Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Práce a právo:

Příručka pro personální a platovou agendu

Vyhledávání v příručce

Navigace:
Obsah | Rejstřík klíčových slov

IV. Základní pracovněprávní vztahy

IV.1  Pracovní poměr
IV.1.1  Povinnosti zaměstnavatele před uzavřením pracovního poměru

IV. Základní pracovněprávní vztahy

Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, pokud není upravena zvláštními právními předpisy jinak. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zaměstnavatelé obcházeli zákoník práce a zákon o zaměstnanosti a zaměstnávali v tzv. švarcsystému. Že je švarcsystém protiprávní lze dovodit z definice závislé práce dle zákoníku práce a z definice nelegální práce dle zákona o zaměstnanosti. Do tuzemské legislativy se tímto vrátil výslovný zákaz švarcsystému, respektive výkonu závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah. Postihnout je možné každý výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah, tedy i ty případy, kdy je výkon závislé práce zastíraný jinou, obchodněprávní smlouvou. Uvedené pracovněprávní vztahy nemohou být založeny mezi manžely nebo partnery.

 

 IV.1  Pracovní poměr

Pracovní poměr se podle zákoníku práce zakládá:

  • pracovní smlouvou

  • volbou (podle zvláštních předpisů, popř. stanov)

  • jmenováním (podle zvláštních právních předpisů nebo u vedoucích zaměstnanců dle § 33 odst. 3 zákoníku práce).

 

IV.1.1  Povinnosti zaměstnavatele před uzavřením pracovního poměru

V souvislosti s uzavíráním pracovního poměru musí zaměstnavatel respektovat některé povinnosti, stanovené zákoníkem práce, popřípadě vyplývající ze zvláštních právních předpisů, a v určitých případech musí zaměstnavatel vycházet z příslušných právních předpisů již v souvislosti s uskutečňováním záměru obsadit volné pracovní místo (zejména případy, kdy právní předpis stanoví pro obsazení určitého místa výběrové řízení a stanoví pravidla pro toto řízení). 

Z hlediska povinností vyplývajících ze zákoníku práce jde zejména o povinnost zaměstnavatele

  • před uzavřením pracovní smlouvy seznámit fyzickou osobu  s právy a povinnostmi, které by pro ni z pracovní smlouvy vyplynuly, s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování, za nichž má práci konat, a povinnostmi, které vyplývají  ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru 

  • zajistit, aby se fyzická osoba před uzavřením pracovní smlouvy podrobila vstupní lékařské prohlídce.

Z hlediska povinností vyplývajících ze zvláštních právních předpisů jde zejména o povinnost zaměstnavatele vyplývající ze

  • zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, v platném znění (tzv. lustrační zákon), tj. v případě, že by uchazeč o volné pracovní místo měl vykonávat funkci obsazovanou volbou, jmenováním nebo ustanovováním u zaměstnavatele, na kterého se tento zákon vztahuje, si vyžádat předložení dokladů o splňování předpokladů pro výkon takové funkce (zákonem požadovaného osvědčení a čestného prohlášení).

V případech, kdy právní předpisy stanoví jako předpoklad pro výkon určité činnosti podmínku bezúhonnosti, dokládanou výpisem z rejstříku trestů, je třeba si vyžádat jeho předložení před uzavřením pracovní smlouvy.

Vlastní postup při sjednávání pracovního poměru, pokud nejde o plnění některých zákonných povinností při jeho sjednávání, pracovněprávní předpisy nevymezují, bližší úprava může být obsažena v pracovním řádu. Zpravidla půjde o to, aby si zaměstnavatel opatřil dostatek informací a podkladů potřebných pro rozhodnutí o uzavření pracovní smlouvy s konkrétním uchazečem o volné pracovní místo, aby mohl být sjednán pracovní poměr v souladu se zájmy obou jeho budoucích účastníků (například jeho sjednání na dobu určitou, se zkušební dobou, na kratší pracovní dobu, současné uzavření dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování apod.), a aby si zaměstnavatel opatřil též informace a podklady nezbytné k plnění zákonných povinností, které pro něj vyplývají z příslušných právních předpisů v souvislosti se vznikem, trváním a skončením pracovního poměru (například povinností vyplývajících z daňových předpisů, předpisů o veřejném zdravotním pojištění, důchodovém pojištění, nemocenském pojištění apod.).

K získání těchto údajů slouží zejména osobní dotazník a potvrzení o zaměstnání od posledního zaměstnavatele (tzv. zápočtový list), potřebné informace (a to vzájemně) lze v rámci přijímacího řízení získat z pohovoru s uchazečem o volné pracovní místo, podle okolností lze provést odpovídající formou i ověření některých požadovaných znalostí a dovedností. Zaměstnavatel však nesmí vyžadovat od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem (§ 316 odst. 4). Nesmí vyžadovat informace zejména o

  • těhotenství

  • rodinných a majetkových poměrech

  • sexuální orientaci

  • původu

  • členství v odborové organizaci, v politických stranách nebo hnutích

  • příslušnosti k církvi nebo náboženské společnosti

  • trestněprávní bezúhonnosti.

Jestliže je však pro to dán věcný důvod spočívající v povaze práce, která má být vykonávána, a je-li tento požadavek přiměřený, nebo v případech, kdy to stanoví zákoník práce  nebo zvláštní právní předpis, může zaměstnavatel vyžadovat informace o těhotenství, rodinných a majetkových poměrech a trestněprávní bezúhonnosti.

Tyto informace nesmí zaměstnavatel získávat ani prostřednictvím třetích osob. Jde např. o situaci, kdy má být do pracovního poměru přijata fyzická osoba na funkci s uzavřením dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty. Zde si zaměstnavatel může vyžádat předložení výpisu z rejstříku trestů.

Nejpozději při nástupu do práce musí být zaměstnanec řádně seznámen

  • s pracovním řádem platným u zaměstnavatele (§ 306)

  • s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při své práci dodržovat,

  • s kolektivní smlouvou a s vnitřními předpisy zaměstnavatele.

Určení výše náhrady škody a způsob její úhrady Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání
Autor: MPSV / TREXIMA, spol. s r.o.
Poslední aktualizace: 29.3.2016

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 27.6. 2016 v 11:23.