Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Novinky:

V podnikatelské sféře letos opět rostly mzdy

ISPV je výběrovým šetřením, jehož data se liší od podnikového výkaznictví Českého statistického úřadu (ČSÚ) a nelze je zaměňovat. Výkaznictví ČSÚ sbírá údaje o evidenčním počtu zaměstnanců a hrubých mzdách za ekonomické subjekty a publikuje průměrné mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v členění podle firemních charakteristik. ISPV sbírá údaje za jednotlivé zaměstnance plošně v organizacích s 250 a více zaměstnanci a výběrově v organizacích s 10 až 249 zaměstnanci.

Odlišnosti mezi mzdovými šetřeními ČSÚ a ISPV jsou blíže uvedeny pod následujícím odkazem – http://www.mpsv.cz/files/clanky/1932/RozdISPV.pdf. ISPV spravuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Údaje za podnikatelskou sféru se zjišťují čtvrtletně.

Medián představuje prostřední hodnotu ze všech zjištěných hodnot. Polovina hodnot je tedy menších a druhá polovina hodnot je větších než medián. Hlavní výhodou mediánu ve srovnání s průměrem je skutečnost, že není ovlivněn extrémními hodnotami.

Vývoj mediánu hrubé měsíční mzdy v podnikatelské sféře
Graf - Vývoj mediánu hrubé měsíční mzdy v podnikatelské sféře

Vývoj mezd v podnikatelské sféře podle zaměstnání

Ve sledovaném období roku 2010 vzrostla mzda v podnikatelské sféře meziročně o 365 korun (1,7 %). To však neznamená, že mzdy rostly ve všech zaměstnáních stejným tempem. Do roku 2008 rostly mzdy v podnikatelské sféře u všech hlavních tříd zaměstnání. V roce 2009 poklesly mzdy většině manuálních zaměstnání a zpomalilo se tempo růstu mezd především nemanuálních zaměstnání. Například vědeckým a odborným duševním pracovníkům se v roce 2009 zvýšila mzda meziročně o 2,6 procenta, což bylo o 4,7 procentních bodů méně než v roce 2008.

V roce 2010 se začaly zvyšovat mzdy téměř ve všech hlavních třídách zaměstnání. Nejvyšší nárůst mezd nastal u těch hlavních tříd zaměstnání, u kterých ve stejném období roku 2009 poklesly. Může to svědčit o oživení české ekonomiky, neboť mzdy manuálních pracovníků reagují na stav ekonomiky více než mzdy nemanuálních pracovníků.

Meziroční změny mediánu hrubé měsíční mzdy v podnikatelské sféře v hlavních třídách zaměstnání

Medián hrubé měsíční mzdy (meziroční index)1-3.Q 2007 / 1-3.Q 20061-3.Q 2008 / 1-3.Q 20071-3.Q 2009 / 1-3.Q 20081-3.Q 2010 / 1-3.Q 2009
Hlavní třída zaměstnání[%][%][%][%]
1 Vedoucí a řídící pracovníci105,0107,0100,8101,1
2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci107,7107,3102,6101,6
3 Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci107,6106,7101,1101,6
4 Nižší administrativní pracovníci107,3109,5101,799,9
5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě107,6105,2100,1100,3
6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví110,0110,698,7101,6
7 Řemeslníci a kvalifik. výrobci, zpracovatelé, opraváři108,8107,897,9102,0
8 Obsluha strojů a zařízení108,0107,398,7102,3
9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci104,9106,1100,199,5
CELKEM107,7107,8100,0101,7

Zdroj: ISPV

Ve sledovaném období roku 2010 si meziročně polepšila nejvíce především manuální zaměstnání, která jsou zařazena do 8. hlavní třídy zaměstnání. Nejvíce si polepšili dělníci obsluhující stroje na výrobu pryžových výrobků, kterým mzda vzrostla o 14,2 procenta. Nejvíce se meziročně snížily mzdy u techniků v agronomii, a to o 7,2 procenta. Žebříček zaměstnání v podnikatelské sféře podle největší meziroční relativní změny ukazuje druhá tabulka:

Zaměstnání s největší meziroční relativní změnou mediánu hrubé měsíční mzdy v podnikatelské sféře v 1. 3. čtvrtletí 2010

ZaměstnáníHrubá měsíční mzdaMeziroční index
[Kč/měsíc][%]
Nárůst:
Obsluha strojů na výrobu pryžových výrobků (např. obuvi, pneumatik)22 571114,2
Montážní dělníci elektrických zařízení18 295109,5
Obsluha automatických nebo poloautomatických obráběcích strojů21 764108,1
Pokles:
Technici v zemědělství a lesnictví24 90092,8
Zedníci20 55198,7
Doručovatel poštovních zásilek nebo tisku16 51199,5

Pozn.: Meziroční změny byly spočteny s využitím panelu zaměstnanců, kteří byli zahrnuti do zjišťování v obou sledovaných obdobích.
Zdroj: ISPV

Hodinový výdělek

Dalším ukazatelem, kterým je možné charakterizovat vývoj odměňování, je hodinový výdělek. Medián hodinového výdělku vzrostl meziročně o 1,8 procenta a dosáhl tak ve 3. čtvrtletí roku 2010 výše 121,2 korun. Nadále však přetrvává vysoká diferenciace výdělků, a proto nedosáhlo svým hodinovým výdělkem na průměrný hodinový výdělek 67,3 procenta zaměstnanců v podnikatelské sféře.

Graf - Vývoj hodinového výdělku v podnikatelské sféře

Vývoj hodinového výdělku v podnikatelské sféře

Zdroj: ISPV

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 16.12.2010

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 18.12. 2017 000 23:16.