Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Práce a právo:

Obsah položky Náhrada mzdy nebo platu v prvním období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény od 1. ledna 2011:

Náhrada mzdy nebo platu v prvním období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény od 1. ledna 2011

Tato informace je zaměřena na nejdůležitější otázky související s problematikou náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti poskytované podle zákoníku práce od účinnosti nového zákona o nemocenském pojištění – tedy od 1. ledna 2009 - zaměstnavatelem zaměstnanci v prvém období jeho dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény namísto nemocenského. Informace zahrnuje též poslední legislativní změny, k nimž došlo k 1. lednu 2011, a to zákonem č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, a dále též úpravou redukčních hranic pro účely nemocenského pojištění od 1. ledna 2011 podle Sdělení MPSV publikovaného ve Sbírce zákonů pod č. 293/2010 Sb., z nichž jsou odvozeny redukční hranice pro úpravu průměrného výdělku za účelem stanovení náhrady mzdy nebo platu.

1. Úvod

Dnem 1. ledna 2009 nabyl odložené účinnosti zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZNP“), podle něhož nemocenské přísluší zaměstnancům vždy až po uplynutí určitého období trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Dnem účinnosti tohoto zákona přešla tak na zaměstnavatele povinnost zabezpečit své zaměstnance v tomto prvním období trvání uvedených sociálních událostí náhradou mzdy nebo platu, popřípadě náhradou odměny z dohody o pracovní činnosti (dále jen také souhrnně „náhrada mzdy“), a to za podmínek a ve výši stanovených v § 192 až 194 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“). Citovaná ustanovení ZP byla v době od účinnosti zákoníku práce (1. 1. 2007) do 1. ledna 2011 novelizována zákonem č. 585/2006 Sb., zákonem č. 261/2007 Sb., zákonem č. 305/2008 Sb., zákonem č. 326/2009 Sb. a naposledy zákonem č. 347/2010 Sb.

Zákonem č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, bylo s účinností od 1 ledna 2011 dočasně na dobu do 31. prosince 2013 prodlouženo období, v němž je zaměstnancům při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě poskytováno zabezpečení jejich zaměstnavateli ve formě náhrady mzdy, a to z dosavadních 14 na 21 kalendářních dnů; nemocenské proto náleží až od 22. kalendářního dne trvání těchto sociálních událostí. Podle přechodných ustanovení zařazených v čl. VI citovaného zákona platí, že jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla nařízena před 1. lednem 2011 a trvá ještě v roce 2011, přísluší náhrada mzdy nebo platu nebo náhrada odměny z dohody o pracovní činnosti podle § 192 nebo 194 ZP jen po dobu prvních 14 kalendářních dnů (nemocenské v tom případě přísluší od 15. kalendářního dne). Jestliže však ke vzniku těchto sociálních události došlo po 31. prosinci 2010, přísluší tato náhrada po dobu prvních 21 kalendářních dnů (a nemocenské od 22. kalendářního dne).

2. Komu a za jakých podmínek náleží náhrada mzdy podle zákoníku práce?

Náhrada mzdy v období prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo zaměstnancům činným na základě dohody o pracovní činnosti, zakládají-li tyto pracovněprávní vztahy účast na nemocenském pojištění. V mezích uvedeného období však náhrada mzdy přísluší pouze za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny (respektive za směny) a za svátky, za které zaměstnanci jinak přísluší náhrada mzdy (§ 115 odst. 3 ZP) nebo se mu plat nebo mzda nekrátí (§ 135 odst. 1 a § 348 odst.- 1 písm. d) ZP), pokud jsou splněny níže uvedené podmínky ad 2.1 až 2.3.

2.1

Právo na náhradu mzdy má zaměstnanec jen tehdy, jestliže ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény splňuje podmínky nároku na nemocenské podle ZNP, jimiž jsou:

  1. uznání dočasné pracovní neschopnosti podle § 57 ZNP nebo nařízení karantény podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,
  2. vznik dočasné pracovní neschopnosti (karantény) v době trvání nemocenského pojištění,
  3. dočasnou pracovní neschopnost si zaměstnanec nepřivodil úmyslně.

2.2

Právo na poskytování náhrady mzdy má zaměstnanec jen tehdy, jestliže v jednotlivých dnech (pracovních a svátcích) splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle ZNP. Tyto podmínky u zaměstnance splněny nejsou, jestliže:

  1. vykonává práci v pojištěném zaměstnání, z něhož mu nemocenské náleží,
  2. náleží mu podle zvláštních právních předpisů ze zaměstnání, z něhož nemocenské náleží, nadále započitatelný příjem,
  3. je ve vazbě, jde-li o nemocenské, na které vznikl nárok před vzetím do vazby,
  4. vykonává trest odnětí svobody, jde-li o nemocenské, na které vznikl nárok před nástupem výkonu tohoto trestu,
  5. mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu, pokud vznikla dočasná pracovní neschopnost (karanténa) nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno;
  6. trvala stávka, vznikla-li dočasná pracovní neschopnost nebo byla-li nařízena karanténa nejdříve dnem, který následuje po dni, ve kterém se zaměstnanec stal účastníkem stávky.

2.3

Náhrada mzdy náleží - při splnění podmínek sub. 2.1 a 2.2 - vždy jen, pokud pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti) trvá, ne však déle než do vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského (§ 26 ZNP).

2.4

Právo na náhradu mzdy, avšak pouze v poloviční výši, přísluší v případech, jestliže si zaměstnanec přivodil dočasnou pracovní neschopnost (§ 31 ZNP)

  1. zaviněnou účastí ve rvačce; rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení či fyzický střet dvou nebo více osob, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadenému, pokud se nejedná o případ uvedený v písmenu c),
  2. jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek, nebo
  3. při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.

3. V jaké výši a za které pracovní dny (směny) se náhrada mzdy poskytuje?

3.1

Zákonem stanovená (základní) výše náhrady mzdy:

  1. při dočasné pracovní neschopnosti:
    • za prvé 3 pracovní dny (směny), nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn náhrada mzdy nepřísluší (tzv. karenční doba),
    • po uplynutí karenční doby náhrada mzdy přísluší ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku
  2. při karanténě:
    • náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku přísluší již od 1. pracovního dne (směny) – karenční doba se zde neuplatní.

3.2

Pro počítání počátku a konce období prvních 21 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) a pro stanovení pořadí jednotlivých směn v rámci tohoto období platí tyto zásady:

3.2.1

Období prvních 21 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) pravidelně začíná v den vzniku pracovní neschopnosti (nařízení karantény), s jedinou výjimkou týkající se pouze dočasné pracovní neschopnosti (nikoli karantény), a to jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, neboť v takovém případě počíná období 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy až následujícím kalendářním dnem. Vznikne-li dočasná pracovní neschopnost ve svátek nebo v den, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou nebo má překážku v práci, počítá se období 21 kalendářních dní vždy již od tohoto dne.

Období prvních 21 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) končí vždy uplynutím 21. kalendářního dne ve 24.00 hodin.

3.2.2

Pro určení pořadí jednotlivých pracovních dní (směn) v rámci období prvních 21 kalendářních dní se vždy vychází ze zaměstnavatelem předem stanoveného rozvržení týdenní pracovní doby do směn (z harmonogramu směn).

Prvou směnou v rámci období 21 kalendářních dní je pro účely náhrady mzdy vždy ta směna nebo její část, kterou zaměstnanec po vzniku dočasné pracovní neschopnosti (nařízení karantény) jako prvou zcela nebo zčásti neodpracoval.

Poslední směnou v rámci období 21 kalendářních dní je pro účely náhrady mzdy vždy ta ze stanovených směn, která jako poslední zcela nebo zčásti zasahuje do uvedeného období a kterou zaměstnanec z důvodu dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zcela nebo zčásti neodpracoval. Přechází-li směna ze 21. na 22. kalendářní den, je relevantní z hlediska náhrady mzdy pouze ta její část, která připadá na 21. kalendářní den – tedy od začátku směny v tento den do 24.00 hodin tohoto dne.

3.3

Příklady k bodům 3.1 a 3.2

3.3.1

Zaměstnanec se stanovenou 40hodinovou týdenní pracovní dobou a rovnoměrným rozvržením pracovní doby na 5 dní v týdnu, a to v pondělí a středu po 9 hodinách, v úterý a čtvrtek po 8 hodinách a v pátek 6 hodin, navštívil v pondělí lékaře a byl od téhož dne uznán dočasně práce neschopným s tím, že týdenní pracovní neschopnost trvala do neděle.

Mohou nastat 2 situace:

  1. zaměstnanec v pondělí odpracoval celou směnu (9 hodin);
    v tomto případě začíná období prvních 21 kalendářních dní pro náhradu mzdy až v úterý a 1. neodpracovanou směnou je směna stanovená na úterý (8 hodin), 2. směnou je směna ve středu (9 hodin), 3. směnou je směna ve čtvrtek (8 hodin) a 4. směnou je směna v pátek (6 hodin). Za prvé 3 neodpracované směny (úterý až čtvrtek) zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy pouze v rozsahu prvých 24 neodpracovaných hodin z těchto směn. Náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku mu tedy přísluší již za 1 hodinu připadající jako poslední do směny ve čtvrtek a dále za 6 hodin v páteční směně (celkem tedy za 7 hodin). Za dobu pracovní neschopnosti obdrží tedy zaměstnanec náhradu mzdy za 7 neodpracovaných hodin.
  2. zaměstnanec v pondělí odpracoval ze své směny jen 5 hodin;
    v tomto případě začíná období prvních 21 kalendářních dní pro náhradu mzdy již v pondělí a za 1. neodpracovanou směnu se počítá část pondělní směny v délce 4 hodiny, 2. směnou je směna stanovená na úterý (8 hodin), 3. směnou je směna ve středu (9 hodin), 4. směnou je směna ve čtvrtek (8 hodin) a 5. směnou je směna v pátek (6 hodin). Za prvé 3 neodpracované směny (část směny v pondělí a směny v úterý a středu – celkem 21 hodin) zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy. Náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku přísluší až od 4. směny – tedy ve čtvrtek a v pátek za celkem 14 hodin. Za dobu pracovní neschopnosti obdrží tedy zaměstnanec náhradu mzdy za 14 neodpracovaných hodin.
3.3.2

Zaměstnanec v nepřetržitém provozu se stanovenou 37,5 hodinovou týdenní pracovní dobou a nerovnoměrným jejím rozvržením na jednotlivé týdny byl od pondělí 7.2. do středy 2.3.2011 uznán dočasně práce neschopným. Podle rozvržení pracovní doby do směn připadají zaměstnanci na dobu jeho pracovní neschopnosti tyto směny:

  • noční z neděle 6.2. od 22.00 hodin na pondělí 7.2. do 06.00 hodin (8 hodin)
  • noční ze středy 9.2. od 18.00 hodin na čtvrtek 10.2. do 06.00 (12 hodin)
  • denní v pátek 11.2. od 06.00 do 18.00 hodin (12 hodin)
  • denní v pondělí 14.2. od 06.00 do 18.00 hodin (12 hodin)
  • noční z úterý 15.2. od 18.00 hodin na středu 16.2. do 06.00 hodin (12 hodin)
  • noční ze čtvrtka 17.2. od 22.00 hodin na pátek 18.2. do 08.00 hodin (10 hodin)
  • denní v sobotu 19.2. od 08.00 do 16.00 hodin (8 hodin)
  • noční z neděle 20.2. od 22.00 hodin na pondělí 21.2. do 06.00 hodin (8 hodin)
  • noční z pondělí 21.2. od 22.00 hodin na úterý 22.2. do 06.00 hodin (8 hodin)
  • denní v pátek 25.2. od 06.00 do 14.00 hodin (8 hodin)
  • noční z neděle 27.2. od 22.00 na pondělí 28.2. do 06.00 hodin (8 hodin)
  • noční z pondělí 28.2. od 22.00 na úterý 1.3. do 06.00 hodin (8 hodin)
  • denní ve středu 2.3. od 06.00 do 14.00 hodin (8 hodin)

(poznámka: Protože jde o práce, které nemohou být přerušeny, započítává se přiměřená doba na oddech a jídlo do pracovní doby – viz § 88 odst. 1 druhá věta zákoníku práce).

Přitom mohou nastat tyto varianty:

  1. zaměstnanec odpracoval celou noční směnu z neděle 6.2. na pondělí 7.2. (celkem 8 hodin), poté odešel k lékaři a byl uznán od pondělí 7.2. dočasně práce neschopným.
    V tomto případě začíná období prvních 21 kalendářních dnů pro náhradu mzdy až v úterý 8.2. a končí 28.2.2011. Za 1. neodpracovanou směnu je třeba považovat směnu z 9.2. na 10.2. (celkem 12 hodin), 2. směnou je směna 11.2. (12 hodin), 3. směnou je směna 14.2. (12 hodin), 4. směnou je směna z 15.2. na 16.2. (12 hodin), 5. směnou je směna z 17.2. na 18.2. (10 hodin), 6. směnou je směna 19.2. (8 hodin), 7. směnou je směna z 20.2. na 21.2. (8 hodin), 8. směnou je směna z 21.2. na 22.2. (8 hodin), 9. směnou je směna 25.2. (8 hodin), 10. směnou je směna z 27.2. na 28.2. (8 hodin), 11. směnou je směna z 28.2. na 1.3. (8 hodin, avšak započítat z ní lze pro náhradu mzdy pouze část v délce 2 hodiny za dobu od 22.00 hodin do 24.00 hodin dne 28.2., protože 1.3. již nespadá do období prvních 21 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti). Do období prvních 21 kalendářních dnů nespadá rovněž směna ve středu 2.3., kdy tímto dnem současně dočasná pracovní neschopnost končí V období prvních 21 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti tak zaměstnanec neodpracoval celkem 100 hodin.
    Karenční doba v daném případě zahrnuje pouze prvé 2 neodpracované směny po 12 hodinách, neboť náhrada mzdy se neposkytuje nejvýše za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn. Za neodpracovanou 3. až část 11. směny – celkem 76 hodin – zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku.

    (Poznámka: Kdyby však zaměstnanci v uvedeném příkladu, kdy odpracoval celou noční směnu z 6.2. na 7.2., připadla další stanovená směna již na pondělí 7.2. – např. noční směna z 7.2. od 18.00 hodin na 8.2. do 06.00 hodin – začínalo by období prvních 21 kalendářních dnů pro náhradu mzdy již v pondělí 7.2., neboť z logiky věci vyplývá, že 1. neodpracovanou směnou by byla právě uvedená směna z 7. na 8.2. Uvedené období by tak skončilo 27.2.).
  2. zaměstnanec neodpracoval celou noční směnu z neděle 6.2. na pondělí 7.2. (odpracoval pouze 4 hodiny), neboť v 02.00 hodin utrpěl pracovní úraz, byl ošetřen a v souvislosti s tímto úrazem uznán od 7.2. dočasně práce neschopným.
    V tomto případě začíná období prvních 21 kalendářních dnů pro náhradu mzdy již v pondělí 7.2. a končí 27.2.2011 Za 1. neodpracovanou směnu je třeba považovat část směny z 6.2. na 7.2. (02.00 až 06.00 hodin, tj. 4 hodiny), 2. směnou je směna z 9.2. na 10.2. (celkem 12 hodin), 3. směnou je směna 11.2. (12 hodin), 4. směnou je směna 14..2. (12 hodin), 5. směnou je směna z 15.2. na 16.2. (12 hodin), 6. směnou je směna z 17.2. na 18.2. (10 hodin), 7. směnou je směna 19.2. (8 hodin), 8. směnou je směna z 20.2. na 21.2. (8 hodin), 9. směnou je směna z 21.2. na 22.2. (8 hodin), 10. směnou je směna 25.2. (8 hodin), 11. směnou je směna z 27.2. na 28.2. (8 hodin, avšak započítat z ní lze pro náhradu mzdy pouze část v délce 2 hodiny za dobu od 22.00 hodin do 24.00 hodin dne 27.2., protože 28.2. již nespadá do období prvních 21 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti). Směna z 28.2. na 1.3. a směna ve středu 2.3. již nespadají do období prvních 21 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti. V období prvních 21 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti neodpracoval zaměstnanec celkem 96 hodin.
    Karenční doba v daném případě zahrnuje prvé 2 a část 3. směny, neboť součet neodpracovaných hodin v prvých třech směnách činí 28 hodin (4+12+12), zatímco karenční doba může trvat nejvýše prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn. Náhrada mzdy tedy zaměstnanci nepřísluší za 24 hodin. Za zbývajících 72 hodin, tj. zbývající část 3. směny a za 4. směnu až část 11. směny zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku.

4. Jak se provede výpočet náhrady mzdy?

4.1

Výše náhrady mzdy se stanoví z průměrného výdělku zaměstnance, zjištěného pro pracovněprávní účely podle § 351 a násl. ZP. Průměrný výdělek se tedy zjišťuje jako průměrný hrubý hodinový výdělek dosažený zaměstnancem v rozhodném období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí (u konta pracovní doby 12 měsíců bezprostředně předcházejících vyrovnávacímu období). Vychází se tedy ze stejného průměrného výdělku, který zaměstnavatel používá pro stanovení například náhrady mzdy nebo platu při jiných překážkách v práci, pro dovolenou nebo pro příplatky.

4.2

Průměrný hrubý hodinový výdělek se pro účely náhrady mzdy dále upraví jeho redukcí, a to obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského, tedy pomocí hodinových redukčních hranic odvozených z denních redukčních hranic pro nemocenské. Hodinové redukční hranice pro náhradu mzdy se stanoví tak, že se denní redukční hranice pro nemocenské vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí na haléře nahoru. Redukční hranice pro nemocenské na příslušný kalendářní rok se vyhlašují ve Sbírce zákonů sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí zpravidla na konci 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku.

4.3

Výše redukčních hranic (RH) pro rok 2011 činí:

RHpro nemocenské (denní)x 0,175pro náhradu mzdy (hodinové)
I.825 Kčx 0,175144,38 Kč
II.1237 Kčx 0,175216,48 Kč
III.2474 Kčx 0,175432,95 Kč

4.4

Pomocí navýšených hodinových redukčních hranic (bod 4.3) se upraví zjištěný průměrný hodinový výdělek (PHV) stanovený pro pracovněprávní účely. Postupuje se tak, že z PHV

  • do výše první RH se započte 90%,
  • z částky PHV přesahující první RH, nejvýše však do druhé RH se započte 60%, a
  • z částky PHV přesahující druhou RH, nejvýše však do třetí RH se započte 30%,
  • k částce, která přesahuje třetí RH se nepřihlíží.

Poněvadž ZP kromě způsobu zaokrouhlení redukčních hranic (§ 192 odst. 2) a zaokrouhlení mzdy nebo platu (§ 142 odst. 2), resp. náhrady mzdy nebo platu (§ 144), jiné případy zaokrouhlování neupravuje, neexistuje ani opora pro jakékoli průběžné zaokrouhlování při provádění redukce PHV, popř. při výpočtu procentních sazeb hodinové náhrady mzdy). Proto lze jen doporučit, aby při redukci PHV zjištěné dílčí částky 90 %, 60 % a 30 % byly vypočteny s přesností až na čtyři desetinná místa.

Součet těchto dílčích částek pak představuje upravený (redukovaný) hrubý PHV (RPHV), který jako takový lze vyjádřit v korunách a haléřích, z něhož se již přímo vypočte hodinová náhrada mzdy náležející při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) od čtvrtého pracovního dne (směny), resp. nejdéle od 25. neodpracované hodiny z rozvržených směn, a při karanténě již také za první tři pracovní dny (směny), a to vynásobením koef. 0,60 (tj. 60 % z RPHV) pro hodinovou náhradu mzdy.

Hodinová náhrada mzdy se násobí počtem neodpracovaných hodin za pracovní dny (směny), za které zaměstnanci náleží náhrada mzdy z důvodu dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Vypočtená částka náhrady mzdy k výplatě se zaokrouhluje na celou korunu nahoru.

4.5

Příklady k bodům 4.1 až 4.4

4.5.1

Lékař uznal zaměstnance dočasně práce neschopným na dobu jednoho týdne, a to týdne od pondělí 7. 3. do neděle 13. 3. 2011. Zaměstnanec má 40ti hodinou týdenní pracovní dobu, pracuje od pondělí do pátku 8 hodin denně. Jeho PHV činí 450 Kč (záměrně je zvolen zaměstnanec s vysoce nadprůměrnou mzdou, u něhož lze redukci provádět i do výše III. RH).

Krok první

Pomocí RH pro náhradu mzdy v roce 2011 se provede úprava zjištěného PHV 450 Kč, tzn. že

  • z částky 144,38 Kč se započte 90 %, tj. 144,38 x 0,90 = 129,942 Kč
  • z částky 72,10 Kč (tj. 216,48 - 144,38) se započte 60 %, tj. 72,10 x 0,60 = 43,26 Kč
  • z částky 216,47 Kč (tj.432,95 – 216,48) se započte 30 %, tj. 216,47 x 0,30 = 64,941 Kč
  • K částce PHV nad 432,95 Kč (III. RD), tj. 17,05 Kč, se nepřihlíží
  • PHV po úpravě (redukci) činí 238,143 Kč zaokrouhleno na 238,15 Kč

Součet částek těchto 90%, 60 % a 30 %, tedy 238,143, zaokrouhlený na 238,15 Kč, představuje upravený (redukovaný) PHV (RPHV)..

Krok druhý

Z RPHV 238,15 Kč se vypočte hodinová náhrada mzdy náležející při dočasné pracovní neschopnosti od čtvrtého pracovního dne (resp. od 25. neodpracované hodiny z rozvržených směn), a to ve výši 60 % tak, že:

  • RPHV 238,15 x 0,60 (tj. 60 %) = 142,89 Kč.

Náhrada mzdy náležející zaměstnanci za jednu hodinu při dočasné pracovní neschopnosti činí tedy v daném případě 142,89 Kč (jde současně o nejvyšší hodinovou náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, jestliže zjištěný PHV je roven nebo je vyšší než výše III. RH).

Krok třetí

Zaměstnanec z důvodu dočasné pracovní neschopnosti od 7. do 13. 3 2011 neodpracoval 40 hodin. Podle rozvrhu směn pracuje 8 hodin denně od pondělí do pátku. Za první 3 pracovní dny (tj. v daném případě za 24 hod.) náhrada mzdy nenáleží. Náleží až od 4. pracovního dne (4. směny, resp. 25. neodpracované hodiny z rozvržených směn) – tedy za zbývajících 16 hodin. Hodinová výše náhrady mzdy 142,89 Kč se proto vynásobí 16 hodinami. Náhrada mzdy za dobu pracovní neschopnosti činí tedy celkem 2 286,24 Kč, po zaokrouhlení na koruny nahoru 2 287 Kč k výplatě.

4.5.2

Kdyby zaměstnanec uvedený v předchozím příkladu nebyl dočasně práce neschopen, ale byla mu na dobu uvedeného týdne nařízena karanténa, náležela by mu náhrada mzdy za všechny neodpracované směny v týdnu ve výši 60 % RPHV – tedy 142,89 Kč x 40 hodin, tj. 5 715,60 Kč, po zaokrouhlení na koruny nahoru 5 716 Kč k výplatě. .

(Poznámka: Přechází-li prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény) z jednoho kalendářního čtvrtletí do dalšího kalendářního čtvrtletí, je třeba výši náhrady mzdy přepočítat, neboť pro toto další čtvrtletí bude zřejmě zjištěna jiná výše PHV).

5. Může zaměstnavatel zvýšit náhradu mzdy nebo ji při dočasné pracovní neschopnosti poskytnout zaměstnanci i za prvé 3 pracovní dny?

Zákonnou (základní) náhradu mzdy vypočtenou postupem podle bodu 4.5 může zaměstnavatel zvýšit nebo náhradu při dočasné pracovní neschopnosti může zaměstnanci poskytnout i za prvé 3 pracovní dny (směny), kdy jinak ze zákona nenáleží, a to smlouvou nebo vnitřním předpisem. Zvýšená náhrada mzdy však nesmí přesáhnout PHV zaměstnance (tedy v příkladu podle bodu 4.5 částku 450 Kč za hodinu).

Zatímco zákonná (základní) náhrada mzdy je u zaměstnance osvobozena od daně z příjmu a současně není vyměřovacím základem pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění, je část náhrady mzdy, která tuto zákonnou náhradu převyšuje předmětem daně z příjmu ze závislé činnosti a tvoří vyměřovací základ pro pojistné.

6. Může zaměstnavatel kontrolovat a postihovat své zaměstnance za porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce?

Zaměstnavatel je oprávněn (nikoli povinen) kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, a to pokud jde o povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnavatel může zmocnit k provedení této kontroly i jinou právnickou nebo fyzickou osobu. Může rovněž požádat okresní správu sociálního zabezpečení o provedení této kontroly, popřípadě může požádat o prověření důvodnosti trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. Okresní správa je povinna do 7 dnů kontrolu provést a o výsledku neprodleně zaměstnavatele vyrozumět.

Zaměstnavatel je povinen v případě zjištění porušení uvedených povinností zaměstnancem vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenaly porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Tento záznam se doručuje zaměstnanci do vlastních rukou a standardním postupem také okresní správě sociálního zabezpečení a ošetřujícímu lékaři.

Porušil-li zaměstnanec v období prvních 21 kalendářních dní svoje povinnosti zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy snížit nebo neposkytnout.

7. Další informace

Další informace ohledně výše pojistného, možnosti odpočtu poloviny vyplacené náhrady mzdy zaměstnancům od pojistného na sociální pojištění u zaměstnavatelů s maximálním počtem nemocensky pojištěných zaměstnanců do 25 osob a kalkulačku pro výpočet výše náhrady mzdy v prvních 21 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti karantény naleznete zde.

Autor: Odbor 51
Poslední aktualizace: 4.1.2011

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 23.10. 2017 000 13:38.