Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2012 » Srpen:

Český kurzarbeit cílí na menší firmy, které mají šanci přežít (HN)

Především malým a středním podnikům by tato finanční podpora mohla pomoci při krátkodobém výpadku zakázek. A zároveň by měla udržet nižší míru nezaměstnanosti. Podle svazu průmyslu by projekt mohl zachránit přes 6000 pracovních míst. Až tisíce pracovních míst by mohlo letos a v příštím roce zachránit osm set milionů korun, které stát připravil pro český průmysl.

Program s pracovním názvem "český kurzarbeit" spustí ministerstvo práce a sociálních věcí po dlouhém vyjednávání s ministrem financí Miroslavem Kalouskem s definitivní platností v září. Má hodit záchranný kruh českým firmám v krizi, které se tři měsíce (v meziročním srovnání) v řadě potýkají s poklesem výroby o dvacet až šedesát procent.

"Firmy často potřebují dlouhodobě proškolené a spolehlivé zaměstnance, a ty si tak budou moci udržet," komentoval pro HN již dříve program šéf zdravotnické firmy Linet Zbyněk Frolík.

Program bude fungovat na principu rekvalifikace, kdy nadbyteční zaměstnanci nezůstanou doma, ale projdou rekvalifikací, aby mohli nastoupit do práce na jinou pozici. Pracovat budou jeden až tři dny v týdnu, zbytek času se budou vzdělávat.

Na tyto peníze však dosáhnou pouze firmy, které se ocitly v problémech krátkodobě. Stát totiž bude vyplácet peníze jenom půl roku.

"Musí to být firma, která má přechodné potíže, nikoli trvalé. Musí mít naději, že zakázky zase získá, výrobu obnoví. Posuzování bude podobné, jako když banka řeší, komu dát úvěr," říká náměstek ministra práce a sociálních věcí Karel Machotka.

Německá cesta Právě tyto podmínky a odchylka od německého modelu kurzarbeitu ale vyvolává u průmyslu obavy, zda osm set milionů korun z evropských fondů přinese reálný užitek pro český průmysl a ekonomiku.

"Program se od původního plánu odchýlil natolik, že se nejedná o klasický kurzarbeit," říká člen představenstva ocelárny ArcelorMittal Jan Rafaj a dodává: "Mrzí mě, že je program ministerstvem práce prezentován jako jakási podpora firem. Když ale tento model připravovali v Německu, chtěli ušetřit hlavně veřejné finance."

Zatímco se český kurzarbeit chystá zaměstnance rekvalifikovat, německý jim zkracuje pracovní úvazek. Základem je dohoda mezi zaměstnavateli, státem a odbory. Německé firmy se na projektu podílely finančně ze čtyřiceti procent, zbylých šedesát kryl stát. Díky tomu se Němcům podařilo udržet relativně nízkou míru nezaměstnanosti během nejtěžšího období krize, zvlášť v technických profesích.

Přes veškeré výhrady se většina průmyslníků oslovených HN shoduje, že i tato verze podpory může být užitečná. "Je to ale lepší než nic. Neříkám, že to nemůže pomoci," říká Rafaj.

Výrazně negativně se k projektu staví majitel skupiny Jablotron Dalibor Dědek. Podle něj stát není schopen vytvořit stejné podmínky, které panují v Německu. Už jen proto, že na to nemá dostatečný kapitál.

"Evropské fondy tvoříme my. Jestli se nechceme dostat na úroveň Řecka, musíme se zamyslet, jestli chceme tímto způsobem český průmysl financovat. Zdravé firmy si v současné ekonomické situaci poradí. Firmy na pokraji krachu nemá cenu dotovat," tvrdí Dědek.

Hlavně malé a střední firmy Délka podpory také může odradit velké firmy od toho, aby si zažádaly o podporu, která bude dosahovat maximálně 31 tisíc korun měsíčně na jednoho zaměstnance.

Například automobilka TPCA považuje krátkodobost celého projektu za jednu ze zásadních bariér. Délka podpory je totiž pouze šest měsíců, což velkým společnostem s dlouhodobějšími problémy nestačí. Pro ty je lepší propouštět.

"Opatření ministerstva práce má své opodstatnění zejména při dočasných výkyvech. Firmy, které stojí tváří v tvář dlouhodobějšímu poklesu, budou přistupovat spíš k propouštění. U krátkodobějších výkyvů to může být výhodné," míní mluvčí TPCA Radek Kňava.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček, který se na přípravě celého projektu podílel, tuto skutečnost potvrzuje. "Velké podniky už často čerpaly dotace na vzdělávání svých zaměstnanců, takže nedosáhnou na plnou výši podpory nákladů spojených se školeními. To ty malé a střední ano. Přesto jsme se podmínky snažili nastavit tak, aby byly lákavé i pro velké firmy."


400 MILIONŮ KČ
z evropských dotací na podporu zaměstnanosti a vzdělanosti bude od září uvolněno na platy zaměstnanců soukromých firem v režimu kurzarbeit. Pokud se systém osvědčí, má ministerstvo k dispozici ještě jednou tolik.

100 % platu
bude brát zaměstnanec v režimu kurzarbeit. Oproti původnímu plánu mu tedy mzda v této době neklesne na 60 %.

31 TISÍC KČ
je hranice určená výší superhrubé mzdy, do níž bude stát mzdy zaměstnanců hradit. Pokud bude chtít firma podpořit dražší zaměstnance, bude muset mzdy dorovnat ze svého.

6 MĚSÍCŮ
je doba, na kterou firma podporu platů zaměstnanců získá. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale uvažuje o tom, že by ji ve výjimečných případech prodloužilo až na rok.

20–60 %
pokles zakázek firmy se musí po dobu tří měsíců pohybovat v tomto rozmezí, aby firma na podporu dosáhla.

Žádosti o podporu si firmy budou podávat na pobočkách úřadu práce, které je společně se svým poradním orgánem složeným ze zástupců zaměstnavatelů a odborů posoudí. První peníze by podle odhadů ministerstva měly do firem proudit na konci podzimu.

Školení v odborných a technických dovednostech, která zaměstnanci podstoupí, si podnik může zajišťovat sám nebo si na ně najmout jinou firmu. Důležité je, aby byl zachován poměr teorie a praxe. I na nákladech na školení se bude podílet stát.

100 %
nákladů na školení bude firmě hradit stát, pokud v minulosti žádné dotace ze vzdělávacích programů Evropské unie nečerpala. Pokud už peníze na vzdělávání zaměstnanců čerpala, stát jí na školení pouze přispěje.

Zdroj: Hospodářské noviny

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 22.8.2012

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 17.10. 2017 000 06:03.