Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Noviny Práce a sociální politika » Životní úroveň:

V Česku žije nejméně lidí ohrožených chudobou

Radě EPSCO byla předložena ke schválení hlavní poselství ze třetí zprávy Výboru pro sociální ochranu (SPC) o monitorování sociálních dopadů krize a pokračující fiskální konsolidaci. Tato i nedávná zpráva Evropské komise o situaci zaměstnanosti a sociální situaci v EU 2011 popisují vývoj chudoby a sociálního vyloučení v EU jako celku a jednotlivých členských zemích.

Chudoba a sociální vyloučení v EU a v ČR

V roce 2010 si EU stanovila cíl vymanit nejméně 20 milionů lidí z rizika ohrožení chudobou nebo sociálního vyloučení do roku 2020. Současně bylo dohodnuto monitorovat chudobu a sociální vyloučení podle tří indikátorů odrážejících mnohotvárnost chudoby a sociálního vyloučení. Těmito indikátory jsou:

  • příjmová chudoba,
  • materiální deprivace,
  • populace žijící v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou.

Z dostupných mezinárodně srovnatelných údajů vyplývá, že v roce 2010 bylo v EU 115,5 milionu osob ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, což představovalo 23,4 procenta populace. Příjmovou chudobou bylo ohroženo 16,4 procenta populace. Silná materiální deprivace dosáhla 8,1 procenta. Podíl osob žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby nebo s velmi nízkou pracovní intenzitou činil 9,9 procenta.

S ohledem na velmi dobrou výchozí pozici České republiky, její předpokládané zhoršení v důsledku hospodářské krize (které se již částečně projevilo ve výsledcích za rok 2010 v porovnání s rokem 2009) a očekávaný demografický vývoj si mohla Česká republika vytyčit pouze realistické cíle do roku 2020. Národním cílem stanoveným v roce 2010 je udržet hranici počtu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením do roku 2020 oproti roku 2008 a současně vyvinout úsilí vedoucí ke snížení počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby o 30 000 osob.

Míra ohrožení chudobou v ČR

Česká republika patří v současnosti mezi členské státy Evropské unie s nejnižší hodnotou souhrnného ukazatele „míra ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením“. Ta v roce 2010 dosáhla 14,4 procenta a jednalo se o 1 495 tis. osob. Míra ohrožení příjmovou chudobou byla v Česku nejnižší z celé EU a představovala 9,0 procenta. Silná materiální deprivace se týkala 6,2 procenta populace a byla nižší než průměr EU. Podíl osob žijících v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou činil v roce 2010 6,4 procenta. I tento ukazatel je v ČR v porovnání s ostatními členskými státy EU velice příznivý.

Porovnání s ostatními státy EU

ČR patří v této oblasti mezi státy EU vykazující nejlepší výsledky. Míra ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením v ČR v roce 2010 (14,4 procenta) dosahuje lepších hodnot než ve všech starých členských státech (EU-15). Ještě lepší je situace České republiky v porovnání s členskými státy, které vstoupily do EU v roce 2004 a později. Obdobně příznivých výsledků ČR dosahuje v ukazateli míra ohrožení chudobou (s hodnotou 9 procent je na prvním místě v EU). V Německu je pro srovnání hodnota tohoto ukazatele vyšší o 6,6 p. b., v Belgii o 5,6 p. b.

Hodnota ukazatele silné materiální deprivace v ČR (6,2 procenta) není nijak dramaticky vyšší než v některých hospodářsky vyspělých členských státech EU. Například v Německu dosahuje hodnota tohoto ukazatele 4,5 procenta, ve Francii 5,8 procenta a v Belgii 5,9 procenta.

U ukazatele osob žijících v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou stojí ČR na třetím místě (6,4 procenta) těsně za hospodářsky nejvyspělejšími státy EU, jako je Lucembursko (5,5 procenta) a Švédsko (5,9 procenta).

Nástroje ke snižování chudoby a sociálního vyloučení
K účinnému snižování chudoby a sociálního vyloučení je třeba přesně identifikovat nejzranitelnější skupiny obyvatelstva vystavené největšímu riziku chudoby a sociálního vyloučení. Tento jev není na území EU všude stejný. Obyvatelstvo východní Evropy častěji strádá silnou materiální deprivací. Vyloučení z trhu práce převažuje naopak v členských státech severní a západní Evropy.
Základním nástrojem snižování chudoby či sociálního vyloučení ve společnosti je funkční, pružný a otevřený trh práce. Zvyšování zaměstnanosti, a to zejména v prostředí skupin ohrožených z různých příčin vysokou strukturální nezaměstnaností, je nejlepším příspěvkem k odstraňování chudoby. Především na tento nástroj se ČR soustředí ve svém úsilí o snížení chudoby a sociálního vyloučení.
Sociální ochrana působí spolu s politikou zaměstnanosti a dalšími politikami v těch oblastech problematiky chudoby a sociálního vyloučení, které nelze z různých důvodů vyřešit integrací do trhu práce. I v těchto případech, založených na principu sociální solidarity, je třeba reflektovat nutnost udržitelnosti veřejných výdajů.

Vývoj vybraných ukazatelů charakterizujících riziko chudoby a sociálního vyloučení v EU v roce 2010 (% z populace)
ZeměOhrožení chudobou nebo sociálním
vyloučením - souhrnný ukazatel *)
Ohrožení chudobou *)Silná materiální deprivace
(4 položky a více z 9) *)
Osoby ve věku 0-59 let žijící
v domácnostech s velmi nízkou
pracovní intenzitou (< 0,20) **)
EU-2723,416,48,19,9
Belgie20,814,65,912,6
Bulharsko41,620,735,07,9
Česká republika14,49,06,26,4
Dánsko18,313,22,710,3
Německo19,715,64,511,1
Estonsko21,715,89,08,9
Irsko::::
Řecko27,720,111,67,5
Španělsko25,520,74,09,8
Francie19,313,55,89,8
Itálie24,518,26,910,2
Kypr::::
Lotyšsko38,121,327,412,2
Litva33,420,219,59,2
Lucembursko17,114,50,55,5
Maďarsko29,912,321,611,8
Malta20,615,55,78,4
Nizozemsko15,110,32,28,2
Rakousko16,612,14,37,7
Polsko27,817,614,27,3
Portugalsko25,317,99,08,6
Rumunsko41,421,131,06,8
Slovinsko18,312,75,96,9
Slovenská republika20,612,011,47,9
Finsko16,913,12,89,1
Švédsko15,012,91,35,9
Velká Británie23,117,14,813,1

Pozn.:
Sledované položky materiální deprivace: 1. krytí nečekaných výdajů; 2. jeden týden dovolené ročně mimo domov; 3. předcházení vzniku dluhů; 4. jídlo s masem nebo rybou každý druhý den; 5. přiměřené vytápění bytu nebo domu; 6. pračka; 7. barevná televize; 8. telefon; 9. osobní automobil.
        *) údaje jsou vztaženy k celé populaci
        **) údaje jsou vztaženy k populaci ve věkové kategorii 0-59 let, zaměstnanost a pracovní intenzita je posuzována u osob ve věku 18-59 let
        : údaje nejsou k dispozici

Zdroj: Eurostat, výsledky šetření EU - SILC 2010

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 16.3.2012

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 24.6. 2019 000 15:42.