Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články » Rok 2015 » Únor:

Bydlení pro chudé: obecní byty s regulovaným nájmem (Olomoucký deník)

„Mělo by to být určeno pro osoby bez domova, které jsou vyloženě na ulici, aby se jim rychle zajistila střecha nad hlavou a sociální práce,“ vysvětlil Deníku ředitel ministerského odboru sociálních služeb David Pospíšil.

Na jejich chování by dohlíželi sociální pracovníci.

V první fázi by lidé mohli jít až na půl roku do „krizového bydlení“, tedy něčeho na pomezí azylového domu a noclehárny.

Po šesti měsících by pak lidé mohli nastoupit do „sociálních bytů“ – malometrážních obydlí s vlastní kuchyňskou linkou a toaletou.

„Je důležité s těmito lidmi dál pracovat, pokusit se je začlenit do běžného fungování společnosti, vyřešit akutní problémy jako nejrůznější dluhové pasti či problémy s rodinou,“ přiblížil Pospíšil.

Ubytovaní by se museli podřídit předem stanovenému dennímu režimu a museli by komunikovat se sociálními pracovníky. Podle ředitele Platformy pro sociální bydlení Jana Miloty ostatní evropské státy od systému prostupného bydlení, kdy člověk přechází z bytu do bytu, ale opouštějí, protože v začleňování lidí do normálního bydlení nejsou úspěšné. Navíc podle něj sociální pracovníci nejen v rámci Česka nezvládají správně ohodnotit, kdo se nakonec dokáže osamostatnit.

V další fázi by se mohli potřební přestěhovat do „dostupného bytu“.

„U dostupného i sociálního bytu by se platilo nájemné, zákonem by se stanovilo, že musí být nižší, než je běžné na trhu,“ vysvětlil ředitel odboru, podle kterého bude nutné sledovat i příjem lidí, kteří pomoc státu přijmou.

Pokud se jim bude zvyšovat gáže, zvedne se i nájem.

„Po dvou letech se může zvednout až o 15 procent, když se situace zlepší, tak se bude přecházet k tržnímu nájemnému,“ plánuje ministerský úředník, pokud se ale lidé dostanou do této fáze začleňování do společnosti, můžou si rovnou najít soukromé bydlení.

Nájemní smlouva by se uzavírala na dva roky, jednou ročně by úřady zjišťovaly výši příjmu. Až do smrti by tak v dostupných bytech zůstávali důchodci a lidé se zdravotním postižením.

„Starobní nebo invalidní důchod je pořád stejný, pokud nevyhrajete v loterii nebo nezdědíte velký majetek,“ podotýká Pospíšil, v takovém případě by se tedy nájemné nezvyšovalo.

V tomto typu bydlení by součinnost se sociálními pracovníky nebyla povinná. Do bytů by se mohli lidé dostávat na vlastní žádost, zejména by se ale poskytovaly lidem, kteří si prošli domácím násilím, občanům opouštějícím ústavní zařízení, seniorům a zdravotně postiženým. Stát počítá s tím, že by se tak reálně mohly snížit výdaje na bydlení lidem, kteří nyní bydlí ve špatných podmínkách na ubytovnách a přitom platí nepřiměřené peníze.

Byty by měly zřizovat obce a peníze z dávek na bydlení by tak putovaly od státu na jejich účty. Pokud nemají dostatečný bytový fond, ministerstvo plánuje pomoci investicemi na výstavbu nových bytů.

S principem předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková souhlasí. Podle ní ale bude muset jasně definovat, kdo na sociální bydlení dosáhne, a nastavit kritéria tak, aby nedocházelo k vybydlování prostor. Koncepce by měla do konce února zamířit na vládu, zákon by mohl začít platit od roku 2017.

Zdroj: Olomoucký deník

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 12.2.2015

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 3.12. 2016 v 05:37.