Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2012 » Listopad:

Ludmila Müllerová: Rozhovor - Nejsem ničí pohůnek (Týden)

Stát vede s Českou spořitelnou jednání o osudu sociálních karet. Situaci mu však komplikuje zpackaná smlouva mezi ním a bankou. "Rozhodně nemám dojem, že bychom byli v pozici, kdy se musíme nechat tlačit," míní nová ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová.

- Čím byste vyvrátila tvrzení, že jste jenom prodlouženou rukou ministra financí a prvního místopředsedy vaší strany Miroslava Kalouska?
Názory se mohou objevit nejrůznější, to nemá smysl vyvracet. Jestli takovou osobou budu či nebudu, je možné poznat jedině podle toho, jakým způsobem bude tento úřad fungovat. Já jsem na něj šla nikoli jako něčí náměstkyně, něčí pohůnek, jak se objevuje v nejrůznějších médiích. Po odchodu pana náměstka Šišky (stíhaného kvůli podezření z uplácení, pozn. red.) - ale přiznám se, že i předtím - byly určité signály, že úřady práce jsou zneklidněny. Mým hlavním cílem je dosažení stabilizace úřadu tak, aby lidé věděli, že jejich ministr za nimi stojí.

- A jak vámi zmiňovaného zklidnění chcete dosáhnout?
Dialogem. Protože jestliže s lidmi nejednáte, jestliže jim pouze přikazujete, tak asi těžko zjistíte jejich opravdové názory. Pochopitelně, jestliže říkáme stabilizace úřadu, tak s tím ruku v ruce jde, aby se náš úřad choval vůči klientům, vůči všem lidem slušně, vlídně, aby tady nebyla znát nějaká nervozita, aby se nemusely opakovat zbytečné návštěvy na úřadech. Myslím, že toto je jedna z hlavních priorit.

- Tématem číslo jedna jsou teď sociální karty. Tak jasné slovo: jsou dobrovolné, nebo ne?
To je hodně zjednodušující otázka. Nikdy takto nestála. Takzvaná sKarta má několik funkcí a my se dohadujeme o tom, zda některé z nich budou využívány plošně. Týká se to třeba identifikační funkce. Jednání probíhají a já přece nemohu předjímat. Kdybych vám teď odpověděla, jak to bude vypadat, znamenalo by to nereflektovat názory našich partnerů. Dnešní stav je takový, že výplaty dávek pro osoby se zdravotním postižením, státní sociální podpora a dávky v hmotné nouzi jdou prostřednictvím sKarty.

- Když se věc loni projednávala v sociálním výboru sněmovny, poslanci výslovně konstatovali, že sociální karta má být dobrovolná, že si lidé mohou nechat dávky proplácet současným způsobem.
Nejdůležitější je, co je uvedeno v zákoně. A v zákoně je uvedeno - prostřednictvím sociální karty. Podoby vyplácení mohou být různé. Jestli to bude v hotovosti, na účet klienta, prostřednictvím cashbacku (výběr hotovosti u pokladny při platbě kartou, pozn. red.), běžnou platební kartou, to už bude na zvážení klienta.

- Takže když budu klientem úřadu práce, sociální kartu nutně musím mít. Půjdou dávky přes Českou spořitelnu?
V tuto chvíli podle stávajících platných zákonů ano.

- A jaký je cíl ministerstva?
Chceme o tom hovořit. Mnoho lidí o tom neuvažovalo do té doby, než zákony začaly platit. Podle mne to souvisí i se situací na ministerstvu práce, která byla poslední dobou trochu nepřehledná. Svým způsobem to vyburcovalo řadu lidí k tomu, aby se o sociální kartu začali intenzivněji zajímat.

- Takže jako klient kartu musím mít a půjdou mi přes ni peníze.
Vy mě pořád někam tlačíte. Je nějaký stav a my ten stav na základě požadavků různých skupin obyvatel, různých skupin klientů chceme nějakým způsobem změnit. Proto vedeme jednání s politiky, s dodavatelem systému, s různými skupinami osob se zdravotním postižením, se seniory. Chceme se dobrat řešení ke vzájemné spokojenosti.

- A jak tedy probíhají jednání s Českou spořitelnou? Ze středečního vystoupení jejího generálního ředitele Pavla Kysilky vyplývá, že banka na svém dosavadním výkladu téměř nic nezměnila.
To ne, my jsme tady měli jednání s Českou spořitelnou a jejich postoj je velmi vstřícný. Oni si uvědomují naše požadavky, jsou schopni rozšiřovat svoji nabídku. Rozhodně nemám dojem, že bychom byli v pozici, kdy se musíme nechat tlačit, že nemůžeme žádným směrem ukročit. Naopak.

- Podle toho, co zaznělo v tom vystoupení, Česká spořitelna plánuje, že by si najala soukromou firmu, která by případně dávky lidem distribuovala přes složenky a podobně.
To jsou jejich úvahy. Nám takovouto nabídku nepředestřeli. Faktem je, že teprve budeme jednat jak se spořitelnou, tak i s jejím případným subdodavatelem, kterým by měla být Česká pošta. Budeme diskutovat ve vládě, s dalšími politickými subjekty, zejména s koaličními partnery, abychom došli ke shodě.

- Jak dalece je reálné, že by ministerstvo České spořitelně za provoz sKarty nakonec platilo?
A proč by jí mělo platit?

Protože to je ve smlouvě. Tam se píše, že když provoz sociálních karet bude pro Českou spořitelnu dlouhodobě nevýhodný a prodělečný, má právo jednat o náhradě.
My jsme o tom vůbec neuvažovali. Co je prodělečné, do jaké míry... My zatím o této záležitosti nediskutujeme a přiznám se, že spořitelna při těch jednáních vůbec nenaznačila, že by se tímto směrem chtěla ubírat. Smlouva je podepsaná na dvanáct let a já si myslím, že je to období, které je pro spořitelnu relativně výhodné. Domnívám se, že spořitelna je partner, se kterým je potřeba vést dialog. A ona si to zrovna tak uvědomuje.

- Když jsme s vámi před nějakými čtrnácti dny mluvili, říkala jste, že smlouvu necháte prozkoumat právníky na ministerstvu. Už jsou nějaké výsledky?
Tak se děje. Ale výsledky samozřejmě ještě nejsou. My máme nějaké dílčí výsledky, i Česká spořitelna má nějaké výsledky. Ale uvědomujete si, že nás ženete strašně rychlým tempem? Jsem ve funkci ani ne týden. A toto je záležitost, kterou není možné zmapovat ze dne na den.

- Pojďme k tématu úřadů práce. Pořád se objevují informace, že počítačový systém ICT zde doposud pořádně nepracuje. Co o tom víte?
Nějakým způsobem funguje, ale jestli funguje dokonale, či nikoli... Mohu vám dát za pravdu, že v mnoha případech je to způsobeno ještě ne zcela úplným dodáním systémů. Budeme na tom pracovat, budeme ty věci řešit tak, abychom mohli dostát právě těm závazkům třeba v oblasti sKarty, aby identifikace a potom kontrolní činnost prostřednictvím tohoto systému byla účinná.

- Jak konkrétně na tom budete pracovat? Chystáte třeba i nějaké personální změny?
Podívejte, za vedení této oblasti, to znamená oblasti ICT, byl odpovědný první náměstek Šiška. Musím tedy řešit tuto situaci novým obsazením tohoto důležitého úseku. Není to jenom úřad práce, ale je to chod celého ministerstva. Je potřeba, aby došlo k jakémusi oddělení činností, které pod náměstkem Šiškou byly hodně rozsáhlé. Takže agendu budu dělit na dvě části, a tím pádem dojde i ke změně personálního obsazení.

- Nedávno Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zrušil miliardový tendr na kontrolu sociálních dávek, který byl zadán bez výběrového řízení společnosti IBM. I další tendry jsou dlouhodobě kritizovány mimo jiné vašimi koaličními partnery. Budete takové zakázky prověřovat?
Jestliže projde zakázka přes ÚOHS, tak pro mě není v tu chvíli sporná. Ale samozřejmě pokud tady budou další sporné zakázky, budeme je řešit. Otázky související zejména s ICT necháváme průběžně od ledna příštího roku prověřit interním auditem. Pakliže bychom zjistili, že je chybovost v jakékoliv zakázce, jednoznačně začne další kontrola. Ono je to i o penězích. Přiznejme si, že kdybychom všechny tendry chtěli dneska nechat prověřit externím auditem, tak potřebujeme desítky a desítky milionů korun. Nepředpokládám, že by všechny zakázky, které tento úřad uzavíral, byly v nějakém rozporu s platnými zákony a normami.

- Ještě k té prodloužené ruce ministerstva financí. Nebyl jí váš úřad v minulosti? Třeba u valorizace penzí, kdy váš předchůdce Jaromír Drábek prohlásil, že se uzákoní způsob jejich zvyšování, což by každé další vládě znemožnilo přidat důchodcům nad tento rámec.
Já se vrátím trochu do minulosti. Pracovala jsem tady jako náměstkyně pana ministra Škromacha a v té době byl ministrem financí Bohuslav Sobotka. A vzpomínám si, že už tehdy docházelo k velmi tvrdým střetům mezi ministrem práce a ministrem financí. Prostě ministr financí je správcem státní pokladny a musí držet vývoj v přirozených mezích. Faktem je, že situace v posledních několika letech je dramatičtější a že nejen ve vztahu k ministerstvu práce, ale i k ostatním úřadům je ministerstvo financí daleko agresivnější. To je úloha tohoto ministerstva. Jiná věc je samozřejmě vyjednávání. Teď půjdeme do dohadování například ohledně platů sociálních pracovníků.

- Otázka je, zda současná koalice vůbec přežije do konce volebního období. Teď má být na řadě vládní rošáda. Například vicepremiérka Karolina Peake (LIDEM) se nechala slyšet, že by se mělo sloučit mimo jiné právě vaše ministerstvo práce a sociálních věcí s resortem zdravotnictví.
Uvedu konkrétní případ. Byla jsem v Poslanecké sněmovně na semináři o vzácných onemocněních. A přišla jsem v průběhu první části, která byla lékařská. To znamená odborníci, přednostové klinik, farmaceuti. A když se to přehouplo do druhé části, kdy my jsme začali mluvit o sociálním zabezpečení, měla jsem pocit, že tam jsou dvě skupiny, které vzájemně nevědí, o čem se mluví. Já se přiznám, že bych v tuto chvíli neuměla řídit resort zdravotnictví, nemám o něm nejmenší ponětí. Pan ministr zdravotnictví Heger teď nějakou dobu ve sněmovně a ve vládě předkládal zákony související s chodem našeho úřadu a říkal: "Proboha, ať už je tady ministr. Je to oblast, které nerozumím."

- Takže u TOP 09 vicepremiérka Peake narazí?
Zcela jistě by oba úřady sloučit šlo, ale já realizaci tohoto záměru považuji za velmi složitou.

- Také ODS přichází mimo jiné s požadavky na rušení některých resortů. Nečeká nás další koaliční krize?
My se ve vládě dohodnout samozřejmě musíme. Nejbližší termín pro rušení ministerstev je rok 2014. Jsem přesvědčená, že ani za rok se taková věc nedá stihnout, protože je nutná změna několika zákonů. Že by to měla být priorita této vlády teď, tak tomu příliš nevěřím.

- Vládní strany propadly v krajských a senátních volbách, kabinet má těsnou většinu jen díky odchodu tří takzvaných rebelů ODS, jejichž motivy jsou přinejmenším sporné. Má ještě fungování kabinetu smysl?
Vláda má samozřejmě křehkou většinu. Hlavní problém této vlády je, že neumí komunikovat reformy, které chce veřejnosti představit.

- Političtí souputníci TOP 09, uskupení Starostové a nezávislí, váhají s podpisem další smlouvy o předvolební spolupráci. Neobáváte se v případě roztržky propadu vaší strany u voličů?
Starostové po krajských a senátních volbách měli pocit, že více uspěli jejich kandidáti než kandidáti T0P 09. Ale to je otázka. Teď mají starostové čas na to, aby vedli diskusi o tom, zda jít s TOP 09 společně do parlamentních voleb. Já si myslím, že pro ně byl také úspěch, že se stali parlamentní stranou. No a jak dál? To je otázka nejen pro starosty, ale nepochybně i pro TOP 09, která o tom bude diskutovat.

- Čím vlastně chcete lákat voliče? Teď jste spojováni - když použijeme výraz premiéra Nečase - jen s tupými škrty.
Každá vláda v první polovině volebního období dělá nepopulární věci, které se prostě učinit musí. A na to zcela nepochybně TOP 09 "doplatila". Na druhou stranu my jsme reformy zcela odpovědně představovali na začátku naší volební kampaně a lidé nás právě proto volili. Teď je před námi, před celou politickou reprezentací, období stabilizace a zejména komunikace. Je to otázka míry citlivosti a jakési přívětivosti vůči lidem.

Zdroj: Týden

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 26.11.2012

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 18.10. 2017 000 13:00.