderátor:
Kdybych vám řekl, že by vás to těšit nemělo, protože to ukazuje na nedůvěru k tomu druhému pilíři, že se všichni houfně nahrnuli do třetího pilíře?

Ludmila MÜLLEROVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /TOP 09/:
... tak já si myslím, že podmínky, které se teďka měnily k poslednímu listopadu, tak to byly podmínky, které samozřejmě ty lidi zejména motivovaly, to znamená, aby mohli vybrat ještě podle stávajících smluv ty prostředky po 15 letech a dalších, které zvýhodňovaly ten stávající systém penzijního připojištění, což teda od nového roku už možné nebude. Čili já si myslím, že to nebyla jenom ta, ten, ta obava z toho druhého pilíře, ale chci říci, že vláda zde dospěla k určitému úspěchu, že vůbec udělala nějaký krok k penzijní reformě. Víte, že 15 let se vedou diskuse ...

Václav MORAVEC, moderátor:
I když sporný?

Ludmila MÜLLEROVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /TOP 09/:
... i když sporný ...

Václav MORAVEC, moderátor:
A Vladimír Špidla tady říká, říkám lidem i fondům, zrušíme to.

Ludmila MÜLLEROVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Já bych nevěřila, že sociální demokracie bude tak nezodpovědná, aby takový krok udělala. Vždyť se podívejte, jakým způsobem funguje stejný systém na Slovensku a tam přišla ...

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér; ministr; eurokomisař /ČSSD/:
Špatně.

Ludmila MÜLLEROVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /TOP 09/:
... a tam přišla, no, funguje. To, že vláda jej pouze upravuje parametricky, tak to o něčem vypovídá. Jestli povídáme o tom, že tam měli do systému se zapojilo téměř milion lidí a když se to otevřelo, to znamená, když lidé se mohli zpět vrátit do toho průběžného systému prvního pilíře, tak se jich vrátilo pouze 70 tisíc a ostatní zůstali v tom druhém pilíři ...

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale vy jste počítali původně s 50% zájmem lidí o druhý pilíř. Teď samy penzijní fondy přiznávají, budeme rádi, když to v první fázi bude každý 10. člověk, který vstoupí do toho druhého pilíře. To číslo neukazuje, že celá ta reforma je takříkajíc zpackaná?

Ludmila MÜLLEROVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Já bych neřekla zpackaná. Já musím trvat na tom, že opravdu zatím lidé nemají dostatek informací o tom, jakým způsobem a proč by se měli angažovat právě v tom druhém pilíři. My ...

Václav MORAVEC, moderátor:
S jakým číslem počítáte vy? S každým 10. člověkem v prvních dvou letech?

Ludmila MÜLLEROVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Já jsem přesvědčená, že minimálně 15 % lidí zauvažuje v tom prvním období. Samozřejmě zcela nepochybně, byť tedy garantem za ten druhý pilíř a koneckonců i za ten třetí pilíř není ministerstvo práce a sociálních věcí, ale je ministerstvo financí, tak jsem přesvědčena, že v každopádně se těm lidem vyplatí, aby o tom přemýšleli a aby se do toho druhého pilíře, kde ta míra zásluhovosti je maximální, tak aby se do něho zapojili.

Václav MORAVEC, moderátor:
Paní místopředsedkyně Hrdá, jak často se na vás obracejí osoby jako na Národní radu osob se zdravotním postižením právě kvůli nejistotě fungování toho penzijního systému? Protože se i v souvislosti s-kartami počítalo, že se změní způsob výplaty penzí.

Jana HRDÁ, místopředsedkyně Národní rady osob se zdravotním postižením:
Nedokážu říct. Tohle na to máme experty v Národní radě jiné, Patrika Nachera třeba, ale co se týká té nedůvěry, tak ta je značná, protože jestliže to oslabí průběžný systém, tak je nabíledni, že jsou ohroženy invalidní důchody a potom tedy samozřejmě ta zásluhovost je sice pěkná, ale to, že člověk nemůže teda z toho dobrovolně vystoupit a že se uzavírá, tak něco podstatného jako je tato reforma, když není konsensus společnosti a je to vlastně ohrožené dalším politickým rozhodnutím, no to považujeme tedy za lapsus. Opravdu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane bývalý premiére.

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér; ministr; eurokomisař /ČSSD/:
Paní ministryně mluvila o tom, že sociální demokracie je nezodpovědná. Nikoliv. Nezodpovědné by bylo ten systém ponechat. Protože on opravdu narušuje základní systém. Nový valorizační mechanismus působí prosím takto, v současné době je reálná hodnota důchodu 10 470 korun a v roce 2015 bude reálná hodnota důchodu 9 653 korun. A to je dáno tím, že musí být nějakým způsobem financováno ono vyvedení 3 % do toho doplňkového systému. Čili vidíte, že už v tento okamžik to radikálně ohrožuje průběžný systém a ti lidé, kteří nemají dostatek peněz a všechny výpočty ukazují, že to, se to může teoreticky vyplatit nějakému nejvyššímu, dvěma nejvyšším decilům, tak ti ostatní, to je 80 % na tom už teď začínají tratit. To je něco, co nemůžeme akceptovat.

Václav MORAVEC, moderátor:
My jsme spolu v tomto studiu v uplynulých 10 letech několikrát diskutovali o penzijní reformě. Vzniklo několik komisí, to je to, o čem mluví Ludmila Müllerová, byla tady sněmovní komise, byla tady Bezděkova komise, jedna Bezděkova komise dva. O čem podle vás vypovídá, že vlastně není politická reprezentace schopna najít shodu na reformě důchodového systému, aby byl stabilní, aby nedocházelo k otřesům v tom systému?

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér; ministr; eurokomisař /ČSSD/:
Tak to svědčí o tom, že tato obecně český politický systém není schopen důsledně řešit v podstatě jakýkoliv strategický problém. Že úroveň politické debaty a technika politické debaty je tak špatná, že prostě neumožňuje, aby se dospělo k nějakému rozhodnutí. Když se podíváte, jak se dělala reforma ve Švédsku, kterou jsem se kdysi inspiroval, když jsem měl možnost to ovlivňovat, tak je zřejmé, že metoda, kterou použili, vedla nakonec k tomu, že měli 80% shodu při hlasování. A to je pak jiná záležitost. Pak se jistě vymění vlády, ale v zásadě, protože to je ve shodě, tak se systém upravuje jenom tam, kde se ukáže, že to prostě nějak přestalo fungovat.

Václav MORAVEC, moderátor:
Uvažujete, paní ministryně, že by se ještě změnil v těch následujících necelých dvou letech, které vám zbývají jako vládě premiéra Petra Nečase, že by se měnil systém výplaty důchodů? Což byla také jedna z obav v souvislosti s s-kartami?

Ludmila MÜLLEROVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Ne, neuvažujeme a ani ta smlouva s Českou spořitelnou takto o tom nehovoří. Nicméně já si myslím, že do budoucna bych tu záležitost úplně nevylučovala a myslím si, že pokud by byla seniorům, důchodcům nabízena dobrovolná možnost prostřednictvím s-karty na účet výplatu důchodu, na složenku, tak proč tuto možnost těm důchodcům nedat?

ÚS: veřejná služba jako nucené práce!

Václav MORAVEC, moderátor:
Nucené práce. Tímto souslovím označil na základě nejnovějšího nálezu předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, povinnou veřejnou službu. Na ni nastupovali nezaměstnaní. Ústavní soud proto veřejnou službu zrušil. Na veřejnou službu bez odměny mohly úřady práce od letoška posílat lidi, kteří alespoň dva měsíce byli bez práce. Pokud by ji odmítli, přišli by o podporu a o dávky a museli by si zaplatit zdravotní pojištění. Ústavní soud v úterý tuto část zákona o zaměstnanosti zrušil.

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR /27. 11. 2012/:
Považuje Ústavní soud veřejnou službu za nucenou práci, protože není výsledkem svobodné vůle a svobodného rozhodnutí, neboť nepřijetí toho povolávacího rozkazu, nepřijetí té nabídky, znamená ztrátu podpory v nezaměstnanosti, která přitom je výsledkem pojištění, které si ten dotyčný mohl po desetiletí platit.

Petr NEČAS, premiér; předseda strany /ODS/ /27. 11. 2012/:
Já rozhodnutí Ústavního soudu respektuji, jakkoliv ne se vším můžu a musím souhlasit, ale to je normální věc. My teď potřebujeme velmi pečlivě prostudovat odůvodnění.

Václav MORAVEC, moderátor:
Některá města rozhodnutí Ústavního soudu zklamalo. Povinnou veřejnou službu například přerovská radnice využívala ve formě pomocných prací ve vzdělávacích zařízeních či neziskovkách. Nezaměstnaní čistili i plochy po městě. Podle kladenského primátora za ODS, předsedy Svazu měst a obcí Dana Jiránka, by se zákon o zaměstnanosti měl upravit tak, aby neodporoval ústavě.

Marek BENDA, předseda ústavněprávního výboru PS PČR /27. 11. 2012/:
Veřejná služba pro nezaměstnané je v tuto chvíli zrušena. Myslím, že to není úplně dobrý signál, který říká - nemusíte pracovat a stejně musíte dostávat, ale myslím, že je to na pečlivou analýzu toho rozhodnutí toho, jestli nebude možné říci, pokud by si tam tím mohl přivydělat něco, tak pak by to už bylo možné.

Jeroným TEJC, předseda poslaneckého klubu /ČSSD/ /27. 11. 2012/:
Z výroků a šetření veřejného ochránce práv se ukazuje, že ta služba byla zneužívána mnohdy spíše k tomu, aby lidé byli poníženi, než k tomu, aby naplňovala ten účel, který byl původně dán. Takže v tomto smyslu skutečně to srovnání s trestem veřejně prospěšných prací je na místě.

Václav MORAVEC, moderátor:
Konstatoval v úterý předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc. Paní ministryně, už máte připravený právní rozklad, nebo právní analýzu nálezu Ústavního soudu a bude možné v nějaké formě se k těm, k té veřejné službě vracet?

Ludmila MÜLLEROVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak určitě. Já jenom bych chtěla říci, že vlastně to rozhodnutí Ústavního soudu nabývá účinnosti až dnem jeho vyhlášení ve sbírce zákonů. Čili do té doby my oficiálně se k tomu nemůžeme vyjadřovat. Na druhou stranu už jsme podnikli kroky, které vedou k tomu, že veřejnou službu nenabízíme, že nebuduo žádné sankce za to, když tedy lidé ...

Václav MORAVEC, moderátor:
Někdo nanastoupí.

Ludmila MÜLLEROVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /TOP 09/:
... nenastupují, ano ...

Václav MORAVEC, moderátor:
Takže budou dostávat dávku v nezaměstnanosti.

Ludmila MÜLLEROVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /TOP 09/:
... samozřejmě, samozřejmě, ale tady chybně zaznělo, že veřejná služba byla zrušena. Nebyla zrušena. Byly zrušeny pouze sankce za to, že se veřejná služba vykonává, nevykonává, tak, když je někdo poslán, tak pak tedy následovaly sankce odebrání sociálních dávek, ať to byly třeba podpory v hmotné nouzi, pokud pobíral podporu v nezaměstnanosti a podobně. Byla zrušen jenom ten odstavec, který se zabýval sankcemi. Ale institut jako takový zrušen nebyl a já si myslím, že opravdu by bylo velmi korektní, abychom si řekli, že fungoval, viděli jsme to i na tom zájmu měst a obcí a my se starosty velmi intenzivně komunikujeme a určitě v nějaké podobě ...

Václav MORAVEC, moderátor:
Přijdete tedy s návrhem, jestliže Ústavní soud zrušil část zákona o zaměstnanosti, tak přijde s nějakým návrhem, kde ten systém bude fungovat, aby nebyl v rozporu s ústavou?

Ludmila MÜLLEROVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Nepochybně. Nepochybně, protože já se domnívám, že dneska bylo docela problémové tam to ustanovení po dvou měsících, které bylo uvedeno v zákoně. To je opravdu nekorektní. Já se domnívám, že ta doba musí být výrazně prodloužena a mnoho dalších opatření tak, aby byly odstraněny ty výtky, které Ústavní soud uvedl pro to, aby byla takovýmto způsobem ...

Václav MORAVEC, moderátor:
Uvažujete tedy, že prodloužíte tu dobu ...

Ludmila MÜLLEROVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /TOP 09/:
... nepochybně ...

Václav MORAVEC, moderátor:
... a neuvažujete o tom, že byste možná i těm lidem za to částečně mohli platit? To znamená, aby ta veřejná služba byla ohodnocena, aby nepřipomínala nucené práce, jak toto sousloví použil Ústavní soud?

Ludmila MÜLLEROVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Ano, jsme i k tomuto připraveni. Ale já se přiznám, že jsme tuto debatu vedli hnedka po mém nástupu na ministerstvu práce a sociálních věcí, do pozice ministryně a už jsme i v těchto náznacích hovořili, čili ještě před rozhodnutím Ústavního soudu, které jsme tedy obdrželi až v tomto týdnu. Takže jsme k tomu připraveni, určitě budeme diskutovat i nějakou úroveň i v kontextu s veřejně prospěšnými pracemi a podobně. Takže jsme, jsem připravená tyto změny předložit.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když byl Vladimír Špidla i eurokomisařem, tak mluvil o řekněme nutnosti zaměstnání lidí, protože nezaměstnanost je sociálně patologickým jevem ve společnosti. Jak byste upravil institut veřejné služby, nebo byste úplně vyškrtl ze zákona?

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér; ministr; eurokomisař /ČSSD/:
Podívejte, institut veřejné služby, pokud je to dobrovolnická činnost, tak ničemu neškodí. A může ho, může být nabízet v rámci práce s nezaměstnaným, úřadem práce. Že je tato možnost. To je možné a to se také používá. Něco jiného je, když je to trestáno sankcí a jste ohrožován na dávkách, které vznikly na základě zákona a náleží vám. A i mimo jiné jste se na to i pojišťoval. Podle mého názoru ta rozhodující věc, že se má, že má být výrazně posílen institut takzvaně veřejně prospěšných prací, který existuje, kam se nezaměstnaní mohou posílat a dokonce i když odmítnou vhodné zaměstnání, ta mají své, tak to má své důsledky, to je ústavně zcela konformní a ...

Václav MORAVEC, moderátor:
Tedy rozšířil byste institut veřejně prospěšných prací?

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér; ministr; eurokomisař /ČSSD/:
... samozřejmě a platí tam ten základní princip, že když pracuji, tak dostávám peníze. Když jsem byl mladý, tak jsem si třeba přivydělával tím, že jsem zametal ulice. No, přišel jsem do technických služeb, vzal jsem si oranžovou vestu dobrovolně, zametal jsem a dostal jsem peníze. To je normální, za práci se platí. A ne, že musím vykonávat to, co je normální prací a jsem musím to vykonávat pod nátlakem. Čili ...

Václav MORAVEC, moderátor:
Paní místopředsedkyně se také ...

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér; ministr; eurokomisař /ČSSD/:
... to se všecko dá.

Václav MORAVEC, moderátor:
... zabývá také právě sociální prací jako oborem a mluvil jsem o nezaměstnanosti jako sociálně patologickém jevu, který teď můžeme pozorovat od Evropy jižní až po Evropu západní, protože v současnosti padají rekordní čísla nezaměstnanosti. Jak vy byste řešila celý ten systém zaměstnávání lidí v České republice, když vláda pohořela s tím svým řekněme povinným systémem veřejné služby, který Ústavní soud v tomto týdnu odmítl?

Jana HRDÁ, místopředsedkyně Národní rady osob se zdravotním postižením:
Myslím si, přikláním se k tomu, co říkal pan Špidla, že hoden je dělník mzdy své a pakliže pracuje, tak by měl být zaplacen. A jestliže chceme posílit práceschopnost obyvatel, tak to musí být za mzdu, to je jednoznačné. A mezi lidmi s postižením, zvláště v prvním, druhém stupni invalidity, je opravdu veliká nezaměstnanost, není podchycena, protože ne všichni se hlásí na úřad práce a tam je nutit ty lidi, aby pracovali beze mzdy, to je opravdu nelidské.

Václav MORAVEC, moderátor:
Podle vás dochází i k výraznému zkreslení počtu nezaměstnaných, kteří jsou zdravotně postižení, protože ...

Jana HRDÁ, místopředsedkyně Národní rady osob se zdravotním postižením:
Ano.

Václav MORAVEC, moderátor:
... ani nejsou registrováni?

Jana HRDÁ, místopředsedkyně Národní rady osob se zdravotním postižením:
Přesně tak.

Václav MORAVEC, moderátor:
Paní ministryně, rozšíření institutu veřejně prospěšných prací, jak o tom Vladimír Špidla?

Ludmila MÜLLEROVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Já jsem se o tom zmiňovala také, já jsem o tom hovořila, že i prostředky, které máme k těmto, k podpoře této aktivity, takže jsou připraveny. Ale zároveň jsem jednoznačně hovořil a i o tom, že nějaké podobě institut veřejné služby jsme připraveni zachovat.

Václav MORAVEC, moderátor:
A budete reagovat rychle na ten nález?

Ludmila MÜLLEROVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /TOP 09/:
No, nepochybně, nepochybně ...

Václav MORAVEC, moderátor:
U Ústavního soudu.

Ludmila MÜLLEROVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Ano, ano.

Zdroj: ČT 1

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 3.12.2012

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 18.10. 2017 000 09:38.