Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Důchodové pojištění » Analýzy:

Obsah položky Příprava podkladů pro rozhodování o pokračování důchodové reformy v letech 2004 až 2005 (činnost tzv. Bezděkovy komise):

Dosavadní průběh

  • (Soubor typu .pdf)Závěrečná zpráva
    Soubor ke stažení: zaverecna_zprava.pdf, velikost: 1.4 MB, poslední změna: 16.12.2005

Odborné informace

Procedurální materiály

Příprava podkladů pro rozhodování o pokračování důchodové reformy v letech 2004 až 2005 (činnost tzv. Bezděkovy komise)

Cílem této sekce je informovat o výsledcích práce Expertní skupiny a jejího Výkonného týmu při přípravě podkladů pro rozhodnutí o důchodové reformě v ČR (viz Organizační struktura procesu přípravy) . Naleznete zde informace o přípravě modelů, o vstupních parametrech, výsledky modelování a představy o důchodové reformě politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně.

Úkol přípravy podkladů pro rozhodnutí o důchodové reformě byl uložen dohodou předsedů výše specifikovaných politických stran a následně Vláda ČR formou vládních usnesení vytvořila podmínky pro jeho realizaci. Časový průběh je znázorněn harmonogramem. Výkonný tým pro přípravu podkladů pro rozhodnutí o důchodové reformě svou činnost ukončil v závěru června 2005. Své poznatky publikoval v Závěrečné zprávě, nyní budou následovat politická jednání, legislativní jednání, schválení konkrétní podoby důchodové reformy a následně její praktická realizace.

Nutnost reformy

Nejvýznamnějším problémem, se kterým se bude muset česká (ale nejen ta česká) společnost v následujících letech vypořádat, je fenomén stárnutí populace. Tento fenomén je charakterizován rostoucím podílem osob ve vyšších věkových skupinách v závislosti na prodlužující se střední délce života (dané poklesem úmrtnosti) a nízké porodnosti. Je také spojen se zvyšujícím se průměrným věkem.

Podle demografické prognózy PřUK vzroste průměrný věk ze současných necelých 40 let na skoro 48 let v roce 2065, přičemž podíl osob ve věkové skupině nad 65 let bude činit více jak 30 % oproti současným necelým 14 %. Fenomén stárnutí působí do všech systémů (resp. oblastí) závislých na demografické struktuře obyvatel mezi které v prvé řadě patří důchodový systém.

Stávající důchodový systém funguje na principu průběžného financování, kdy zaměstnané osoby odvádí ze svých příjmů pojistné, které slouží k financování důchodů existujících důchodců. V současnosti je ohrožen ze dvou stran. Prodlužující se střední délka života, která bude způsobena především poklesem úmrtnosti ve vyšších věkových skupinách, povede (za jinak nezměněných podmínek) k růstu průměrné doby pobírání důchodu a tím i k růstu nákladů na jednoho důchodce a celkových nákladů na důchody. Nízká porodnost naproti tomu povede k poklesu počtu zaměstnaných osob a tím i příjmů systému. Působení obou těchto faktorů způsobí v důchodovém systému rostoucí nerovnováhu a tím jeho dlouhodobou finanční neudržitelnost vyžadující provedení reformních kroků.

Reformou důchodového systému velmi pravděpodobně nedojde ke zvrácení demografických trendů, ale tato reforma byla měla důchodový systém upravit tak, aby byl při daném vývoji dlouhodobě finančně udržitelný.

Stejně jako Česká republika řeší problém dlouhodobé udržitelnosti důchodových systémů z důvodů stárnutí celý vyspělý svět. V některých zemích přistoupili k výrazné obměně systému jako např. v Polsku, na Slovensku či ve Švédsku. Jinde přistoupili spíše k úpravám existujících systémů. Jde např. o Německo, Rakousko či Francii.

Autor: Odbor 32
Poslední aktualizace: 1.6.2007

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 26.9. 2016 v 12:24.