Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Práce a právo:

Příručka pro personální a platovou agendu

Vyhledávání v příručce

Navigace:
Obsah | Rejstřík klíčových slov

Obsah předpisuProfil předpisuZměny a doplňky předpisu

ZÁKON č. 236/1995 Sb.

o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců
a poslanců Evropského parlamentu

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ Rozsah působnosti

§ 1

Tento zákon upravuje plat a některé další náležitosti spojené s výkonem funkce

a) poslance a senátora Parlamentu (dále jen "poslanec"),

b) člena vlády,

c) prezidenta republiky,

d) soudce Ústavního soudu,

e) člena, viceprezidenta a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,

f) člena, místopředsedy a předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, člena, místopředsedy a předsedy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů a člena a předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu "(dále jen "představitel"),

g) soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu (dále jen "soudce"),

h) poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky (dále jen "poslanec Evropského parlamentu").

§ 2

(1) Představiteli a soudci, o nichž to stanoví tento zákon, náleží

a) plat,

b) náhrady výdajů,

c) naturální plnění a

d) odchodné.

(2) Poslanci Evropského parlamentu náleží plat, pokud mu není plat vyplácen z rozpočtu Evropské unie.

§ 3

Plat

(1) Plat je peněžité plnění poskytované měsíčně ve výši a za podmínek dále stanovených.

(2) Plat se určí jako součin platové základny a platového koeficientu stanoveného v závislosti na odpovědnosti a náročnosti vykonávané funkce. Plat se zaokrouhluje na 100 Kč nahoru.

(3) Platová základna činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,75násobek a pro soudce 3násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.1)

(4) Od 1. ledna do 31. prosince 2010 činí plat poslance, představitele a poslance Evropského parlamentu 96 % platu podle tohoto zákona a podle čl. XLVIII zákona č. 261/2007 Sb.

§ 3a

Platová základna představitelů v letech 2015 až 2018

(1) Od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015 činí platová základna pro představitele 2,25násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

(2) Od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016 činí platová základna pro představitele 2,35násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

(3) Od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017 činí platová základna pro představitele 2,45násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

(4) Od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018 činí platová základna pro představitele 2,5násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 3b

Platová základna soudců v letech 2011 až 2014

(1) zrušen nálezem Ústavního soudu č. 267/2011 Sb.

(2) zrušen nálezem Ústavního soudu č. 181/2012 Sb.

§ 4

zrušen zákonem č. 626/2004 Sb.

§ 4a

Představiteli a soudci další plat za druhé pololetí roku 1997 nenáleží.

§ 5

Náhrady výdajů

(1) Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce jsou peněžitá plnění poskytovaná za podmínek, ve výši a ve formách dále stanovených. Představiteli a soudci, o nichž to stanoví tento zákon, se nahrazují

a) výdaje na reprezentaci,

b) výdaje na dopravu vlastním vozidlem nebo nájemným dopravním prostředkem z místa trvalého pobytu do místa sídla orgánu, v němž vykonává funkci, a zpět, v místě sídla tohoto orgánu a při cestách spojených s výkonem funkce,

c) výdaje na dopravu veřejnými hromadnými dopravními prostředky, s výjimkou letecké dopravy, při tuzemských cestách spojených s výkonem funkce (dále jen "tuzemské cest"),

d) výdaje na leteckou dopravu při tuzemských cestách,

e) výdaje na dopravu při zahraničních cestách spojených s výkonem funkce (dále jen "zahraniční cesty"),

f) výdaje na stravování při tuzemských cestách,

g) výdaje na stravování a některé další výdaje při zahraničních cestách,

h) výdaje na ubytování při tuzemských cestách,

ch) výdaje na ubytování při zahraničních cestách,

i) výdaje na přechodné ubytování v místě sídla orgánu, v němž vykonává funkci,

j) výdaje na odborné a administrativní práce,

k) výdaje na činnost průvodce nebo osobního asistenta,

l) výdaje na odbornou literaturu.

(2) Náhrady výdajů uvedených v odstavci 1 se poskytují formou

a) peněžitého plnění poskytovaného měsíčně v předem stanovené výši k úhradě jednoho druhu výdajů (dále jen "jednoúčelová paušální náhrad") nebo k úhradě více druhů výdajů (dále jen "víceúčelová paušální náhrad"),

b) náhrady prokázaných výdajů,

c) náhrady prokázaných výdajů až do stanovené výše.

(3) Náhrady výdajů podle odstavce 2 písm. a) se stanoví procentem z platové základny (§ 3 odst. 3) a zaokrouhlují se na 100 Kč nahoru.

§ 6

Naturální plnění

(1) Naturální plnění jsou věcná plnění a služby poskytované nebo hrazené za podmínek, v rozsahu a ve formách dále stanovených. Představiteli nebo soudci, o nichž to stanoví tento zákon, náleží tato naturální plnění:

a) užívání služebního vozidla s řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici,

b) užívání služebního vozidla s řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou,

c) užívání služebního vozidla bez řidiče k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou,

d) užívání přiměřeně vybaveného bytu,

e) ubytování v místě sídla orgánu, pokud v tomto místě nemá trvalý pobyt,

f) užívání jedné přiměřeně vybavené kanceláře ve svém volebním kraji nebo ve svém volebním obvodu zřízené po dohodě s poslancem,

g) užívání nemovitostí tvořících sídlo prezidenta republiky,

h) úhrada zdravotních služeb,

ch) přednostní zřízení účastnické telefonní stanice,

i) zřízení a užívání jedné účastnické telefonní stanice,

j) zřízení a užívání dvou účastnických telefonních stanic.

(2) Naturální plnění uvedená v odstavci 1 se poskytují

a) naturální formou a úhradou nákladů nebo

b) úhradou nákladů.

(3) Pokud z provozních nebo jiných vážných důvodů nelze poskytnout naturální plnění, náleží místo tohoto plnění náhrada výdajů ve výši peněžité hodnoty naturálního plnění, jestliže lze účelu, pro který byl nárok na naturální plnění stanoven, dosáhnout i peněžitým plněním.

§ 7

Odchodné

(1) Odchodné je peněžité plnění poskytované představiteli, s výjimkou prezidenta republiky a člena Nejvyššího kontrolního úřadu, v souvislosti s ukončením výkonu funkce, pokud mu v době tří měsíců po skončení výkonu funkce nepřísluší plat za výkon téže nebo jiné funkce představitele nebo soudce.

(2) Odchodné náleží ve výši měsíční částky platu (§ 3), který příslušel představiteli v posledním kalendářním měsíci skutečného výkonu funkce, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených let výkonu této funkce představitele, nejvýše však čtyř ukončených let.

(3) Odchodné se poskytuje po uplynutí doby uvedené v odstavci 1. Jestliže představiteli v této době příslušel plat za výkon téže nebo jiné funkce představitele nebo soudce, poskytne se mu poměrná část odchodného odpovídající délce doby, za kterou mu tento plat nepříslušel.

(4) Na žádost představitele se mu po skončení výkonu funkce poskytne přiměřená záloha na odchodné, která se zúčtuje po uplynutí doby uvedené v odstavci 1.

ČÁST DRUHÁ

NÁLEŽITOSTI PŘEDSTAVITELŮ

HLAVA PRVNÍ

NÁLEŽITOSTI POSLANCŮ

§ 8

Plat

Poslanci náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,08. Platový koeficient poslance se zvyšuje

a) místopředsedovi podvýboru o 0,11,

b) místopředsedovi výboru, předsedovi podvýboru a za každých 15 členů poslaneckého klubu jednomu místopředsedovi poslaneckého klubu o 0,22,

c) předsedovi výboru, předsedovi poslaneckého klubu, předsedovi komise a předsedovi vyšetřovací komise komory Parlamentu, předsedovi delegace Parlamentu České republiky v Parlamentním výboru přidružení Evropské unie a České republiky a vedoucím stálých delegací Parlamentu České republiky do meziparlamentních organizací o 0,44; předsedovi poslaneckého klubu se dále zvyšuje platový koeficient o 0,03 za každých i započatých deset členů poslaneckého klubu nad nejnižší počet stanovený zvláštním zákonem,

d) místopředsedovi komory Parlamentu o 0,98,

e) místopředsedovi komory Parlamentu, který jako první zastupuje předsedu komory Parlamentu, o 1,09,

f) předsedovi komory Parlamentu o 1,82.

§ 9

Náhrady výdajů

(1) Poslanci náleží

a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a) a f) ve výši 16 % platové základny,

b) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. b) a c) podle vzdálenosti obce, v níž má poslanec trvalý pobyt, od sídla komory Parlamentu nebo od obce, v níž má poslanec kancelář [§ 6 odst. 1 písm. f)], při vzdálenosti 1. do 50 km ve výši 40 % platové základny, 2. nad 50 km ve výši 45 % platové základny, 3. nad 150 km ve výši 50 % platové základny, 4. nad 250 km ve výši 60 % platové základny,

c) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. e), h) a ch),

1. na zasedání a schůze komory Parlamentu a jejích orgánů,

2. k nimž byl pověřen předsedou komory Parlamentu nebo výborem komory Parlamentu se souhlasem předsedy komory Parlamentu,

d) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši 2,5násobku sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru,2)

e) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. i) až do výše peněžité hodnoty naturálního plnění podle § 6 odst. 1 písm. e), pokud o ni požádal místo naturálního plnění,

f) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. j) do výše 25 % platové základny; způsob čerpání náhrady v kalendářním roce, druhy výdajů a způsob jejich vyúčtování stanoví orgán komory Parlamentu pověřený komorou.

(2) Těžce zdravotně postiženému poslanci, který potřebuje k výkonu své funkce průvodce nebo osobního asistenta, dále náleží jednoúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. k) ve výši 20 % platové základny.

(3) Předsedovi komory Parlamentu a místopředsedovi komory Parlamentu náleží namísto paušálních náhrad podle odstavce 1 písm. a) a b) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f), a to

a) předsedovi komory Parlamentu ve výši 58 % platové základny,

b) místopředsedovi komory Parlamentu ve výši 54 % platové základny.

(4) Náhrada výdajů podle odstavce 1 písm. d) náleží předsedovi komory Parlamentu ve výši 3,5násobku sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.2)

§ 10

Naturální plnění

(1) Poslanci náleží naturální plnění podle § 6 odst.1 písm. e), f) a ch).

(2) Předsedovi výboru, předsedovi poslaneckého klubu komory Parlamentu, předsedovi delegace Parlamentu České republiky v Parlamentním výboru přidružení Evropské unie a České republiky a vedoucím stálých delegací Parlamentu České republiky do meziparlamentních organizací dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. c) a i); v těchto případech naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. c) nezahrnuje úhradu za spotřebované pohonné hmoty.

(3) Předsedovi komise a předsedovi vyšetřovací komise komory Parlamentu dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. i).

(4) Předsedovi komory Parlamentu náleží naturální plnění podle odstavce 1, s výjimkou naturálního plnění podle § 6 odst. 1 písm. e), a dále naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a), d) a i).

(5) Místopředsedovi komory Parlamentu náleží naturální plnění podle odstavce 1 a dále podle § 6 odst.1 písm. b) a i); pokud má místopředseda komory Parlamentu místo trvalého pobytu mimo místa sídla komory Parlamentu, náleží mu namísto naturálního plnění podle § 6 odst. 1 písm. e) naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. d).

§ 10a

zrušen zákonem č. 531/2006 Sb.

HLAVA DRUHÁ

NÁLEŽITOSTI ČLENŮ VLÁDY

§ 11

Plat

Členovi vlády náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem, který se stanoví

a) ministru ve výši 2,06,

b) místopředsedovi vlády ve výši 2,49,

c) předsedovi vlády ve výši 2,90.

§ 12

Náhrady výdajů

(1) Členovi vlády náleží

a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f), a to:

1. ministru ve výši 30 % platové základny,

2. místopředsedovi vlády ve výši 33 % platové základny,

3. předsedovi vlády ve výši 37 % platové základny,

b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch),

c) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši určené násobkem sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru;2) násobek sazby činí pro ministra a místopředsedu vlády 2,5 a pro předsedu vlády 3,5.

(2) Ministru a místopředsedovi vlády náleží náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. i) až do výše peněžité hodnoty naturálního plnění podle § 6 odst. 1 písm. e), pokud o ni požádal místo naturálního plnění.

§ 13

Naturální plnění

(1) Členům vlády náleží naturální plnění podle § 6 odst.1 písm. a), e) a i).

(2) Předsedovi vlády dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. d).

HLAVA TŘETÍ

NÁLEŽITOSTI PREZIDENTA REPUBLIKY

§ 14

Plat

Prezidentu republiky náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 3,60.

§ 15

Náhrady výdajů

Prezidentu republiky náleží místo náhrad výdajů stanovených v § 5 zvláštní víceúčelová paušální náhrada výdajů spojených s výkonem jeho funkce ve výši 335 % platové základny.

§ 16

Naturální plnění

Prezidentu republiky náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a), g), h) a j).

HLAVA ČTVRTÁ

NÁLEŽITOSTI SOUDCŮ ÚSTAVNÍHO SOUDU

§ 17

Plat

Soudci Ústavního soudu náleží plat určený z platové základny platné pro soudce platovým koeficientem ve výši 2,06. Platový koeficient soudce Ústavního soudu se zvyšuje

a) místopředsedovi Ústavního soudu o 0,43,

b) předsedovi Ústavního soudu o 0,84.

§ 18

Náhrady výdajů

(1) Soudci Ústavního soudu náleží

a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f) ve výši 30 % platové základny platné pro soudce,

b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch),

c) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši určené násobkem sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru;2) násobek sazby činí pro soudce Ústavního soudu a místopředsedu Ústavního soudu 2,0 a pro předsedu Ústavního soudu 3,0.

(2) Předsedovi Ústavního soudu a místopředsedovi Ústavního soudu náleží namísto víceúčelové paušální náhrady podle odstavce 1 písm. a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f), a to předsedovi Ústavního soudu ve výši 37 % a místopředsedovi Ústavního soudu ve výši 33 % platové základny platné pro soudce.

§ 19

Naturální plnění

(1) Soudci Ústavního soudu náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. b) a d) bez nároku na úhradu výdajů spojených s užíváním bytu.

(2) Místopředsedovi Ústavního soudu dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. b) a i).

(3) Předsedovi Ústavního soudu náleží vedle naturálního plnění podle odstavce 1 ještě plnění podle § 6 odst. 1 písm. a) a i).

HLAVA PÁTÁ

NÁLEŽITOSTI ČLENŮ, VICEPREZIDENTA KONTROLNÍHO ÚŘADU Plat

§ 20

Členu Nejvyššího kontrolního úřadu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,52.

§ 21

Viceprezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,06.

§ 22

Prezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,50.

§ 23

Náhrady výdajů

Prezidentu, viceprezidentu a členu Nejvyššího kontrolního úřadu náleží

a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f) a to

1. prezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu ve výši 37 % platové základny,

2. viceprezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu ve výši 33 % platové základny,

3. členu Nejvyššího kontrolního úřadu ve výši 30 % platové základny,

b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch),

c) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši určené násobkem sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru;2) násobek sazby činí u prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu 3,0 a u člena Nejvyššího kontrolního úřadu 2,5.

§ 24

Naturální plnění

(1) Prezidentu, viceprezidentu a členu Nejvyššího kontrolního úřadu náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. d) bez nároku na úhradu výdajů spojených s užíváním bytu.

(2) Prezidentu a viceprezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. i).

(3) Prezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a) a viceprezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu podle § 6 odst. 1 písm. b).

HLAVA PÁTÁ A

NÁLEŽITOSTI ČLENA, MÍSTOPŘEDSEDY A PŘEDSEDY RADY PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ Plat

§ 24a

Členu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,08.

§ 24b

Místopředsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,19.

§ 24c

Předsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,30.

HLAVA ŠESTÁ

zrušen zákonem č. 362/2003 Sb.

HLAVA SEDMÁ

NÁLEŽITOSTI ČLENA RADY A PŘEDSEDY RADY ČESKÉHO TELEKOMUNIKAČNÍHO ÚŘADU Plat

§ 27a

Členům Rady Českého telekomunikačního úřadu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,52.

§ 27b

Předsedovi Rady Českého telekomunikačního úřadu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,06.

HLAVA OSMÁ

NÁLEŽITOSTI ČLENA, MÍSTOPŘEDSEDY A PŘEDSEDY RADY ÚSTAVU PRO STUDIUM TOTALITNÍCH REŽIMŮ

Plat

§ 27c

Členu Rady Ústavu pro studium totalitních režimů náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 0,44.

§ 27d

Místopředsedovi Rady Ústavu pro studium totalitních režimů náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 0,48.

§ 27e

Předsedovi Rady Ústavu pro studium totalitních režimů náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 0,51.

ČÁST TŘETÍ

NÁLEŽITOSTI SOUDCŮ

§ 28

Plat

(1) Soudci náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem, který se stanoví podle počtu let započtené doby pro soudce

okresního soudu krajského soudu vrchního soudu
0,88 0,96 1,05 do ukončení 5. roku
1,01 1,09 1,17 od počátku 6. roku
1,14 1,26 1,33 od počátku 9. roku
1,22 1,35 1,47 od počátku 12. roku
1,30 1,44 1,60 od počátku 15. roku
1,35 1,53 1,68 od počátku 18. roku
1,39 1,56 1,72 od počátku 21. roku
1,43 1,59 1,75 od počátku 24. roku
1,46 1,64 1,80 od počátku 27. roku
1,51 1,67 1,84 od počátku 30. roku.

(2) Platový koeficient stanovený v odstavci 1 se zvyšuje

a) místopředsedovi okresního soudu s nejvýše 14 senáty o 0,09, s 15 až 30 senáty o 0,11, s 31 až 45 senáty o 0,13 a s více než 45 senáty o 0,15,

b) předsedovi okresního soudu s nejvýše 14 senáty o 0,22, s 15 až 30 senáty o 0,25, s 31 až 45 senáty o 0,28 a s více než 45 senáty o 0,31,

c) soudci krajského soudu, který rozhoduje jako samosoudce, o 0,07,

d) předsedovi senátu krajského soudu o 0,09,

e) místopředsedovi krajského soudu o 0,18,

f) předsedovi krajského soudu o 0,40,

g) předsedovi senátu vrchního soudu o 0,12,

h) předsedovi kolegia vrchního soudu o 0,18,

ch) místopředsedovi vrchního soudu o 0,26,

i) předsedovi vrchního soudu o 0,50.

(3) Soudci Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,84. Platový koeficient soudce se zvyšuje

a) předsedovi senátu Nejvyššího soudu a předsedovi senátu Nejvyššího správního soudu o 0,15,

b) předsedovi kolegia Nejvyššího soudu a předsedovi kolegia Nejvyššího správního soudu o 0,23.

(4) Předsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi Nejvyššího správního soudu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,50.

(5) Místopředsedovi Nejvyššího soudu a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,27.

(6) Soudci, který na příkaz předsedy soudu zastupuje v plném rozsahu činnosti po dobu delší než čtyři týdny nepřítomného soudce, vykonávajícího vyšší funkci, náleží od prvého dne zastupování zvýšení koeficientu stanovené v odstavci 2 nebo 3 pro funkci zastupovaného soudce; dosavadní zvýšení koeficientu podle § 28 odst. 2 písm. a) až i) a podle § 28 odst. 3 písm. a) a b) soudci po dobu zastupování nenáleží. Zvýšení koeficientu nenáleží, je-li zastupování součástí pracovních povinností soudce.

(7) Po dobu dočasného přidělení k jinému soudu náleží soudci dosavadní plat nebo plat, který by mu náležel při trvalém výkonu funkce, pro jejíž výkon byl k jinému soudu dočasně přidělen, je-li tento plat vyšší.

§ 29

(1) Soudci je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas.3) To neplatí o práci přesčas konané v noci4) a v den pracovního klidu.5)

(2) Za hodinu práce přesčas uvedené v odstavci 1 větě druhé náleží soudci část platu stanoveného podle § 28 odst. 1 a 2 připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas konal, zvýšená o 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se soudce s předsedou příslušného soudu nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Neposkytne-li příslušný předseda soudu soudci náhradní volno v době tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, náleží soudci část platu a její zvýšení podle věty první.

§ 30

(1) Soudci náleží vyšší platový koeficient od prvého dne kalendářního měsíce, v němž dosáhl počtu let stanoveného v § 28 odst. 1.

(2) Soudci náleží zvýšení platového koeficientu podle § 28 odst. 2 písm. a) až i) a podle § 28 odst. 3 písm. a) a b) od prvého dne kalendářního měsíce, ve kterém došlo ke skutečnosti, která zakládá nárok na toto zvýšení; nárok zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž pominula skutečnost odůvodňující zvýšení platového koeficientu. Při souběhu nároků na zvýšení platových koeficientů náleží soudci pouze zvýšení platového koeficientu, které je vyšší.

§ 31

Způsob určení platového koeficientu

(1) Do doby stanovené v § 28 odst. 1 pro určení platového koeficientu (dále jen "rozhodná doba") se započítává

a) doba výkonu funkce justičního čekatele,

b) doba výkonu funkce soudce,

c) soudcem prokázaná doba jiné právní praxe po získání právnického vysokoškolského vzdělání.

(2) Doba, po kterou soudce nemohl vykonávat tuto funkci z důvodů uvedených ve zvláštním zákoně,6) se posuzuje jako doba podle odstavce 1 písm. b).

(3) Z důvodů hodných zvláštního zřetele může ministr spravedlnosti započíst i jiné doby, než jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2.

(4) Do rozhodné doby se započítává také doba

a) výkonu vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby,

b) mateřské a rodičovské dovolené nebo trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce mateřské a rodičovské dovolené platné v době této péče podle zvláštních předpisů,7) pokud se soudce současně nepřipravoval v denním studiu8) na povolání, nebo doba osobní péče o dlouhodobě těžce zdravotně postižené nezletilé dítě, které vyžadovalo mimořádnou péči, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti, nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let a

c) doba jiné omluvené nepřítomnosti v práci nepřesahující tři měsíce v kalendářním roce.

(5) Při hodnocení rozhodné doby pro zvýšení platového koeficientu soudci okresního soudu z 1,01 na 1,14, krajského soudu z 1,09 na 1,26 a vrchního soudu z 1,17 na 1,33 lze postupovat podle předchozích ustanovení pouze za podmínky, že soudce v jejím průběhu skutečně vykonával funkci soudce nejméně po dobu tří let, do níž se nezapočítávají doby uvedené v odstavci 4. Do splnění podmínky stanovené ve větě první náleží soudci okresního soudu plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,01, krajského soudu ve výši 1,09 a vrchního soudu ve výši 1,17; po jejím splnění se rozhodná doba určí podle postupu stanoveného v odstavcích 1 až 4.

(6) Soudci se započítají ke dni účinnosti tohoto zákona do rozhodné doby všechny doby, které byly započteny podle předchozích předpisů.

§ 32

Náhrady výdajů

(1) Soudci náleží

a) víceúčelová paušální náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. a) a l) ve výši 5,5 % platové základny,

b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. c), e), f), g), h) a ch).

(2) Předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu náleží

a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f), a to

1. předsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi Nejvyššího správního soudu ve výši 51 % platové základny,

2. místopředsedovi Nejvyššího soudu a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu ve výši 30 % platové základny,

b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch),

c) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši dvojnásobku sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.2)

§ 33

Naturální plnění

(1) Předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu náleží naturální plnění podle

a) § 6 odst. 1 písm. d) bez nároku na náhradu výdajů spojených s užíváním bytu,

b) § 6 odst. 1 písm. i).

(2) Předsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi Nejvyššího správního soudu náleží dále naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a) a místopředsedovi Nejvyššího soudu a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu podle § 6 odst. 1 písm. b).

(3) Předsedovi vrchního soudu náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. b) a i).

ČÁST ČTVRTÁ

NÁLEŽITOSTI POSLANCŮ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

§ 33a

Plat

Poslanci Evropského parlamentu, kterému náleží plat podle tohoto zákona, se výše platu určuje z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,52.

§ 33b

Naturální plnění

zrušen zákonem č. 425/2010 Sb.

ČÁST PÁTÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 34

(1) Představiteli, poslanci Evropského parlamentu a soudci náleží plat ode dne, v němž splnil zákonné podmínky pro výkon funkce.

(2) Při současném výkonu dvou funkcí představitele náleží představiteli plat stanovený tímto zákonem, který je vyšší.

(3) Představiteli, jehož výkon funkce se řídí zvláštním právním předpisem a zákoníkem práce,9) a soudci nenáleží, pokud se dále nestanoví jinak, plat za dobu, po kterou dočasně nevykonává funkci z důvodů, pro které se podle zákoníku práce zaměstnancům neposkytuje náhrada mzdy,10) pokud se dále nestanoví jinak.

(4) Představiteli, jehož výkon funkce se řídí zvláštním právním předpisem a zákoníkem práce, a soudci, kteří byli uznáni dočasně práce neschopnými nebo jim byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény) plat ve snížené výši, a to ve výši 60 % průměrného výdělku, s výjimkou prvních 3 pracovních dnů, za které při dočasné pracovní neschopnosti plat nepřísluší. Ostatním představitelům a poslancům Evropského parlamentu přísluší v období od čtvrtého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény) do čtrnáctého kalendářního dne a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 do dvacátého prvního kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény) plat za každý kalendářní den ve snížené výši, a to ve výši 60 % jedné třicetiny platu; plat nepřísluší za období prvních 3 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti a v období prvních 3 kalendářních dnů nařízené karantény přísluší za každý kalendářní den ve snížené výši, a to ve výši 60 % jedné třicetiny platu. Plat stanovený podle věty první a druhé se snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu10a). Pro účely stanovení sníženého platu podle věty první se zjištěný průměrný výdělek upravuje shodným způsobem jako průměrný výdělek pro stanovení náhrady platu podle § 192 zákoníku práce; pro účely stanovení výše platu ve snížené výši podle věty druhé se jedna třicetina platu upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského pojištění. Výše platu ve snížené výši za jednotlivý den se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Při dočasné pracovní neschopnosti vzniklé z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání se však poskytuje plat v plné výši od počátku do čtrnáctého kalendářního dne a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 do dvacátého prvního kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti.

(5) Prezidentu republiky náleží plat i po dobu, po kterou funkci dočasně nevykonává.

(6) Představiteli a poslanci Evropského parlamentu náleží plat do dne ukončení výkonu funkce.

(7) Soudci náleží plat do dne ukončení pracovního vztahu.

§ 35

(1) Představiteli náleží jednoúčelová paušální náhrada a víceúčelová paušální náhrada a soudci víceúčelová paušální náhrada ode dne, v němž splnil zákonné podmínky pro výkon funkce, do dne ukončení výkonu funkce, pokud se dále nestanoví jinak.

(2) Při současném výkonu dvou funkcí představitele náleží představiteli náhrady uvedené v odstavci 1 spojené s výkonem funkce, pro kterou tento zákon stanoví vyšší plat. Při současném výkonu funkce poslance a funkce jiného představitele náleží představiteli pouze náhrady výdajů stanovené pro výkon funkce tohoto jiného představitele.

(3) Za dobu, po kterou představitel nebo soudce dočasně nevykonává funkci, se krátí náhrady výdajů podle odstavce 1 v poměru k délce této doby. Prezidentu republiky náleží náhrada výdajů podle § 15 i po dobu, po kterou funkci dočasně nevykonává.

§ 36

(1) Představiteli, poslanci Evropského parlamentu a soudci náleží naturální plnění ode dne, v němž splnil zákonné podmínky pro výkon funkce, do dne ukončení výkonu funkce. Prezidentu republiky a členu vlády náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a) ještě po tři kalendářní měsíce následující po měsíci, v němž došlo k ukončení výkonu funkce, pokud mu v této době nevznikl nárok na stejné naturální plnění.

(2) Při současném výkonu dvou funkcí představitele náleží představiteli naturální plnění spojené s výkonem funkce, pro kterou tento zákon stanoví vyšší plat. Při současném výkonu funkce poslance a funkce jiného představitele náleží představiteli naturální plnění stanovené pro výkon funkce tohoto jiného představitele a naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. f).

§ 37

(1) Plat a další náležitosti podle tohoto zákona poskytuje orgán, v němž představitel nebo soudce vykonává svoji funkci, kancelář komory Parlamentu, Úřad vlády České republiky a Kancelář prezidenta republiky. Poslanci Evropského parlamentu poskytuje plat a další náležitosti podle tohoto zákona Kancelář Poslanecké sněmovny. Poslanec Evropského parlamentu je povinen Kancelář Poslanecké sněmovny informovat o všech skutečnostech, které mohou ovlivnit jeho nároky podle tohoto zákona. Plat a další náležitosti jsou splatné ve shodných termínech jako u zaměstnanců uvedených orgánů.11)

(2) Srážky z platu lze provést jen na základě dohody o srážkách z platu. Bez této dohody lze srazit z platu výhradně částky ze stejného důvodu12) a ve stejném rozsahu a pořadí13) jako u zaměstnanců v pracovním poměru.

(3) Nárok na plat a na náhrady výdajů lze uplatnit do tří let ode dne, kdy mohl být uplatněn poprvé. Nárok na naturální plnění zaniká dnem ukončení výkonu funkce, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 36 odst. 1).

(4) Pro odchodné platí ustanovení odstavců 1 až 3 obdobně.

(5) Odchodné se pro účely daně z příjmů považuje za plat.

(6) Bylo-li představiteli poskytnuto odchodné, které mu nenáleželo nebo které mu náleželo v nižší než poskytnuté částce, je představitel povinen odchodné, popřípadě jeho nenáležející část, vrátit tomu, kdo mu odchodné poskytl.

§ 38

(1) Poslanec, který se v období jednoho kalendářního měsíce bez řádné omluvy neúčastnil dvou jednacích dnů komory Parlamentu nebo jejího orgánu, do něhož byl zvolen, ztrácí nárok na polovinu platu a polovinu paušálních náhrad, které by mu jinak náležely za měsíc následující. Při neomluvené neúčasti na nejméně čtyřech jednacích dnech ztrácí poslanec nárok na náležitosti uvedené ve větě prvé v plné výši. O důvodech ztráty nároku rozhoduje orgán komory Parlamentu pověřený komorou.

(2) Náležitosti podle tohoto zákona, s výjimkou naturálního plnění podle § 6 odst. 1 písm. f), nenáleží poslanci po dobu, po kterou vykonává funkci vedoucího nebo náměstka vedoucího ústředního orgánu státní správy, v jehož čele není člen vlády, náměstka ministra, zaměstnance Kanceláře prezidenta republiky nebo zaměstnance Nejvyššího kontrolního úřadu.

(3) Poslanci nenáleží plat, náhrada výdajů a naturální plnění po dobu výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, výkonu ústavního ochranného léčení nebo zabezpečovací detence.

(4) Doba uvedená v odstavci 3 se nezapočítává do doby, z níž se stanoví počet celých ukončených let výkonu funkce poslance rozhodných pro výpočet odchodného.
 

§ 39

Členům vlády nenáleží příjmy z jiných funkcí a činností, s výjimkou správy vlastního majetku a vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké činnosti.

§ 40

Pracovní nebo obdobný poměr poslance může zaměstnavatel ukončit proti jeho vůli jen s předchozím souhlasem předsedy komory Parlamentu; to platí i pro období 12 měsíců po zániku poslaneckého mandátu. Jinak je skončení pracovního nebo obdobného poměru neplatné.

§ 41

Pokud odpovědnost za škodu způsobenou představitelem, poslancem Evropského parlamentu nebo soudcem nebo jim vzniklou při výkonu funkce nebo v přímé souvislosti s ním není upravena zvláštními předpisy,14) postupuje se podle pracovněprávních předpisů.15)

ČÁST PÁTÁ

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 42

(1) Platová základna pro určení platu činí v době od účinnosti tohoto zákona do 30. června 1996 54,2 % základny stanovené v § 3 odst. 3; to neplatí pro určení platu prezidenta republiky.

(2) Představiteli a soudci, který ke dni účinnosti tohoto zákona vykonává funkci, náleží plat a další náležitosti podle tohoto zákona od prvého dne kalendářního měsíce, v němž nabývá tento zákon účinnosti; plat a další náležitosti podle dosavadních předpisů mu za tento měsíc nenáleží.

(3) Poslanci náleží náhrada výdajů podle § 9 odst. 2 do doby úpravy nároků průvodců a osobních asistentů těžce zdravotně postižených občanů zvláštním předpisem.

§ 43

Pokud zvláštní předpisy, které se vztahují na představitele nebo soudce, obsahují ustanovení o

a) poslaneckém platu, základním platu, pevném platu, měsíčním platu, příplatcích a funkčních příplatcích, rozumí se tím plat podle tohoto zákona,

b) dietách, úhradě věcných výdajů, popřípadě nákladů za služby potřebné pro výkon funkce, paušálních náhradách věcných výdajů, paušální náhradě za cestovné, cestovní náhradě při cestách do zahraničí a náhradě za ubytování v prokázané výši, rozumí se tím náhrady výdajů podle tohoto zákona,

c) bezplatném užívání prostředků veřejné hromadné dopravy, bezplatném užívání nebo užívání přiměřeně vybaveného bytu, bezplatném užívání služebního vozidla a právu na přednostní nebo bezplatné zřízení nebo na bezplatné používání jedné nebo dvou účastnických telefonních stanic, rozumí se tím naturální plnění podle tohoto zákona.

§ 44

Zrušují se:

1. zákon České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady, ve znění zákona České národní rady č. 267/1991 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 90/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.,

2. zákon České národní rady č. 391/1991 Sb., o platových poměrech soudců, státních notářů, justičních a notářských čekatelů, ve znění zákona České národní rady č. 7/1993 Sb. a zákona č. 304/1993 Sb.,

3. § 6 čl. II a III zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 331/1993 Sb.,

4. § 47 odst. 1 až 10 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb.,

5. § 126 až 130 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb.

§ 45

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Poznámka:

čl. II zákona č. 138/1996 Sb.

Čl. II

Přechodné ustanovení

Podle dosavadního předpisu se posuzují nároky, které podle něho vznikly představiteli nebo soudci před účinností tohoto zákona.

Poznámky:

1) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv.

2) § 12 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.

3) § 96 zákoníku práce.

4) § 99 odst. 1 zákoníku práce.

5) § 91 odst. 1 zákoníku práce.

6) § 21 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.

7) Např. zákon č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ženy a matky, ve znění pozdějších předpisů, a zákoník práce.

8) § 20 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon). § 29 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.

9) Například zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

10) § 127 a 128 zákoníku práce.

10a) § 31 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

11) § 16 a 17 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 40/1994 Sb. § 21 zákona č. 119/1992 Sb.

12) § 18 zákona č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

13) § 13 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.

14) Např. hlava sedmá zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, § 57 zákona č. 335/1995 Sb., o soudech a soudcích.

15) Hlava osmá zákoníku práce.

Nález Ústavního soudu č. 320/2000 Sb.

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 3. července 2000 o návrhu Městského soudu v Brně na zrušení ustanovení § 4a zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 287/1997 Sb.,

takto:

Návrh se zamítá.

§ 3 zákona č. 425/2002 Sb.

§ 3

Ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, a ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, se v období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2003 nepoužije.

Čl. XIII zákona č. 359/2004 Sb.

Přechodná ustanovení

Čl. XIII

1. Ustanovení o neslučitelnosti funkce poslance Evropského parlamentu podle § 53 odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, se poprvé užijí na poslance Evropského parlamentu zvolené v prvních volbách do Evropského parlamentu v roce 2004.

2. Ustanovení částí druhé až jedenácté se poprvé užijí na poslance Evropského parlamentu zvolené v prvních volbách do Evropského parlamentu v roce 2004.

Čl. XLVII zákona č. 261/2007 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Byl-li představitel uvedený v § 1 písm. a) až f) zákona č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soudce nebo poslanec Evropského parlamentu, zvolený na území České republiky, uznán dočasně neschopným k výkonu funkce před 1. lednem 2008 a tato dočasná neschopnost k výkonu funkce trvá i po 31. prosinci 2007, poskytuje se mu plat při této neschopnosti po 31. prosinci 2007 podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2007.

2. Byl-li představitel uvedený v § 1 písm. a) až f) zákona č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soudce nebo poslanec Evropského parlamentu, zvolený na území České republiky, uznán dočasně neschopným k výkonu funkce před 1. lednem 2009 a tato dočasná neschopnost k výkonu funkce trvá i po 31. prosinci 2008, poskytuje se mu plat při této neschopnosti po 31. prosinci 2008 podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.

Čl. XLVIII zákona č. 261/2007 Sb.

Mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců v letech 2008 až 2010

1. Pro určení platu, popřípadě i některých náhrad výdajů, toho,

a) kdo je uveden v § 1 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů,

b) u něhož zvláštní právní předpis stanoví, že je mu plat poskytován jako někomu uvedenému v písmenu a) 1),

se v letech 2008 až 2010 použije platová základna ve výši dosažené k 31. prosinci 2007 2).

2. Ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., se v období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2010 nepoužije.

1) Například § 8 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv.

2) § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 582/2006 Sb., o vyhlášení platové základny pro určení platu a některých náhrad výdajů podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, v roce 2007.

Čl. XV zákona č. 364/2011 Sb.

Přechodné ustanovení

Byl-li představitel uvedený v § 1 písm. a) až f) zákona č. 236/1995 Sb. nebo soudce uznán dočasně neschopným k výkonu funkce nebo mu byla nařízena karanténa před 1. lednem 2014 a dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa trvá ještě v roce 2014, poskytuje se mu plat podle § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění účinném ke dni 31. prosince 2013.

Nález Ústavního soudu č. 161/2014 Sb.

Ustanovení obsažené v § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, naposledy ve znění zákona č. 11/2013 Sb., vyjádřené slovem "2,75násobek", pokud se týká soudců okresních, krajských, vrchních soudů, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, se ruší uplynutím dne 31. prosince 2014.

Profil předpisu:

Titul původního předpisu:

Zákon o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců

Citace původního předpisu:

236/1995 Sb.

Částka:

64/1995 Sb.

Datum přijetí:

26. září 1995

Rozeslána dne:

26. října 1995

Datum účinnosti:

26. října 1995

Změny a doplňky předpisu:

zákonem 138/1996 Sb. s účinností dnem vyhlášení (24.5.1996)

zákonem 287/1997 Sb. s účinností dnem vyhlášení (28.11.1997)

zákonem 155/2000 Sb. s účinností dnem 1. ledna 2001

zákonem 231/2001 Sb. s účinností dnem vyhlášení (4.7.2001)

zákonem 425/2002 Sb. s účinností dnem vyhlášení (1.10.2002)

zákonem 420/2002 Sb. s účinností dnem 1. ledna 2003

zákonem 309/2002 Sb. s účinností dnem 1. ledna 2004

zákonem 427/2003 Sb. s účinností dnem vyhlášení (12.12.2003)

zákonem 49/2004 Sb. s účinností dnem 1. března 2004

zákonem 359/2004 Sb. s účinností dnem vyhlášení (15.6.2004)

zákonem 626/2004 Sb. s účinností dnem 1. ledna 2005

zákonem 127/2005 Sb. s účinností dnem 1. května 2005

zákonem 361/2005 Sb. s účinností dnem 1. října 2005

zákonem 388/2005 Sb. s účinností dnem vyhlášení (1.10.2005)

zákonem 362/2003 Sb. s účinností dnem 1. ledna 2007

zákonem 531/2006 Sb. s účinností dnem 1. ledna 2007

zákonem 181/2007 Sb. s účinností dnem 1. srpna 2007

zákonem 261/2007 Sb. s účinností dnem 1. ledna 2008

zákonem 261/2007 Sb. s účinností dnem 1. ledna 2009

zákonem 305/2008 Sb. s účinností dnem 1. ledna 2009

zákonem 326/2009 Sb. s účinností dnem 24. září 2009

zákonem 418/2009 Sb. s účinností dnem 1. ledna 2010

nálezem Ústavní soudu č. 269/2010 Sb. dnem 30. září 2010

zákonem 346/2010 Sb. s účinností dnem 1. ledna 2011

zákonem 347/2010 Sb. s účinností dnem 1. ledna 2011

zákonem 425/2010 Sb. s účinností dnem 1. ledna 2011

nálezem Ústavní soudu č. 267/2011 Sb. dnem 12. září 2011

zákonem 364/2011 Sb. s účinností dnem 1. ledna 2012

zákonem 375/2011 Sb. s účinností dnem 1. dubna 2012

nálezem Ústavní soudu č. 181/2012 Sb. dnem 1. června 2012

nálezem Ústavní soudu č. 181/2012 Sb. dnem 31. prosince 2012

zákonem 11/2013 Sb. s účinností dnem 1. ledna 2013

zákonem 231/2013 Sb. s účinností dnem 17. srpna 2013

zákonem 185/2014 Sb. s účinností dnem 1. října 2014

nálezem Ústavní soudu č. 161/2014 Sb. dnem 1. ledna 2015

zákonem 359/2014 Sb. s účinností dnem 1. ledna 2015

Autor: MPSV / TREXIMA, spol. s r.o.
Poslední aktualizace: 1.8.2016

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 30.9. 2016 v 13:43.