Nezaměstnanost – technologické a sociální proměny práce
Pod záštitou Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity se 6. září konala v Brně již třetí mezinárodní konference. Zatímco první dvě setkání byla věnována psychologickým a medicínským aspektům nezaměstnanosti, třetí setkání s podtitulem „Nezaměstnanost – technologické a sociální proměny práce“ bylo věnováno aktuálním problémům na trhu práce jak v České republice, tak i na Slovensku.
Účast nejvýznamnějších vědeckých pracovišť zabývajících se nezaměstnaností zajistila vysokou úroveň konference. Kromě českých odborníků na problematiku se setkání zúčastnili i experti ze Slovenska. Aktivně vystoupili zástupci úřadů práce a soukromé sféry. Odborný program byl rozčleněn do tří bloků, v jejichž rámci byly představeny výsledky nejnovějších výzkumů v oblasti nezaměstnanosti. Některé jsme pro vás vybrali:
Den v životě nezaměstnaného
Pořádající Masarykova univerzita prezentovala na konferenci příspěvky týkající se technologických, sociálních a kulturně společenských proměn práce. Dva výzkumy představila na konferenci docentka Božena Buchtová. První výzkum s názvem „Den v životě nezaměstnaného“ prezentoval výsledky šetření zaměřeného na aktivity nezaměstnaných v průběhu jednotlivých fází dne. Závěry výzkumu jsou více než varující: rozmělněnost dne bezcílovými aktivitami, malý zájem o další vzdělávání, „poflakování se“ po veřejných prostorách (podnicích), zvykání si žít ze sociálních dávek, přežívání ze dne na den, ztráta smyslu pro čas, který je často vyplňován pocitem nudy.
Podle autorky v době ztráty zaměstnání nabývá na významu smysluplná osobní aktivita ve volném čase. Zatímco v pracovním životě slouží volný čas především k zotavení z námahy pracovního dne a k nabrání sil pro další pracovní nasazení, v době ztráty práce se mění rozsah i smysl osobní aktivity ve volném čase. Čím smysluplněji může být volný čas strukturován a využíván, tím menší je psychická zátěž během nezaměstnanosti, tím udržitelnější je nadějná životní perspektiva.
Nezaměstnanost jako příčina sociálního vyloučení
Druhý příspěvek poukázal na souvislost nezaměstnanosti a společenských a kulturních proměn práce. Docentka Buchtová se v něm zabývala společenskými a kulturními souvislostmi fenoménu nezaměstnanosti, příčinami sociálního vyloučení a chudoby a evropskou strategií sociálního začleňování. Autorka ve své přednášce upozornila na význam lidské práce pro člověka: „Až v momentě ztráty práce se lidem negativně zviditelní nejen její ekonomická funkce, ale i její skrytá a často přehlížená funkce seberealizační, osobnostně konstitutivní, nenahraditelnost práce pro jejich štěstí a zdraví.“ V pojednání o příčinách sociálního vyloučení a chudoby popisovala autorka dopady sociálních změn v 90. letech minulého století: „Mezi příčiny chudoby patřil zejména v 90. letech nárůst nezaměstnanosti a nárůst málo placené práce. Dlouhodobá nezaměstnanost se pak stala hlavní příčinou sociálního vylučování jednotlivců a celých skupin obyvatelstva ze života ‚hlavního proudu‘ společnosti… Nepříznivý vývoj nezaměstnanosti byl také jednou z příčin extrémního sociálního vyloučení, kterým je bezdomovectví.“
Úspěchy intenzivní práce s dlouhodobě nezaměstnanými
PhDr. Zdeňka Baraniková ze společnosti SELLI, s. r. o. Žatec, která realizuje v lounském okrese veřejné zakázky „Příprava na práci v Ústeckém kraji“ a „Návrat do práce v Ústeckém kraji“, prezentovala výsledky projektů financovaných Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Z uvedeného šetření vyplývá, že intenzivní práce s dlouhodobě nezaměstnanými v podobě projektů Evropské unie přináší pozitivní výsledky. Velký podíl na nástupu dlouhodobě nezaměstnaných do práce mají tzv. laičtí poradci, kteří se individuálně věnují účastníkům projektů. Jejich práce spočívala nejen v informování o vhodných pracovních místech, ale mnohdy i doprovázeli účastníky kurzů k pohovorům nebo pohovor absolvovali společně s nimi. Při potížích u zaměstnavatele také ihned řešili vzniklou situaci.
PhDr. Vít Švejdík z Úřadu práce v Ústí nad Labem uvádí: „Rozdíl mezi standardním postupem úřadu práce a projektů Evropského sociálního fondu je v tom, že sice mají oba stejný cíl, avšak cesty jsou jiné. Projekty Evropského sociálního fondu jsou zaměřeny na intenzivní dlouhodobou individuální práci s jedincem, který nemůže nebo nechce najít práci. Je nutné připomenout, že uchazeči jsou v řadě případů dlouhodobě nezaměstnaní a s velkou mírou odnaučení se základním pracovním, společenským i hygienickým návykům. Práce s takovou skupinou je nesmírně obtížná a náročná a štědrost fondů sahá od poskytování motivačních příspěvků na stravování, dopravné za účelem účasti na projektu, příspěvky na hlídání dětí v době účasti na projektu apod.“ Významným kladem je, že z 319 účastníků projektu (tj. osob dlouhodobě nezaměstnaných) je v současné době zaměstnáno 108 osob, tedy 34 % a mnozí další mají práci přislíbenou.
Ing. Pavla Odehnalová
Ekonomicko-správní fakulta
Masarykovy Univerzity
(redakčně zkráceno, více na http://noviny.mpsv.cz)
Poslední aktualizace: 16.10.2007