Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Noviny Práce a sociální politika » Sociální dávky:

Administrativní zátěž podnikatelů při plnění oznamovacích povinností se snižuje

Podle dřívější právní úpravy byli zaměstnavatelé povinni u míst oznamovaných úřadu práce podle § 35 označit, zda se jedná o pracovní místa vyhrazená pro osoby se zdravotním postižením, a informovat úřad práce o volných pracovních místech vhodných pro osoby se zdravotním postižením.

S cílem snižovat administrativní zátěž podnikatelů se zrušily tyto dvě duplicitní informační povinnosti stanovené zaměstnavatelům v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením a charakteristika volného pracovního místa se doplňuje o informaci, zda se jedná o pracovní místo vyhrazené nebo vhodné pro osobu se zdravotním postižením. Plnění těchto informačních povinností bylo úzce svázáno s povinností hlásit volné pracovní místo. Jedná se však o důležitou informaci pro provádění politiky zaměstnávání osob se zdravotním postižením a pro zaměstnavatele je podkladem pro plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu. Je proto nezbytné zachytit ji v charakteristice volného pracovního místa, a zařadit ji tak mezi ostatní informace, které je zaměstnavatel povinen uvést při hlášení volného pracovního místa.

Kritériem pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti bude doba důchodového pojištění

Doslechla jsem se, že prý od Nového roku musí uchazeči o zaměstnání, kteří si budou žádat o podporu, doložit úřadu práce 12 měsíců doby důchodového pojištění, aby jim vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti. Je to skutečně pravda?

Doba důchodového pojištění uchazeče o zaměstnání se jeví jako nejvhodnější kritérium pro splnění podmínky 12 měsíců zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti potřebné pro splnění podmínky 12 měsíců zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti potřebné pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti. Dřívější znění této podmínky (výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) umožňuje její plnění formálně, tj. pouhou dobou trvání vztahu bez skutečného výkonu práce. Umožňuje se doložení doby pojištění předložením evidenčního listu důchodového pojištění. Nová úprava § 42 odst. 2 souvisí s přijetím zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Uchazeč o zaměstnání může dobu pojištění doložit i v průběhu správního řízení.

Nově se stanovilo, aby nárok na podporu v nezaměstnanosti měl uchazeč o zaměstnání, který získal v rozhodném období, tj. v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání, zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností, dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu (tj. § 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) v délce alespoň 12 měsíců.

Zpřísnění podmínek pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti

Novela zákona o zaměstnanosti údajně přinesla další zpřísnění podmínek pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti. Zajímalo by mě, v čem toto zpřísnění spočívá.

Podpora v nezaměstnanosti nebude přiznána uchazeči o zaměstnání, který v posledních šesti měsících před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážných důvodů opakovaně, tj. nejméně dvakrát, sám ukončil vhodné zaměstnání, které mu zprostředkoval úřad práce. Jedná se o opatření, kterým má být zabráněno účelovým nástupům do zprostředkovaného zaměstnání a jejich opakovanému ukončování bez vážných důvodů jenom proto, aby uchazeč o zaměstnání vykazoval součinnost s úřadem práce.

V přechodných ustanoveních novely zákona o zaměstnanosti se stanoví, že při posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se nepřihlíží k ukončení zaměstnání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

V této souvislosti si dovoluji upozornit, že podle zákona o zaměstnanosti je vhodným zaměstnáním zaměstnání, které musí zakládat povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jehož délka pracovní doby musí činit nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby, které je sjednáno na dobu neurčitou, nebo sice na dobu určitou, ale delší než 3 měsíce a které musí odpovídat zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání. Pro dlouhodobě nezaměstnaného, tj. pro uchazeče o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání po dobu delší než 1 rok, je ale už vhodným zaměstnáním i takové zaměstnání, které může být sjednáno i na dobu určitou kratší než 3 měsíce nebo sice na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce, ale délka jeho pracovní doby může činit i 50 % stanovené týdenní pracovní doby.

Na dotazy odpovídá Olga Bičáková,
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i. Praha.

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 19.2.2009

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 17.4. 2014 v 20:38.