Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Zahraniční vztahy a EU » Mezinárodní vztahy » Mnohostranná spolupráce » Organizace spojených národů » Zpráva ad hoc pracovního výboru 23. zvláštního zasedání Valného shromáždění OSN (Peking +5):

Příloha III

  1. K přezkoumání a zhodnocení Pekingské deklarace a Akční platformy dochází v rychle se měnícím globálním kontextu. Od roku 1995 se dostala do popředí celá řada problémů nebo nabyly nových dimenzí, což vytváří nové výzvy k plnému a urychlenému provádění Platformy pro vlády, mezivládní orgány, mezinárodní organizace, soukromý sektor, případně nevládní organizace, aby došlo k realizaci genderové rovnosti, rozvoji a míru. Pro plné provedení Akční platformy je zapotřebí trvalý politický závazek k úsilí o genderovou rovnost na všech úrovních.
  2. Globalizace přináší nové výzvy pro plnění učiněných závazků a uskutečnění cílů 4. Světové konference o ženách. V některých zemích vyústil proces globalizace v politiku posunu ve prospěch otevřeného obchodu a finančních toků, privatizace státních podniků a v mnohých případech ve snížení veřejných výdajů, zejména výdajů na sociální služby. Tyto změny transformovaly strukturu výroby a urychlily technologický pokrok v oblasti informací a komunikace a ovlivnily životy žen, ať již v oblasti zaměstnání nebo ve sféře spotřeby. Ve velkém počtu zemí, zejména v rozvojových a nejméně rozvinutých zemích, měly tyto změny negativní vliv na život žen a zvýšily nerovnost. Důsledky těchto změn na jednotlivá pohlaví nebyly systematicky vyhodnoceny. Globalizace má rovněž kulturní, politické a sociální důsledky, ovlivňuje kulturní hodnoty, životní styl a formy komunikace a má také důsledky na dosažení trvale udržitelného rozvoje. Výhody plynoucí z růstu globální ekonomiky byly rozděleny nerovnoměrně, což vedlo k rozšíření ekonomických disparit, feminizaci chudoby, zvýšené genderové nerovnosti, což bylo také často způsobeno zhoršujícími se pracovními podmínkami a nezdravým pracovním prostředím, zvláště v neformální ekonomice a ve venkovských oblastech. I když některým ženám globalizace přinesla větší ekonomické příležitosti a větší nezávislost, mnohé jiné ženy se dostaly v důsledku prohlubujících se nerovností mezi zeměmi a uvnitř zemí na okraj společnosti a většina ostatních neměla přístup k výhodám plynoucím z procesu globalizace. I když se v mnohých zemích zvýšila úroveň účasti žen v celkové počtu pracovních sil, v jiných případech aplikace určitých ekonomických politik měla takové negativní důsledky, že zvýšená zaměstnanost žen často nevedla k vyšším mzdám, postupu v zaměstnání a zlepšení pracovních podmínek. V mnohých případech jsou ženy stále zaměstnány prácí s nízkou mzdou, na částečný úvazek nebo na dobu určitou, pro jejich zaměstnání je příznačná nejistota a často dochází k ohrožení v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví. V mnohých zemích jsou ženy, zejména ženy nastupující do nového zaměstnání, první na řadě při snižování stavů a poslední při opětném přijímání do práce.
  3. Zvyšující se rozdíly v ekonomické situaci mezi zeměmi a uvnitř zemí, spolu s rostoucí ekonomickou vzájemnou závislostí a závislostí států na externích faktorech a hluboké finanční krize změnily v posledních letech v mnohých zemích vyhlídky na růst a způsobily jejich nestabilitu, což mělo závažné důsledky na život žen. Tyto potíže negativně ovlivnily schopnost států poskytovat sociální ochranu a sociální zabezpečení a také schopnost financovat Akční platformu. Tyto potíže se také promítají do přesunů nákladů sociální ochrany, sociálního zabezpečení a nákladů na poskytování jiných sociálních dávek z veřejného sektoru na domácnosti. Snižující se úrovně finančních prostředků, které jsou k dispozici pro mezinárodní spolupráci, vedly k další marginalizaci velkého počtu rozvojových zemí a zemí s transformující se ekonomikou a v těchto zemích patří ženy k nejchudším obyvatelům. Dohodnuté úrovně 0,7% hrubého národního produktu průmyslově vyspělých zemí na oficiální rozvojovou pomoc nebylo dosaženo. Tyto faktory přispěly k rostoucí feminizaci chudoby a to zkřížilo úsilí o dosažení genderové rovnosti. Omezení úrovně státního financování vytváří nutnost hledat a uskutečnit inovativní přístupy k alokaci existujících zdrojů. Je to úkol nejen vlád, ale také nevládních organizací a soukromého sektoru. Jednou z těchto inovací je analýza určení veřejných rozpočtů podle pohlaví, což se ukazuje jako důležitý nástroj pro stanovení rozdílného účinku rozpočtových výdajů na ženy a muže a může to přispět k spravedlivému využití existujících zdrojů. Tato analýza má zásadní důležitost pro prosazování genderové rovnosti.
  4. Dopad globalizace a programů strukturálního přizpůsobení, vysoké náklady na externí dluhovou službu a zhoršující se směnné relace v zahraničním obchodě v mnohých rozvojových zemích prohloubily existující překážky pro rozvoj a zvýraznily feminizaci chudoby. Negativní vliv programů strukturálního přizpůsobení, který je důsledkem špatných návrhů i nesprávného provádění, nadále klade neúměrně vysoké břemeno na ženy, které trpí zejména prováděnými rozpočtovými škrty v oblasti základních sociálních služeb, včetně zdravotnictví a školství.
  5. Stále více se uznává, že zvyšující se zadlužení, kterému čelí většina rozvojových zemí, je trvale neúnosné a představuje jednu z hlavních překážek pro dosažení pokroku, trvale udržitelného rozvoje a vymýcení chudoby. Pro mnohé rozvojové země a také pro země s transformující se ekonomikou představuje dluhová služba vážné omezení jejich kapacity podporovat sociální rozvoj a poskytovat základní služby a tato situace negativně ovlivnila plné provádění Akční platformy.
  6. V zemích s transformující se ekonomikou připadá na ženy větší část nesnází spojených s ekonomickou restrukturalizací a v dobách recese jsou první mezi těmi, kdo přicházejí o zaměstnání. Jsou vytlačovány z rychle rostoucích sektorů. Likvidace zařízení péče o dítě v důsledku privatizace velkých státních podniků a nedostatku zdrojů zvýšila nutnost, aby se ženy staraly o děti, aniž by k tomu měly potřebné zázemí. Trvající nerovnost v přístupu k odbornému výcviku omezuje možnosti žen opětně vstoupit do zaměstnání. K dalším problémům žen v těchto zemích patří omezený přístup ke zdrojů pro zakládání a rozšiřování firem.
  7. Věda a technologie, jakožto základní komponenty rozvoje, transformují strukturu a způsob výroby, přispívají k vytváření pracovních míst a nové klasifikaci pracovních míst a novému způsobu práce a přispívají také k tvorbě nové společnosti založené na znalostech. Změny technologií mohou přinášet nové příležitosti pro ženy na všech úsecích, pokud budou mít rovný přístup k odpovídajícímu výcviku. Ženy by se také měly aktivně angažovat v určování, navrhování, vývoji a provádění politik týkajících se těchto změn a ve hodnocení jejich dopadu na obě pohlaví. Většina žen celého světa ještě účinně nevyužívá nových komunikačních technologií pro spolupráci v síti, poradenství, výměnu informací, obchod, vzdělávání, získání informací z médií a pro iniciativy v elektronickém obchodování. Například miliony chudých žen a mužů na světě stále nemají přístup a prospěch z vědy a nových technologií a jsou stále vyloučeny z tohoto nového oboru a z příležitostí, které se jim v něm nabízejí.
  8. Mění se průběh migračních toků za prací. Do vnitřní, regionální a mezinárodní migrace za prací se stále více zapojují ženy a hledají si různé typy zaměstnání, zejména jako pracovnice v zemědělských podnicích, pracovnice v domácnosti, v hotelech a restauracích nebo v některé formě průmyslu zábavy. Tato situace na jedné straně zvyšuje příležitosti k vydělání peněz a získání nezávislosti, na druhé straně je však vystavuje, zejména chudé, nevzdělané, nekvalifikované nebo ilegálně se přistěhovavší ženy, neodpovídajícím pracovním podmínkám, zvýšeným zdravotním rizikům, riziku zavlečení , ekonomického a sexuálního vykořisťování, rasismu, rasové diskriminaci a xenofobii a jiným formám zneužívání, které jim znemožňují využívat lidská práva a v některých případech představují přímé porušení lidských práv.
  9. I když se uznává, že hlavní odpovědnost za tvorbu a provádění politik k prosazení genderové rovnosti mají vlády, stále více se prosazuje poznání, že partnerství vlád s různými účastníky občanské společnosti představuje důležité mechanismy k dosažení tohoto cíle. K posílení této spolupráce mohou být vyvinuty další inovující přístupy.
  10. V některých zemích přispěly současné demografické trendy, projevující se nižší úrovní plodnosti, zvýšením střední délky života a nižší mírou úmrtnosti, ke stárnutí obyvatelstva a zvýšení výskytu chronických zdravotních stavů, což má důsledky na zdravotnické systémy a výdaje na zdravotnictví, systémy neformální péče a výzkum. V důsledku rozdílů mezi ženami a muži v naději na dožití se značně zvýšil počet vdov a osamělých starých žen. To často vede k sociální izolaci a jiným nepříznivým sociálním důsledkům. Společnost by mohla získat mnohé ze znalostí a životních zkušeností starších žen. Na druhé straně současná generace mladých lidí je v celé historii nejpočetnější. Dospívající dívky a mladé ženy mají zvláštní potřeby, které si vyžadují zvýšenou pozornost.
  11. Rychlý nárůst pandemie HIV/AIDS, zejména v rozvojovém světě měl na ženy devastující účinek. Pro její prevenci je důležitým předpokladem odpovědné chování a genderová rovnost. Je také zapotřebí uplatnit účinnější strategie k posílení postavení žen tak, aby dosáhly kontroly nad svou sexualitou a mohly se v těchto otázkách svobodně a odpovědně rozhodovat a chránit se před vysokým rizikem neodpovědného chování, které vede k sexuálně přenosným infekcím, včetně HIV/AIDS. Tyto strategie by se měly rovněž zaměřit na odpovědné, bezpečné a ohleduplné chování mužů a na prosazování genderové rovnosti. HIV/AIDS je naléhavý problém veřejného zdravotnictví, jeho rozšíření přesahuje možnosti účinného zásahu a v nových zemích vede ke zvrácení trendů ekonomického rozvoje. Břemeno péče o lidi žijící s HIV/AIDS a o děti, které se působením této nemoci staly sirotky, dopadá hlavně na ženy, protože stávající infrastruktury nejsou postačující, aby mohly zvládnout existující výzvy. Ženy postižené HIV/AIDS často trpí diskriminací a jsou stigmatizovány a často se také stávají obětí násilí. Dosud se plně nepodařilo zvládnout otázky týkající se prevence, přenosu HIV/AIDS z matky na dítě, kojení, poskytování informací a výchovu mládeže, boj proti vysoce rizikovému chování a problémy nitrožilního užívání drog. Jsou nedostatky v působení podpůrných skupin, poradenství a dobrovolném provádění testů, informování a poskytování ochrany partnerům a existují problémy spojené s vysokou cenou léků. V některých zemích se projevují pozitivní příznaky svědčící o tom, že mladí lidé mění své chování a zkušenosti ukazují, že výchovné programy pro mladé lidi mohou přinést pozitivnější názor na vztahy mezi pohlavími a genderovou rovnost, oddálit počátek sexuálního života a snížit riziko sexuálně přenosných infekcí.
  12. Ženy a dívky ve vyspělých i rozvojových zemích v rostoucí míře konzumují drogy a omamné látky. Roste proto potřeba zvýšit úsilí ke snížení poptávky a bojovat proti nezákonné výrobě, dodávkám a obchodu omamnými a psychotropními látkami.
  13. Zvyšující se počet obětí a rozsah škod způsobených přírodními katastrofami upozornil na nedostatečnou účinnost a další nedostatky stávajících přístupů a metod zásahů při řešení naléhavých situací, v nichž doléhá na ženy, častěji než na muže, odpovědnost za splnění okamžitých denních potřeb rodin. Tato skutečnost upozornila na naléhavou potřebu zabudovat genderovou perspektivu do prevence katastrof a připravovaných a prováděných strategií pro následná opatření.
  14. Měnící se kontext vztahů mezi pohlavími, jakož i diskuse o genderové rovnosti vede stále více k novému posouzení rolí mužů a žen. Povzbudilo to také diskusi o rolích a odpovědnostech žen a mužů, kteří spolupracují na dosažení genderové rovnosti a upozornilo na potřebu změnit takové stereotypní a tradiční role, které omezují potenciál žen. Existuje potřeba dosáhnout rovnováhu mezi muži a ženami v placené i neplacené práci. Neplacená práce žen se co do množství neměří a nebere v úvahu a často se nepromítá do národních účtů. V důsledku toho je podceněn a podhodnocen plný příspěvek žen sociálnímu a ekonomickému rozvoji. Pokud bude trvat nedostatečné sdílení povinností a odpovědností s muži, povede kombinace placené práce a poskytování péče o rodinu nadále k disproporčně vysokému zatížení žen ve srovnání s muži.
Autor: Odbor 71
Poslední aktualizace: 18.5.2005

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 17.10. 2017 000 11:31.