Výši své penze budeme moci více ovlivňovat
Jedním z cílů důchodové reformy je mimo jiné i vyšší zásluhovost penzijního systému. Návrh, který je nyní v připomínkovém řízení odborníků, předpokládá, že se výše důchodu bude více odvíjet od toho, kolik člověk v průběhu života do systému vkládal. V současné době je rozdíl mezi tím, kdo odváděl sazbu sociálního pojištění ze čtyřicetitisícového platu, a tím, kdo pobíral minimální mzdu, velmi malý. Oba mají penzi v rozmezí zhruba 7–11 tisíc Kč.
Ministr chce větší zásluhovost
„Reforma musí udělat důchodový systém více zásluhovým, aby byl méně nespravedlivý vůči vyšším příjmovým kategoriím. Vysoce kvalifikované lidi s vyššími příjmy nemůžeme donekonečna ždímat, nebo začnou hledat svoji budoucnost někde jinde. V rámci EU to není žádný problém. Musíme si uvědomit, že 10 % nejlépe vydělávajících lidí přináší téměř 30 % daňových příjmů a samozřejmě i příjmů ze sociálního pojištění. Může se však stát, že odejdou a stanou se daňovými rezidenty jinde,“ upozorňuje ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
V souladu s touto myšlenkou je zastropování odvodů na sociální pojištění. Lidem, kteří pobírají více než čtyřnásobek průměrné mzdy, se odvod sociálního pojištění již nebude zvyšovat. Toto opatření sice sníží výběr pojištění o 4,3 miliardy ročně, ale podle ministra Nečase je to první nutný krok ke zvýšení zásluhovosti důchodového systému. „Nyní máme v důchodovém systému extrémní míru solidarity,“ míní ministr, který by rád postupně snižoval i sazby pojistného s tím, že podniky by z ušetřených prostředků mohly více přispívat zaměstnancům na soukromé důchodové připojištění.
„A kromě toho chci, aby v rámci reformy penzijního připojištění, kterou má ve své gesci ministerstvo financí, zůstal zachován instrument slev na dani u zaměstnavatelů, kteří přispívají na důchod svým zaměstnancům. Dnes máme 3,5 milionu penzijně připojištěných osob a z toho osmi stům tisícům přispívají zaměstnavatelé. Pokud pro ně uděláme dostatečně atraktivní podmínky, budou raději lidem pouštět peníze touto cestou než cestou zvyšování mezd, “ říká ministr.
Je jisté, že penzijní připojištění bude hrát v systému stále důležitější roli. Je proto nutné, aby se zvedla průměrná částka, kterou si lidé měsíčně ukládají na penzijní připojištění, protože 460 Kč je pro větší efekt přilepšení na stáří málo. Je možné, že se podaří prosadit i motivaci k delšímu spoření pomocí odstupňování státního příspěvku. Jeho zvyšování by mohlo více záviset na délce spoření.
Co je to opt out?
Třetí fáze důchodové reformy, která by měla vstoupit v platnost v roce 2009, počítá se zavedením takzvaného opt outu. Je to možnost částečného vyvázání ze státního pojištění směrem k pojištění soukromému. Jde vlastně o možnost neodvádět určité procento sociálního pojištění do průběžného pilíře a místo toho dávat prostředky na dobrovolné kapitálové spoření. Kolik procent by si člověk z odvodu mohl ponechat? „Držel bych se při zemi. Za optimální považuji tak tři až čtyři procenta. I tak půjde o výpadek příjmů z průběžného systému, který se bude muset vykompenzovat, pokud nemá dojít k propadu státního důchodového účtu,“ říká ministr a zároveň upozorňuje, že něco takového by on ani vláda nedopustili. Nejprve musí mít jistotu, že je propad v penzijním systému kompenzován jinými příjmy, například z privatizace, a pak teprve může být opt out spuštěn.
Bude-li reforma postupovat podle předpokladů, mohli by lidé opt out systém začít využívat již za tři roky. Z 28 % důchodového pojištění by 4 % odváděli na svůj soukromý účet. U člověka, který vydělává 20 500 Kč, by to znamenalo měsíční částku 860 Kč na vlastním důchodovém účtu.
Každý podle svých představ
V současnosti pochází 95 % čistého příjmu důchodce z průběžného státního systému. Důchodce je na pilíři státního důchodu extrémně závislý a to reforma musí změnit. Bude záležet na každém, na jeho odpovědnosti a přístupu k životu. Může si vybrat: buď se v mladším věku rozhodne pro spotřebu a ve stáří se spokojí jen s důchodem od státu, nebo spotřebu odloží, bude spořit a jeho důchod pak poplyne z několika zdrojů. Až budou v seniorském věku dnešní třicátníci, měl by státní důchod pokrývat jen 70 až 80 % jejich příjmů a zbytek by měli získávat z dodatkových zdrojů. Jak velké budou tyto zdroje, bude už záležet na aktivitě každého. Šanci vyššího důchodu, než je dnešních 40 % průměrné předdůchodové mzdy, dostanou všichni.
Poslední aktualizace: 17.10.2007