Poradna
Poskytování podpory v nezaměstnanosti
Zaslechla jsem v televizi, že vláda schválila od ledna příštího roku novelu zákona o zaměstnanosti. Bude se něco měnit v poskytování podpory v nezaměstnanosti?
Ano, navrhované změny se týkají doby poskytování podpory v nezaměstnanosti, procentní sazby a rozšiřují se důvody, kdy uchazeči o zaměstnání nebude přiznána podpora v nezaměstnanosti, a to následovně:
Podpůrčí doba se zkracuje o 1 měsíc ve všech věkových skupinách na 5, 8 a 11 měsíců. To znamená, že do 50 let bude podpůrčí doba činit 5 měsíců, mezi 50 a 55 lety 8 měsíců a nad 55 let 11 měsíců. I nadále zůstává, že rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.
Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti by měla činit první dva měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti se nemění, i nadále bude činit 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti.
Cílem navrhovaných změn je motivovat uchazeče o zaměstnání k rychlé změně jejich nepříznivé sociální situace pomocí opětovného začlenění na trh práce. Z toho důvodu se stanovují tři procentní sazby pro výpočet podpory v nezaměstnanosti a podpůrčí doba se zkracuje o 1 měsíc ve všech věkových skupinách.
Současně se navrhuje, aby podpora v nezaměstnanosti nebyla přiznána uchazeči o zaměstnání, který v posledních šesti měsících před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu opakovaně, tj. nejméně dvakrát, sám ukončil vhodné zaměstnání, které mu zprostředkoval úřad práce. Jedná se o opatření, kterým má být zabráněno účelovým nástupům do zprostředkovaného zaměstnání a jejich opakovanému ukončování bez vážných důvodů jenom proto, aby uchazeč o zaměstnání vykazoval součinnost s úřadem práce.
Zpřísnění postihu nelegální práce
Stále se hovoří o přísnějším postihování nelegální práce. Je pravda, že by se od 1. ledna 2009 v důsledku novelizace zákona o zaměstnanosti měla zvýšit pokuta, kterou bude možno uložit tomu subjektu, který umožní výkon nelegální práce?
Navrhuje se zvýšení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce, a to ze 2 milionů Kč na 5 milionů Kč. Důvodem je skutečnost, že nelegální práce je jevem s vysokou společenskou nebezpečností. Fyzické osoby, které nelegální práci vykonávají, nejsou za tuto práci odměňovány odpovídající mzdou, pracují velice často v nevyhovujících pracovních podmínkách a v rozsahu překračujícím stanovenou týdenní pracovní dobu. Poznatky z praxe totiž ukázaly, že maximální možná výše pokuty 2 miliony Kč není dostatečným preventivním opatřením před nelegálním jednáním. Možnost uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce ve vyšší částce by měla současně v budoucnu ušetřit i na sociálních výdajích, které musí stát následně vynakládat na osoby, které v minulosti vykonávaly nelegální práci a z jejichž mzdy nebyly odváděny po stanovenou dobu příslušné odvody – tyto osoby potom nejsou při nejrůznějších sociálních událostech soběstačné a jsou závislé na pomoci státu.
Naproti tomu zůstává stejná výše pokuty, kterou lze uložit za přestupek, kterého se fyzická osoba dopustí tím, že vykonává nelegální práci, a to 10 000 Kč. Je to dostatečně vysoká částka, která by samotné fyzické osoby měla odrazovat od výkonu takové práce a rovněž by je měla vést i k větší osobní odpovědnosti za svůj další osud do budoucna, jako je např. zabezpečení v nemoci, při pracovních úrazech, při ztrátě zaměstnání, ve stáří apod.
Pro úplnost bych si dovolila poznamenat, že v souvislosti s právní úpravou povolování dlouhodobého pobytu cizinců na základě povolení k pobytu (zelená karta) se definice nelegální práce cizince rozšiřuje o výkon práce v rozporu s vydanou zelenou kartou nebo bez zelené karty. Zároveň se doplňuje, že o nelegální práci se jednat nebude, pokud bude zaměstnankyně-cizinka vykonávat jinou práci, než na kterou jí bylo vydáno povolení k zaměstnání nebo zelená karta, a na tuto práci byla převedena z důvodů uvedených v § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce. Tato skutečnost rovněž nebude důvodem pro odejmutí povolení k zaměstnání ani ke zrušení platnosti zelené karty.
Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen převést zaměstnankyni na jinou práci, koná-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu práci, kterou nesmějí být tyto zaměstnankyně zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřství.
Výčet náhradních dob zaměstnání se v zákoně o zaměstnanosti rozšiřuje
Jsem doma a pečuji o osmiletou dceru, která je závislá na mojí péči. Pokud bych si v budoucnu požádala o podporu v nezaměstnanosti, započítávala by se mi tato doba péče jako náhradní doba zaměstnání?
V novele zákona o zaměstnanosti se navrhuje od 1. ledna 2009 rozšíření náhradních dob zaměstnání o dobu osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost). Návrh na rozšíření náhradních dob zaměstnání o dobu osobní péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), vyplývá ze skutečnosti, že osoby pečující o tyto osoby byly zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, zahrnuty do okruhu pojištěných osob v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
Olga Bičáková
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i. Praha
Poslední aktualizace: 27.5.2008