Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2011 » Září:

Reforma penzí přežije i změnu vlády (MF Dnes)

Jiří Král, ředitel sekce sociálních systémů ministerstva práce a sociálních věcí, je pamětník. Byl u toho, když se v roce 1993 zavedlo důchodové pojištění i když se v roce 1995 poprvé zvyšoval věk odchodu do důchodu, pak ještě třikrát. Tehdejší koaliční strana ODA rozběhla diskusi o zavedení penzijního spoření. Nic z ní nebylo. Pak přišla první Bezděkova důchodová komise (2005) a druhá (2010). Po patnácti letech je reforma připravená.

Velká důchodová reforma včera prošla Poslaneckou sněmovnou. Máme hotovo, nebo bude třeba v důchodovém systému ještě dělat změny?

Určitě nemáme hotovo. Jakmile se změní politická situace, dojde k diskusi, zda máme systém dobře nastavený. Zkušenost nicméně ukazuje, že k podstatným přehodnocením důchodových změn v minulosti nedocházelo (např. se důchodový věk nesnižoval zpátky, pozn. red.).

Má penzijní spoření naději, že zůstane při změně vlády zachováno?

Určitě. Na Slovensku přežilo, i když se změnila vláda. Českou reformu ale určitě bude potřeba upravovat, aby byla pořád maximálně efektivní.

Co máte na mysli?

Například v Chile, kde systém existuje třicet let, první roky pružně reagovali na vývoj ekonomiky a kapitálových trhů. Měnili například pravidla, do čeho mohou penzijní fondy investovat. Případně pokud se ukáže, že nastavení je pro penzijní fondy příliš svázané a odhání je z byznysu anebo naopak jsou k nim pravidla příliš vstřícná, dá se uvažovat o změnách. Změny zásadních parametrů ale budou politickou záležitostí. Politikům půjde především o to, neztratit důvěru lidí.

Připomeňte, proč se vůbec dělají změny v důchodech?

Hlavní motiv je v posledních 20 letech stárnutí populace. Po roce 1990 jsme rychle začali dohánět zpoždění za vyspělým světem. Doba dožití se rychle prodlužovala. A snížila se porodnost. Demografové mysleli, že to je přechodné, ale ukázalo se to jako trvalý jev. To má obrovský vliv na ufinancovatelnost budoucích důchodů. Musel se začít zvyšovat důchodový věk.

Zvyšování důchodového věku ale řeší malá důchodová reforma, schválená už v květnu, ne ta velká, schválená včera.

Vláda do malé reformy vložila dvě podstatné úpravy – zvyšování věkové hranice odchodu do důchodu a stanovení pevných pravidel valorizace. Tyto změny jsou podstatné pro budoucí financování. Díky tomu budou za 40 let o 80 a více miliard menší schodky na důchodovém účtu.

Nestačilo by prodlužování věku prozatím zastavit na 67 letech a za třicet let by se vidělo?

Šlo. Zkušenost ukazuje, že věk dožití se prodlužuje desítky let téměř stejným tempem. Za posledních dvacet let to bylo o pět až šest let. Čím dřív s tím lidi budou počítat, tím lépe.

Došlo by k těmto úpravám, kdyby nebylo rozhodnutí Ústavního soudu?

Pravděpodobně ne. Ústavní soud původně kritizoval to, že ačkoliv se systém nazývá pojištění, blíží se systému s jednotným důchodem. Lidé s vyššími příjmy, kteří do důchodového systému přispívají hodně, dostávají podobný důchod jako ostatní. Malá reforma výpočet důchodu mírně upravila v jejich prospěch.

I zaváděné penzijní spoření se více vyplatí lidem s vyššími příjmy, řekněme nad průměrnou mzdou. Opravdu jsou penzijní fondy určené pro většinu lidí?

Důchod má nahradit příjmy z aktivity a pro tuto velkou skupinu pojištěnců je náhrada nedostatečná. Těmi třemi body z 28 procent pojistného stát umožní větší zásluhovost (spravedlivější přerozdělení, pozn. red.), aby si ty peníze lidé dali na vlastní účet a nemuseli se o ně dělit.

Přerozdělení peněz od vysokopříjmových k nízkopříjmovým je u nás extrémně vysoké. Solidarita přece jen narazila na ústavní omezení.

Vláda spoření na penzi prosazuje s tím, že je dobré si na stáří zajistit příjmy z více zdrojů než jen ze státního důchodu. Vždyť ale stát je nejbezpečnější přístav, ne?

Prožíváme dobu, kdy nevíme, jak se bude ekonomika v blízké budoucnosti vyvíjet. Důsledky krize dopadají různě na státní průběžně financované penze a na úspory ve fondech. Kvůli krizi stoupla nezaměstnanost a změnilo se rozložení mezd, propadl se výběr pojistného. Nehrozí, že by státní systém zkrachoval, ale prostředky na důchody se musí vzít z něčeho jiného. Anebo snížit dávky.

Případné snižování důchodů je značně nepopulární krok, vlády ho nedělají rády. Uchylují se k tomu jen pod velkým tlakem zvenčí, napadá mě Lotyšsko.

Ano. I v Řecku a Portugalsku se snižují nebo mají snižovat důchody.

V první řadě by se tedy peníze musely najít jinde. Máte na mysli například výnosy ze zvýšení DPH?

Z DPH se mají hradit náklady na zavedení spořícího systému (vypadne část příjmů od těch, kteří si budou peníze posílat na soukromé účty , pozn. red.). Co zbude, půjde na doplnění peněz na státní důchody. Nebo se peníze doplní z jiných daní. I v zahraničí se penze financují z pojistného jen zčásti.

Státní důchodový účet se před třemi lety propadl do minusu kvůli ekonomické krizi. Vaše ministerstvo předpovídá, že rozdíl mezi příjmy z pojistného a výdaji na důchody bude i v příštích letech zhruba minus 50 miliard.
Krize přece odezní, tak proč?

Protože se v systému začínají projevovat důsledky stárnutí.

Vláda na přání koaličních Věcí veřejných slíbila umožnit dětem, aby část svého důchodového pojistného (1 procentní bod) neposílaly státu, ale přímo svým rodičům v důchodu. Bude to mít podle vašich zkušeností avizovaný efekt posílení mezigenerační solidarity?

Systém našeho důchodového pojištění už je na mezigenerační solidaritě postaven. Je to nepsaná dohoda mezi generacemi – mladší generace platí té starší a počítá s tím, že jejich děti tuto dohodu nevypovědí. Zmíněný návrh se pokouší regulovat solidaritu přímo v rodině. To mi nepřipadá šťastné. Opatření rozhodně neovlivní porodnost ani vztahy v rodině a bude zátěží pro veřejné rozpočty.

Zdroj: MF Dnes

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 12.9.2011

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 21.10. 2017 000 19:51.