Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Práce a právo:

Příručka pro personální a platovou agendu

Vyhledávání v příručce

Navigace:
Obsah | Rejstřík klíčových slov

V.  Změna pracovního poměru 

V.2 Změna pracovního poměru se souhlasem zaměstnance
V.2.1  Vysílání na pracovní cestu (§ 42)
V.2.2  Přeložení zaměstnance k výkonu práce do jiného místa (§ 43)
V.2.3  Dočasné přidělení zaměstnance jinému zaměstnavateli (§ 43a)
V.2.4  Agenturní zaměstnávání (§ 308 a 309)

V.2.1  Vysílání na pracovní cestu (§ 42)

Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním.

Na určitých pracovních místech je konání pracovních cest nezbytnou součástí sjednaného druhu práce (např. řidič dálkové dopravy, zaměstnanec vnější kontroly apod.). Odmítnutí souhlasu s konáním pracovních cest zaměstnancem pak může být kvalifikováno zaměstnavatelem jako nesplňování požadavků pro výkon sjednané práce a tudíž důvodem k výpovědi ze strany zaměstnavatele podle § 52 odst. 1. písm. f) zákoníku práce.

Souhlas zaměstnance s vysláním na pracovní cestu zaměstnavatel potřebuje i v případě pracovní cesty mimo obvod obce pracoviště nebo bydliště těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně a zaměstnance pečujících o děti do 8 let věku, osamělé zaměstnankyně nebo osamělého zaměstnance pečujících o dítě mladší než 15 let, nebo zaměstnance, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě  pečuje o   osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost) (§ 240).

 

V.2.2  Přeložení zaměstnance k výkonu práce do jiného místa (§ 43)

Přeložení znamená dočasnou změnu místa výkonu práce sjednaného v pracovní smlouvě. Přeložit zaměstnance k výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, lze pouze s jeho souhlasem a v rámci zaměstnavatele, pokud to nezbytně vyžaduje jeho provozní potřeba. Pracovní úkoly přeloženému zaměstnanci ukládá, jeho práci organizuje, řídí a kontroluje a pokyny mu k tomu účelu dává příslušný vedoucí zaměstnanec organizační složky (útvaru), na jejíž pracoviště byl zaměstnanec přeložen. Přeložení je možné – vyžaduje-li to provozní potřeba zaměstnavatele - pouze v rámci pracovišť zaměstnavatele, nikoliv k jinému zaměstnavateli.

K přeložení těhotné ženy, ženy nebo muže pečující o děti do osmi let věku, osamělé ženy nebo osamělého zaměstnance pečujících o dítě mladší než 15 let, nebo zaměstnance, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě  pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), může zaměstnavatel přistoupit vždy jen na jejich žádost (§ 240), to znamená na jejich ústní nebo písemný podnět.

Odpadnou-li důvody pro přeložení nebo uplynula-li doba, na kterou byla tato změna sjednána, dochází k zařazení zaměstnance na jeho původní pracoviště.

 

V.2.3 Dočasné přidělení zaměstnance jinému zaměstnavateli (§ 43a)

Je možné přidělit zaměstnance na předem dohodnutou dobu k jinému zaměstnavateli a to na základě písemné smlouvy uzavřené mezi kmenovým a přijímajícím zaměstnavatelem. Jednou z podmínek přidělení je samozřejmě předchozí souhlas zaměstnance. V zásadě pochopitelná podmínka přidělení až po šesti měsících trvání pracovního poměru má za cíl zamezit případům, kdy by byl zaměstnanec přijímán do pracovního poměru za účelem jeho okamžitého přidělení k jinému zaměstnavateli – k tomu typu zaměstnávání mají být příslušné jen agentury práce.

Naprosto zásadním principem je bezplatnost dočasného přidělení. Nikdo kromě agentury práce nesmí „pronajímat“ pracovní sílu za účelem tvorby zisku. Zákoník práce výslovně umožňuje pouze kompenzaci nákladů, které kmenový zaměstnavatel vynaložil po dobu dočasného přidělení na „mzdu nebo plat, popřípadě též cestovní náhrady“ přiděleného zaměstnance.

Po dobu dočasného přidělení se zaměstnanec řídí pokyny zaměstnavatele, k němuž byl přidělen. Pracovní podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nesmí být horší než pracovní podmínky u zaměstnavatele, k němuž byl přidělen. Veškeré podmínky pracovního poměru ke stávajícímu zaměstnavateli přitom zůstávají zachovány. Po skončení přidělení se zaměstnanec zařazuje zpět na původní pracovní místo podle své pracovní smlouvy.

 

V.2.4  Agenturní zaměstnávání (§ 307§ 309)

 Při agenturním zaměstnávání  jde o trojstranný vztah mezi dočasným zaměstnavatelem klienta (uživatelem), zaměstnancem a agenturou práce pro dočasné zaměstnání. Agentura práce může svého zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce k jinému zaměstnavateli jen na základě písemného  ujednání v pracovní smlouvě nebo v dohodě o pracovní činnosti, kterým se agentura práce zaváže zajistit svému zaměstnanci dočasný výkon práce u jiného zaměstnavatele (uživatele) a jen na základě dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce, uzavřené mezi agenturou práce a uživatelem. Dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

Po dobu dočasného přidělení ukládá zaměstnanci agentury práce pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomu účelu pokyny, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci uživatel. Agentura práce a uživatel jsou povinni zabezpečit, aby pracovní a mzdové nebo platové podmínky dočasné přiděleného zaměstnance nebyly horší než  jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance. Téhož zaměstnance může agentura práce přidělit k výkonu práce u téhož uživatele maximálně na dobu 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Toto omezení neplatí v případech, kdy o to agenturu práce požádá zaměstnanec nebo jde-li o výkon práce na dobu zastupování za zaměstnankyni uživatele, která čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou nebo za zaměstnance uživatele, který čerpá rodičovskou dovolenou.

Rozsah agenturního zaměstnávání lze omezit jen v kolektivní smlouvě uzavřené u uživatele.

I dočasné přidělení zaměstnance ze strany agentury práce jinému zaměstnavateli je považováno za závislou práci dle § 2.

Správní delikty právnických osob na úseku agenturního zaměstnávání jsou blíže upraveny v § 33a zákona č. 251/2005 Sb., zákon o inspekci práce.

Určení výše náhrady škody a způsob její úhrady Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání
Autor: MPSV / TREXIMA, spol. s r.o.
Poslední aktualizace: 29.3.2016

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 24.5. 2016 v 21:31.