Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Fond evropské pomoci nejchudším osobám:

Obsah položky Dokumenty:

Dokumenty

V této sekci naleznete dokumenty k Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) - Operačnímu program potravinové a materiální pomoci pro programové období 2014-2020 (OP PMP).

Dokumenty jsou rozděleny jednak podle oblastí intervence (specifických cílů) operačního programu, kdy jednu větev představují oblasti intervence II a III, tj. Potravinová a materiální deprivace osob a domácností ve vážné sociální nouzi, a druhou větev oblast intervence I, tj. Potravinová deprivace dětí a její snižování prostřednictvím bezúplatného školního stravování v zařízeních školního stravování mateřských a základních škol a víceletých gymnázií.

Pod každou z těchto větví pak naleznete dělení dokumentů podle toho, pro koho jsou primárně určeny (1. žadatelé, příjemci a partneři, 2. nevládní neziskové organizace, obce a další spolupracující subjekty, 3. veřejnost).

Dokumenty budou dle potřeby aktualizovány a zveřejňovány zde budou i další dokumenty související s prováděním programu.

Specifický cíl I – Potravinová pomoc dětem v hmotné nouzi - Obědy do škol

Pro žadatele, příjemce a partnery

Vymezení oprávněných žadatelů

Oprávněným žadatelem je:
  • Kraj jako samosprávní jednotka dle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích
  • v návaznosti na ustanovení čl. 32 odst. 3 písm. d) nařízení o FEAD se jedná o subjekt, který má správní, finanční a provozní způsobilost ke splnění podmínek poskytnutí podpory na daný projekt, včetně zvláštních požadavků týkajících financování a doby realizace projektu;
  • osoba, která nepatří mezi subjekty, které se nemohou výzvy účastnit z důvodů insolvence, pokut, dluhu aj. dle následujícího odstavce.
  • Hl. město Praha
Potenciální žadatelé a jejich partneři nejsou oprávněni účastnit se výzvy nebo získat podporu, pokud:

  • jsou v likvidaci, v úpadku, hrozícím úpadku či je proti nim vedeno insolvenční řízení ve smyslu zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon);
  • mají v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky nebo mají nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na sociálním zabezpečení nebo příspěvku na státní politiku zaměstnanosti;
  • na ně byl vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Evropské komise prohlašujícím, že poskytnutá podpora je protiprávní a neslučitelná se společným trhem;
  • jim byla v posledních 3 letech pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bod 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Podmínky oprávněnosti žadatele jsou posuzovány během hodnocení a výběru projektů a musí být splněny k datu podání žádosti o podporu – dle Pravidel pro žadatele a příjemce SC I).

Definice oprávněného žadatele: Dle §1, odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, kde je obsažena základní definice kraje a jeho samostatné působnosti: „Kraj je územní společenství občanů; náleží mu právo na samosprávu, které vykonává v rozsahu stanoveném zákonem a v souladu s potřebami kraje“.

Vymezení oprávněných partnerů

  • Obecně dle pravidel Operačního programu potravinové a materiální pomoci mohou být partnery školy, které poskytují vzdělávací služby na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. (školský zákon) a zařízení školního stravování poskytující stravování pro žáky škol v souladu s uvedeným zákonem a rovněž s vyhláškou č. 107/2005 Sb., o školním stravování, která jsou registrovaná v Rejstříku škol (http://rejskol.msmt.cz ) MŠMT. Oprávněné subjekty jsou uvedené v kapitole 3.3 Operačního programu potravinové a materiální pomoci a rovněž v Pravidlech pro žadatele a příjemce SC I.
  • Školy jsou v projektu partnery s finančním příspěvkem.
  • Partnery s nefinančním příspěvkem jsou Krajská pracoviště Úřadu práce ČR.

Míra podpory – rozpad zdrojů financování

Výše podpory projektu z OP PMP představuje 100 % způsobilých výdajů projektu. Způsobilé výdaje projektu budou hrazeny z 85 % (22.794.450 Kč) z prostředků FEAD; 15 % (4.022.550 Kč) z prostředků státního rozpočtu; příjemce 0 %.

Základní role příjemců dotace a partnerů v projektu

Řídící orgán (vyhlašuje výzvu, schvaluje a monitoruje projekt): MPSV, odbor 84
Žadatel/příjemce dotace/nositel projektu: kraj
Partneři v projektu: mateřské a základní školy a víceletá gymnázia bez ohledu na zřizovatele
Další zapojené subjekty (partner bez finančního příspěvku): KrPy a KoPy ÚP ČR
Spolupracující organizace: OSPOD, obce, NNO

Kraj:

zpracovává a podává projektovou žádost
řídí projekt a koordinuje související aktivity projektových partnerů a spolupracujících organizací (KoPů, skze KrPy)
podává monitorovací zprávy o projektu za období stanovené ŘO v podmínkách pro příjemce dotace
komunikuje s ŘO, případně podává žádosti o změny v projektu
zajišťuje publicitu projektu spolu s KrPy
zodpovídá za soulad finančního řízení projektu s pravidly pro udělení dotace
Předává KrP seznam zapojených škol v projektu

Škola:

zpracovává seznam oprávněných příjemců pomoci podle metodiky MPSV
poskytuje potřebné podklady KÚ
eviduje vydané obědy (svačiny, přesnídávky v MŠ) a podpořené osoby
eviduje plnění podmínek v průběhu podpory (docházka)
spolupracuje s OSPOD, KoPy případně NNO podle metodiky MPSV

Úřad práce:

informuje rodiče pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi o programu
potvrzuje oprávněnost příjemců pomoci
POZOR: v rámci 2. výzvy bude ÚP ČR potvrzovat formuláře pouze v období od 1.7.2016 do 31.8.2016

Pro nevládní neziskové organizace, obce, a další spolupracující subjekty

Primárním cílem práce neziskových organizací a obcí s chudými dětmi a celými rodinami je, zejména v sociálně vyloučených lokalitách, na jedné straně pomoci vytvořit podnětné, zdravé a bezpečné rodinné prostředí a na straně druhé vytvořit podmínky pro úspěšnou integraci dětí do společnosti, tj. poskytnout jim vzdělání, rozhled a dovednosti, které jim v takové integraci pomohou. Při dosahování integračních cílů ale naráží pomáhající subjekt kromě jiných i na překážky rázu čistě ekonomického.

Předškolní příprava
Tak je kupříkladu jedním z nejčastějších argumentů chudých rodičů, proč neumístí své dítě do mateřské školy, nedostatek financí na nutnou úhradu stravného. Zatímco od školného mohou být osvobozeni, případně je za ně může školce uhradit zřizovatel (obec), stravné být uhrazeno musí a nebylo dosud zvykem, že by tak učinil někdo jiný. Ačkoli si uvědomujeme, že překážka finanční není jediná (vedle ní stojí překážky jako upřednostňování dětí zaměstnaných rodičů školkou, prostorová odloučenost bydliště a nedostatečné dopravní spojení do školky, mladší děti v domácnosti a nutnost jejich vypravování s vypravovaným dítětem do školky, strach z neznámého či neuvědomování si přínosu předškolního vzdělání pro dítě, případně alternativa v podobě předškolního neplaceného - ovšem v jistém ohledu segregačního - klubu provozovaného většinou neziskovou organizací právě pro děti z vyloučených lokalit a rodin), studie z terénu hovoří o tom, že je překážkou dominantní.
Rodičům nyní nabízíme možnost právě tuto finanční překážku překonat. Slibujeme si od pomoci nejen kvalitnější stravu pro děti v předškolním věku a vypěstování jejich stravovacích návyků, ale zejména právě vůbec jejich zapojení do předškolní přípravy, a to v mateřské škole, kterou považujeme za integrační prostředí par excellance.

Školní příprava
Stejně tak poskytnutím obědů zdarma aspirujeme na vedlejší (ale z pohledu společenského vlastně hlavní) efekty v případě žáků základních škol v hmotné nouzi:

  • zlepšení školní docházky (jednak se rodiče nemající prostředky na svačinu a na oběd někdy nerozpakují raději dítě do školy neposlat vůbec, jednak je docházka jednou z podmínek pomoci),
  • zvýšení účasti dětí na zájmových kroužcích a v družině nebo školním klubu (dítě, jež odejde po vyučování domů, se již zpátky do družiny, klubu nebo na kroužek nevrací, tím spíš, bydlí-li v prostorově vyloučené lokalitě),
  • integrace v třídním kolektivu (dítě není tím, že mu rodiče nezaplatili oběd, stigmatizováno a vyděleno - což platí za podmínky, že se spolužáci nedozví, že za něj oběd platí někdo jiný),
  • škola naváže komunikaci a následně spolupráci s rodiči (která často není v případě sociálně vyloučených rodin dostatečná a spíše je vztah hostilní).

Ve výše uvedených ohledech může být náš program prospěšný a nejen doplňovat integrační aktivity škol, neziskových organizací, obcí a dalších subjektů, ale dokonce být jejich spouštěčem či odstranit jejich překážky.

Aby se do pomoci zapojilo co nejvíce potřebných rodin, uvítáme za strany jmenovaných poskytovatelů služeb v terénu šíření informace o programu a pomoc rodičům se vstupem do něj (zde vidíme nezastupitelnou roli neziskových organizací), jakož i zapojení škol, aby se staly partnery krajského projektu (to je úkolem zřizovatele, tedy většinou obce). K využití nabízíme ke stažení tyto informační materiály:

Pro veřejnost

Pomoc bude zacílena na děti ve věku 3 – 15 let ohrožené chudobou a sociálním vyloučením, které budou podporovány formou příspěvku na zajištění bezplatného školního stravování v zařízeních školního stravování. Do podpořené cílové skupiny budou děti zařazeny na základě posuzovaného příjmu rodin, které jsou chudobou a sociálním vyloučením ohroženy nejvíce.

Hlavním cílem pomoci je zajistit dětem ze sociálně a ekonomicky slabých rodin pravidelnou kvalitní stravu ve školních jídelnách mateřských a základních škol a vypěstovat u nich zdravé stravovací návyky.

Vedlejšími cíli je:

  • zvýšit účast dětí ze socio-ekonomicky slabých rodin v předškolním vzdělávání a usnadnit jim tak vstup do hlavního vzdělávacího proudu
  • vyrovnat jejich startovní pozici s pozicí ostatních dětí na prahu povinné školní docházky
  • udržet tyto děti v hlavním vzdělávacím proudu a zvýšit tak jejich šance pokračovat ve vzdělávání i na středním stupni a uplatnit se na trhu práce
  • zlepšit školní docházku dětí ze slabých rodin v základních školách
  • zvýšit účast těchto dětí na odpoledních zájmových a volnočasových školních i mimoškolních aktivitách v odpoledních hodinách

Podmínky podpory:

  • dítě je ve věku 3-15 let
  • dítě je v hmotné nouzi alespoň 3 měsíce
  • žák nesmí mít v průběhu podpořeného období neomluvené absence a jen 10% absencí omluvených (v případě potvrzení od lékaře toto omezení neplatí)
  • oběd musí být sněden dítětem v zařízení školního stravování
  • podpora žáků na ZŠ praktických a ve speciálních třídách běžných ZŠ je možná, ale její míra nesmí být větší než je podíl žáků vzdělávaných podle SVP v celkovém počtu žáků základních škol v kraji

Specifické cíle II a III – Potravinová a materiální pomoc chudým osobám a rodinám

Pro žadatele, příjemce a partnery

Oprávněným žadatelem je v případě dosavadních výzev odbor řízení projektů Ministerstva práce a sociálních věcí. Ten připravuje a administruje projektovou žádost a zejména výběrová řízení na dodavatele jednotlivých položek potravinové a materiální pomoci, jehož prostřednictvím se potraviny a další komodity dostávají partnerským organizacím. Ty potom provádějí distribuci pomoci a doprovodná opatření.

Partnerské organizace jsou nejčastěji nestátní neziskové organizace či potravinové banky, ale mohou to být např. i obce či jejich příspěvkové organizace. Na základě svých dlouhodobých zkušeností s potřebami a možnostmi lidí ohrožených chudobou partnerské organizace pomáhají definovat seznam potřebných komodit ať už potravinové či materiální pomoci. Ty jsou zajištěny prostřednictvím veřejné zakázky, vyhlášené realizátorem projektu, tedy MPSV. Vysoutěžený dodavatel potom zásobí partnerské organizace potřebným materiálem, určeným pro přímou distribuci.

Jedním z úkolů partnerských organizací je kromě samotné distribuce také provádění doprovodných opatření. To jsou zejména služby na základě zákona č. 108/2006 Sb. nebo zákona č. 359/1999 Sb., ale mohou to být i další odborné činnosti, které pomáhají příslušníkům cílové skupiny zvýšit kvalitu života (výživové nebo dluhové poradenství apod.)

Partneři projektů mohou být s finančním příspěvkem – v takovém případě je jim poskytnuta paušální částka ve výši 5% z celkové výše objemu pomoci na doprovodná opatření a dalších 5% na technické/administrativní zajištění činností. Partneři s finančním příspěvkem jsou nejčastější a zejména jde o neziskové organizace. Partneři bez finančního příspěvku jsou pak zpravidla takové veřejnoprávní subjekty, kterým ve většině případů paušální příspěvky poskytnout nelze, distribuci a doprovodná opatření však provádět mohou.

Podrobné informace o oprávněných žadatelích, příjemcích a partnerech projektů financovaných v rámci SC II a SC III nalezne zájemce přímo ve znění programového dokumentu OP PMP.

přiložené dokumenty:

OPERAČNÍ PROGRAM POTRAVINOVÉ A MATERIÁLNÍ POMOCI 2014-2020

Pro nevládní neziskové organizace, obce, a další spolupracující subjekty

Koncovým příjemcům, tedy osobám a rodinám, žijícím v ohrožení chudobou, materiální či potravinovou deprivací, se pomoci z projektů OP PMP dostává prostřednictvím partnerským organizacím.

Nejčastějším partnerem projektů OP PMP v SCII a SCIII jsou neziskové organizace, ale mohou to být i obce s rozšířenou působností či příspěvkové organizace krajů/obcí atd.

Důraz klademe na to, aby na straně partnerů byla co nejmenší zátěž vykazování či administrace. I z tohoto důvodu je realizátorem projektu MPSV, zajišťující těžiště administrace projektu a zejména realizaci veřejných zakázek, která pro většinu NNO i dalších organizací obvykle představuje velkou zátěž.

Rovněž zastáváme názor, že partnerské organizace mají dostatečné zkušenosti „z terénu“, a proto v maximální možné míře ponecháváme na nich rozvahu, komu je třeba pomoc poskytnout a komu nikoli. To souvisí i s tím, že pomoc z OP PMP nesmí mít pro konečné příjemce charakter společenského stigmatu (tedy nesmí pro okolí zdůrazňovat jejich obtížnou sociální situaci), je proto v maximální míře anonymní a nepřináší velké nároky na individuální evidenci konečných příjemců.

Pro veřejnost

Proč je pomoc poskytována

Až 1,5 milionu lidí je v České republice ohroženo chudobou. Velká řada z nich se potýká s větší nebo menší mírou materiální deprivace, nedostatkem, který se mnohdy týká i základních materiálních potřeb, jako jsou oděvy, vybavení domácnosti, hygienické potřeby či potřeby péče o děti. Jindy nebo i současně jde o deprivaci potravinovou, stručně tedy nedostatek jídla, zejména jídla kvalitního a vyváženého, takže je ohroženo zdraví. Ohrožení chudobou spolu většinou nese i ohrožení sociálním vyloučením a spouští spirálu problémů, do nichž se dostávají nejen jednotlivci, ale i rodiny s dětmi, a které představují z dlouhodobého hlediska celospolečenská rizika.

Česká republika se společně s dalšími zeměmi EU zavázala k boji s chudobou a jejím cílem je snižování počtu lidí chudobou ohrožených. Jedním z nástrojů je i Operační program Potravinová a materiální pomoc a jeho specifické cíle (SC) II a III, které se týkají materiální a potravinové deprivace osob a domácností.

O jakou pomoc se jedná?

V rámci SC II a III je přímo distribuována potravinová nebo materiální pomoc. U materiální pomoci jde o hygienické potřeby, drogistické zboží, prostředky péče o domácnost, vybrané typy oděvů (např. spodní prádlo nebo teplé prádlo na zimu), potřeby péče o dítě včetně plen, základní domácí potřeby (nádobí na vaření) a podobně. Program pamatuje jak na jednotlivce v obtížné sociální situaci či třeba lidi bez domova, ale i na rodiny a domácnosti s dětmi. Tomu je uzpůsoben i sortiment pomoci.

V případě potravinové pomoci je z technických důvodů (skladování, distribuce) potřeba volit potraviny trvanlivé, ale i zde je dbáno o to, aby se jednalo o potraviny kvalitní, aby například výrobky obsahovaly velké procento skutečného masa, neobsahovaly levné náhražky a velká množství barviv a jiných látek apod. I zde se pamatuje na domácnosti, které mohou získat suroviny pro další úpravu pokrmů, ale i pro ty, kteří tuto možnost nemají a musejí využít hotové pokrmy.

Komu je pomoc určena?

V SC II a SC III jde o širokou škálu všech těch, kteří žijí v ohrožení chudobou a jejich příjem nestačí na pokrytí nejdůležitějších potřeb. Jde o osoby bez domova nebo ohrožené ztrátou bydlení, o rodiny s velkým počtem dětí atd. Škála situací, které přinášejí ohrožení chudobou, je velmi široká, proto se při distribuci pomoci přihlíží zejména k individuální situaci lidí.

Jak pomoc získat?

MPSV nerozděluje pomoc přímo. Z projektů MPSV lze získat pomoc prostřednictvím tzv. partnerských organizací. Jsou to nejčastěji charitativní organizace a další neziskové subjekty, zapojit se mohou i další organizace (viz záložka „Pro nevládní neziskové organizace, obce, a další spolupracující subjekty“). Ty na základě svých zkušeností a díky prostoru a času, který mohou věnovat posouzení konkrétní situace zájemců o pomoc, rozdělují potraviny i materiální pomoc. Je proto důležité upozornit, že pomoc není „nároková“, tedy není přidělována automaticky po splnění nějakých kritérií. Zároveň je však kladen důraz na to, aby nedocházelo ke stigmatizaci příjemců pomoci, proto je kladen důraz na anonymitu a soukromí těch, kteří pomoc potřebují.

Autor: Odbor 84
Poslední aktualizace: 20.5.2016

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 26.8. 2016 v 19:24.