Slovo ministra
Milí čtenáři, s uspokojením jsem vzal na vědomí únorový rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS), který se týkal kasační stížnosti České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) v souvislosti s platbou sociálního pojištění v 1. pololetí 2007. Rozsudek zjednodušeně řečeno znamenal, že zaměstnavatelé měli i v roce 2007 povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení a vyměřovací základ, na základě kterého se vypočítává jeho výše, se dal odvodit ze zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR (MPSV) a v České správě sociálního zabezpečení se v současné době snažíme co nejdříve vyřešit situaci se žádostmi firem o vracení pojistného. Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) budou pokračovat v přerušených řízeních. Budou je – na základě rozsudku NSS, z kterého vyplývá, že přeplatek nevznikl a žádosti o vracení pojistného jsou nedůvodné – zamítat. Je samozřejmě na zaměstnavatelích, zda budou chtít i nadále pojistné vrátit zpět, v takovém případě by se mohli odvolat k ČSSZ či podat žalobu ke krajskému soudu. Věřím však, a na březnovém jednání jsem o to požádal zástupce zaměstnavatelů, že řada firem sama vezme žádost zpět. Osobně bych to uvítal, usnadnilo by to život jak OSSZ, kterým by ubyla administrativa, tak samotným zaměstnavatelům, kteří by ušetřili na nákladech. Jsem rád, že se k této prosbě staví pozitivně a s pochopením vedení Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Svazu průmyslu a dopravy, Svazu obchodu, Hospodářské komory i Komory daňových poradců a přednese ji dál svým členům.
Řada lidí se mě v poslední době ptala, zda jsem v souvislosti s nejasnostmi kolem plateb pojistného vyvodil na MPSV personální důsledky. Rád bych i vás, milí čtenáři, informoval, že nikoliv. Neshledal jsem, že by některý konkrétní úředník zavinil tuto situaci. Pravým viníkem je způsob projednávání návrhů zákonů v našem parlamentu.
Rozumím však tomu, že se kvůli právní nejistotě firmy ocitly v obtížné situaci. I na tomto místě bych rád zopakoval to, co jsem před časem řekl na tiskové konferenci. Mrzí mě, že zaměstnavatelům, ale i dalším účastníkům systému sociálního zabezpečení vznikly pochybnosti o jejich právech a povinnostech. Velmi přitom souhlasím s názorem Nejvyššího správního soudu, který je součástí dříve zmiňovaného rozsudku, že rychlé schvalování zákonů, nepřehledný a chaotický legislativní proces, zhoršuje kvalitu právního řádu. Právě na platbě pojistného za 1. pololetí 2007 bylo zřejmé, že to může způsobit vážné problémy široké veřejnosti. Těší mě, že se nyní situace vyjasnila.
Petr Šimerka
Ministr práce a sociálních věcí
Poslední aktualizace: 19.3.2010
Milí čtenáři, s uspokojením jsem vzal na vědomí únorový rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS), který se týkal kasační stížnosti České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) v souvislosti s platbou sociálního pojištění v 1. pololetí 2007. Rozsudek zjednodušeně řečeno znamenal, že zaměstnavatelé měli i v roce 2007 povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení a vyměřovací základ, na základě kterého se vypočítává jeho výše, se dal odvodit ze zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.