Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2011 » Září:

Jaromír Drábek: Rozhovor – Interview ČT 24 (ČT24)

Veřejné práce na Šluknovsku, Represe a vyplácení dávek, Prevence a sociální práce, Nezaměstnaní: 20 hodin veřejných prací, Propad do chudoby?, Mocný úřad práce

Moderátor:
Dobrý podvečer. Jak pomůžou zklidnit situaci na Šluknovsku veřejně prospěšné práce? Začíná Interview ČT24. V navýšení počtů míst, zatím o 100, ve veřejně prospěšných pracích a v omezení vyplácení dávek, vidí řešení vyhrocené situace na Šluknovsku ministr práce a sociálních věcí, Jaromír Drábek. Dnes v regionu byl, jednal tam se starosty, teď už je ale zpět v Praze a vítám ho ve studiu. Dobrý podvečer.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Dobrý podvečer.

Moderátor:
Pane ministře, jak by tedy mohly veřejně prospěšné práce změnit tu neblahou vyhrocenou situaci na Šluknovsku?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Tak, já musím na začátku říct, že veřejně prospěšné práce jsou jedním z těch kamínků do mozaiky možných řešeních, o kterých jsme dnes diskutovali. My jsme diskutovali o dlouhodobých řešeních, o krátkodobých opatřeních a právě jedním z těch krátkodobých opatřeních je výrazné navýšení počtu míst, kam je možné umístit lidi, kteří jsou v tuto chvíli bez práce a u nich je potřeba, aby si tzv. obnovovali pracovní návyky. Tady jde totiž o to, že základem té dnešní situace na Šluknovsku, ale bohužel i v řadě jiných regionů ČR, je to, že vyrůstá v podstatě celá generace lidí, kteří nikdy neviděli své rodiče pracovat, kde pracovní návyky v rodině jsou něco, co není známé a není obvyklé. A my potřebujeme, jak krátkodobě, tak dlouhodobě dosáhnout toho, aby lidé měli práci, pokud nemohou sehnat práci na běžném pracovním trhu, tak aby alespoň měli možnost zúčastnit se právě veřejně prospěšných prací nebo veřejné služby.

Moderátor:
Takže úvaha, kdo bude chodit na veřejné práce nebude mít sílu na to, chovat se nepřizpůsobivě?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Tak ve velmi zjednodušené zkratce se i to takto dá říct. Ale jde o to skutečně zavést zpátky takový ten běžný standard, životní styl. Prostě ráno se vstává do práce, v noci se spí. Ano, máte pravdu, zjednodušeně řečeno to znamená, že kdo se musí starat o to, aby dodržoval nějaký pravidelný životní rytmus, tak má méně času na věci, které nejsou úplně v souladu s tím, co si představujeme jako standardní životní styl.

Moderátor:
Veřejně prospěšné práce bývají ale za nepatrnou mzdu a podle opozice Váš koncept zavání nevolnickou prací.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Tak musíme rozdělit veřejně prospěšné práce a veřejnou službu. Veřejná služba je dnes skutečně bonifikována jenom velmi malou částkou. Nicméně od nového roku by měla být veřejná služba, účast na veřejné službě, neodmítnutí toho zapojení do veřejné služby, by mělo být podmínkou při přiznání vůbec sociálních dávek od státu. Pod tím jednoduchým heslem, že prostě každá věc něco stojí a že pokud někdo žádá finanční podporu od státu, tedy od svých spoluobčanů, tak by za to měl také něco odvést. Já na tom nevidím žádné, tady se operuje dokonce s termínem nucené práce. To je přece nesmysl. Ten člověk si může svobodně vybrat, jestli chce nějakou pomoc od svých spoluobčanů, nebo jestli se o sebe postará sám.

Moderátor:
Pokud lidé, o nichž mluvíme, nepůjdou pracovat, pokud odmítnou veřejně prospěšné práce, tak přijdou o dávky a to i o ty, které jsou určeny úplně nejchudším. Mluvím o dávkách v hmotné nouzi, je to tak?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ano, od nového roku je to tak, že v rámci sociální reformy, pokud bude dokončen legislativní proces, tak skutečně od nového roku podmínkou pro jakékoliv dávky hmotné nouze, bude neodmítnutí účasti na veřejné službě.

Moderátor:
Přesto věříte, že taková represe řekněme systému vyplácení dávek může přinést nějaké ztišení a zklidnění? Jestli to není protimluv, represe většinou ztišení a zklidnění nepřináší.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Já to nevnímám jako represi, tam jde o motivaci. Ta represe nastupuje až jako poslední prvek. V první řadě je motivace. Motivace k tomu a to je také součástí sociální reformy, aby rodiče posílali děti do školy. To je také podmínka nebo bude od nového roku, striktně daná podmínka pro to, aby ten člověk mohl dostávat finanční pomoc od státu. Podmínka je, že se na výzvu zapojí do té veřejné služby, to znamená, že se bude účastnit něčeho, čím alespoň částečně vrátí společnosti ty peníze, které společnost do ní vkládá. Já to vidím jako motivaci k aktivnímu životnímu stylu. Ta represe je jenom způsobem, jak motivovat lidi, aby na takovou dráhu nastoupili.

Moderátor:
Pořád ale nerozumím tomu, jak by to mohlo pomoct ztišit bouře, které teď v regionu panují?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Vy jste to sama řekla, čím více nabídneme aktivit těm lidem, tak tím více budou spokojení v takovém tom běžném životě a nebudou mít potřebu hledat jiné aktivity, které jsou například kriminálního typu.

Moderátor:
Nepřinese ale třeba existenční nejistota prohloubení strachu sociálního napětí a další eskalaci sociálních bouří, pokud právě bude té represe třeba? Vy říkáte motivace, ale můžeme tomu říkat jistá represivní opatření, která mohou v lidech vlastně posílit pocity existenční nejistoty?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
A tady je právě velmi důležitá ta složka sociální práce. Ta aktivní sociální práce a o tom jsme dnes se starosty diskutovali, protože to je především záležitost obcí. Ale my pro to máme vytvořeny nástroje a ty nástroje se ještě posilují. Od nového roku to, že někdo ztratí nárok na pomoc státu, to neznamená, že ztratí tu pomoc jednak v sociální oblasti a jednak případnou jednorázovou výpomoc v nějaké opravdové nouzové situaci.

Moderátor:
Ano, ale pokud lidé přijdou o dávky v hmotné nouzi, tak co myslíte, že udělají? Co to s nimi udělá i psychologicky. Samozřejmě mluvíme o lidech, kteří se třeba ne úplně vyznají ve zněti administrativy.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ne, znovu. S těmi lidmi a to je právě to, na co narážíte, s těmi lidmi je potřeba skutečně aktivně pracovat v sociální oblasti. Je potřeba je vést, je potřeba jim vysvětlovat. A z druhé strany pokud by se dostali do toho stavu tak, jak Vy říkáte, do toho stavu, kdy je potřeba použít tu represi a říci, pokud se nezúčastní někdo té společné práce, pokud někdo nechce přispět svýma rukama k tomu společnému výsledku, no tak ztratí nárok na dávky hmotné nouze tak, jak jsou předepsány podle zákona. Ale samozřejmě, že je možné mu vypomoci okamžitou pomocí v hmotné nouzi, ta není nároková. To je právě součást té sociální práce. Říci ano, teď ti pomůžeme, ale příští týden už na tu veřejnou službu přijdeš, protože příště už možná pomoc žádnou nedostaneš.

Moderátor:
Dobře, ale pane ministře, máte jako ministr čisté svědomí v tom, že těm represivním nebo jak Vy říkáte motivačním složkám, že jim předcházela právě ta intenzivní sociální práce s těmi lidmi? Doteď to skutečně je tak, že si je města a obce přehazují jako horký brambor, vystěhovávají je různě na periferie, na okraj. Jestli jste si v tomto ohledu jist, že se udělalo, co se udělat mělo.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
A to se musíme skutečně velmi vážně zamyslet nad tím, jak v minulých letech v podstatě v celém dvacetiletí byl koncipován náš sociální systém a ten sociální systém má nastavenou velmi dobře laťku. Velmi vysoko má nastavenou laťku. ČR je hned po Lucembursku země s nejnižší mírou chudoby v Evropě. Ale...

Moderátor:
Zatím.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Samozřejmě...

Moderátor:
Jestli se to nezmění právě po oněch sociálních reformách.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ta laťka zůstává ve stejné výši, na té laťce se nic nemění. Ale na druhé straně právě chybí ten motivační prvek a vidíme, že se nám to teď vrací v těch negativech a to je prostě směr, kterým musíme jít. A my jsme dneska se starosty na Šluknovsku diskutovali právě i například o té nezvladatelné migraci. Tam je opora zákona, prostě dávky hmotné nouze dnes jsou jasně zákonem vymezeny především pro ty, kteří v té obci mají trvalý pobyt. To znamená, pokud se někdo přistěhuje na nějakou ubytovnu, nemá tam trvalý pobyt, tak tam je potřeba nasadit okamžitě tu sociální práci, protože takový člověk nemá automaticky nárok na nějakou finanční výpomoc. Lze jí přiznat jenom ve výjimečných případech. Tam je právě prostor pro sociální práci a je potřeba s tím velmi výrazně pokročit dopředu.

Moderátor:
Pane ministře, mě jde o tu míru vyvážení teď. Aby ti lidé, někteří lidé, jednotlivci nezůstali bezprizorní. Jestli je to vyvážené natolik, že skutečně nejdřív přijde nějaká alternativa, pomoc, možnost vlastně přijmout nová pravidla a teprve potom represe? Protože dnes jste vlastně přijel do regionu, když to přeženu, tak hned s receptem veřejně prospěšných prací a s odebíráním dávek, pokud ti lidé nebudou na takové práce chodit.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Tak já si dovolím to otočit. Starostové ze Šluknovského výběžku sepsali tzv. desatero, které v podstatě shrnuje hlavní problémy a dává náměty na řešení. Mého resortu se z toho týkají především dva body, které se právě týkají sociální práce a veřejně prospěšných prací. A nakonec to je ten směr, který ty starostové sami ukázali. Ano, máte pravdu, musíme klást důraz na to, aby nejprve byla ta sociální práce, nejprve přišla ta motivace a až jako prvek, který stojí úplně na konci v řadě, přišla ta represe. Ale ta represe je důležitá právě proto, aby ta motivace byla dostatečně účinná.

Moderátor:
A jste si jist, že v tuto chvíli není systém nevyvážený ve prospěch té represe tak, aby ti lidé někteří padali do té chudoby?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Naprosto ne a to vyplývá z toho, co znovu zdůrazním, tam je povinnost na výzvu začít pracovat v té veřejné službě. To znamená, tam je možnost a v podstatě i zákon tak, jak je navržen a jak je projednáván v legislativním procesu, tam je možnost individuální práce s jednotlivými rodinami, s jednotlivými občany. A to si myslím, že je to důležité, to je ten důležitý moment v tom přechodu od nějakého systému, kdy všichni mají pocit, že stát má povinnost každému zajistit nějakou životní úroveň do toho, kdy také ten občan také musí mít spoluzodpovědnost za zajištění té životní úrovně.

Moderátor:
Jak by se mělo odlišovat kdo z příjemců dávek má trvalé bydliště v té či oné obci a kdo ne? A ptám se na to právě proto, jestli opravdu může do budoucna docházet k situacím, kdy lidé, kteří nebudou mít trvalé bydliště zkrátka zůstanou bez té pomoci. Mě jde o to, dostat se k té míře toho nebezpečí propadu nebo pádu lidí do chudoby. Což vlastně teď v těchto šířkách zatím není, ale ty nůžky mezi chudými a bohatými se rozevírají rok od roku více.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Tak, jak jsem o tom mluvil, to je zejména preventivní opatření. Preventivní opatření proti tomu, pokud někdo organizuje přesídlování nějakých větších skupin obyvatel, tak já jsem prostě upozornil starosty na přesnou dikci zákona. Tam nevzniká automaticky nárok na nějakou dávku a to je důležité právě v té preventivní oblasti, aby si někdo nezahrával s tím, že může říci ano, tady je vezmu 80 lidí nebo 150 lidí a přesunu je někam jinam, protože vím, že když je tam ubytuji, tak že oni získají nárok a tu dávku jako podnikatelský projekt v podstatě získám. Tak to ne. A je potřeba, aby toto bylo právě zase jedno z těch preventivních opatřeních, které můžeme použít. Není to tak, že bychom tím říkali, nepostaráme se o lidi, kteří se dostanou do nějaké nouzové situace. To v žádném případě, na to pamatuje zákon. Ve významných, odůvodněných případech tu dávku lze přiznat. Ale nelze spoléhat na to, že ta dávka náleží automaticky, to znamená nelze spoléhat na to, že když někdo uměle s podnikatelského záměru přestěhuje nějakou skupinu lidí do nějaké jiné obce, tak že si tím vydělá na svůj podnikatelský projekt.

Moderátor:
Pane ministře, nerozevřou se po roce 2012 poté, co nastoupí sociální reformy, pokud tedy projdou celým tím legislativním procesem, nerozevřou se nůžky mezi chudými a bohatými v Česku? Když se dívám i na to, jak se vlastně teď Evropa radikalizuje? Ty sociální bouře se stupňují, je to takové přilévání oleje do ohně.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ne, naopak je vidět z těch minulých let a nakonec i ze zahraničních zkušeností, že kde zanedbali sociální práci, kde se nevěnují té motivaci k začlenění do společnosti, tak že ten samotný fakt, že stát rozdá peníze, že ten vůbec nepomůže. Naopak. To, pokud se stát nestará dostatečně o sociální práci, o sociální začlenění, tak to je právě podhoubí pro růst násilí a růst těch situací, které potom se velmi těžko řeší. To znamená, je to naopak. My skutečně potřebujeme posílit sociální práci, posílit motivaci, abychom předcházeli takovým věcem, které se dnes například dějí na Šluknovsku a nebo v řadě jiných míst v zahraničí.

Moderátor:
Tak proti povinným 20ti hodinám veřejných prací týdně pro nezaměstnané protestují sociální demokraté, to už jsme vlastně tady zmínili na začátku, když jsme mluvili o stejném řešení pro Šluknovsko. Oni se kvůli tomu chtějí obrátit i na Ústavní soud. Nemáte obavu, že uspějí?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Nemám. Já chci jenom připomenout, že při projednávání v Poslanecké sněmovně navrhovali sociální demokraté dvě alternativy změny toho zákona. Buď prodloužení té tzv. ochranné doby, kdy ten člověk, který se dostane do polohy, že ztratil zaměstnání, tak samozřejmě určitou dobu potřebuje na to, aby se s tím psychicky vyrovnal, aby upravil svoje výdaje. Ta ochranná doba je dnes stanovena v tom návrhu na 2 měsíce, sociální demokraté prosazovali buď prodloužení na 5 měsíců nebo odbourání té povinnosti. I z toho je vidět, že i oni počítají s různými alternativami. Já se skutečně nebojím, že něco takového by mohlo být zrušeno pro nějaký rozpor s ústavním pořádkem, protože skutečně jde o motivaci k začlenění do společnosti.

Moderátor:
Takže diskriminace to není z hlediska dodržování lidských práv, pokud nezaměstnaní budou muset třeba vzít první nabídnutou práci, aby nemuseli s metlou do ulic?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
V žádném případě ne a ono se to tady staví opravdu hodně vyhroceně na tom, že někdo dělá veřejné práce nebo veřejně prospěšné práce, není nic negativního. To je naopak, to je přeci pozitivní v tom, že ten člověk se zapojí do standardního pracovního cyklu, že má možnost komunikovat s ostatními lidmi, kteří jsou do takové činnosti zapojeni, že...

Moderátor:
Pane ministře, kdyby jste přišel o práci a dostal se do takové situace, chtělo by se Vám se smetákem do ulice?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Naprosto jednoznačně.

Moderátor:
Šel byste?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Určitě bych šel, ano.

Moderátor:
Jste si úplně jistý.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ano, jsem si úplně jistý, protože bydlím na okraji města v části města, která dřív byla samostatnou vesnicí a pro nás v té vesnické ulici je normální vzít koště a zamést si chodník před vlastním domem.

Moderátor:
Tak o dočasném vyřazení z evidence a zamítnutí dávek kvůli odmítnutí veřejně prospěšné práce budou rozhodovat tedy úřady práce. Zneužívání se neobáváte? Dovedu si představit situace, že mnohdy jsou úředníci už naštvaní nebo unavení komunikací s nepřizpůsobivými občany. Možná by mohli tuto možnost vzít jako jisté zneužití svých pravomocí.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Tak já mám za to, že děláme všechno proto, i včetně různých školení, psychologických školení ve vztahu ke klientům, abychom toto riziko maximálně snížili. Samozřejmě vždycky, když je nějaký individuální rozhodovací prvek, tak vždycky je riziko nějakého individuálního výpadku nebo excesu. Na druhou stranu ta přednost toho, že s těmi jednotlivci můžeme provádět tu běžnou sociální práci, ta je prostě tak obrovská, že my nemůžeme svěřit výkon toho rozhodnutí nějakému stroji. Byť by to bylo krásné, ale to bohužel se potvrzuje právě v těch posledních dvaceti letech, že když se ten sociální systém pojme příliš automaticky, bez ohledu na toho konkrétního člověka, nepracuje se v té standardní sociální práci s tím člověkem, tak, že to vede k velmi špatným výsledkům.

Moderátor:
Tak v zákoně samozřejmě není povinnost jít po těch dvou měsících nezaměstnanosti na veřejnou práci, ono to není dané jakoby universálně automaticky. Ale rozhoduje právě sám úřad práce, koho vlastně s takovou nabídkou osloví a koho ne. I tady budou mít vlastně úředníci v rukou velkou moc směrem k tomu, koho takto osloví a koho ne.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
My na to připravujeme velmi podrobnou metodiku, kde chceme jasně popsat, jakým způsobem dochází k tomu výběru lidí, kteří budou vyzváni na veřejnou službu.

Moderátor:
A jakým způsobem, jestli byste mohl naznačit?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
A tam je několik momentů, kterým je potřeba dát prioritu a říci ano, na tyto skupiny se zaměříme. Budou to v zásadě dvě skupiny. Za prvé budeme vyzývat k veřejné službě ty, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní. To znamená, půjdeme od těch úplně nejdelších dob. Ti, kteří jsou několik let nezaměstnaní, protože tam je potřeba skutečně v rámci resocializace to obnovení pracovních návyků obnovení standardního životního stylu. Takže to je jedna skupina občanů. A druhá skupina potom budou lidé, kteří jsou z nějakých indicií podezřelý z nekalého jednání. Buď je podezření, že pracují načerno nebo je podezření, že se pravidelně například nechávají sezoně zařadit do úřadu práce. Že například přes léto pracují a přes zimu jsou vedeni u úřadu práce. Pokud zjistíme, že někdo už tři, čtyři roky, pět let takovýmto způsobem má svůj životní cyklus, tak potom samozřejmě budeme tu veřejnou službu používat i u těch, kteří jsou v evidenci kratší dobu, než ten rok nebo dva roky.

Moderátor:
Tak, já pokud jsem to dobře pochopila, tak i když lidé přijdou kompletně o dávky v hmotné nouzi, tak by si museli platit zdravotní pojištění, je to tak?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ano, je to tak. Kdo není uchazečem o zaměstnání v tom zákonném slova smyslu a nemá jiný důvod, pro který za něj platí zdravotní pojištění někdo jiný nebo stát. ale těch výjimek je skutečně celá řada, tak obecně každý je zodpovědný za to, že si platí nebo že někdo za něj platí zdravotní pojištění. To je individuální zodpovědnost je o tom poměrně nízké povědomí, že každý vlastně z nás zodpovídá za to, že platí nebo je za něj placeno zdravotní pojištění. Ano, pokud někdo je uchazečem o zaměstnání vedeným na úřadu práce, tak stát za něj platí zdravotní pojištění.

Moderátor:
Z čeho by ti lidé platili zdravotní pojištění v době, kdy by neměli ani tyto dávky, nevím. Ale takže oni by vlastně tímto způsobem přišli i o možnost přístupu k lékařské péči, je to tak?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Nikoliv, ne. To nezávisí na tom zda někdo platí nebo neplatí zdravotní pojištění, to se také velmi málo ví. To, že někdo neplatí zdravotní pojištění ještě neznamená, že je vyloučen ze systému zdravotního pojištění. Může u něj zdravotní pojišťovna nasadit sankce, může samozřejmě vymáhat to dlužné zdravotní pojištění, včetně penále, jsou tam i další sankce, jako například případná možnost spolu-úhrady úkonů, ale...

Moderátor:
Takže o lékařskou péči nepřijde.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ale o lékařskou péči jako takovou člověk, který v tom systému zdravotního pojištění zařazen je, tak nemůže přijít jenom tím, že neplatí zdravotní pojištění.

Moderátor:
Pane ministře, děkuji Vám za interview. Na shledanou.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Děkuji za pozvání, pěkný večer.

Moderátor:
Na řadě jsou Události, už za okamžik. Na shledanou zítra.

ČT24, 19.9.2011

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 20.9.2011

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 18.10. 2017 000 04:01.