Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ministryně v médiích:

Michaela Marksová: Vnímám obce jako klíčové partnery (Veřejná správa)

Paní ministryně, v jakém stavu jste zastihla ministerstvo po nástupu do funkce?
Nebyla jsem nějak zvlášť překvapená, o situaci na ministerstvu jsem měla přehled. Překvapení nastalo snad jen u stavu smluv okolo všech IT systémů na výplatu dávek. Tam byla situace ještě horší, než jsem se původně domnívala. Pracujeme usilovně na nápravě. Nejhůře se obnovuje důvěra veřejnosti v naši instituci, v jednotlivé úředníky. To, myslím si, ještě chvíli potrvá.

Můžete představit současné priority resortu?
Pro nejbližší období jsou jimi opatření související s podporou rodinné politiky. Reagujeme zejména na proměny společnosti a nové potřeby občanů. Ministerstvo připravuje novou dávku nemocenského pojištění, takzvanou otcovskou poporodní péči. Otci má umožnit, aby se v době krátce po porodu mohl s matkou podílet na péči o novorozené dítě. Dalším opatřením je, že se rozšíří případy poskytování ošetřovného ze systému nemocenského pojištění u vymezeného okruhu příbuzných. Chystá se rovněž novela zákona o důchodovém pojištění, která přinese zejména další zmírnění podmínek pro nárok na sirotčí důchod. Za vysokou prioritu bych označila doplnění valorizačních pravidel. Ta současná mohou totiž v určitých situacích vést k velmi nízkému nominálnímu zvýšení vyplácených důchodů. Dochází k tomu hlavně při zpomalení růstu cen a reálných mezd, po obnovení růstu reaguje valorizace až s dvouletým zpožděním. Je otázkou, zda současná pravidla valorizace dostatečně chrání před rizikem chudoby zejména příjemce nízkých důchodů.

Jak si ministerstvo vede ve srovnání s ostatními zeměmi Unie?
Patříme mezi země, které zajišťují občanům vysoký standard. Při čerpání evropských finančních prostředků se opět zaměříme na pomoc lidem, kteří hledají uplatnění na trhu práce. Podpoříme jejich profesní rozvoj, vzdělávání a začleňování do společnosti. Na tyto aktivity je až do roku 2023 určeno přibližně 70 miliard korun a projekty z nového operačního programu Zaměstnanost by měly podpořit skoro 600 tisíc lidí. Česká republika je na tom v unijním kontextu velice dobře v míře nezaměstnanosti, máme ji druhou nejnižší hned po Německu. Zaměříme se proto zejména na skupiny osob, u kterých míra zaměstnanosti relativně nejvíce zaostává. Patří k nim starší a mladí lidé, osoby s nízkou kvalifikací a ženy. Dali jsme si za cíl, v souladu s Národním programem reforem České republiky, co nejvíce přispět k tomu, aby v roce 2020 byla u nás 75% zaměstnanost.

Věnujme se nejprve rodinné politice. Jaká jsou konkrétní opatření na její podporu?
Připomenu jak některá uskutečněná opatření, tak výhledové záměry. Teď v listopadu byla vypsána výzva na projekt Dětská skupina. Jde o službu péče o dítě na nekomerční bázi, od jednoho roku věku dítěte do zahájení povinné školní docházky. V souvislosti s tím je ministerstvo už třetím rokem autorizačním orgánem profesní kvalifikace Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky a Chůva pro dětské koutky. Podporuje se dotační program Rodina a program Obec přátelská rodině. Porodné i na druhé dítě je ve výši 10 tisíc korun. Ve spolupráci s naším ministerstvem připravuje odborná komise pro rodinnou politiku na příští rok koncepci rodinné politiky, o rok později vznikne zpráva o rodině. Teď od ledna se rozběhne pilotní projekt mikrojeslí k vytvoření a ověření nového způsobu péče a vzdělávání o nejmenší děti od šesti měsíců, v malém kolektivu maximálně čtyř dětí. Za dva roky má být zavedeno přednostní právo v mateřské škole pro děti ve věku čtyř let, o rok později pak pro děti tříleté. Umožní se rychlejší a vyšší čerpání rodičovského příspěvku, zvýší se daňové zvýhodnění na druhé a třetí dítě. Otcovská poporodní péče v délce jednoho týdne má umožnit, aby se otcové podíleli na péči o novorozené dítě v raných týdnech jeho života. Součástí připravované koncepce rodinné politiky je také podpora žen prostřednictvím snižování jejich nerovného odměňování ve srovnání s muži. Rovněž bude pokračovat tvorba genderové resortní strategie pro nadcházející léta v návaznosti na příslušnou vládní strategii. Na Ministerstvu práce a sociálních věcí se mimo jiné dlouhodobě intenzivně zabýváme situací neúplných rodin v České republice, kterým není hrazeno soudem stanovené výživné. Snažíme se nalézt co nejvhodnější řešení, například formou vyplacení zálohovaného výživného. Problém zřejmě spočívá již ve fázi samotného způsobu stanovování vyživovací povinnosti a následném způsobu jejího vymáhání. Na řešení spolupracujeme s ostatními resorty, jichž se tato problematika dotýká. Připravujeme i úpravy rodičovského příspěvku. Cílem je zlepšit podmínky pro sladění pracovního a rodinného života, umožnit rodičům flexibilnější čerpání rodičovského příspěvku a zároveň časnější návrat do zaměstnání. Česká republika se potýká s nedostatkem míst v předškolních zařízeních. Péče o rodinu a domácnost je u žen druhým nejčastějším důvodem ekonomické neaktivity. Pomoci lépe sladit rodinný a pracovní život mají již legislativně zakotvené dětské skupiny. V rámci operačního programu Zaměstnanost již byly vyhlášeny dvě výzvy zaměřené na podporu vybudování a provozu zařízení péče o děti předškolního věku pro podniky i veřejnost. Celkově je na to alokována miliarda korun. Zlepšit situaci by mohly i takzvané mikrojesle, pilotní projekt bude ve třech krajích. Budou je moci zřizovat přímo obce nebo je pro ně může provozovat nezisková organizace.

Jak se daří pomáhat skupinám občanů znevýhodněným na trhu práce?
V České republice se dlouhodobě daří udržovat sociální smír, jsme ve skupině nejklidnějších a nejstabilnějších zemí Unie. Současně se však daří garantovat i potřebnou míru sociálních jistot, takže v osmadvacítce patříme mezi státy s nejnižším podílem chudoby. Zásluhu na tom má nejen činnost Ministerstva práce a sociálních věcí, ale i našich partnerů, především v Radě hospodářské a sociální dohody. I v případě vzájemného nesouhlasu se diskuse vedou věcně, korektně a se snahou nalézt optimální řešení. Změny ve společnosti probíhají poměrně rychle, platí to i pro charakter a pojetí pracovního procesu. Naše ministerstvo předloží návrh, podle kterého by firma za nově přijatého zaměstnance z řad absolventů, rodičů po mateřské či rodičovské dovolené a osob ve věkové kategorii 50plus odváděla po dobu jednoho roku nižší pojistné na sociální zabezpečení. Sleva by měla být poskytována do výše odvodu zaměstnavatele za daného zaměstnance, maximálně do výše poloviny odvodu z průměrné mzdy. Platí již také, že prostřednictvím výzev z Evropského sociálního fondu jsou podporovány projekty zaměstnavatelů i poboček Úřadu práce ČR směřující k většímu využívání flexibilních forem práce a slaďování osobního a pracovního života. Ministerstvo počítá s řadou velkých projektů realizovaných přes úřady práce. Na podporu zaměstnanosti a adaptability pracovní síly je v rámci Operačního programu Zaměstnanost vyčleněno přibližně 43 miliard korun.

Mění se pohled na generaci zaměstnanců v předdůchodovém věku?
Samozřejmě jde o jednu z nejvíce ohrožených skupin na trhu práce. V některých oborech technické povahy se však může odchod pracovníků do penze projevit nedostatkem specialistů. Prostřednictvím výzev z Evropského sociálního fondu podporuje naše ministerstvo projekty zaměřené například na sdílení pracovního místa zaměstnancem před odchodem do starobního důchodu a nezaměstnaným mladším třiceti let. V průběhu projektu získávají zaměstnavatelé příspěvek na pokrytí mzdových nákladů zaměstnanců. Ministerstvo podporuje také age management jako důležitý prvek řízení a rozvoje lidských zdrojů. Česká republika si vytkla za cíl dosáhnout do roku 2020 ve věkové kategorii zaměstnanců 55–64 let pětapadesátiprocentní míry zaměstnanosti. Cíle bylo dosaženo už letos ve druhém čtvrtletí a zmíněný ukazatel kontinuálně narůstá, se zřetelným podílem osob starších 60 let. Problémem však zůstává jejich případná ztráta zaměstnání, další uplatnění je pak stále velmi obtížné. Za zcela zásadní proto považuji prevenci, podporu profesní mobility a změnu pohledu společnosti na starší osoby. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto v závěru minulého programového období připravilo projekt Generační tandem. Vychází ze zahraničních zkušeností, zmínit lze například francouzský model generační smlouvy. Zaměstnavatel v tomto projektu vytváří nové pracovní místo pro uchazeče o zaměstnání bez dlouhodobých pracovních zkušeností a zároveň se zavazuje nepropustit stávajícího zaměstnance v předdůchodovém věku. Takovýto zaměstnanec pak může působit pro mladšího kolegu například v pozici mentora. Důležité však je, aby byla zároveň mezi oběma stranami tohoto tandemu vytvořena dostatečná důvěra a ochota vzájemně spolupracovat. K té je nezbytné dospět prostřednictvím široce pojaté výchovy ve společnosti.

Jaké změny nastanou v sociálním bydlení? Jak se dotknou zejména měst a obcí?
Vyjděme z toho, že Ministerstvo práce a sociálních věcí je hlavním gestorem přípravy zákona o sociálním bydlení. Paragrafované znění zákona by mělo být vládě předloženo do června 2016. Jednou z hlavních tezí připravovaného zákona je posílení kompetencí obcí při výběru poskytovatelů sociálního bydlení na svém území. Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015–2025, která byla schválena letos v říjnu vládou, počítá s tím, že obce by v případě, kdy nemají dostatek vlastních disponibilních bytů, vybíraly nejvhodnější poskytovatele sociálního bydlení prostřednictvím výběrových řízení. Jak zákon, tak obce by si podle koncepce stanovovaly podmínky pro poskytování sociálních a dostupných bytů, minimálně hygienicko-technické standardy a výši nájemného. Celý systém by měl být jednotnější a poskytovatelé sociálního bydlení budou muset reagovat na požadavky obcí a státu. Zároveň ale budou mít možnost získat benefity, například dlouhodobý pronájem bytů pro účely obce nebo garance placení nájmu.

Budou obce, které jsou v této věci aktivní, ve výhodě?
Určitě ty, které si ponechaly alespoň část bytového fondu pro nájemní bydlení a použijí ho pro tyto potřeby. Mají s poskytováním sociálního bydlení zkušenosti a také budou v případě schválení zákona přizpůsobovat svůj systém jen minimálně. Další podstatnou výhodou je, že mají zkušenosti se sociální prací, která se zaměřuje na řešení problémů s bydlením, i se zainteresovanými neziskovými organizacemi. Obce bez vlastního bytového fondu budou muset sociální a dostupné byty nasmlouvat s dalšími potenciálními poskytovateli. Co se týká vyjadřování obcí k přiznání doplatku na bydlení do ubytoven, je nutné uvést, že je připravena novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, která ruší poskytování souhlasu obcí a zároveň upravuje postup Úřadu práce České republiky při vyhodnocování případů hodných zvláštního zřetele. Cílem je posílit právní jistotu a předvídatelnost rozhodnutí o doplatku na bydlení a zabránit prohlubování a konzervování sociálního vyloučení a vytlačování oslabených skupin osob do substandardního bydlení. Jde o to, že se navrhuje stanovit kritéria pro přiznávání doplatku na bydlení do ubytoven a jiných než obytných prostor. Bude se hodnotit, zda má osoba určitou vazbu k místu, kde o doplatek na bydlení žádá. Nebo, zda v tomto místě pro ni není jiné dostupné standardní bydlení. V novele zákona o hmotné nouzi se zároveň navrhuje prohloubit vzájemnou spolupráci mezi Úřadem práce České republiky a úřady obcí v přenesené působnosti při hodnocení případů hodných zvláštního zřetele pro doplatek na bydlení a také při vedení a podpoře příjemce dávky v řešení jeho situace v bydlení. K vyhodnocení případu hodného zvláštního zřetele bude úřad obce v přenesené působnosti dotázán na podrobnosti ke klientovi a jeho možnostem získat bydlení. Nadále zůstala v zákoně o pomoci v hmotné nouzi zachována povinnost Úřadu práce České republiky informovat úřad obce v přenesené působnosti o přiznání doplatku na bydlení do substandardní formy, aby s osobou byla zahájena sociální práce.

Jak hodnotíte spolupráci s úřady územních samosprávných celků?
Spolupráce s kraji a obcemi je v rámci agendy sociálních služeb založena především na kooperaci a koordinaci. Současně Ministerstvo práce a sociálních věcí plní roli metodickou. Zástupci krajů a obcí se podílejí na činnosti pracovních, konzultačních a metodických skupin. Znalost lokálních specifik i potřeb obyvatel je zcela nezastupitelná při tvorbě národních koncepcí a legislativních návrhů. V tomto ohledu bych zvlášť poukázala na plánování rozvoje sociálních služeb, kde probíhá kontinuální spolupráce s kraji zejména při přípravě legislativních návrhů, ale i metodických materiálů. Rovněž s ohledem na zavedení povinnosti krajů plánovat a určovat sítě sociálních služeb a na skutečnost, že o dotacích pro poskytovatele sociálních služeb na rok 2015 poprvé rozhodovaly kraje nikoli ministerstva, vystupuje jejich úloha stále více do popředí. Podobně spolupracujeme s představiteli organizací sdružujících obce i s představiteli jednotlivých obcí, když je například zapotřebí řešit otázky přesahující místní úroveň. Sama vnímám obce jako klíčové partnery. Na jejich úrovni mohou být zpravidla nejsnáze a nejefektivněji zaznamenávány potíže konkrétních lidí, případně zárodky širších celospolečenských sociálních problémů. Bez informací z obcí by na ně z úrovně ministerstva nebylo možné dostatečně reagovat.

Na závěr trochu vizí. Jaké by měly být optimální funkce ministerstva?
Podle mého názoru by Ministerstvo práce a sociálních věcí mělo být především zastřešujícím a koordinačním orgánem dílčích problematik, které má ve své pravomoci. Jedná se například o zaměstnanost, pomoc v hmotné nouzi, sociální služby. Je logické a správné, že v souladu se zásadou subsidiarity, jedním z hlavních principů Evropské unie, je nezbytné zajistit podporu občanům v místě, kde žijí. Proto je zcela klíčové, aby ministerstvo vykonávalo vůči krajům, obcím, případně krajským a obecním úřadům, funkci metodickou a podpůrnou. Současně považuji za podstatné, aby byla zajištěna spolupráce s aktéry, kteří se spolupodílejí na realizaci sociální politiky. Ministerstvo práce a sociálních věcí musí s nimi spolupracovat, zjišťovat nedostatky, které brání fungování systému, a zajišťovat nápravu. A to především prostřednictvím koncepcí a legislativních návrhů, které jsou založeny na konzultačním procesu a odborných analýzách současného stavu. Zároveň však vidím nezastupitelnou roli ministerstva v oblasti kontrolní, a případně i sankční. Čtyři roky, to je při délce legislativního procesu příliš krátká doba na zhmotnění opravdu dlouhodobých vizí. Formuluji to tedy následovně: podpora rodiny, pomoc těm nejslabším, prosazení zákona o sociálním bydlení. Chtěla bych důstojné důchody pro seniory a minimální mzdu v takové výši, za kterou se vyplatí chodit poctivě do práce.

Zdroj: Veřejná správa

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 26.2.2016

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 30.9. 2016 v 22:16.