Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Práce a právo:

Příručka pro personální a platovou agendu

Vyhledávání v příručce

Navigace:
Obsah | Rejstřík klíčových slov

XX. Odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě

XX.4 Principy platového systému
XX.5 Platová třída
XX.6 Platový stupeň
XX.7 Platové tarify

XX.4 Principy platového systému

Odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě  je založeno na těchto principech:

  • odměňování zaměstnanců všech odvětví je řešeno zákonem. Ve vymezených ustanoveních je vláda nařízením oprávněna konkretizovat podmínky při poskytování některých složek platu. Jinou formou nelze platové podmínky upravovat. Pouze v případě zaměstnanců ve veřejných službách a správně zařazených do 13. a vyšší platové třídy je možné sjednat smluvní plat.

  • platový systém je čtyřsložkový:

a)    tarifní systém je založen na šestnáctitřídním systému hodnocení složitosti, odpovědnosti a namáhavosti prací s odstupňovanou úrovní podle praktických zkušeností. Jednotný systém hodnocení prací a katalog prací zajišťuje vzájemnou srovnatelnost prací v různých odvětvích

  • Limitujícím faktorem pro zařazení zaměstnance je dosažený stupeň vzdělání ve srovnání s požadavky stanovenými katalogem pro práce v jednotlivých tarifních třídách.

  • Základní stupnice platových tarifů je stanovena jednotně pro všechna odvětví.

  • Odstupňování platových stupňů v rámci rozpětí platových tarifů dává platovou perspektivu všem zaměstnancům.

b)    osobní příplatek slouží k individuálnímu ocenění schopností a vysoké výkonnosti zaměstnance

c)    příplatky k platu oceňují specifické podmínky práce

d)    odměny oceňují splnění mimořádných nebo zvlášť významných pracovních úkolů, pracovní zásluhy při životním jubileu a při prvním skončení pracovního nebo služebního poměru po přiznání invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní důchod, pomoc při předcházení požárům nebo živelním událostem nebo při jiných mimořádných událostech.

 

XX.5 Platová třída

Z organizačního řádu vyplývá organizační uspořádání včetně stanovení funkčního a počtového vybavení útvarů. Z navazujících popisů pracovních činností vyplývá náročnost práce a tím i zařazení do platové třídy podle katalogu prací (nařízení vlády č. 222/2010 Sb., kterým se stanoví katalog prací ve veřejných službách a správě, nařízení vlády č. 223/2010 Sb., kterým se stanoví katalog prací vojáků z povolání) a stanovení požadovaného stupně vzdělání pro řádný výkon práce. Při posuzování složitosti práce se vychází ze skutečně vykonávané nejnáročnější pracovní činnosti v popisu práce.

Popis pracovní činnosti a tarifní zařazení jsou podkladem pro sjednání druhu práce v pracovní smlouvě se zaměstnancem. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy, ve které je v katalogu zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje.

Pokud není práce v katalogu uvedena, zařadí se zaměstnanec do platové třídy, ve které jsou v katalogu prací zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Při porovnání jsou vodítkem obecné charakteristiky platových tříd uvedené v příloze k zákonu č. 262/2006 Sb. zákoníku práce.

Správné zařazení zaměstnance do platové třídy je v pravomoci zaměstnavatele.

Kvalifikační předpoklady vzdělání, potřebné pro výkon prací v jednotlivých platových třídách, jsou stanoveny v § 2 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. takto:

1. - 2.

platová třída

základní vzdělání nebo základy vzdělání

3.

platová třída

střední vzdělání

4.

platová třída

střední vzdělání nebo střední vzdělání s výučním listem

5.

platová třída

střední vzdělání s výučním listem

6.

platová třída

střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo střední vzděláním s výučním listem

7. - 8.

platová třída

střední vzdělání s maturitní zkouškou

9.

platová třída

vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou

10.

platová třída

vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu nebo vyšší odborné vzdělání

11. - 12.

platová třída

vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu

13. - 16.

platová třída

vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu

V případě, že zaměstnavatel nemůže obsadit pracovní místo zaměstnancem, který dosáhl potřebného vzdělání a nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, může zaměstnance výjimečně zařadit do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání

  • až na dobu 4 roků,

  • na dobu delší, jestliže předchozí praxí nebo po dobu výjimečného zařazení (tj. po dobu 4 roků) prokázal schopnost k výkonu požadované práce.

XX.6 Platový stupeň (§ 4 nařízení vlády č. 564/2006 Sb.)

Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně příslušné platové třídy v závislosti na délce dosažené praxe, doby péče o dítě a doby výkonu vojenské základní (náhradní) nebo civilní služby započtené zaměstnavatelem (tzv. započitatelná praxe).

Kritériem pro zařazení zaměstnance do platového stupně je doba praxe v oboru požadované práce. Praxí v oboru je výkon práce, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pro výkon požadované práce. Posuzuje se ve vztahu k druhu práce bez ohledu na počet pracovišť či zaměstnavatelů. Dobu praxe v oboru započte zaměstnavatel v plném rozsahu.

Dobu jiné praxe  započte zaměstnavatel podle míry jejího využití pro výkon požadované práce. Míra zápočtu nesmí překročit 2/3 jiné praxe.

Odchylně se stanoví zápočet praxe u zaměstnanců, rehabilitovaných podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích (§ 9 nařízení vlády č. 564/2006 Sb.).

Do započitatelné doby praxe se dále plně započítávají tzv. náhradní doby (§ 4 odst. 4 a 5 nařízení vlády č. 564/2006 Sb.), tj.

  • doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby podle předpisů platných v době jejího konání. Civilní služba se započítává v rozsahu předepsané délky základní vojenské služby v době jejího konání. Základní vojenská služba konaná jako součást přípravy na povolání se nezapočítává.

  • doba mateřské dovolené, další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené, doba trvalé péče o dítě nebo děti nejvýše v rozsahu odpovídajícím délce mateřské dovolené a další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené  platné v době této péče

  • doba osobní péče o osobu závislou na péči jiné osoby, je-li závislou osobou nezletilé dítě.

V zájmu objektivních výchozích podmínek se při neplnění předpokladu stupně vzdělání odečítají z praxe zaměstnanci počty let v závislosti na rozdílu mezi skutečným a předepsaným stupněm vzdělání podle § 4 odst. 7 nařízení vlády č. 564/2006 Sb.

 

platová třída

dosažené vzdělání

odpočet let praxe

6. - 8.

střední vzdělání s výučním listem

1

 

střední vzdělání

2

 

základní vzdělání nebo základy vzdělání

4

9.

střední vzdělání s maturitní zkouškou

2

 

střední vzdělání s výučním listem

3

 

střední vzdělání

4

 

základní vzdělání nebo základy vzdělání

6

10.

vyšší odborné vzdělání

1

 

střední vzdělání s maturitní zkouškou

3

 

střední vzdělání s výučním listem

4

 

střední vzdělání

5

 

základní vzdělání nebo základy vzdělání

7

11. – 16

vysokoškolské vzdělání

 

 

v bakalářském studijním programu

2

 

vyšší odborné vzdělání

3

 

střední vzdělání s maturitní zkouškou

5

 

střední vzdělání s výučním listem

6

 

střední vzdělání

7

 

základní vzdělání nebo základy vzdělání

9.

 

XX.7 Platový tarif (§ 5 nařízení vlády č. 564/2006 Sb.)

Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen. Platový tarif je rozhodující složkou platu zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Výše platového tarifu zaměstnance závisí na složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce (zařazení do platové třídy) a na míře praktických zkušeností, kterých nabyl předchozím výkonem práce (zařazení do platového stupně).

Platové tarify se stanoví v 16 platových třídách a v každé z nich v platových stupních. 

Platové tarify jsou stanoveny pevnou měsíční částkou pro jednotlivé platové třídy a platové stupně.

Vztahují se na plný pracovní úvazek, tj. na stanovenou týdenní pracovní dobu.

Při kratším pracovním úvazku se platový tarif přepočítává v poměru skutečně sjednané pracovní doby k plnému pracovnímu úvazku.

Stupnice platových  tarifů jsou uvedeny v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb.

Zvýšený platový tarif podle přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb. přísluší zaměstnanci

  • uvedenému v § 303 odst. 1 zákoníku práce

  • který je úředníkem územního samosprávného celku

  • který je zaměstnancem státu v Akademii věd České republiky

  • který je zaměstnancem státu v Grantové agentuře České republiky

  • který je zaměstnancem státu v Technologické agentuře České republiky.

Zaměstnanci, který je zdravotnickým pracovníkem poskytujícím zdravotní péči ve zdravotnickém zařízení, zařízení záchranné služby nebo zařízení sociálních služeb, přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb., pokud není v dalším odstavci uvedeno jinak.

Zaměstnanci, který je lékařem nebo zubním lékařem poskytujícím zdravotní péči ve zdravotnickém zařízení ústavní péče nebo v zařízení záchranné služby nebo je lékařem orgánu sociálního zabezpečení, přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedených v příloze č. 4 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb.

Zaměstnanci, který je pedagogickým pracovníkem, přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb.

Určení výše náhrady škody a způsob její úhrady Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání
Autor: MPSV / TREXIMA, spol. s r.o.
Poslední aktualizace: 21.10.2014

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 24.11. 2014 v 12:52.