Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Sociální práce a sociální služby » Sociální služby » Nejčastější dotazy a odpovědi:

Pobytové služby

Obsah:

Je někde stanoven počet kvalifikovaných pedagogických pracovníků na jedno zařízení sociální péče a na čem závisí získání funkce vychovatele?

Podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů vykonávají odbornou činnost v sociálních službách sociální pracovníci (§ 109 a 110 cit. zákona) a pracovníci v sociálních službách (§ 116 cit. zákona). Předpoklady pro výkon jejich povolání, včetně jejich odborné způsobilosti, upravují citované paragrafy zákona o sociálních službách. Závazně není nikde stanoven počet pracovníků přímé péče na jedno zařízení sociálních služeb. Všeobecně jsme však názoru, že počet odborných pracovníků v zařízení by měl korespondovat s počtem uživatelů služby tak, aby mohly být dostatečně zajištěny jejich potřeby. Tato skutečnost je mimo jiné v zařízeních sociálních služeb sledována prostřednictvím inspekcí poskytování sociálních služeb, které sledující naplňování standardů kvality sociálních služeb.

Existuje domov pro seniory, který by přijal do péče imobilní ženu ve věku 60 let?

Tento dotaz je směřován na věcně a místně příslušnou obec (obec, kde má tato paní trvalý pobyt). Podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, je právě obec povinna zajišťovat dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území a dále i spolupracovat s dalšími obcemi, kraji a poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou, která potřebuje určitou sociální službu (§ 94 cit. Zákona).

Přehled o možných nabídkách jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb, tzv. Registr poskytovatelů sociálních služeb je možné shlédnout na webové stránce http://iregistr.mpsv.cz/sluzba/rozsirenevyhledavanisluzby. Na této adrese najdete všechny registrované poskytovatele na celém území ČR, kontakty a informace o nabídce služeb, včetně informací o cílové skupině uživatelů, které své služby poskytují.

Ačkoli dotaz směřuje konkrétně ke službě Domovy pro seniory, je možné v rámci systému poskytování sociálních služeb využít i takové druhy služeb, kdy dotyčný člověk čerpá profesionální sociální službu a přitom může i nadále setrvat ve svém domácím prostředí nebo např. v Domě s pečovatelskou službou. Takové možnosti se nabízí např. v rámci pečovatelské služby (§ 40 cit. Zákona), kdy do domácnosti člověka dochází pečovatel/ka, aby mu pomohli s péčí o vlastní osobu, při hygieně nebo se zajištěním stravy a chodu domácnosti. Obdobně lze využít také osobní asistenci (§ 39 cit. Zákona). Všechny sociální služby jsou poskytovány na smluvním principu, to znamená, že uživatel s poskytovatelem dané služby uzavírá smlouvu o poskytování sociální služby (§ 90 cit. Zákona). V rámci této smlouvy se stanoví veškeré podmínky poskytování služby, včetně výše úhrad za službu, jelikož všechny výše zmíněné druhy sociálních služeb jsou poskytovány za úhradu od uživatele.

V případě, že by osoba nechtěla využít žádnou sociální službu, která je poskytována v domácím prostředí, a domovy pro seniory nebyly relevantní sociální službou, lze využít jiného druhu sociální služby. V rámci druhů sociálních služeb je také zařazen domov pro osoby se zdravotním postižením. Jedná o pobytovou službu. Je povinností každého poskytovatele definovat, které skupině osob se zdravotním postižením a v jaké věkové skupině sociální služby poskytovat. Podrobnosti lze dohledat v registru poskytovatelů (odkaz je uveden výše), případně kontaktovat konkrétního poskytovatele.

Specializované zařízení poskytující péči o lidi trpící Alzheimerovou demencí - možnosti v oblasti sociálních služeb

Sociální služby fungují podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon vymezuje okruh osob, kterým jsou sociální služby určeny a podmínky jejich poskytování. Jeden z prvních kroků je podání žádosti o příspěvek na péči, o němž rozhoduje příslušný Úřad práce. Příspěvek se poskytujte lidem závislým na pomoci jiné osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti za účelem zajištění potřebné pomoci. Příspěvek slouží k úhradě nákladů za sociální službu. Žadatelé o příspěvek na péči jsou povinni se podrobit sociálnímu šetření a vyšetření zdravotního stavu. Jak dále vymezuje zmíněný zákon, existují čtyři stupně závislosti na pomoci jiné osoby a při posuzování péče o vlastní osobu se hodnotí schopnost zvládat určité úkony. Výše příspěvku se odvíjí od stupně závislosti.

Zařízení poskytující péči o lidi trpící Alzheimerovou demencí je „domov se zvláštním režimem“, což je zařízení poskytující pobytové služby lidem, kteří mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění a osobám se stařeckou, Alzheimerovou demencí či ostatními typy demencí, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.

Další možností může být případně také využití denních či týdenních stacionářů, které poskytují ambulantní služby lidem se sníženou soběstačností z důvodu věku či chronického onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby.

Konkrétní určení vhodnosti některého z výše popsaných druhů sociálních služeb by se mělo odvíjet od výsledků sociálního šetření a vyšetření zdravotního stavu osoby. Doporučuji v této věci spolupracovat s pracovníky Odboru sociálních věcí a zdravotnictví, kteří jistě poradí, jakou konkrétní službu zvolit a objasní postup při podávání žádosti o příspěvek na péči atd.

Přehled o možných nabídkách jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb, tzv. Registr poskytovatelů sociálních služeb je možné shlédnout na webové stránce http://iregistr.mpsv.cz/sluzba/rozsirenevyhledavanisluzby. Na této adrese najdete všechny registrované poskytovatele na celém území ČR, kontakty a informace o nabídce služeb, včetně informací o cílové skupině uživatelů, které své služby poskytují.

Odlehčovací služba - zda je možné tento druh služby poskytovat „pravidelně, i několikrát denně po dobu celého kalendářního roku“

Odlehčovací služba podle § 44 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. V zákonné definici je uvedeno, že odlehčovací služba má terénní, ambulantní nebo pobytovou formu, že je poskytována osobám, které mají sníženu soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí. Cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek. Popis služby nehovoří o tom, jak často ani v jakém časovém rozsahu má být služba poskytována. Přesto je služba chápána jako služba, která může být využívána opakovaně, ale zároveň nepravidelně a určitě ne několikrát denně po dobu celého kalendářního roku. Odlehčovací služba má být v takovém rozsahu, aby pečující osoba znovu nabyla své síly.

Dále je podstatné, jak jsou při poskytování služby zohledněny nejen potřeby uživatele, ale zejména jeho domácího pečovatele. Za 30 min. několikrát denně získá pečovatel jistě potřebnou pomoc s péčí, ale velmi pravděpodobně nezíská nezbytný odpočinek. Jedná-li se o druh domácí pomoci a podpory soustředěné na uživatele, pak se jedná o terénní služby sociální péče jako je pečovatelská služba nebo osobní asistence.

Poskytnutí sociální služby lidem s roztroušenou sklerózou

Poskytování sociálních služeb lidem v nepříznivé sociální situaci je upraveno zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon nezná pojem „umístění“. Sociální služby jsou poskytovány na smluvním principu, tzn. že uživatel s poskytovatelem dané sociální služby uzavírá smlouvu o poskytování sociální služby (§ 90 cit. zákona). V rámci této smlouvy jsou stanoveny veškeré podmínky poskytování služby, včetně výše úhrad za poskytovanou službu, jelikož některé druhy sociálních služeb jsou poskytovány za úhradu od uživatele.

Nicméně je ke zvážení i další možnost, která se v rámci systému poskytování sociálních služeb nabízí. Jedná se o některé druhy služeb, které umožňují člověku nadále setrvat ve svém domácím prostředí a přitom čerpat profesionální sociální službu. Takovéto možnosti se nabízí např. v rámci pečovatelské služby (§ 40 cit. zákona), mezi jejíž základní činnosti patří například pomoc při péči o vlastní osobu, při hygieně, pomoc se zajištěním stravy nebo chodu domácnosti. Obdobně lze využít také osobní asistenci (§ 39 cit. zákona). Dalšími možnostmi, které mohou být využity, je nabídka denních či týdenních stacionářů (§ 46 a § 47). V neposlední řadě se nabízí i využití odlehčovacích služeb (§ 44), které jsou poskytovány jak terénní, ambulantní, tak i pobytovou formou. Smyslem těchto služeb je právě umožnit ve smluvně dohodnutou dobu pečujícímu člověku či rodině nezbytný odpočinek, aby mohli načerpat další síly k zajištění potřebné péče o člena své domácnosti.

Co se týká vyhledání seznamu konkrétních poskytovatelů sociálních služeb, odkazujeme v této souvislosti na příslušnou obec podle místa Vašeho bydliště. Ta je ze zákona o sociálních službách povinna zajišťovat dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území, spolupracovat s dalšími obcemi, kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci nebo zprostředkování kontaktu mezi Vámi a poskytovatelem (§ 94, písm. b) a c) cit zákona).

Přehled o možných nabídkách jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb, tzv. Registr poskytovatelů sociálních služeb je možné shlédnout na webové stránce http://iregistr.mpsv.cz/sluzba/rozsirenevyhledavanisluzby. Na této adrese najdete všechny registrované poskytovatele na celém území ČR, kontakty a informace o nabídce služeb, včetně informací o cílové skupině uživatelů, které své služby poskytují.

Agresivní chování nekomunikující osoby/klienta vůči ostatním obyvatelům i personálu Domova pro seniory

V první řadě je žádoucí vyšetření specializovaným lékařem, který by se měl vyjádřit k současnému zdravotnímu (psychickému) stavu, popř. k tomu, jakým způsobem by bylo možné chování klienta medikamentózně či jinak ovlivnit, a jaký postup dále zvolit. Pokud klient svým chováním ohrožuje druhé a narušuje vnitřní řád zařízení, poskytovatel služby přirozeně hledá možnosti, jak se tímto vyrovnat. Dříve, než by ovšem uskutečnil takové kroky, které by vedly například k ukončení smlouvy s klientem o poskytování sociálních služeb v Domově pro seniory, měl by v rámci sociálního poradenství, jak je definováno v § 37 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, usilovat o poskytnutí potřebných informací přispívajících k řešení situace daného klienta.

Pro klienta by přicházel v úvahu poněkud jiný typ pobytového zařízení sociálních služeb, a to „domov se zvláštním režimem“. Taková zařízení poskytují služby lidem, kteří mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění a osobám se stařeckou, Alzheimerovou demencí či ostatními typy demencí, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Režim v těchto zařízeních je přizpůsoben specifickým potřebám uvedených lidí.

Je potřeba obrátit se na pracovníky odboru sociálních věcí příslušné obce s rozšířenou působností, kteří poskytnou dané informace. Je také možné nahlédnout do Registru poskytovatelů sociálních služeb na webové stránce http://iregistr.mpsv.cz/sluzba/rozsirenevyhledavanisluzby. Na této adrese najdete všechny registrované poskytovatele na celém území ČR, kontakty a informace o nabídce služeb, včetně informací o cílové skupině uživatelů, které své služby poskytují.

Možnosti zajištění péče pro klienta s dětským autismem a poruchami chování

Za důležité považujeme sdělit, že je zákonnou povinností místně příslušné obce v samostatné působnosti, zajišťovat dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území a spolupracovat s dalšími obcemi, kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou. Tuto povinnost ukládá obci § 94 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Dalším krokem, který je možné učinit, je využít informace z Registru poskytovatelů sociálních služeb, který je veřejně přístupný na webové adrese http://iregistr.mpsv.cz/sluzba/rozsirenevyhledavanisluzby. Na této adrese najdete všechny registrované poskytovatele na celém území ČR, kontakty a informace o nabídce služeb, včetně informací o cílové skupině uživatelů, které své služby poskytují.

Dovolujeme si Vás současně upozornit na možnost obrátit se požadavkem na Asociaci pomáhající lidem s autismem (APLA), jejíž činnost se zaměřuje na pomoc právě pro skupinu lidí s autismem a dalšími specifickými poruchami, např. agresivními projevy v chování apod. Informace o činnosti organizace si můžete vyhledat na jejích webových stránkách http://www.apla.cz.

Vyjádření k problematice „umisťování dětí s nařízenou ústavní výchovou do domovů pro osoby se zdravotním postižením“

Předně chceme upozornit na to, že v souvislosti s poskytováním sociálních služeb se nedá hovořit o „umisťování“, jelikož poskytování sociálních služeb je založeno na smluvním principu, což znamená, že uživatel sociální služby, i když je jím nezletilé dítě, uzavírá s poskytovatelem smlouvu o poskytnutí sociální služby podle § 91 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (v případě nezletilého dítěte uzavírá smlouvu zákonný zástupce). Tato smlouva se sice v situaci poskytnutí sociální služby dítěti s nařízenou ústavní výchovou nebo předběžným opatřením neuzavírá (§ 91, odst. 1 cit. zákona), avšak stále se jedná o poskytování sociální služby.

Domovy pro osoby se zdravotním postižením (§ 48 cit. zákona) jsou určeny pro cílovou skupinu lidí se zdravotním postižením různého druhu. V těchto zařízeních sociálních služeb může být v souladu s ustanovením § 48, odst. 4 vykonávána ústavní výchova nebo předběžné opatření podle zvláštních právních předpisů. Pokud jsou v těchto zařízeních ústavní výchova nebo předběžné opatření vykonávány, pak s ohledem na specifické potřeby lidí se zdravotním postižením platí přiměřeně ustanovení zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních o některých právech a povinnostech dětí a ředitele takového zařízení (dále viz § 48, odst. 4 zákona o sociálních službách).

V každém případě je to tak, že poskytovatel sociální služby může odmítnout poskytnutí sociální služby pouze ze zákonem stanovených důvodů (viz § 91, odst. 3 zákona o sociálních službách). Jedná-li se tedy například o člověka, který bývá agresivní, napadá další lidi kolem sebe apod., může mu poskytovatel odmítnout poskytnutí služby, pokud je to v souladu s ustanovením § 91, odst. 3, písm. a) - „neposkytuje sociální službu, o kterou žádá, a to i s ohledem na vymezení okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb“. Každý poskytovatel, který takto odmítne někomu poskytnout službu, má zároveň člověka informovat o jiných možnostech, kam se může se svým požadavkem obrátit. Pomoci vyhledat vhodnou službu pak mohou i zaměstnanci sociálních odborů obcí a krajů. Povinnost zprostředkování pomoci lidem a případně kontaktu mezi konkrétním poskytovatelem služby a člověkem, který ji potřebuje, jim přímo ukládá zákon o sociálních službách v § 94 a 95.

Co se týká přemisťování dětí s nařízenou ústavní výchovou nebo předběžným opatřením do jiného zařízení sociálních služeb, které by bylo blíže k bydlišti rodičů, tak zákon o sociálních službách skutečně tuto oblast neřeší. Poskytovatelé sociálních služeb totiž nevykonávají státní správu! Samozřejmě, že OSPOD může iniciovat vyhledání jiného vhodnějšího zařízení sociálních služeb, které by bylo např. lépe dostupné k domovu rodičů dítěte apod. Přitom opět může využít spolupráce kolegů ze sociálních odborů úřadu, ale i doporučení samotného poskytovatele sociální služby, kde dítě aktuálně pobývá, neboť poskytovatelé sami mají dobrý přehled o dalších dostupných službách. V případě poskytování sociálních služeb se nedá v žádném případě hovořit o rozhodovací pravomoci ředitele sociální služby týkající se přemisťování uživatelů do jiných zařízení sociálních služeb. A to zejména s ohledem na smluvní princip poskytování sociálních služeb, který jsme zmínili hned v úvodu vyjádření k problematice „umisťování dětí s nařízenou ústavní výchovou do domovů pro osoby se zdravotním postižením“.

Dům na půli cesty- těhotenství dívky

Ke každému případu je nutno přistupovat individuálně a zvažovat, jaké řešení je pro konkrétního člověka nejlepší. Z toho vyplývá, že není ani žádné oficiální „správné“ řešení. Za důležité považujeme, aby se dívce poskytla odborná pomoc orientovaná zejména na zvládnutí její mateřské role tak, aby nedošlo v budoucnu k odebrání dítěte a jeho umístění v institucionálním zařízení (situace dívky samé by se pak opakovala v další generaci).

Cílem sociální služby, Dům na půl cesty, je postavení mladého člověka na vlastní nohy a jeho převzetí odpovědnosti za vlastní život a v tomto konkrétním případě i za život dítěte. Dům na půl cesty musí být vzhledem ke své cílové skupině připraven i na eventualitu těhotenství nezralé dívky bez rodinného zázemí. V opačném případě by docházelo k diskriminaci dívky z důvodu jejího těhotenství.

Možné je využít služeb Azylového domu pro matky s dětmi, který je vhodným řešením v podobných případech a je orientované právě na cílovou skupinu mladých nezralých matek bez rodinného zázemí.

Mohou být umístěny v Domě na půli cesty i děti z pěstounských rodin?

Domy na půli cesty patří podle § 53 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) do služeb sociální prevence. Pomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou ohroženy izolací od společnosti, a to z důvodů:

  • krizové sociální situace, životních návyků, způsobu života, který vede ke konfliktu se společností,
  • sociálně znevýhodňujícího prostředí a ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné osoby.

Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů.

Dále § 58, odst. 1) zákona říká, že Domy na půl cesty poskytují pobytové služby zpravidla pro osoby do 26 let věku, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, popřípadě pro osoby z jiných zařízení pro péči o děti a mládež a pro osoby, které jsou propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby. Způsob poskytování sociálních služeb v těchto zařízeních je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob.

Pěstounská péče je jeden z právních režimů náhradní rodinné péče, nikoli ústavní péče, proto z výše uvedeného není žádoucí, aby děti z pěstounských rodin byly umístěny v Domě na půli cesty.

Autor: Odbor 22
Poslední aktualizace: 3.8.2012

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 19.10. 2017 000 03:58.