Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2012 » Červen:

Senioři budou mít ombudsmanky. Zařídíme to ve dvou stovkách obcí (HN)

„Inspirovali jsme se ve Švédsku, kde se to velmi osvědčilo. Komunitní sestra je totiž něco mezi zdravotním a sociálním pracovníkem, a přesně o to v dlouhodobé péči jde. Pro seniory a jejich rodiny bude jakýmsi průvodcem, který dokáže poznat, co je potřeba a zároveň dokáže konkrétní služby zajistit“, vysvětlila Monika Válková.

Staří lidé nechtějí do domovů pro seniory. A mnohé rodiny je tam ani nechtějí dávat. Přesto jsou pořadníky stále na mnoho let dopředu plné. Na řadě míst totiž úplně chybí terénní služba pro ty, kteří nevstanou z postele nebo nedojdou na nákup. Právě s takovou pomocí ve vlastním bytě chce přitom prožít stáří většina Čechů. "Musíme to změnit. Proškolíme nové asistenty, kteří budou mezi vesnicemi přejíždět. Starostové si je teď začínají vybírat," popisuje v rozhovoru HN Monika Válková, která má celý koncept dlouhodobé péče na ministerstvu práce a sociálních věcí na starosti.

- HN: Říkáte, že objíždíte vesnice a zjišťujete, jak jsou kde na nesoběstačné seniory připraveni. Zajímá dnes tato oblast starosty?

Řada z nich se v tom nevyzná. Jsou to ekonomové, technici, sociální problematika jim je vzdálená a nevědí jak na ni. Zároveň to ale potřebují řešit, jsou totiž v těžké situaci. Ti, které jsem už objela, se potýkají s tím, že na jedné straně přesně vědí, kolik lidí mají v obci ve věku 70 let a více, na druhé straně pro ně ale nemají žádné služby, které by jim mohli nabídnout. Jejich rozpočet je dva miliony korun na celou obec.

- HN: Jak konkrétně jim pomůže, když stát proškolí nové asistenty pro seniory?

Starostové se na tom budou moci přímo podílet. Oslovíme je a oni pomohou vytipovat, kdo by se na tuto práci hodil. Dobře to totiž vědí, lidem jsou nejblíž. Druhou linií, po které pojedeme, pak budou úřady práce. Chceme totiž zapojit především dlouhodobě nezaměstnané ve věkové skupině 55 plus. Ve Švédsku díky tomu mají zhruba o čtvrtinu vyšší zaměstnanost než my.

- HN: Hodí se ale na takovou náročnou práci z úřadu práce každý?

Kandidáty musíme samozřejmě pečlivě vybírat. Občas se může přihlásit někdo vyloženě nevhodný. Když jsme si dělali minikonkurzy na zkoušku, zjistili jsme třeba, že je mezi uchazeči drogově závislá slečna. Využijeme tedy bilanční diagnostiku, která na úřadech práce funguje už teď, budeme ji ale modernizovat. Díky tomu zjistíme,kdo se na pečovatelskou činnost hodí.

- HN: Co se lidé, které nakonec do kurzu vyberete, konkrétně naučí?

Bude toho hodně. Pečovatel potřebuje vědět, jak se člověk zvedá, jak se mu aplikuje injekce a podobně. Nejde ale jen o to, aby neublížil jemu. Zajistit je potřeba také to, aby nepoškozoval sám sebe. Typickým pečujícím je dnes žena ve věku 56 let.

- HN: Jak se pak o sobě senioři a nově proškolení profesionálové dozvědí?

Dáme je dohromady přes webovou aplikaci, k níž budou mít všechny obce přístup. Když tak přijde babička, která už na něco nestačí, starosta jednoduše vyhledá, že například ve vedlejší vesnici je k dispozici člověk, který to zajistí. Navíc v obcích budou nově komunitní sestry, což by měly být podle mé představy takové ombudsmanky seniorů, které budou mít o všech rodinách přehled.

- HN: Funguje to tak i někde v zahraničí, nebo jste si komunitní sestru vymyslela sama?

Inspirovali jsme se ve Švédsku, kde se to velmi osvědčilo. Komunitní sestra je totiž něco mezi zdravotním a sociálním pracovníkem, a přesně o to v dlouhodobé péči jde. Pro seniory a jejich rodiny bude jakýmsi průvodcem, který dokáže poznat, co je potřeba a zároveň dokáže konkrétní služby zajistit. Počítáme s tím, že bychom jejich pozici postupně zřídili ve všech bývalých okresech. Bylo by jich asi 224.

- HN: Jak to bude v praxi? Z čeho si senioři výpomoc zaplatí?

Pokud to jejich stav vyžaduje, dostávají od státu příspěvek na péči. (V závislosti na zdravotním stavu až 12 tisíc měsíčně – pozn. red.) Z toho si pak služby platí. Pokud si tak najmou asistenta, uzavřou s ním smlouvu například na to, že jim připraví snídani nebo na to, že se spolu denně projdou venku. Hodinová sazba je však regulovaná – je to sto korun.

- HN: Chcete tím dostat seniory z domovů důchodců, které už dnes evropské státy zcela opouštějí jako nevyhovující?

To ne. Lidé, kteří tam už žijí, jsou v domovech zvyklí. Z toho prostředí je už nemůžeme vykořenit. Spíše jde o to, aby lidé, kteří budou potenciálními klienty těchto služeb třeba za pět let, mohli zůstat doma a měli péči. Aby o ně bylo postaráno, když opustí nemocnici nebo lůžka dlouhodobě nemocných. Většinou se to totiž láme v 79 letech. Pak přestává být člověk soběstačný.

- HN: To znamená, že část dnešních poskytovatelů péče přijde o peníze, protože se přelijí k nově vyškoleným asistentům?

To bude záležet na klientech. Ti dostávají do ruky příspěvek na péči a je na nich, komu ho výměnou za služby dají. Dnes je to ale často tak, že to berou jako přilepšení k důchodu, takže budeme rádi, když se to změní. Na příspěvcích vydáváme dvacet miliard korun ročně.

Zdroj: Hospodářské noviny

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 11.6.2012

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 22.10. 2017 000 20:58.