Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Zahraniční vztahy a EU » Mezinárodní vztahy » Mnohostranná spolupráce » Mezinárodní asociace sociálního zabezpečení:

Projev pana Johana Verstraetena, prezidenta MASZ, k 75. výročí založení MASZ

Prezident MASZ Johan Verstraeten při projevu k 75. výročí vzniku MASZ

Ve dnech 2. - 4.10.2002 se uskutečnilo v Bruselu 85. zasedání Byra MASZ, jehož cílem bylo připomenout 75. výročí vzniku této mezinárodní organizace. Projev pana Johana Verstraetena, prezidenta MASZ, připomínající historii vzniku, současné postavení a aktuální úkoly MASZ, zveřejňujeme v plném znění:

Vážení členové Byra,

při příležitosti 75. výročí naší Asociace Vás dnes vítají pan Frank Vandenbroucke, ministr sociálních věcí a důchodového zabezpečení, velvyslanci z různých zemí, zástupci Evropského společenství, členové belgického Parlamentu, zástupci Nejvyššího smírčího soudu, sociální partneři a řídící pracovníci programu sociálního zabezpečení v Belgii.

10. Mezinárodní konference práce, která se konala v Ženevě v době od 25. května do 16. června roku 1927, se zabývala - poprvé společně se sociálními partnery - problémem ekonomické a zdravotní ochrany pracujících prostřednictvím programů sociálního zabezpečení. Na této konferenci bylo rozhodnuto rozšířit a posílit sociální zabezpečení všude ve světě a za tím účelem vytvořit zvláštní Mezinárodní konferenci.

Tvůrci a organizátoři této Mezinárodní konference usilovali na jedné straně o obhajobu principu zapojení pojištěnců do řízení programů povinného pojištění a na straně druhé o vytvoření takového fóra, kde se mohou různé země podělit o své zkušenosti s řízením těchto programů. Od svého počátku byla tato iniciativa vysoce podporována prvním ředitelem MOP, panem Albertem Thomasem, mužem, který se nesmírně angažoval v sociálních otázkách.

Tato historická připomínka mi dává příležitost rozšířit své uctivé a srdečné blahopřání i na pana Assane Diopa, výkonného ředitele Mezinárodní organizace práce, který pokračuje v dlouhé tradici spolupráce mezi MOP a MASZ, a poděkovat mu za jeho účast zde.

Pod záštitou organizačního výboru, jehož členem byla Belgie1), se za účasti 17 organizací reprezentujících 20 milionů pojištěnců uskutečnilo zde v Bruselu ve dnech 4. a 5. října roku 1927 ustavující shromáždění. Předsedal mu belgický senátor Arthur Jauniaux, který byl v té době předsedou Národní unie federací socialistických vzájemných pojišťoven Belgie.

Ustavující shromáždění jednomyslně schválilo ústavu Mezinárodní konference a její cíl definovalo takto:

"zajišťovat koordinaci na mezinárodní úrovni a pokročit v úsilí k ochraně, rozvoji a zlepšení sociálního zabezpečení, zejména zdravotního pojištění, prostřednictvím pravidelných mezinárodních zasedání zástupců vzájemných společností a zdravotních pojišťovacích fondů a výměnou informací a zkušeností o praktické činnosti společností a fondů".

Naše Asociace se tímto zrodila.

Od svého počátku ukazuje pozoruhodnou vitalitu, která vždy byla její obchodní vizitkou. V letech 1927 a 1928 se její členská základna rozšířila z 9 na 18 zemí a Valné shromáždění, které se podle zakládající listiny má scházet nejméně jednou za dva roky, se sešlo v době od roku 1927 do roku 1936 celkem osmkrát.

Životaschopnost, získaná v tak krátké době, umožnila v roce 1935 překonat velmi silné tlaky - odstoupení německé Ústřední federace nemocenských pojišťovacích fondů, která byla pod nacistickým vlivem, a pokusy evropských diktátorských režimů vytvořit konkurenční asociaci k té, která byla v zásadě sociálně-demokraticky a liberálně orientována.

V roce 1936, v Praze, "ve starobylém městě alchymistů", Valné shromáždění rozhodlo doplnit ústavu a rozšířit škálu činností Konference. K existujícímu nemocenskému pojištění bylo připojeno pojištění pro případ zdravotního postižení a smrti a starobní pojištění. Mezinárodní konference se při této příležitosti transformovala na CIMAS (International Conference of Mutualities and Social Insurance Funds) a vytvořila v návaznosti na dosud existující Výbor mnohem uzavřenější orgán - "Byro".

O dva roky později, v roce 1938, učinila CIMAS další důležitý krok vpřed. S přijetím prvního neevropského člena, Národního fondu sociálního zabezpečení Peru, začal na její dveře klepat nový svět.

Současně se na starém kontinentu naplnily vzrůstající obavy a nejistoty z mezinárodní situace, které vedly k tomu, že Valné shromáždění, které se mělo uskutečnit v roce 1939 v Liege, bylo odloženo.

Sekretariát CIMAS se sídlem v Ženevě, řízený v té době Oswaldem Steinem, ukončil činnost v roce 1940. V létě téhož roku se stal sídlem jak Mezinárodní organizace práce, tak sekretariátu CIMAS Montreal. Válka potom přerušila všechny aktivity Konference...

Po nastolení míru následovala obnova a Konference se vrátila ke své práci.

V roce 1944, na historické konferenci ve Filadelfii, přijala Mezinárodní organizace práce dvě doporučení týkající se garance příjmových dávek a zdravotní péče, inspirovaná myšlenkami obsaženými ve zprávě Beveridge.

Konference přijala také usnesení o mezinárodní administrativní spolupráci k posílení sociálního zabezpečení, které ve skutečnosti založilo dlouhodobý akční program CIMAS.

Potřebný návrh na aktualizaci ústavy, který předložil prozatímní generální tajemník A. R. Metall, byl odsouhlasen s několika menšími výhradami členů, kteří při této příležitosti demonstrovali prozíravý přístup a pozoruhodnou předvídavost.

8. Valné shromáždění, které se konalo v roce 1947 v Ženevě, rozhodlo, že nadešel čas pro změnu názvu CIMAS. Organizace byla pokřtěna jako " ISSA" (International Social Security Association)2). Seznam různých oblastí sociálního zabezpečení byl rovněž nahrazen termínem " odvětví sociálního zabezpečení" a  Asociace se otevřela autonomním nebo částečně nezávislým institucím a vzájemným společnostem a také vládním orgánům odpovědným za výkon sociálního zabezpečení.

Naše Asociace tím vstoupila do období třiceti let trvalého růstu, kdy se stala mnohem univerzálnější, a to jak z hlediska svého složení, tak i z hlediska oblastí svého zájmu, který se rozšířil na všechny administrativní a finanční problémy související se sociálním zabezpečením.

V roce 1955 byl vytvořen nový status přidruženého člena, čímž dochází k ještě větší otevření se institucím, které nejsou přímo zodpovědné za administrativu některého z aspektů sociálního zabezpečení.

Zde jsou některá klíčová data a údaje z naší historie:

  • v letech 1947 až 1977 se počet členských organizací zvýšil z 39 organizací reprezentujících 21 zemí na 246 organizací reprezentujících 105 zemí;
  • v roce 1951 se staly členy MASZ instituce SRN, následované v roce 1955 i institucemi Velké Británie;
  • v roce 1958 vstupují do MASZ USA a Sovětský svaz.

S vědomím toho, že je třeba se přesněji zaměřit na podmínky sociálního zabezpečení, které jsou často odlišné v různých regionech, Byro MASZ rozhodlo v roce 1958 založit program regionálních aktivit:

  • v roce 1962 se uskutečnily první regionální schůze pro Afriku v Tunisu a pro Asii v Tokiu;
  • v roce 1968 zahájila v Buenos Aires svou činnost regionální komise;
  • ve stejném roce byla vytvořena regionální komise pro Asii v Dillí, která byla po třiceti letech činnosti přemístěna do Manily;
  • v roce 1977 byla vytvořena regionální komise v Lomé, která byla po několika letech přemístěna do Abidžanu;
  • v roce 1995 byla vytvořena regionální komise pro Evropu se sídlem v Paříži.

Kromě toho se co do počtu rozšířily také technické aktivity MASZ, což se odrazilo ve vytváření technických výborů, pro jejichž činnost byly vytvořeny podmínky v ústavě z roku 1947.

Ústava z roku 1955 podporuje výzkum, i když naše Asociace se v této oblasti začíná systematicky angažovat až v polovině 60. let.

Po iniciativách, jako byl Kulatý stůl v Evianu v roce 1966 nebo Mezinárodní konference ve Vídni v roce 1969, byl v roce 1972 založen Poradní výbor pro výzkum sociálního zabezpečení. Po přijetí nové ústavy v roce 1998 byl povýšen na úroveň technického výboru.

Když to shrneme, naše Asociace je připravena reagovat na současné požadavky a mnohem větší měrou se zapojovat do diskuse o budoucnosti sociálního zabezpečení, které se od počátku 90. let rozšířilo po celém světě.

Požadavky na modernizaci struktury MASZ stále větší měrou zesilují. 26. Valné shromáždění, které se sešlo v roce 1998 v Marakeši, se zabývalo otázkou změny ústavy. Její doplňky se týkají změny definice postavení tří hlavních orgánů: Valného shromáždění, Rady a Byra. Složení Byra se změnilo tak, aby umožnilo širší geografické zastoupení. Tento orgán má také možnost vytvářet technické výbory a stanovovat jejich pověření.

Je důležité poznamenat, že kromě toho, co bych nazval "tradičními" aktivitami, se MASZ se nyní již několik let podílí, se vší obezřetností, jakou to vyžaduje, na sociální politice tím, že na podnět mého předchůdce Karla Gustava Schermana založila mimorozpočtovou iniciativu známou jako " Stockholmská iniciativa".

Tato iniciativa se týkala nejprve veřejných důchodových systémů, které již získaly určitou úroveň vyzrálosti. Dnes je iniciativa otevřena všem členům a zabývá se základním problémem existence a rozšíření sociálního pojištění. Týká se také otázek přiměřenosti systémů sociálního zabezpečení v souvislosti s očekáváním občanů, stanovením a kvalitou práv v oblasti sociálního zabezpečení a citlivou otázkou ochrany těchto práv v sociálních systémech spravovaných soukromým sektorem.

Všechny tyto tendence směřují k jednomu stejnému cíli: garantovat bezpečnost v sociálním zabezpečení. Co se může na první pohled zdát jako nadbytečné, se nicméně ukáže oprávněné, vezmeme-li v úvahu chudobu, která stále ještě existuje ve světě, kde více než jedna miliarda lidí žije za méně než jeden dolar na den.

S ohledem na svou důvěryhodnost musí MASZ připravit půdu pro budoucnost.

Předně, měla by udržet a zintenzívnit cyklus svých konferencí, které musí mít vysokou kvalitu a maximálně vyhovovat všem jejím členům, bez ohledu na úroveň rozvoje dané země.

Měla by neúnavně pracovat na přípravě svých vzdělávacích programů, které jsou příspěvkem ke zlepšení řízení na všech úrovních, a pokročit ve výzkumu klíčových otázek týkajících se sociálního zabezpečení, řízení a využívání informačních a komunikačních technologií.

Pro MASZ je rovněž důležité vytvořit těsnější spojení s hlavními mezinárodními organizacemi, jako je Organizace spojených národů, Mezinárodní organizace práce, Světová banka a další, a stát se privilegovaným partnerem v klíčových mezinárodních diskusích.

MASZ má silný potenciál.

Vytvořila světovou síť pokrývající všechny regiony, společenská zřízení, kultury a náboženství. Tato síť je založena na manažerech, jejichž odpovědnost za rozvoj sociálního zabezpečení není třeba demonstrovat. Jsou to spolehliví, zkušení a dostupní konzultanti, zprostředkovávající pomoc a poradenství.

Můžeme rovněž počítat s expertizami Sekretariátu a s obrovským množstvím specializované dokumentace.

MASZ se skládá z institucí, které jsou zodpovědné za řízení povinných sociálních programů, jež jsou zdrojem její legitimity a tvoří větší část její odborné způsobilosti.

Ale odbornost, dokumentace, výzkum a diskusní fóra jsou užitečné jen tehdy, když produkují konkrétní výsledky.

Budoucnost Asociace proto spočívá v její schopnosti formulovat praktická a cílená doporučení podle potřeb jejích současných a budoucích členů, v etapě koncipování, realizace nebo zlepšení systémů sociálního zabezpečení.

MASZ by měla zvýšit svou praktickou odpovědnost tím, že bude podporovat a předávat zkušenosti pro účely twinningových projektů mezi institucemi, které již dosáhly vysokého stupně zkušeností, a zeměmi a institucemi, které chtějí koncipovat, rozvinout nebo zlepšit své programy sociálního zabezpečení.

MASZ má velké ambice a očekávání jejích členů jsou ještě větší.

Je mi rovněž známo, že výsledky iniciativy MASZ jsou dychtivě očekávány, zejména rozvojovými zeměmi, a zdá se být přirozené, že vliv této iniciativy bude zjišťován měřítkem jejích praktických doporučení.

Sociální ochrana a sociální spravedlnost jsou nicméně stále více chápány jako přirozené základy stabilního světového řádu.

Sociální zabezpečení je neocenitelné, ale drahé ...

Nesmíme však ztratit se zřetele skutečnost, že sociální zabezpečení funguje také jako produktivní faktor.

Příslib slušného sociálního zabezpečení je ve skutečnosti přesně slučitelný s ekonomickou efektivností a soutěživostí: jejich předpokládaný protiklad je jenom mýtem věku globalizace. Takže rozvíjení systému sociálního zabezpečení nás nemůže postavit před dilema, zda máme být pro nebo proti soutěživosti.

Nejjasnějším možným důkazem je to, že když srovnáme pořadí nejvyspělejších zemí, které sestavil Institut pro rozvoj řízení v Lausanne, s objemem sociálních výdajů v zemích OECD, pak vidíme, že nejvyspělejší a nejvíce konkurenceschopné země mají také vyšší průměrné výdaje na sociální zabezpečení ve srovnání se zeměmi, které jsou zařazeny za nimi.

Jistěže není jednoduché přijmout tuto zásadu. Finanční soběstačnost systémů vytvořených na tomto základě musí být zajištěna.

Na otázku finanční soběstačnosti, která je vážnou a aktuální otázkou všech systémů sociálního zabezpečení, by se měla naše Asociace zaměřit jak ve svém výzkumu, tak na svých diskusních fórech.

V zásadě to je struktura financování a výdajů, spíše než samotná úroveň výdajů, co má vliv na hospodářské výsledky.

Na jedné straně zjišťujeme, že sociální přerozdělování je dnes financováno v široké míře z příjmů spojených s výdělečnou činností, a to jak z příspěvků na sociální zabezpečení, tak z daně z příjmu. Je proto potřeba mnohem podrobněji přezkoumat vyváženější financování, proporcionálně založené na všech příjmových zdrojích.

Na straně druhé, pokud jde o sociální výdaje,
"stát blahobytu" může být označen jako státní systém institucionální solidarity, jehož klíčovými znaky jsou přerozdělování a rovnost. Je to věc uspořádání sociálního zabezpečení - prostřednictvím sociálního přerozdělování - a fiskální politiky. Hlavní nebezpečí dnes nespočívá v nákladech na sociální zabezpečení, ale v  nepřiměřených nárocích na ně. Sociální zabezpečení nemůže vyřešit problémy, které by měly být řešeny politikou zaměstnanosti, rozpočtovou politikou nebo dokonce politikou vzdělávání a informační politikou.

Možnosti sociálního zabezpečení zůstanou v zásadě věcí politických preferencí. Je na každé společnosti, aby rozhodla o nejlepším způsobu zajišťování hospodářského rozvoje a redistribuci jeho výsledků.

Atkinson měl absolutní pravdu, když řekl: "Budoucnost státu blahobytu je vysoce politickou otázkou". A já bych rád k tomu dodal to nejdůležitější: " Jakou společnost chceme?"

A konečně, jestliže možnosti byly zvoleny, je důležité být přesvědčen o tom, že efektivnost systémů sociálního zabezpečení závisí zcela na efektivnosti jejich správ. To znamená, že dobrá správa těchto systémů má rozhodující důležitost: spravedlnost, transparentnost, zodpovědnost a participace, na tom všem to závisí.

Vlády musí pohlížet na sociální správu jako na garanta občanské důvěry a zajistit její větší integritu, odbornost a co největší profesionalitu na všech úrovních. Legitimita a důvěryhodnost systémů sociálního zabezpečení jsou nesmírně cenné a jedině za tuto cenu dosáhnou vlády svého konečného cíle: sociální spravedlnosti pro všechny.

Dobrá správa není výsadou jednoho sektoru: vychází od efektivní vlády, efektivní občanské společnosti a úspěšného soukromého sektoru. Všichni partneři musí spolupracovat při podpoře a zlepšování dobré správy. To představuje základní podmínku hospodářského rozvoje země a východisko pro udržitelný společenský rozvoj.

Tato koncepce není nová. Již před 2 000 lety napsal státník a filosof Solón báseň nazvanou "Eunomia" (Ušlechtilá správa).

MASZ se musí stát příkladem uplatňování principů dobré správy v rámci svého vnitřního řízení, a to při dodržení absolutní věrnosti své ústavě (půjde zejména o rozdělení pravomocí mezi Byrem, prezidentem a generálním tajemníkem v každodenním řízení a mezi Radou a Valným shromážděním v otázkách dlouhodobější politické orientace).

Myslím, že z titulu své funkce prezidenta mám povinnost sledovat - a v případě potřeby zlepšovat všemi dostupnými prostředky - rovnováhu pravomocí a vytváření optimálních podmínek pro efektivní práci a větší zapojení členských organizací.

Proto tedy, abychom zapojili členy Byra mnohem více do činností týkajících se jak naplňování cílů naší Asociace, tak i jejího vnitřního řízení, navrhl jsem vytvořit pracovní výbory pro iniciativu MASZ, revizi řízení, finanční zdroje, přípravu školicí strategie a nominace.

Dámy a pánové,

Naše práce je záslužná a životně důležitá. Pracující a jejich rodiny a všichni opomíjení tohoto světa, kteří mají právo a zaslouží si pocit bezpečí, spravedlnosti a pokoj ducha, se na nás spoléhají.

Jako "zlatníci" sociálního zabezpečení musíme pokračovat s hlavou ve hvězdách, ale s nohama pevně spočívajícími na zemi.

Oslava 75. výročí naší Asociace je ideální příležitostí k tomu, abychom slavnostně vyjádřili naše rozhodnutí zintenzívnit spolupráci s Mezinárodní organizací práce k dosažení společného cíle: rozvinout a posílit sociální zabezpečení založené na sociální spravedlnosti.

A na závěr bychom měli mít na mysli skvělý a povzbuzující výrok filosofa Voltaira: "Nehledejme iluze dokonalosti, ale nejlepší možné podmínky lidské přirozenosti a ustavení společnosti".

Nemohu zakončit své poznámky, aniž bych vaším jménem i za sebe srdečně nepoděkoval všem, kdo pomohli vytvořit naší Asociaci takovou, jaká je.

Poděkování si zaslouží Leo Winter, Mathias Eldersch, Georges Petit a Helmut Lehmann. Dále Arthur Jauniaux, Léon Heller, Václav Němeček a Renato Morelli, Reinhold Melas, Jerome Dejardin a Karl Gustav Scherman. Děkuji všem generálním tajemníkům, Leo Wildmannovi, Vladimíru Rysovi a Dalmeru Hoskinsovi. A děkuji všem vedoucím řídícím pracovníkům, kteří usilovně pracovali a stále pracují ve prospěch sociální spravedlnosti. Děkuji všem bezejmenným mužům a ženám, o nichž Cicero řekl, že ze smyslu pro povinnost vytvořili základní kámen své ctnosti3).

Být součástí této prestižní tradice je význačná pocta, jež mě naplňuje pocitem uspokojení a hrdosti.

Poznámky pod čarou

1)Členskými zeměmi organizačního výboru byly: Rakousko, Belgie, Francie, Lucembursko, Polsko, Velká Británie, Československo a Jugoslávie.

2)Český název: MASZ (Mezinárodní asociace sociálního zabezpečení).

3)"Pietas fundamentum est omnium virtutum".

Autor: Odbor 71
Poslední aktualizace: 4.5.2005

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 19.10. 2017 000 22:16.