Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Sociální práce a sociální služby » Sociální služby » Plánování sociálních služeb:

Komunitní plánování - věc veřejná (průvodce)

Komunitní plánování - věc veřejná

Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci?

Tato publikace:

  • je určena obcím, krajům, poskytovatelům i uživatelům sociálních služeb,
  • podává základní informaci o významu, principech a struktuře komunitního plánování sociálních služeb,
  • je osnova podrobnějšího metodického materiálu určeného k podpoře obcí a krajů, které se rozhodnou zavést komunitní plánování sociálních služeb,
  • nemůže podat vyčerpávající odpověď na všechny otázky, které se v souvislosti s komunitním plánováním mohou objevit.

I. Úvod

Co to je komunitní plánování?

Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného života na úrovni obce i kraje a která výrazně posiluje principy zastupitelské demokracie. Charakteristickým znakem metody je důraz kladený:

  • na zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká
  • na dialog a vyjednávání
  • na dosažení výsledku, který je přijat a podporován většinou účastníků.
Co to je komunitní plánování sociálních služeb?
  • Metoda, kterou lze na úrovni obcí nebo krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů
  • Otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení v oblasti sociálních služeb

Zkušenosti s praktickým používáním některých principů komunitního plánování existují v České republice již nyní. Jedná se především o oblasti: ochrana životního prostředí, tvorba strategických rozvojových plánů obcí, preventivní zdravotnické programy, součinnostní programy prevence kriminality, atd. Zkušenosti s komunitním plánováním sociálních služeb mají zejména města Písek a Ústí nad Labem. Řadu zkušeností s používáním této metody lze nalézt v zahraničí.

Co je cílem komunitního plánování sociálních služeb?
  • Posilovat sociální soudržnost komunity
  • Podporovat sociální začleňování a předcházet sociálnímu vyloučení jednotlivců i skupin
Jaký má komunitní plánování pro obec přínos?
  • Zapojuje všechny účastníky systému sociálních služeb (tedy uživatele, poskytovatele, zadavatele) do přípravy a uskutečňování plánu sociálních služeb a zvyšuje tak podíl občanů na rozhodovacím procesu o způsobu jejich zajišťování, legitimizuje rozhodování řídících a zastupitelských orgánů a zvyšuje míru zapojení občanů do dění v obci
  • Podporuje dialog a spolupráci mezi obyvateli, zvyšuje pocit příslušnosti ke komunitě a umožňuje objevovat nové lidské i materiální zdroje
  • Umožňuje obcím sdružovat stávající zdroje, zvyšuje efektivitu jejich využití
  • Zvyšuje dostupnost a kvalitu sociálních služeb a rozšiřuje jejich nabídku, zajišťuje, aby sociální služby odpovídaly zjištěným místním potřebám, reagovaly na lokální odlišnosti
  • Zvyšuje efektivitu investovaných finančních prostředků, protože je vynakládá jen na takové služby, které jsou potřebné
Jak se pozná dobře zpracovaný komunitní plán?
  • Je výsledkem vyjednávání mezi všemi účastníky procesu
  • Je naplňován v rámci širokého partnerství v komunitě
  • Odpovídá místním podmínkám a potřebám
  • Stanoví krátkodobé i dlouhodobé cíle a priority rozvoje sociálních služeb
  • Mapuje všechny veřejné, soukromé i dobrovolné subjekty z hlediska aktivit, které směřují k naplnění vytyčených cílů
  • Obsahuje systém sledování a hodnocení postupu a průběžného podávání zpráv veřejnosti

II. Komunitní plánování - cíle a principy

Co je výsledkem komunitního plánování?

Výsledkem je zejména systém sociálních služeb na místní úrovni, který odpovídá zjištěným místním potřebám, reaguje na lokální odlišnosti a zajišťuje, že finanční prostředky na služby vynakládané jsou efektivně využívány.

Jaké zásady je potřeba dodržovat při zpracování komunitního plánu?
  • Potřeby, priority a směry rozvoje sociálních služeb musí být stanoveny lidmi, kteří v obci žijí
  • Veškeré činnosti na místní úrovni během přípravy i při naplňování plánu musí být provázány
  • Zkvalitňování sociálních služeb musí být považováno za žádoucí a důležitou součást místní politiky
  • Priority a směry rozvoje sociálních služeb vycházejí z přesvědčení o jedinečnosti, hodnotě, vrozené důstojnosti a právu na sebeurčení každého uživatele sociálních služeb
Co komunitní plán obsahuje?
  • Popis a analýzu existujících zdrojů (soupis a popis státních, obecních i nestátních poskytovatelů sociálních služeb a souvisejících služeb - zejména: zdravotnictví, školství, pracovní příležitosti, volný čas, možnosti práce dobrovolníků, možnosti sousedské výpomoci)
  • Statistické, sociologické, demografické údaje, apod. (např. věkové složení obyvatel regionu, porodnost a úmrtnost, prognózy demografického vývoje)
  • Popis a analýzu existujících přání a potřeb obyvatel v oblasti sociálních služeb
  • Představu budoucnosti sociálních služeb - stanovení priorit a cílů rozvoje služeb
  • Časový plán postupu prací a zásady, které je třeba při zpracování a naplňování plánu dodržet
  • Způsob, jakým budou jednotliví účastníci na místní úrovni zapojeni do vytváření a naplňování komunitního plánu - stanovení podílů odpovědnosti a závazků jednotlivých účastníků
  • Způsob, jakým bude KP sledován, vyhodnocován a případně měněn
Kdo KP zpracovává?

Zpracovatel vede (koordinuje) proces komunitního plánování a průběžně zpracovává dílčí písemné výstupy včetně konečné podoby komunitního plánu. V praxi mohou být použity následující možnosti:

  • zpracovatel KP je obec/kraj - odborník na komunitní plánování je zaměstnancem obce/kraje
  • zpracovatel KP je obcí/krajem pověřený subjekt - např. nestátní nezisková organizace. V takovém případě musí být role a spoluúčast obce/kraje předem dohodnuta. Zejména je stanoveno, jak se obec/kraj procesu zpracování KP účastní, že proces akceptuje a rozhoduje v souladu se závěry KP.

Jaký je vztah mezi KP obce a KP kraje? V ideálním případě KP kraje vychází z již dokončených KP obcí a je zaměřen především na služby, které doplňují služby poskytované obcemi. Služby zajišťované krajem mají širší, regionální působnost. Probíhá - li zpracování KP kraje a obce paralelně, je nutné zajistit oboustranné předávání a sdílení informací.

Kdo se účastní přípravy komunitního plánu?

Zadavatel
Zadavatel je ten, kdo je odpovědný za zajištění sociálních služeb, které odpovídají místním potřebám - v našem případě se jedná o obec nebo kraj. Zastupitelé jako volení reprezentanti veřejnosti vytvářejí podpůrné politické klima pro realizaci komunitního plánu. Je velmi důležité, aby obec usnesením zastupitelstva deklarovala své odhodlání rozvíjet sociální služby, které se tak stane:

  • projevem politické vůle v obci/kraji
  • potvrzením legitimity komunitního plánování
  • zárukou pro zapojení dalších účastníků.

Obec / kraj zejména:

  • vytváří příležitosti pro dlouhodobé zapojování a spolupráci občanů
  • je aktivní v rozšiřování řady metod řízení a plánování sociálních služeb a jejich koordinace s ostatními veřejnými službami
  • podporuje spoluúčast občanů na rozhodovacím procesu o sociálních službách
  • zveřejňuje od prvopočátku srozumitelnou a dostupnou formou všechny podstatné informace o procesu i výsledcích KP
  • respektuje při svém rozhodování o sociálních službách cíle a priority stanovené v KP
  • stanoví jasná pravidla financování sociálních služeb, které odpovídají prioritám KP.

Poskytovatel
Poskytovatel sociálních služeb může být: fyzická osoba, nestátní nezisková organizace, organizace zřízená obcí, organizace zřízená krajem, organizace zřízená státem. Všichni poskytovatelé mají při komunitním plánování rovné postavení. Jejich cíle a záměry mají stejnou váhu.

Uživatel
Uživatel sociálních služeb je člověk v nepříznivé sociální situaci, kterému jsou služby určeny. Cíle a záměry uživatelů mají při komunitním plánování stejnou váhu jako cíle a záměry zadavatelů a poskytovatelů. Vyhledávání, oslovování a zapojování uživatelů do práce na komunitním plánu je nenahraditelná možnost, jak zjistit potřeby v sociálních službách, jak získat informace o kvalitě poskytovaných služeb, jak objevit existující mezery v jejich nabídce a jak objevit nové zdroje pro uspokojování potřeb (např. svépomocné aktivity).

Co získá uživatel a poskytovatel, zapojí-li se do komunitního plánování?

  • Možnost podílet se na utváření celkového systému sociálních služeb
  • Příležitost prosazovat vlastní zájmy a cíle
  • Příležitost k navázání nové spolupráce
  • Informace o aktivitách, potřebách a trendech v oblasti sociálních služeb

Veřejnost
Veřejnost musí být průběžně seznamována se záměry, výsledky a cíli komunitního plánu. Cílem předem připravené informační strategie je zajistit přístup veřejnosti k informacím. Je žádoucí, aby se veřejnost procesu KP účastnila od samého počátku.

Další organizace
Při přípravě KP jsou osloveny a vyzvány ke spolupráci místní organizace i zájmové skupiny, kterých se poskytování sociálních služeb dotýká (např. veřejné instituce, nemocnice, úřad práce, školy, NNO, policie), ale také občanské iniciativy, etnické skupiny včetně skupin, se kterými je obtížná komunikace. Čím vyšší je míra zapojení dalších organizací, která se liší podle jejich dalšího podílu na naplňování priorit a cílů komunitního plánu, tím vyšší je efektivita procesu komunitního plánování.

Jaké jsou hlavní principy komunitního plánování?
  • Partnerství mezi všemi účastníky - potřeby a cíle všech účastníků mají stejnou váhu. Názorům všech stran musí být dopřáno stejného prostoru.
  • Zapojování místního společenství. Při zapojování místního společenství je nutné hledat různé metody a formy oslovení a zapojení tak, aby nabídka ke spolupráci byla srozumitelná (např. podle bydliště, způsobu života, zájmů, socioetnické příslušnosti, atd.). Nikdo nesmí být vylučován a diskriminován.
  • Hledání nových lidských a finančních zdrojů. Nelze zapomínat na spolupráci s podnikateli, která může být oboustranně přínosná, na význam práce dobrovolníků, svépomocných skupin, domácích pečovatelů včetně sousedské výpomoci. Komunitní plánování sociálních služeb je jedním z nástrojů pro zlepšení kvality života v obci.
  • Práce s informacemi. Je nezbytné zajistit rovný přístup k informacím uvnitř řídící struktury a zajistit předávání informací veřejnosti. Budou - li informace pravidelně předávány, bude možné očekávat relevantní připomínky a podněty. Je nutné stanovit, jak bude možné vznášet připomínky a jak bude s připomínkami nakládáno.
  • Průběh zpracování KP je stejně důležitý jako výsledný dokument. KP nezpracovává skupina expertů. Proces KP znamená vyhledávání, zapojování a diskusi různých lidí. Tento proces umožňuje, aby navržený systém sociálních služeb byl jedinečný a neopakovatelný a plně odpovídal místním podmínkám a zdrojům.
  • Zohlednění již vytvořené a osvědčené spolupráce. Dobře fungující spolupráce může být inspirací pro ostatní účastníky KP. Prohloubení spolupráce mezi všemi účastníky přináší kvalitnější nabídku sociálních služeb.
  • Kompromis přání a možností. Výsledkem komunitního plánování je vždy kompromisní řešení mezi tím, co chceme, a tím, co máme k dispozici. Možnosti v tomto případě nejsou pouze materiální, finanční a lidské zdroje, ale také dohoda vymezující, kdo a jak se bude na dosažení stanovených cílů KP podílet.

III. Jak postupujeme při zpracování KP?

FÁZE KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ
1. fázeS čím je třeba začít- zformování prvotní pracovní skupiny
- určení, koho je třeba do přípravy KP zapojit
- způsob oslovení a přizvání dalších účastníků
- plán pro získání politické podpory ze strany obce
- informační strategie
2. fázeVytvoření řídící struktury pro KP- zapojení všech účastníků procesu
- vytvoření organizační a řídící struktury pro zpracování KP
- stanovení pravidel jednání řídící struktury
3. fázePorozumění problémům v komunitě- představení cílů, zájmů a potřeb všech účastníků
- vytvoření a zveřejnění mechanismů pro aktivní spoluúčast veřejnosti
- provedení analýzy potřeb a zhodnocení existujících zdrojů
- zhodnocení silných a slabých stránek existujícího systému sociálních služeb
- vyjmenování příležitostí a rizik a nastínění trendů pro rozvoj sociálních služeb
4. fázeNávrh rozvoje sociálních služebPředstava rozvoje sociálních služeb obsahuje zejména:
- hlavní hodnoty, které tvoří její základ a které budou při zpracování KP a jeho následném naplňování respektovány a dodržovány,
- směr, kterým se budou sociální služby nadále ubírat,
- cíl, kterého má být dosaženo a priority
- překážky, které bude nutné překonat,
- regionální i nadregionální zdroje, kterých lze využít
- představa rozvoje sociálních služeb je akceptována většinou účastníků komunitního plánování
5. fázeStrategie rozvoje sociálních služeb- plán postupných kroků a úkolů k dosažení stanovených cílů a priorit
- systém sledování realizace komunitního plánu
- zpracování konečné verze komunitního plánu
- předložení textu KP k připomínkování veřejnosti
- schválení KP zastupitelstvem
6. fázeOd plánování k provádění- uskutečňování plánu
- informování veřejnosti o uskutečňování KP
- průběžné vyhledávání a zapojování nových partnerů
- nástroje umožňující provést změny v původním KP

V. Jakou pomoc při vytváření KP může nabídnout MPSV?

MPSV podporuje rozšíření komunitního plánování do dalších míst v České republice. K podpoře tohoto procesu má pro rok 2002 a 2003 připraveno několik nástrojů. Na podzim roku 2002 bude vydán metodický materiál Průvodce komunitním plánováním, který bude určen pro samosprávné celky, jež se rozhodnou zahájit komunitní plánování. Průvodce nebude návodem obsahujícím pevně stanovené postupy, ale spíše souhrnem principů a zásad, které je dobré dodržovat, pokud má být KP kvalitně zpracován.

Druhým nástrojem je vzdělávací program, jehož prostřednictvím bude možné získat potřebné odborné kompetence pro koordinaci procesu zpracování KP na místní úrovni. Program bude připraven tak, aby se z vybraného města/obce mohla zúčastnit trojice lidí (zástupce zadavatele, poskytovatele, uživatele). Program bude proveden na podzim roku 2002.

Třetím nástrojem je zajištění finančních prostředků k podpoře obcí a měst, která se rozhodnou zahájit komunitní plánování, i k podpoře obcí a měst, která již mají komunitní plán zpracovaný do úrovně priority a cíle rozvoje sociálních služeb. Zajištění potřebných finančních prostředků závisí na schválení státního rozpočtu pro rok 2003.

Všechny uvedené nástroje budou samostatně připraveny ve spolupráci s pracovní skupinou, která byla při MPSV ustavena v lednu 2002. Skupina je složená ze zástupců měst, obcí, krajů a nestátních neziskových organizací. Cílem práce skupiny je konzultovat a připomínkovat všechny materiály MPSV před tím, než budou zveřejněny.

VI. Vymezení pojmů

Rejstřík použitých pojmů, terminologie

Autor: Odbor 22
Poslední aktualizace: 28.4.2005

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 26.9. 2016 v 07:19.