Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2011 » Únor:

Peníze na program zaměstnanosti (ČT 24)

Moderátor (Michala HERGETOVÁ):
Hezký úterní večer u zpráv z ekonomiky. Nezaměstnanost v lednu rostla, ale jenom mírně. Z prosincových 9,6 na 9,7 %. Ekonomy to příjemně překvapilo. Na druhou stranu nečekají výrazné zlepšení ani v dalších měsících a počítají, že tak stát přichází o desítky miliard ročně.

Redaktor (Michal KEBORT):
V Česku je teď 572 tisíc lidí bez práce a každý čtvrtý z nich shání místo déle než rok. Navíc, celé řadě z dlouhodobě nezaměstnaných ještě není ani 30 let.

Host (Dalibor HOLÝ; ředitel statistiky trhu práce, ČSÚ):
Těch je 43,5 tisíce lidí, to už je docela slušné okresní město. V takovém městě bych nechtěl žít.

Redaktor (Michal KEBORT):
Tito lidé přitom mají jedno společné, do práce se vrací jenom těžko a zpravidla potřebují pomoc. Stát to řeší aktivní politikou zaměstnanosti a ročně by se tak k dlouhodobě nezaměstnaným mělo dostat víc než 3 miliardy korun.

Host (Karel MACHOTKA; náměstek ministra práce a sociálních věcí):
Jsou to programy například na podporu absolventů, jsou to programy, které podporují vznik společensky účelných pracovních míst. Podporujeme také to, aby lidi třeba řešili svoji situaci tím, že začnou podnikat.

Redaktor (Michal KEBORT):
Jenomže třeba loňská studie České bankovní asociace naznačila, že se státní politika zaměstnanosti nezřídka míjí účinkem. Svědčí o tom například účastníci rekvalifikačních kurzů, kteří stejně neseženou práci.

Host (Luděk NIEDERMAYER; analytik, Deloitte):
Ty vstupy od lidí, kteří se tím zabývají, ukázaly, že na to jde relativně málo peněz, ale efektivita využití těch peněz není úplně velká.

Redaktor (Michal KEBORT):
Roční náklady na jednoho nezaměstnaného ministerstvo práce a sociálních věcí spočítalo v roce 2005 na 120 tisíc korun. Jiné odhady se pohybují i o polovinu výš. A blíží-li se počet nezaměstnaných k 600 tisícům, přijde státní kasa za rok přinejmenším o 68,5 miliardy korun. Michal Kebort, Česká televize.

Moderátor (Michala HERGETOVÁ):
A se mnou už ve studiu hosté, Karel Machotka, náměstek ministra práce a sociálních věcí, hezký večer.

Host (Karel MACHOTKA; náměstek ministra, ministerstvo práce a sociálních věcí):
Dobrý večer.

Moderátor (Michala HERGETOVÁ):
A také Ivan Noveský, odborník na nezaměstnanost z COFETu. Hezký večer i vám.

Host (Ivan NOVESKÝ; odborník na nezaměstnanost, COFET):
Dobrý večer.

Moderátor (Michala HERGETOVÁ):
Slyšeli jsme v reportáži, jaký je tady problém, nezaměstnanost, ta dlouhodobá, která je pro nás poměrně důležitá, stoupá. Nicméně podívejme se ještě obecně na nezaměstnanost jako takovou. Spousta rekvalifikačních kurzů máte jako ministerstvo nějak spočítané, jak jsou účinné?

Host (Karel MACHOTKA; náměstek ministra, ministerstvo práce a sociálních věcí):
Tak účelnost rekvalifikačních kurzů samozřejmě mapujeme. Dlouhodobě se ukazuje, že trend v České republice za posledních zhruba 5 let je takový, že se stále snižuje cena rekvalifikačních kurzů a zvyšuje se jejich počet, což je určitý trend, který je daný tím, že úřady práce přirozeně se snaží co nejvíce lidí umístit na rekvalifikační kurzy, ale už tolik nedbají na to, jak se potom ty lidé umístí. Pouze pro ilustraci. Průměrná cena rekvalifikačního kurzu je 6 až 8 tisíc, což jistě každý uzná, že za takovou částku asi těžko člověk získá novou kvalifikaci. A my chceme jít právě opačným trendem. Chceme zacílit ty rekvalifikace i třeba za cenu, že ta jedna rekvalifikace bude stát více peněz, i třeba řádově více peněz, 20, 30 tisíc. Ale skutečně ten člověk získá pracovní místo odpovídající té nové kvalifikaci, anebo získá takové uplatnění na trhu práce, které mu umožní dlouhodobě získat novou práci.

Moderátor (Michala HERGETOVÁ):
Pane Noveský, vy máte s něčím takovým zkušenost, sám jste dělal projekt, kde jste se právě snažili začlenit ty dlouhodobé nezaměstnané. Jak tam to bylo s náklady a jak to bylo úspěšné?

Host (Ivan NOVESKÝ; odborník na nezaměstnanost, COFET):
Ten projekt se týkal dlouhodobě nezaměstnaných. Byli to dlouhodobě nezaměstnaní vlastně v nejvíc postižených regionech, čili bylo to Mostecko, Ostravsko. Ten projekt připravovalo ministerstvo práce a sociálních věcí, byl to prvotní projekt, tehdy vedl ministerstvo práce a sociálních věcí pan ministr Nečas. Myslím, že ten projekt byl velice precizně nachystán. A v podstatě dával pouze takové rámce. On dával, a to je strašně důležité, protože to, co tady říkal pan náměstek, je právě podstata věci. Cílem není rekvalifikace, cílem musí být vždycky zaměstnávání. A pokud ty lidi nezaměstnám, tak ta rekvalifikace, i kdyby byla sebe lacinější, to jsou vyhozený peníze. Čili my jsme měli zaměstnat tisíc lidí, těch tisíc lidí jsme měli zaměstnat pod těžkými smluvními pokutami, tam za každé procento, celkem to 33 % z toho, z tý stovky, to znamená z těch 3 tisíc lidí, a každé procento znamenalo 3 miliony smluvní pokutu. O znamená, my opravdu jsme byli velice vázáni...

Moderátor (Michala HERGETOVÁ):
A jak se to povedlo?

Host (Ivan NOVESKÝ; odborník na nezaměstnanost, COFET):
Povedlo se nám to tak, že jsme zaměstnali k 31. 8. 2008, my jsme měli zaměstnáno 1 162 lidí, dlouhodobě nezaměstnaných podotýkám, že to všechno bylo bez dotovaných míst.

Moderátor (Michala HERGETOVÁ):
A jaké byly náklady?

Host (Ivan NOVESKÝ; odborník na nezaměstnanost, COFET):
Náklady byly celkem na ten projekt 146 milionů, kdy ministerstvo si to právě spočítalo, že tehdy bylo kolem 153 tisíc, byl tehdy průměrný roční náklad na jednoho nezaměstnaného, celkem to bylo asi 180 tisíc na jednoho nezaměstnaného jako průměrná cena. A ministerstvo mělo spočítáno, že pokud tisíc lidí zaměstnáme, takže ušetří vlastně minimálně teda nějakých těch buďto 150, nebo teda těch 170 milionů korun. Takže...

Moderátor (Michala HERGETOVÁ):
Já se vrátím k tomu, co jste oba naznačili. Má vůbec smysl rekvalifikovat, když nejsou pracovní místa, a to dnes statistika ukázala, že skutečně ta pracovní místa nejsou.

Host (Karel MACHOTKA; náměstek ministra, ministerstvo práce a sociálních věcí):
Tak k tomu bych se rád vyjádřil. Jsou to pracovní místa, která jsou evidována na úřadu práce. To znamená, že zaměstnavatel ty místa skutečně vytvořil, má je prázdné a nahlásil je úřadu práce, což je...

Moderátor (Michala HERGETOVÁ):
Je to něco málo přes 30 tisíc, což není mnoho.

Host (Karel MACHOTKA; náměstek ministra, ministerstvo práce a sociálních věcí):
Ano, což je jeho zákonná povinnost nahlásit ty pracovní místa. A právě proto, že je to zákonná povinnost pod sankcí, tak zaměstnavatelé hlásí ty pracovní místa až v určité fázi, když je nemůžou obsadit na normálním trhu práce, protože do 10 dnů mají hlásit ty pracovní místa. To číslo teda, já chci říct, které je na úřadu práce...

Moderátor (Michala HERGETOVÁ):
Čili jinak řečeno, ve skutečnosti je tady pracovních míst mnohem víc.

Host (Karel MACHOTKA; náměstek ministra, ministerstvo práce a sociálních věcí):
Ano, ano, ano.

Moderátor (Michala HERGETOVÁ):
Co teď?

Host (Karel MACHOTKA; náměstek ministra, ministerstvo práce a sociálních věcí):
Já si myslím...

Moderátor (Michala HERGETOVÁ):
Máte odhad? Kolikrát třeba.

Host (Karel MACHOTKA; náměstek ministra, ministerstvo práce a sociálních věcí):
Já si myslím, že to může být třeba 2 až třikrát, ale je to skutečně, berte to jako můj odhad. A my také chceme tohle to změnit. Nechceme, aby zaměstnavatelé měli povinnost hlásit pracovní místa, to by měla být změna, která by měla být od příštího roku. Ale chceme, aby skutečně zaměstnavatelé kooperovali s úřadem práce a aby oni měli potřebu na ten úřad práce ty pracovní místa nahlásit, protože ten úřad práce jim nabídne adekvátní služby.

Moderátor (Michala HERGETOVÁ):
Co jim nabídne dnes a jak by se to tedy mělo změnit od příštího roku?

Host (Karel MACHOTKA; náměstek ministra, ministerstvo práce a sociálních věcí):
Teď jim v podstatě nabízí to, že to jejich pracovní místo zanese do nějaké databáze.

Moderátor (Michala HERGETOVÁ):
A vytiskne to na nástěnku.

Host (Karel MACHOTKA; náměstek ministra, ministerstvo práce a sociálních věcí):
Ano, vytiskne to na nástěnku. Má to samozřejmě třeba i v elektronické podobě. Ale nic dalšího teda nenásleduje. My chceme, aby úřady práce kooperovaly s agenturami práce, aby zprostředkování se teda nedělo pouze tou úřední cestou, ale ... protože u nás působí spousta agentur práce, které mají svoji metody, mají svoje databáze vlastní. A v tom vidíme nějakou další perspektivu. A pak je tady perspektiva i pro ty rekvalifikace. Protože rekvalifikaci nemá cenu dělat v okamžiku, kdy je to jenom rekvalifikace pro rekvalifikaci, ale má ji cenu dělat v okamžiku, kdy víme, že trh práce potřebuje určitý typ pracovníků, nejvhodnější je, pokud máme určitý i příslib zaměstnání. Typicky, kdybych řekl třeba příklad...

Moderátor (Michala HERGETOVÁ):
A přizpůsobíte člověka danému místu.

Host (Karel MACHOTKA; náměstek ministra, ministerstvo práce a sociálních věcí):
Kdybych řekl třeba příklad. Svářeč má svářečské zkoušky, ale nemá třeba svářečskou zkoušku na sváření tlakových nádob. My víme, že zaměstnavatel by ho zaměstnal, kdyby takovou zkoušku měl. Tady má cenu tuhle tu zkoušku mu zaplatit, i když bude třeba drahá, protože víme, že ten člověk najde uplatnění na trhu práce.

Moderátor (Michala HERGETOVÁ):
Já se vrátím teď k těm dlouhodobě nezaměstnaným. Z vaší zkušenosti, jak takového člověka, který více než rok nechodí do práce, ztratil ty návyky, do té práce skutečně dostat. Museli jste ho tam opravdu vést za ručičku, držet ho v té práci, jak to funguje?

Host (Ivan NOVESKÝ; odborník na nezaměstnanost, COFET):
Doslova, do písmene. Většinou už potom ne držet, většinou přivést za ruku, to bohužel funguje, protože dlouhodobě nezaměstnaní, a ono většinou to bývá, on potom lehce ztratí jakékoliv návyky. A nejenom návyky, ale on ztratí víru, on ztratí důvěru v sebe, v systém, v cokoliv. Čili máme ten problém, že toho člověka opravdu musíme uchopit doslova a do písmene za ruku, namotivovat ho, dát mu případně ten rekvalifikační kurz, který ten trh vyžaduje. A tam je totiž ten problém. Protože většina těch projektů, které probíhají, ona spousta těch projektů je opravdu kvalitních, ale spousta těch projektů je pouze obkresleno to, co bylo, tak ty projekty vlastně, když to dneska vysoutěžíte a ten projekt vlastně trvá dva, někdy i více let, tak za ty dva roky, co můžete dneska vědět, jak bude vypadat situace na trhu práce za dva roky, jo. Čili tam není v podstatě, tam máte přesně stanoveny, jaké rekvalifikační kurzy, a to si tam vysoutěžíte, jaké rekvalifikační kurzy musí poskytnout, a vy vlastně vůbec nevíte, jestli za ty dva roky budou potřeba.

Moderátor (Michala HERGETOVÁ):
A zdá se, že to by se snad mělo změnit.

Host (Karel MACHOTKA; náměstek ministra, ministerstvo práce a sociálních věcí):
Určitě. Je to jeho komplexním přístupu na trhu práce. Dneska máme 77 samostatných úřadů práce, které jistě dělají svoji práci s nejlepším vědomím a svědomím. Ale nicméně pohybují se na nějakým malým trhu. A jsou zde velké rozdíly v aplikaci těch jednotlivých nástrojů, které máme k dispozici.

Moderátor (Michala HERGETOVÁ):
Narážíte na to, že se má více centralizovat úřad práce.

Host (Karel MACHOTKA; náměstek ministra, ministerstvo práce a sociálních věcí):
Tady nejde o centralizaci úřadu práce. Jde o to sjednotit postupy úřadu práce, což by se teda mělo dít organizační změnou, aby vznikl Úřad práce České republiky, který bude sjednocovat postupy ve všech regionech.

Moderátor (Michala HERGETOVÁ):
Pánové, děkuji za rozhovor.

Host (Ivan NOVESKÝ; odborník na nezaměstnanost, COFET):
Děkuji.

Host (Karel MACHOTKA; náměstek ministra, ministerstvo práce a sociálních věcí):
Díky.

Zdroj: ČT 24

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 9.2.2011

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 19.10. 2017 000 19:58.